V současné době má asociace 250 členů, z toho je 144 registrovaných online.

Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů...

 

 

 

Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů
 
 

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Červen 2010
 
 

 




Preambule
Forma a struktura předloženého národního akčního plánu ČR pro energii z OZE je závazně daná Rozhodnutím Komise 2009/548/ES ze dne 30. června 2009, kterým se stanoví vzor pro národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES. Závaznost dané formy dokumentu je provedena z důvodu vzájemné porovnatelnosti akčních plánů a navržených hodnot mezi jednotlivými členskými státy.
Ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů vyplývá pro Evropskou unii jako celek cíl 20% podílu energie z obnovitelných zdrojů a cíl 10 % podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě. Pro Českou republiku byl navržen 13 % podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. Splnění tohoto cíle by zároveň mělo zajistit 10 % podíl obnovitelných zdrojů v dopravě.
Zpracovaný Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných (dále jen akční plán) zdrojů navrhuje cíl podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 13,5 % a splnění cíle podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě v dopravě ve výši 10,8 %.
Navržený akční plán je sestaven tak, aby naplnil požadované cíle v oblasti využívání energie z obnovitelných zdrojů a to na základě současných a připravovaných reálných projektů a na očekávané reálné predikci budoucího vývoje dané statistickým sledováním trendů s případným zohledněním dotační politiky. V případě fotovoltaických systémů a větrných elektráren je dále požadavek připravovaných projektů konfrontován s bezpečností a spolehlivostí elektrizační soustavy. Akční plán tedy není postaven na možných nebo teoretických potenciálech jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů.
Akční plán bude pravidelně aktualizován a zpřesňován.
 
 



obsah
 



Hlavním cílem energetiky je zajištění energetických potřeb České republiky v dlouhodobém horizontu. Současná Státní energetická koncepce, jejímiž hlavními prioritami jsou bezpečnost, nezávislost a udržitelný rozvoj předpokládá, že bezpečné dodávky energie za přijatelnou cenu budou garantovány přednostním využitím všech dostupných tuzemských energetických zdrojů při využití nejlepších dostupných světových technologií a způsobem maximálně šetrným životnímu prostředí. Významnou část těchto tuzemských energetických zdrojů tvoří obnovitelné zdroje energie a je počítáno s jejich postupným reálným rozvojem, který bude plně respektovat rozlohu, klimatické podmínky a parametry energetických sítí České republiky.
1)    Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
2)    Prováděcí předpisy k zákonu č. 180/2005 Sb.:
·         vyhláška č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen
·         vyhláška č. 343/2008 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání záruky původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a vzor záruky původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie
·         vyhláška č. 502/2005 Sb., o stanovení způsobu vykazování množství elektřiny při společném spalování biomasy a neobnovitelného zdroje
·         vyhláška č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění pozdějších předpisů
·         vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve znění pozdějších předpisů
 
3)    Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů
4)    Prováděcí předpisy k zákonu č. 406/2000 Sb. ve vztahu na obnovitelné zdroje:
·         Vyhláška č. 195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro určení energetických zařízení
·         Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov
·         Nařízení vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce
 
5)    Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon)
6)    Prováděcí předpisy k zákonu č. 458/2000 Sb. ve vztahu na obnovitelné zdroje:
·         vyhláška č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen
·         vyhláška č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů
·         vyhláška č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů



 
Tabulka 1
Očekávaná hrubá konečná spotřeba energie České republiky při vytápění a chlazení, výrobě elektřiny a v dopravě do roku 2020 s ohledem na účinky opatření týkajících se energetické účinnosti a úspor energie (2) v období 2010 –2020 (ktoe)
 
2005
2010
2011
2012
2013
2014
Základní rok
Referenční scénář
Dodatečná energetická účinnost
Referenční scénář
Dodatečná energetická účinnost
Referenční scénář
Dodatečná energetická účinnost
Referenční scénář
Dodatečná energetická účinnost
Referenční scénář
Dodatečná energetická účinnost
1. Vytápění a chlazení (1)
17 644
18 326
17 805
18 417
17 837
18 419
17 765
18 514
17 778
18 645
17 821
2. Elektřina (2)
6 014
6 151
6 036
6 338
6 210
6 480
6 329
6 621
6 449
6 761
6 568
3. Doprava podle čl. 3 odst. 4 písm. a) (3)
6 007
6 146
6 128
6 169
6 139
6 294
6 255
6 389
6 342
6 464
6 407
4. Hrubá konečná spotřeba energie (4)
29 665
30 623
29 969
30 924
30 186
31 193
30 350
31 523
30 568
31 870
30 796
Následující výpočet se provede pouze tehdy, pokud se očekává, ž Konečná spotřeba energie v letecké dopravě přesáhne 6,18 % (4,12 % v případě Malty a Kypru)
Konečná spotřeba v letecké dopravě
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Snížení o limit pro leteckou dopravu (5) čl. 5 odst. 6
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Celková spotřeba po snížení o limit pro leteckou dopravu
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Referenční scénář
Dodatečná energetická účinnost
Referenční scénář
Dodatečná energetická účinnost
Referenční scénář
Dodatečná energetická účinnost
Referenční scénář
Dodatečná energetická účinnost
Referenční scénář
Dodatečná energetická účinnost
Referenční scénář
Dodatečná energetická účinnost
1. Vytápění a chlazení (1)
18 856
17 963
19 008
18 083
19 170
18 205
19 554
18 560
19 783
18 742
19 992
18 680
2. Elektřina (2)
6 903
6 697
7 039
6 807
7 189
6 927
7 309
7 022
7 427
7 118
7 563
7 232
3. Doprava podle čl. 3 odst. 4 písm. a) (3)
6 506
6 429
6 542
6 443
6 577
6 456
6 723
6 436
6 584
6 416
6 573
6 618
4. Hrubá konečná spotřeba energie (4)
32 265
31 089
32 589
31 333
32 937
31 587
33 585
32 018
33 794
32 275
34 128
32 531
Následující výpočet se provede pouze tehdy, pokud se očekává, ž Konečná spotřeba energie v letecké dopravě přesáhne 6,18 % (4,12 % v případě Malty a Kypru)
Konečná spotřeba v letecké dopravě
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Snížení o limit pro leteckou dopravu (5) čl. 5 odst. 6
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Celková spotřeba po snížení o limit pro leteckou dopravu
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
(1) Jedná se o konečnou spotřebu energie všech energetických komodit kromě elektřiny použité pro jiné účely ne ž dopravu, k níž se přičte spotřeba tepla pro vlastní použití v elektrárnách a teplárnách a tepelné ztráty v sítích (body „2. Vlastní použití v zařízení“ a „11. Přenosové a distribuční ztráty“ nařízení (ES) č. 1099/2008, s. 23 –24).
(2) Hrubá spotřeba elektřiny je hrubá výroba elektřiny ve státě, včetně vlastní výroby, s připočtením dovozů a odečtením vývozů.
(3) Energie spotřebovaná v dopravě, jak je definována v čl. 3 odst. 4 písm. a) směrnice 2009/28/ES. Elektřina z obnovitelných zdrojů v silniční doprav ě by pro výpočet tohoto údaje měla být vynásobena faktorem 2,5, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 4 písm. c) směrnice 2009/28/ES.
(4) Jak je definována v čl. 2 písm. f) směrnice 2009/28/ES. Sestává z konečné spotřeby energie, k níž se přičtou ztráty v sítích a vlastní použití tepla a elektřiny v elektrárnách a teplárnách (poznámka: nepatří sem spotřeba elektřiny v přečerpávacích vodních elektrárnách či při přeměně v elektrických ohřívačích vody či tepelných čerpadlech používaných pro ústřední vytápění).
(5) Podle čl. 5 odst. 6 je třeba mít za to, že množství energie spotřebované v letecké doprav ě dosahuje podílu nejvýše 6,18 % (v případě Kypru a Malty nejvýše 4,12 %) z hrubé konečné spotřeby energie.



