Asociace hydroenergetiků ČR

Zákon umožní Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) v budoucnu měnit cenu elektřiny ze slunečních zdrojů meziročně o víc než pět procent, jak mohl dosud. Podle nového zákona ERÚ může snižovat výkupní ceny i nad tuto hranici v případech, pokud by návratnost investice do takového zdroje byla kratší než 11 let. Úřad bude moci nové pravidlo poprvé použít u zdrojů uvedených do provozu v příštím roce.

Stát podporuje fotovoltaiku tím, že stanovil vyšší výkupní ceny než z jiných zdrojů. Současně s tím nastal ale prudký pokles cen fotovoltaických zdrojů, což zvýšilo jejich atraktivitu pro investory. Rychlý nárůst výrobních kapacit obnovitelných zdrojů zároveň vyvolal obavy energetiků, zda rozvodná síť je schopna takové množství elektřiny pojmout.

Předseda ERÚ Josef Fiřt již dříve řekl, že novela žádným způsobem nerozšiřuje pravomoci úřadu. "Je tím odstraněna jenom nemožnost reagovat na stav, který na trhu může nastat, jako tomu bylo u fotovoltaiky," uvedl.

Energetická společnost ČEZ nový zákon již dříve uvítala. "Věříme, že Energetický regulační úřad využije své kompetence a sníží výkupní ceny elektřiny ze solárních elektráren nejméně na úroveň výkupních cen v Německu, tedy na polovinu stávajícího stavu. Jedině to může omezit dramatický dopad solárního boomu na růst cen elektřiny, ohrožující rozpočty českých domácností i konkurenceschopnost podniků," sdělila mluvčí ČEZ Eva Nováková.

Cenové rozhodnutí na rok 2011 bude následovat po analýze situace a konzultacích s akademiky i představiteli státní správy, roli bude hrát také například výše inflace. "Kolik bude činit zvýšení nebo snížení podpory u jednotlivých zdrojů, budeme schopní říct nejdříve na konci října. Nebudeme dělat nic jiného, než co jsme dělali dříve, jen s tím, že jak to vyjde, tak to vyjde, bez ohledu na to, jestli to bude pět, deset, 20 nebo 30 procent. Spravedlnost je v tom, že budou spravedlivé podmínky pro všechny," řekl již dříve Fiřt.

Ochranu vod před znečištěním a navýšení plateb zemědělcům přinášejí další novely zákonů, které dnes podepsal prezident Václav Klaus.

Novela vodního zákona obsahuje nové zásady pro vodohospodářské práce a jejich povolování a pro nakládání s vodou, a zavádí také až pětimilionové pokuty. Novela má převést do českého právního řádu evropská pravidla a omezit administrativní zátěž ve vodoprávním řízení a firmám i státu snížit náklady.

Do rukou vodoprávních úřadů svěřuje rozšířenou pravomoc upravit povolení pro nakládání s vodami. Nově by úřady mohly třeba i zakázat odebírání vody nejen při přechodném nedostatku vody, jak tomu bylo doposud, ale i při mimořádných situacích, požárech a živelních pohromách, při zásahu hasičů nebo armády.

Nově se do zákona dostaly také vodohospodářské úpravy řek. Pod nimi se budou rozumět zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků i na sousedních pozemcích, kterými se podstatně mění přirozená koryta. Vodohospodářské úpravy budou podléhat pouze ohlášení úřadu, nikoli stavebnímu povolení.

Novela zákona o Pozemkovém fondu ČR umožní zvýšit národní dorovnávací platby zemědělcům pro letošní rok o 1,5 miliardy korun, celkem tak zemědělci mají na těchto platbách získat 4,5 miliardy korun. Na pozemkové úpravy bude moci fond poskytovat ročně ze svého rozpočtu až 400 milionů, a to i mimo katastrální území s nedokončeným přídělovým nebo scelovacím řízením. Tyto prostředky mohly být dosud použity pouze na pozemkové úpravy v těch katastrálních územích, kde dosud nebylo dokončeno přídělové nebo scelovací řízení.

Prezident podepsal rovněž zákon o změně rozpočtových pravidel. Ten umožní, aby školy směly dostávat peníze z fondů EU, aniž by je musely použít na konkrétní účel.