Tabulka 2
Celkový národní cíl pro podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2005 a 2020 (údaje budou přepsány z části A přílohy I směrnice 2009/28/ES):
A. Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2005 (S 2005) (%)
6,1
B. Cílová hodnota energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 (S 2020) (%)
13,5
C. Očekávaná celková upravená spotřeba energie v roce 2020 (z posledního políčka tabulky 1) (ktoe)
32 531
D. Očekávané množství energie z obnovitelných zdrojů odpovídající cíli pro rok 2020 (vypočtené jako B × C) (ktoe)
4 382
 
 
 



Tabulka 3
Národní cíl pro rok 2020 a odhadovaný vývoj energie z obnovitelných zdroj ů při výtápění a chlazení, výrobě elektřiny a v dopravě
(Očekává se, že při příprav ě tabulky 3 poslouží jako vodítko výpočetní tabulky 4a a 4b.)
 
2005
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
OZE-V & CH (1)
8,4
10,2
10,9
11,6
12,3
12,7
13,1
13,4
13,8
13,8
14,0
14,1
OZE-E (2)
4,5
7,4
9,8
10,9
11,8
12,5
12,9
13,2
13,5
13,8
14,1
14,3
OZE-D (3)
0,1
4,1
4,6
5,2
5,9
6,5
7,1
7,7
8,3
9,6
10,2
10,8
Celkový podíl OZE (4)
6,1
8,3
9,4
10,1
10,8
11,3
11,8
12,1
12,5
12,9
13,2
13,5
Z čehož z mechanismu spolupráce (5)
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Přebytek pro mechanismus spolupráce (5)
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
(1) Podíl energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení: hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení (jak je definována v čl. 5 odst. 1 písm. b) a čl. 5 odst. 4 směrnice 2009/28/ES) vydělená hrubou konečnou spotřebou energie při vytápění a chlazení. Řádek (A) v tabulce 4a vydělený řádkem (1) v tabulce 1).
(2) Podíl energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny: hrubá konečná spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny (jak je definována v čl. 5 odst. 1 písm. a) a čl. 5 odst. 3 směrnice 2009/28/ES) vydělená celkovou hrubou konečnou spotřebou elektřiny. Řádek (B) v tabulce 4a vydělený řádkem (2) v tabulce 1.
(3) Podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě: konečná energie z obnovitelných zdrojů spotřebovaná v doprav ě (viz čl. 5 odst. 1 písm. c) a čl. 5 odst. 5 směrnice 2009/28/ES) vydělená spotřebou v doprav ě, a to 1) benzinu; 2) nafty; 3) biopaliv použitých v železniční a silniční doprav ě a 4) elektřinou v pozemní dopravě (jak je uvedena v řádku 3 v tabulce 1). Řádek (J) v tabulce 4b vydělený řádkem (3) v tabulce 1.
(4) Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. Řádek (G) v tabulce 4a vydělený řádkem (4) v tabulce 1.
(5) V procentních bodech z celkového podílu energie z obnovitelných zdrojů.
 
Požadavky směrnice
 
 
2011-2012
2013-2014
2015-2016
2017-2018
 
2020
 
 
S2005 + 20 %
(s2020-s2005)
S2005 + 30 %
(s2020-s2005)
S2005 + 45 %
(s2020-s2005)
S2005 + 65 %
(s2020-s2005)
 
S2020
Minimální plán vývoje OZE (1)
 
 
7,5
8,2
9,2
10,6
 
13,0
Minimální plán vývoje OZE (ktoe)
 
 
2245
2484
2746
3272
 
4215
(1) Jak je definován v části B přílohy 1 směrnice 2009/28/ES



Tabulka 4a
Výpočetní tabulka pro příspěvek energie z obnovitelných zdrojů v každém odvětví ke konečné spotřebě energie (ktoe)
 
2005
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
(A) Očekávaná hrubá konečná spotřeba OZE při vytápění a chlazení
1 482,0
1 810,9
1 945,2
2 069,5
2 183,5
2 268,0
2 359,0
2 428,8
2 507,8
2 562,0
2 616,8
2 672,2
(B) Očekávaná hrubá konečná spotřeba elektřiny z OZE
269,4
445,3
607,1
690,3
761,8
817,9
863,8
898,8
934,7
972,4
1 006,4
1 037,8
(C) Očekávaná konečná spotřeba energie z OZE v dopravě
8,9
250,2
284,6
327,3
371,3
414,3
454,5
494,2
533,7
617,8
654,0
690,9
(D) Očekávaná celková spotřeba energie z OZE (1)
1 760,2
2 506,4
2 836,9
3 087,1
3 316,6
3 500,2
3 677,3
3 821,8
3 976,1
4 152,2
4 277,3
4382,9
(E) Očekávaný přenos OZE do jiných členských států
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
(F) Očekávaný přenos OZE z jiných členských států a třetích zemí
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
(G) Očekávaná spotřeba OZE upravená pro účely cíle (D) – (E) + (F)
1 760,2
2 506,4
2 836,9
3 087,1
3 316,6
3 500,2
3 677,3
3 821,8
3 976,1
4 152,2
4 277,3
4 382,9
(1) V souladu s čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/28/ES se plyn, elektřina a vodík z obnovitelných zdrojů energie zohlední pouze jednou. Není povoleno dvojí započítání.
 
 
 



Tabulka 4b
Výpočetní tabulka pro podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě
 
2005
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
(C) Očekávaná konečná spotřeba energie z OZE v dopravě (1)
8,9
250,2
284,6
327,3
371,3
414,3
454,5
486,9
521,5
593,5
593,8
594,6
(H) Očekávaná elektřina z OZE v silniční dopravě (2)
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,1
0,1
0,1
0,2
0,3
(I) Očekávaná spotřeba biopaliv z odpadů, zbytků, nepotravinářských celulózových vláknovin a lignocelulózových vláknovin v dopravě (2)
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
3,6
6,0
11,9
29,9
47,8
(J) Očekávaný příspěvek OZE k dopravě pro účely dosažení cíle OZE-D: (C) + (2,5-1)*(H) + (2-1)*(I)
8,9
250,2
284,6
327,3
371,3
414,3
454,5
494,2
533,7
617,8
654,0
690,9
(1) Obsahuje veškerou energii z obnovitelných zdrojů použitou v dopravě včetně elektřiny, vodíku a plynu z obnovitelných zdrojů energie, avšak bez biopaliv, která nesplňují kritéria udržitelnosti (viz čl. 5 odst. 1 poslední pododstavec). Zde uveďte skutečné hodnoty bez použití násobitelů.
(2) Zde uveďte skutečné hodnoty bez použití násobitelů.
 
 



Tabulka 5
Přehled všech politik a opatření
Název a odkaz na opatření
Druh opatření (*)
Očekávané výsledky (**)
Cílová skupina a/nebo činnost (***)
Stávající či plánované
Počáteční a konečné datum opatření
1. Zákon č. 180/2005 Sb. a nový zákon o podporovaných zdrojích energie
Regulační, finanční
Instalovaný výkon, vyrobená energie
Investoři
Stávající/
plánované
 
2. Zákon č. 406/2000 Sb.
Regulační
Snížení spotřeby
Veřejná správa, osoby provádějící instalaci,…
Stávající / plánované
 
3. Zákon č. 458/2000 Sb.
Regulační
Instalovaný výkon
Veřejná správa, investoři, plánovači
Stávající / plánované
 
4. Zákon č. 183/2006 Sb.
Regulační
Instalovaný výkon, vyrobená energie
Veřejná správa, investoři, plánovači
Stávající / plánované
 
5. Zákon č. 184/2006 Sb.
Regulační
Instalovaný výkon
Veřejná správa, investoři, plánovači
Stávající
 
6. 4.2.1 c) Analýza současné legislativy a stanovení kritických míst prodlužujících schvalovací procesy v rámci územního a stavebního řízení
Regulační
Instalovaný výkon
Veřejná správa, investoři, plánovači
Plánované
 
7. Analýza možnosti provozní podpory výroby tepla z obnovitelných zdrojů
Regulační, finanční
Instalovaný výkon, vyrobená energie
Investoři
Plánované
 
8. 4.2.1 c) Implementace opatření pro zjednodušení schvalovacích procesů do stávající legislativy
Regulační
Instalovaný výkon
Veřejná správa, investoři, plánovači
Plánované
 
9. 4.2.1 g) Metodické pokyny MMR
Mírné
Instalovaný výkon, vyrobená energie
Veřejná správa, investoři, plánovači
Stávající
 
10. 4.2.1 g) MPO – Státní program
Mírné, finanční
Instalovaný výkon, vyrobená energie, snížení spotřeby
Veřejná správa, investoři, plánovači
Stávající
 
11. 4.2.1 m) MŽP – Metodický návod
Mírné
Instalovaný výkon
Veřejná správa
Stávající
 
12. 4.2.1 m) MPO – Speciální stavební úřad
Regulační
Instalovaný výkon, vyrobená energie
Veřejná správa
Plánované
 
13. 4.2.3 i) a 4.3 a 4.4 Strukturální fondy EU
Finanční
Instalovaný výkon, vyrobená energie, snížení spotřeby
Investoři
Stávající / plánované
 
14. 4.2.4. i) vypracování studie o nasazení inteligentních měřících systémů
Regulační, mírné
snížení spotřeby
Veřejná správa
Plánované
 
15. 4.3 a 4.4 Cenová rozhodnutí ERÚ
Regulační, finanční
Instalovaný výkon
Veřejná správa, investoři
Stávající, plánovaná
 
16. 4.4 c) Program Zelená úsporám
Finanční
Snížení spotřeby
Investoři
Stávající
 
17. 4.5 a) Zákon o pohonných hmotách a prováděcí právní předpis
Regulační
Biopaliva
Veřejná správa, investoři
Stávající, plánovaná
 
18. 4.6.2 c) podpora plantáží rychle rostoucích dřevin
 
 
Veřejná správa, investoři
Stávající
 
19. Nový zákon o ochraně ovzduší a prováděcí právní předpis
Regulační
Uplatňování biopaliv v dopravě
Certifikace biopaliv z hlediska kritérií jejich udržitelnosti
Veřejná správa
Producenti, dovozci a prodejci biopaliv, dodavatelé pohonných hmot (PH)
Stávající, plánovaná
 
20. Zákon o spotřebních daních a o lihu
Mírné a regulační
Zrušení či zásadní omezení systému „zelená nafta“jako kontraproduktivního vůči uplatňování biopaliv
I Zemědělský rezort – příslušná prvovýroba
 
 
 
 
 
 
 
 
(*) Uveďte, zda je opatření (především) regulační, finanční či mírné (např. informační kampaň).
(**) Je očekávaným výsledkem změna chování, instalovaný výkon (MW; t/rok), vyrobená energie (ktoe)?
(***) Kdo jsou cílové osoby: investoři, koneční uživatelé, orgány veřejné správy, plánovači, architekti, osoby provádějící instalaci atd.? nebo jaká je cílová činnost / cílové odvětví: výroba biopaliv, energetické využití živočišných hnojiv atd.?
Konkrétní stávající opatření pro podporu jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů jsou uvedena v příloze č. 2 tohoto plánu.



a)    Seznam stávajících vnitrostátních, a je-li to vhodné, regionálních právních předpisů týkajících se postupů schvalování, vydávání osvědčení a povolení a územního plánování, které se uplatňují na podniky a na související infrastruktury přenosových a distribučních sítí:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon)
·         Vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby
·         Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
·         Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů
·         Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu
·         Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.
·         Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření.
 
Zákon č. 184/2006 Sb. o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě (zákon o vyvlastnění)
 
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů
·         Vyhláška č. 195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro určení energetických zařízení
·         Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov
 
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon)
·         vyhláška č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích ve znění pozdějších předpisů
·         vyhláška č. 245/2001 Sb., o podrobnostech udělování státní autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení, její změny, prodloužení anebo zrušení, ve znění pozdějších předpisů
 
 
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)
·         Posuzuje vliv na veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními právními předpisy a na jejich vzájemné působení a souvislosti.
 
Další související předpisy, např.:
o   zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,
o   zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (lesní zákon),
o   zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů,
o   zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon),
o   zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů aj.
o   předpisy a koncepční rozvojové dokumenty místních a regionálních samospráv, především:
         - zásady územního rozvoje kraje,
          - územní energetické koncepce krajů,
 
b)    Odpovědné ministerstvo (/ministerstva) / orgán(/orgány) a jejich pravomoci v dané oblasti:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon)
·         Ministerstvo pro místní rozvoj – metodické řízení a odvolací orgán 2. stupně
·         Krajské stavební úřady – vede řízení a je odvolacím orgánem 1. stupně
·         Krajské úřady – vypracování a vydávání zásad územního rozvoje kraje
·         Obecní stavební úřady – vede řízení
a dále výše uvedené orgány státní správy postupují podle příslušných kompetencí v uvedeném zákoně.
 
Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě (zákon o vyvlastnění)
·         Ministerstvo pro místní rozvoj
·         Vyvlastňovací řízení vede vyvlastňovací úřad, kterým je:
a)        obecní úřad obce s rozšířenou působností (zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů)
b)        Magistrát hlavního města Prahy
c)        magistrát územně členěného statutárního města.
·         zastupitelstvo hlavního města Prahy a zastupitelstvo územně členěného statutárního města nemohou působnost vyvlastňovacího úřadu přenést statutem na městské části nebo městské obvody.
·         Působnost vykonávají vyvlastňovací úřady jako přenesenou působnost.
 
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů
·         Ministerstvo průmyslu a obchodu – metodické řízení 
·         Státní energetická inspekce – vydávání stanovisek, které jsou podkladem stavebním úřadům pro vydání povolení
·         Krajské úřady – vypracování a vydávání zásad územního rozvoje kraje
 
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon)
·         Energetický regulační úřad – vydávání licenci na výrobu a rozvod energie
·         Ministerstvo průmyslu a obchodu – vydávání autorizací na výstavbu zařízení na výrobu energie
 
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)
·         Krajské úřady – vydává stanovisko
·         Ministerstvo životního prostředí - .pokud je záměr navrhován na území více krajů, ministerstvo rozhodne, který krajský úřad je příslušný k vydání stanoviska a dále postupuje podle příslušných kompetencí v uvedeném zákoně.
Poznámka ke kompetenci Ministerstva životního prostředí – ministerstvo vydává dále stanoviska v řadě dalších případů, např. podle přílohy č. I sloupce A zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) v případech mezistátního posuzování vlivů atd.
c)    Revize plánovaná s cílem učinit příslušné kroky popsané v čl. 13 odst. 1 směrnice 2009/28/ES do: [datum]
Současná právní úprava výše uvedených zákonů je v rozporu s principy uvedenými v článku 13 odst. 1 směrnice č. 2009/28/ES. 
Následné kroky, které povedou ke zjednodušení schvalovacích procesů:
·         Analýza současné legislativy a stanovení kritických míst prodlužujících schvalovací procesy v rámci územního a stavebního řízení
·         Návrh opatření pro zjednodušení schvalovacích procesů do stávající legislativy v rámci územního plánování, územního a stavebního řízení. Termín návrhu bude záviset na legislativním procesu vlády.
 
d)    Shrnutí stávajících a plánovaných opatření na regionální/místní úrovni (je-li to nutné):
Stávající opatření viz odpověď na písmeno a).
Současná právní úprava umožňuje na regionální/místní úrovni v některých případech zablokovat či časově odkládat jakoukoliv stavbu zdroje OZE nebo liniové stavby nutné k připojení OZE
Plánovaná opatření viz odpověď na písmeno c).
 
e)    Byly v souvislosti s postupy schvalování, vydávání osvědčení a povolení, které se uplatňují na podniky na výrobu elektřiny, tepla nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie a na související infrastruktury přenosových a distribučních sítí a na proces přeměny biomasy na biopaliva nebo jiné energetické výrobky, zjištěny zbytečné překážky či nepřiměřené požadavky? Pokud ano, jaké?
Překážky v rámci schvalovacích procesů v oblasti územního řízení a stavebního řízení a procesy projednávání jsou následující:
·         Složitá legislativa (jedna z nejkomplikovanějších v EU)
·         Řetězení řízení (za sebou seřazena správní řízení – je nutné čekat na nabytí právní moci a až potom lze pokračovat v jiném získávání rozhodnutí, která jsou nutná k vydání jednoho rozhodnutí (územního rozhodnutí nebo stavebního povolení)) a možná opakovaná projednávání ve schvalovacím procesu.
Stavební zákon však také umožňuje dle ustanovení § 78 odst. 1 vést i spojené územní a stavební řízení, kdy je možné získat najednou územní rozhodnutí a současně stavební povolení, což z hlediska časového představuje zkrácení lhůt. Podle současné legislativy je však možné spojené územní a stavební řízení, ale u liniových staveb v praxi toto není reálné.
·         Složitá koordinace záměrů jednotlivých dotčených orgánů státní správy při projednávání, schvalování a aktualizaci koncepčních dokumentů rozvoje území - Politika územního rozvoje ČR, Zásady územního rozvoje krajů, které jsou následně zákonným podkladem pro umisťování liniových staveb do území.
·         Stavebním zákonem nastavený proces projednávání územních plánů může trvat u liniových staveb až 120 měsíců než lze u konkrétní stavby zahájit přípravnou fázi.
·         2 – stupňové řízení v přípravné fázi (územní řízení a stavební řízení) obvykle trvá u liniových staveb až 52 měsíců, u zdrojů závisí zejména na EIA proceduře, která nemá jasná pravidla a lhůty
·         celkově příprava a realizace u liniových staveb jsou dnešní lhůty přípravy a realizace od 122 do 196 měsíců (již dnes vydávají provozovatelé stavidlo k připojení s termínem v roce 2022 a v některých oblastech pro obnovitelné zdroje energie je vydávání stanovisek zastaveno
 
f)     Jaká úroveň správy (místní, regionální a vnitrostátní) je odpovědná za schvalování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a vydávání osvědčení a povolení pro tato zařízení a za územní plánování? (Pokud záleží na druhu zařízení, upřesněte jej.) Nese-li odpovědnost více úrovní, jak je řízena koordinace různých úrovní? Jak bude koordinace různých odpovědných orgánů v budoucnosti zlepšena?
·         Posuzování vlivu záměru na životní prostředí – Pravomoc vymezena zákonem o posuzování vlivu na životní prostředí.
·         Stavební a územní povolení - Pravomoci vymezeny stavebním zákonem.
 
Úroveň vyřizování správních orgánu a lhůty pro vyřizování jsou dané správním řádem. Tyto lhůty jsou v některých případech překračované a vymáhání práva je komplikované (časově náročné vynucování práva soudním řízením). Dále existují lhůty stanovené jiným právním předpisem např. zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)
Koordinace je na nízké úrovni a zlepšení se očekává viz odpověď písmeno c).
Problémem je zejména vysoký počet stavebních úřadů a z toho plynoucí povinnosti na kvalifikační požadavky pracovníků ve vztahu na jejich platové zařazení.
Pravomoci v oblasti vydávání licencí jsou vymezeny energetickým zákonem.
g)    Jak je zaručeno, že jsou k dispozici podrobné informace o vyřizování žádostí o schválení, osvědčení a povolení a o pomoci poskytované žadatelům? Jaké informace a pomoc jsou k dispozici případným žadatelům o nová zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů v souvislosti s jejich žádostí?
K dispozici jsou pouze informace o procesech územního plánování, EIA, IPPC a autorizace (vybraných plynárenských zařízeních).
V případě informacích o územních a stavebních řízeních resp. vydávání kolaudačních souhlasů nejsou informace veřejně přístupné na jednom místě (obdobně jako je databáze EIA). V těchto řízeních však probíhá zveřejňování a veřejné projednávání podle stavebního zákona, který stanovuje podmínky pro veřejná jednání a účast veřejnosti – např. povinné veřejné ústní jednání v územním řízení; povinnost žadatele o vydání územního rozhodnutí vyvěsit informaci o záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí na vhodném veřejně přístupném místě; vyvěšování oznámení o zahájení územního řízení na úřední desce atd.
Právo na informace vyplývá také ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
Ministerstvo pro místní rozvoj na svých stránkách uvádí podrobné metodické postupy jako pomoc poskytovaná žadatelům o stavební a územní povolení.
Ministerstvo průmyslu a obchodu již od roku 2008 provozuje v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie bezplatný speciální web: www.mpo-efekt.cz , kde jsou uvedeny všechny informace ohledně možnosti podpor pro zařízení vyrábějící energie z obnovitelných zdrojů energie. Dále jsou zde uvedeny informace k energetickým auditům, které právě posuzují optimální volbu a vhodnost daného obnovitelného zdroje včetně seznamu a kontaktů na příslušné energetické auditory, rozčleněné pro lepší dostupnost tazatele po jednotlivých krajích. Dále na tomto webu je provozována bezplatné energetická poradna, kam jakýkoli žadatel může položit svůj dotaz týkající se využití a instalace obnovitelného zdroje a poradci (většinou energetičtí auditoři) mu jeho dotaz odborně zodpoví. Dále v rámci tohoto státního programu je provozována na celém území ČR cca 50 bezplatných energetických poradenských a konzultačních center EKIS (v každém kraji jich je několik), kam se může tazatel přímo obrátit o osobně se sejít s energetickými poradci (auditory). Tyto střediska jsou otevřena v pracovních dnech v úředních hodinách.
Podrobné informace o vyřizování žádostí je řešeno správním řádem – na základě podané žádosti o informace musí do stanovené lhůty (obvykle 30 dní) oslovený správní orgán informovat žadatele o stavu projednávání jeho žádosti.
 
h)    Jak je usnadněna horizontální koordinace různých správních subjektů odpovědných za různé části povolení? Kolik procesních kroků je zapotřebí k obdržení konečného schválení/licence/povolení? Existuje jediné ústřední místo pro koordinaci všech kroků? Jsou harmonogramy vyřizování žádostí sdělovány předem? Jaká je průměrná doba nutná k získání rozhodnutí o žádosti?
·         Horizontální koordinace není zavedena institucionálně
o   Potřeba koordinace speciálních staveb je řešena ad hoc/individuálně ustanovením zmocněnce vlády pro vybranou stavbu
·         Doba vyřízení žádosti je dle zákona maximálně na 60 dní + doba, kterou je nutno započítat při možném přerušení řízení v rámci doplnění a upřesnění podkladů.
·         Procesní kroky k vydání povolení (územní a stavební řízení):
    • podání žádosti o povolení včetně všech souvisejících příloh
    • vydání povolení stavebním úřadem
    • existuje riziko řetězení správních řízení
    • celková lhůta pro přípravnou fázi je:
      • u liniových staveb podmiňujících připojení OZE až 52 měsíců (zahrnuje celkovou přípravnou fázi investora)
      • u staveb zdrojů u zdrojů OZE až 72 měsíců (zahrnuje celkovou přípravnou fázi investora)
      • Pozn. Všechny uvedené lhůty nezahrnují časy na:
        • Podle zákona o zadávání veřejných zakázek
        • Rozhodování soudy
        • Interní rozhodování investora
·         U samostatného stavebního řízení je lhůta vyřizování žádosti daná správním řádem.
Harmonogramy vyřizování žádostí se řídí stavebním zákonem (zákon č. 183/2006 Sb.) a správním řádem (zákon č. 500/2004 Sb.).
·         Procesní kroky k vydání licence:
    • podání žádosti o povolení včetně všech souvisejících příloh
    • vydání povolení Energetickým regulačním úřadem
Harmonogramy vyřizování žádostí se řídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád.
Úroveň vyřizování správních orgánu a lhůty pro vyřizování jsou dané správním řádem. Některé orgány nevydávají rozhodnutí podle správního řádu (např. stanovisko EIA vydává/nevydává orgán životního prostředí bez ohledu na správní řád).
Neexistuje koordinační místo. Koordinace je tedy na nízké úrovni a zlepšení se očekává viz odpověď písmeno c).
V rámci kroků uvedených v písm. c) se předpokládá též posouzení centralizace na národní úrovni pro důležité stavby obdobně jak navrhuje ENTSO pro Evropskou komisi pro liniové stavby.
 
i)      Zohledňují schvalovací postupy specifické aspekty jednotlivých technologií pro energii z obnovitelných zdrojů? Pokud ano, popište jak. Pokud nikoli, předpokládáte, že je v budoucnosti zohledníte?
V současné právní úpravě se nezohledňují v postupech specifické aspekty jednotlivých technologií pro energii z obnovitelných zdrojů. Dále viz odpověď na otázku uvedenou v písm. j).
 
j)      Existují zvláštní postupy, např. zjednodušené oznámení, pro malá decentralizovaná zařízení (např. solární panely na budovách či kotle na biomasu v budovách)? Pokud ano, jaké jsou procesní kroky? Jsou předpisy občanům veřejně k dispozici? Kde jsou zveřejňovány? Je zavedení postupů zjednodušeného oznámení plánováno do budoucna? Pokud ano, u jakých typů zařízení/systémů? (Je možné čisté měření?)
Ano, předpisy jsou veřejně k dispozici na www stránkách úřadů a jednotlivých resortů a také na základě povinnosti obce vést sbírku zákonů a umožnit do této sbírky nahlížet.
Ano, existují (stavební zákon § 4 přímo ukládá upřednostňovat zjednodušené postupy tam, kde je to možné) zjednodušené schvalovací postupy, ale pouze pro „bezproblémové“ případy. V průběhu řízení mohou příslušné dotčené orgány státní správy uplatnit zákonný požadavek na další procedury – např. zjišťovací řízení EIA podle zák. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)
Popis jednotlivých zjednodušených schvalovacích postupů:
1)    K územnímu a stavebnímu řízení:
    • Podle prováděcí vyhlášky č. 195/2007 Sb. , kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro určení energetických zařízení.
    • Pro liniové stavby, které podmiňují připojování obnovitelných zdrojů energie, neexistují zjednodušené schvalovací procesy.
    • K územnímu a stavebnímu řízení se vyjadřuje přibližně 30 dotčených orgánů státní správy (nejen Státní energetická inspekce). Tato stanoviska i ve zjednodušeném řízení (např. pro bioplynové stanice) mohou být při odvolání některého z účastníků řízení přezkoumávána nadřízenými orgány. V tomto období správní lhůty dle správního řádu neběží. Pro územní/stavební řízení jsou s časem na přezkum i lhůty přibližně 225 dnů (pro každé řízení).
2)    Licence na výrobu a rozvod energie:
    • Licence se podle energetického zákona č. 458/2000 Sb. nevyžaduje na výrobu tepelné energie určené pro dodávku konečným spotřebitelům jedním odběrným tepelným zařízením ze zdroje tepelné energie umístěného v témže objektu nebo mimo objekt v případě, že slouží ke stejnému účelu.
    • V rámci vydávání licencí a výrobu elektrické energie se podle současně platného zákona č. 458/2000 Sb. neprokazuje odborná způsobilost u žadatele pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie s výkonem menším jak 20 kW. Dále se finanční předpoklady pro provozování licencované činnosti neprokazují u výroben s výkonem menším jak 200 kW a u výroben pod 1 MW se pokládají pouze „prohlášením“ o zajištění finančních prostředků. Pro vydání licence se u žadatele o výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s instalovaným výkonem menším jak 200 kW požaduje doložení pouze zjednodušených dokladů.
    • V novele energetického zákona č. 458/2000 Sb. se předpokládá pro zdroje menších výkonů (do 5 kW) ve smyslu udělené licence na výrobu energii vésti pouze daňovou evidenci, což je zjednodušení oproti současnému stavu, kdy všechny zdroje s licencí na výrobu energie musí vésti účetnictví.
3)    Posuzování vlivu záměru na životní prostředí:
Posuzování se provádí pouze pro záměry kategorie I. a II.:
    • Ve zjišťovacím řízení může orgán životního prostředí rozhodnout, že posuzování se provádí i pro menší stavby (pod výkony stanovené v kat. I a II.).
    • Kategorie I: zařízení ke spalování paliv s tepelným výkonem nad 200 MW.
    • Kategorie II: zařízení ke spalování paliv s tepelným výkonem od 50 do 200 MW, větrné elektrárny s celkovým výkonem vyšším než 500 kWe nebo výškou stojanu nad 35 metrů, vodní elektrárny s celkovým instalovaným výkonem nad 10 MWe
 
k)    Kde jsou zveřejňovány poplatky za žádosti o schválení/licence/povolení pro nová zařízení? Souvisejí se správními náklady na udělení takovýchto povolení? Existuje plán revize těchto poplatků?
Poplatky za žádosti o schválení/licence/povolení jsou jednoznačně uvedeny v zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
o   stavení a územní řízení – viz. příloha č. I položka 17.
o   osvědčení – viz. příloha č. I položka 22
o   licence – viz příloha č.I položka 23
Ano, poplatky souvisejí se správními náklady na udělení povolení. Uvedený zákon je pravidelně novelizován. V roce 2009 byl celkem 10 x novelizován. V současné době roku 2010 (červen)  byl zákon zatím celkem 4 x novelizován. Zákon je v gesci Ministerstva vnitra.
 
l)      Jsou místním a regionálním správním orgánům při plánování, projektování, výstavbě a rekonstrukci průmyslových nebo obytných oblastí k dispozici úřední pokyny pro instalaci zařízení a systémů pro využívání obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny, při vytápění a chlazení včetně ústředního vytápění a chlazení? Pokud takovéto úřední pokyny k dispozici nejsou či jsou nedostačující, jak a kdy bude tato potřeba vyřešena?
Správní pokyny pro instalaci zařízení a systémů pro využívání obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny, při vytápění a chlazení včetně ústředního vytápění a chlazen jsou přístupné v rámci různých školeních a kurzů, které jsou podporovány např. Ministerstvem průmyslu a obchodu. Podpora těchto kurzů je také zakotvena v ustanovení § 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií v rámci Státního programu na podporu úspor energií a využití obnovitelných zdrojů energie. Zmíněný program podporuje také tzv. Energetické informační a konzultační středisko (několik v každém kraji), kde zájemce o instalaci těchto zařízeních obdrží bezplatné odborné poradenství.
V rámci implementace směrnice č. 2009/28/ES bude v novele zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií.
 
m) Existuje zvláštní školení pro pracovníky, kteří vyřizují jednotlivé postupy schvalování a vydávání osvědčení a povolení pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů?
Vydávání povolení v rámci územního a stavebního řízení – školení provádí a zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj pro pracovníky obecních a krajských stavebních úřadů a Ústřední inspektorát Státní energetické inspekce pro pracovníky Územních inspektorátů.
Vydávání povolení licencí - zaškolení provádí pro svoje pracovníky přímo Energetický regulační úřad.
Vydávání stanoviska o posuzování vlivů na životní prostředí - zaškolení provádí pro svoje pracovníky přímo krajský úřad případně Ministerstvo životního prostředí.
Ministerstvo životního prostředí zpracovalo metodický návod pro preventivní hodnocení území z hlediska možnosti umístění některých obnovitelných zdrojů energie (větrné elektrárny a fotovoltaické elektrárny). Tento metodický návod je určený pro kraje a menší samosprávné celky. Dále ministerstvo životního prostředí realizuje informační kampaně pro úředníky státní správy, kteří povolují stavby obnovitelných zdrojů energie včetně vydávání vhodných publikací, podporu a realizaci seminářů na krajích a školení v obcích. Vydává také bílou knihu pro úředníky.
Problémem zejména pro liniové stavby je, že někteří i vyškolení pracovníci se setkají s takovýmto druhem projektu např. jednou za 30 až 40 let. Proto v navrhované změně legislativy se předpokládá centralizace (Speciální stavební úřad, kde by byli i speciálně vyškolení úředníci. Dále je nutná i koordinace těchto postupů uvnitř EU např. přeshraniční liniové stavby a jejich koordinace).
 
b)    Musí technologie pro energii z obnovitelných zdrojů splňovat určité jakostní normy, aby mohly využívat režimy podpory? Pokud ano, o která zařízení a které jakostní normy se jedná? Existují vnitrostátní, regionální normy, které přesahují rámec norem evropských?
Ano, existují pravidla, která musí technologie pro energii z obnovitelných zdrojů splňovat, aby mohly využívat režim podpory.
Ze současně platného zákona č. 180/2005 Sb. vyplývá, že podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je stanovena odlišně s ohledem na druh obnovitelného zdroje a velikost instalovaného výkonu výrobny a v případě elektřiny vyrobené z biomasy i podle parametrů biomasy stanovených prováděcím právním předpisem. Prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška stanovuje druhy biomasy, parametry biomasy a způsoby využití biomasy, které jsou předmětem podpory.
Další kvalitativní požadavky jsou potom uvedeny v Cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.
Další technická specifika týkající se podpory výroby tepla a chladu z obnovitelných zdrojů energie. Technologie pro zařízení vyrábějící teplo z biomasy, tepelných čerpadel a solárních kolektorů, tak jak, požaduje článek č. 13 odst. 2 a 6 zmíněné směrnice budou uvedena v novém zákoně o podporovaných zdrojích energie.
 
a)    Odkaz na stávající vnitrostátní a regionální právní předpisy (pokud existují) a shrnutí místních právních předpisů týkajících se zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví:
·         Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů
·         vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov (prováděcí vyhláška k zákonu č. 406/2000 Sb.).
 
b)    Odpovědné ministerstvo(/ministerstva) / orgán(/orgány):
·         Ministerstvo průmyslu a obchodu
·         Státní energetická inspekce
·         Krajské a obecní stavební úřady
 
c)    Revize pravidel, bude-li provedena, plánovaná do: [datum]
·         Novela zákona č. 406/2000 Sb. – proběhne během roku 2010
·         Novela vyhlášky č. 148/2007 Sb. – proběhne během roku 2010
 
d)    Shrnutí stávajících a plánovaných opatření na regionální/místní úrovni:
·         Zvyšování úspor energie, především v oblasti vytápění a chlazení budov
·         Zvyšování využívání obnovitelných zdrojů energie v budovách, především v oblasti vytápění a chlazení
 
e)    Stanoví stavební předpisy minimální úrovně využití energie z obnovitelných zdrojů? Ve kterých zeměpisných oblastech a jaké jsou tyto požadavky? (Uveďte shrnutí). Jaká konkrétní opatření byla do těchto předpisů začleněna, aby se zaručilo, že podíl energie z obnovitelných zdrojů využité ve stavebnictví vzroste? Jaké jsou budoucí plány v souvislosti s těmito požadavky/opatřeními?
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov - stanoví pro každou novou budovu a budovu nad 1000 m2, která prochází větší rekonstrukcí, posouzení využití obnovitelných zdrojů energie.
V připravené novele zmíněného zákona a vyhlášky bude tento požadavek rozšířen na všechny budovy procházející větší rekonstrukcí.
Od roku 2012 pro veřejné budovy a od roku 2015 pro ostatní budovy je v novele zákona č. 406/2000 Sb. plánováno, že v případě technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti obnovitelných zdrojů energie musí být tyto zdroje začleněny do projektu nové nebo rekonstruované budovy.
 
f)     Jak podle předpokladů vzroste do roku 2020 využití energie z obnovitelných zdrojů v budovách? (Je-li to možné, rozlišujte mezi sektorem obytným, tedy „samostatnou jednotkou“ a „společnou jednotkou“, sektorem komerčním, veřejným a průmyslovým). (Při odpovědi na tento dotaz můžete využít tabulku, jako je níže uvedená tabulka 6. Údaje lze uvádět ročně či za vybrané roky. Měla by být uvedena spotřeba energie z obnovitelných zdrojů jak při vytápění a chlazení, tak při výrobě elektřiny).

Tabulka
6
Odhadovaný podíl energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví (%)
 
2005
2010
2015
2020
Obytný
-
-
-
-
Komerční
-
-
-
-
Veřejný
-
-
-
-
Průmyslový
-
-
-
-
Celkem
3,0
3,8
4,3
4,7
 
g)    Byly v rámci vnitrostátní politiky zváženy povinnosti týkající se minimálních úrovní energie z obnovitelných zdrojů v nových a rekonstruovaných budovách? Pokud ano, jaké jsou tyto úrovně? Pokud nikoli, jakým způsobem bude do roku 2015 vhodnost této politické možnosti prozkoumána?
Povinnosti týkající se zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů energie v nových a rekonstruovaných budovách v současném stavu a v plánovaném budoucím stavu, který zahrnuje také termín 2015 je uvedeno v odpovědi na otázku e).
 
h)    Popište plány, které mají zaručit, že veřejné budovy budou na ústřední, regionální a místní úrovni sloužit jako příklad tím, že budou od roku 2012 využívat zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů nebo se stanou budovami s nulovou spotřebou energie. (Zohledněte požadavky podle směrnice o energetické náročnosti budov).
Viz odpověď na otázku e). Splnění této povinnosti u veřejných budov bude podle novely zákona č. 406/2000 Sb. odpovídat také výstavba nebo rekonstrukce budovy s nulovou spotřebou energie. Veřejné budovy mají dle současně platného zákona č. 406/2000 Sb., v případě, že mají povinnosti, zpracovat průkaz energetické náročnosti budovy, tento průkaz umístit na veřejně přístupné místo.
 
i)      Jakým způsobem jsou v budovách podporovány energeticky účinné technologie pro energii z obnovitelných zdrojů? (Takováto opatření se mohou týkat kotlů na biomasu, tepelných čerpadel a solárních tepelných zařízení, které splňují minimální požadavky pro ekoznačky či jiné normy vypracované na vnitrostátní úrovni či úrovni Společenství (viz znění čl. 13 odst. 6)).
Energeticky účinné technologie pro energii z obnovitelných zdrojů jsou podporovány v rámci Státního programu a programů využívající strukturální fondy EU. V novém zákoně o podporovaných zdrojích energie bude tato oblast ošetřena. Dále je podpora prováděna též programem Zelená úsporám (administrace Ministerstvo životního prostředí).
 
a)    Odkaz na stávající vnitrostátní či regionální právní předpisy (pokud existují) týkající se požadavků na poskytování informací podle článku 14 směrnice 2009/28/ES:
Tyto povinnosti bude „ošetřovat“ připravovaná novela zákona č.406/2000 Sb. o hospodaření energií. V novele zmíněného zákona bude v oblasti působnosti ministerstva průmyslu a obchodu uvedeno:
·         Zveřejňuje a aktualizuje informace ohledně jednotlivých forem podpory pro úspory energie a pro zařízení využívající energii z obnovitelných a druhotných zdrojů.
·         Zabezpečuje činnosti spojené s poradenstvím, vzděláváním a propagací efektivního využívání energie a využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie
·         Zveřejňuje a aktualizuje informace ohledně jednotlivých forem podpory pro úspory energie a pro zařízení využívající energií z obnovitelných zdrojů energie.
V oblasti týkající se Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie bude uvedeno:
·         K uskutečnění Programu mohou být poskytnuty dotace ze státního rozpočtu na osvětu, výchovu, vzdělání a poradenství v oblasti nakládání s energií, využívání a přínosů obnovitelných a druhotných zdrojů energie.
V novém zákoně o podporovaných zdrojích energie, který nahradí zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) bude také uvedeno v části výkon státní správy u ministerstva průmyslu a obchodu:
·         Zveřejňuje informace ohledně jednotlivých forem podpory pro zařízení využívající obnovitelných zdrojů.
b)    Subjekt odpovědný/subjekty odpovědné za šíření informací na vnitrostátní/regionální/místní úrovni:
Ministerstvo průmyslu a obchodu. 
c)    Shrnutí stávajících a plánovaných opatření na regionální/místní úrovni (je-li to nutné):
Stávající opatření:
Ministerstvo průmyslu a obchodu - od roku 2008 provozuje v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie bezplatný speciální web: www.mpo-efekt.cz, kde jsou uvedeny všechny informace ohledně možnosti podpor pro zařízení vyrábějící energie z obnovitelných zdrojů energie. Dále jsou zde uvedeny informace k energetickým auditům, které právě posuzují optimální volbu a vhodnost daného obnovitelného zdroje včetně seznamu a kontaktů na příslušné energetické auditory, rozčleněné pro lepší dostupnost tazatele po jednotlivých krajích. Dále na tomto webu je provozována bezplatné energetická poradna, kam jakýkoli žadatel může položit svůj dotaz týkající se využití a instalace obnovitelného zdroje a poradci (většinou energetičtí auditoři) mu jeho dotaz odborně zodpoví. Dále v rámci tohoto státního programu je provozována na celém území ČR cca 50 bezplatných energetických poradenských a konzultačních center EKIS (v každém kraji jich je několik), kam se může tazatel přímo obrátit o osobně se sejít s energetickými poradci (auditory). Tyto střediska jsou otevřena v pracovních dnech v úředních hodinách.
Ministerstvo životního prostředí provádí osvětovou kampani zaměřenou na úředníky, která probíhá ve všech obcích s rozšířenou působností. Kampaň je zaměřena jak na technologie OZE, tak na povolovací proces a příklady dobré praxe.
 
Plánovaná opatření:
Viz odpověď na otázku č. a) v části 4.2.4.
 
d)    Uveďte, jak jsou informace o jednotlivých opatřeních podpory pro využívání obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny, při vytápění a chlazení a v dopravě zpřístupňovány všem příslušným subjektům (spotřebitelům, stavebním firmám, osobám provádějícím instalaci, architektům a dodavatelům zařízení a vozidel). Kdo je odpovědný za odpovídající úroveň a zveřejnění těchto informací? Existují pro různé cílové skupiny, např. konečné uživatele, stavební firmy, správce majetku a jednatele, osoby provádějící instalaci, architekty, zemědělce, dodavatele zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie a orgány veřejné správy, zvláštní zdroje informací? Jsou prováděny informační kampaně či zřízena stálá informační střediska nebo jsou tyto kampaně a tato střediska plánovány?
Viz odpověď na otázku č. c) v části 4.2.4. a dále je prováděna podpora informačních kampaní z dalších resortů.
 
e)    Kdo je odpovědný za zveřejňování informací o čistém zisku, nákladech a energetické účinnosti zařízení a systémů pro vytápění, chlazení a výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie? (Dodavatel zařízení nebo systému, veřejný subjekt nebo někdo jiný?)
V novele zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů se předpokládá zavedení příslušného ustanovení naplňující požadavky směrnice
 
f)     Jak jsou projektantům a architektům zpřístupněny pokyny, které jim při plánování, projektování, výstavbě a rekonstrukci průmyslových nebo obytných oblastí pomohou řádně posoudit optimální kombinaci energie z obnovitelných zdrojů, vysoce účinných technologií a ústředního vytápění a chlazení? Kdo je za to zodpovědný?
Viz odpověď na otázku č. c) v části 4.2.4.
 
g)    Popište stávající a plánované informační, osvětové, poradenské nebo školicí programy, jejichž cílem je informovat občany o přínosech a účelnosti rozvoje a využívání energie z obnovitelných zdrojů. Jaká úlohu mají při koncipování a řízení těchto programů regionální a místní subjekty ?
Viz odpověď na otázku č. a, c) a e) v části 4.2.4.
 
a)    Odkaz na stávající vnitrostátní či regionální právní předpisy (pokud existují) týkající se osvědčování nebo rovnocenných systémů kvalifikace pro osoby provádějící instalaci podle čl. 14 odst. 3 směrnice 2009/28/ES:
Požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost pro osoby provádějící instalaci jsou obecně uvedeny v zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (živnostenský zákon). Instalace patří, dle přílohy č. 1 zmíněného zákona mezi tzv. Řemeslné živnosti. Odborná způsobilost pro řemeslné živnosti je potom uvedena v § 21 – 22 zmíněného zákona.
 
b)    Subjekt odpovědný/subjekty odpovědné za to, že budou do roku 2012 zřízeny a schváleny systémy osvědčování/ kvalifikace pro osoby provádějící v malém rozsahu instalaci kotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel:
Ministerstvo průmyslu a obchodu
 
c)    Jsou již takovéto systémy osvědčování/kvalifikace zavedeny? Pokud ano, popište je.
Systémy osvědčování a kvalifikace jsou v České republice již zavedeny v zákoně č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, pro kontroly účinnosti kotlů, klimatizačních systémů, vypracování energetických auditů a průkazů energetické náročnosti budov.
Platný zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů:
·         Kontroly kotlů a vnitřních rozvodů tepelné energie podle odstavců 2 a 3 a kontrolu kotlů nad 200 kW sloužící pro vytápění, umístěných ve vytápěném objektu, mohou provádět pouze osoby podle § 10 nebo osoby autorizované podle zvláštního právního předpisu přezkoušené ministerstvem. Rozsah přezkoušení těchto osob stanoví prováděcí právní předpis.
·         Kontrolu klimatizačních systémů mohou provádět pouze osoby podle § 10 nebo osoby autorizované podle zvláštního právního předpisu 4d) přezkoušené ministerstvem z problematiky užití účinnosti energie a návrhů opatření. Rozsah přezkoušení stanoví prováděcí právní předpis.
·         Průkaz může vypracovávat pouze osoba oprávněná podle § 10 nebo osoba autorizovaná podle zvláštního právního předpisu 5b), přezkoušená ministerstvem podle prováděcího právního předpisu z podrobností jeho vypracování.
·         Energetický audit může provést také osoba, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie, jestliže vykonává činnost energetického auditora na území České republiky dočasně nebo ojediněle, pokud je
                  a) státním příslušníkem členského státu Evropské unie,
b) oprávněn k výkonu činnosti energetického auditora podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.
 
d)    Jsou informace o těchto systémech k dispozici veřejnosti? Jsou zveřejňovány seznamy osob provádějících instalaci, které mají kvalifikaci nebo osvědčení? Pokud ano, kde? Jsou jiné systémy přijímány jako rovnocenné vnitrostátním/regionálním systémům?
Systémy osvědčování a kvalifikace pro kontroly účinnosti kotlů, klimatizačních systémů, vypracování energetických auditů a průkazů energetické náročnosti budov jsou zpřístupněny veřejnosti v rámci „zkušebního řádu“, který je umístěn na stránkách ministerstva průmyslu a obchodu. Na těchto stránkách se také uveden seznam osob, které jsou oprávněny tyto práce vykonávat s vyhledáváním podle jmen, krajů nebo odbornosti.
Viz odpověď na písm. a) a dále v novele zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, se předpokládá zavedení ustanovení zcela naplňující požadavek směrnice.
 
e)    Shrnutí stávajících a plánovaných opatření na regionální/místní úrovni (je-li to nutné).
Viz. odpověď na předchozí otázku č. d) v části 4.2.5.
 
a)    Odkaz na stávající právní předpisy týkající se požadavků na energetické soustavy (článek 16):
·         Zákon 458/2000 Sb. v platném znění,
·         vyhláška č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění pozdějších předpisů.
 
b)    Jak je zaručeno, že rozvodné a distribuční soustavy budou rozvíjeny tak, aby do nich mohlo být integrováno cílové množství elektřiny z obnovitelných zdrojů a zároveň byl zachován bezpečný provoz elektrické soustavy? Jak je tento požadavek začleněn do pravidelného plánování sítí prováděného provozovateli přenosových a distribučních soustav?
Provozovatel přenosové soustavy zpracovává a každoročně aktualizuje Studii rozvoje přenosové soustavy, která zohledňuje veškeré vstupy na straně výroby, spotřeby a zahraniční spolupráce. Výstupem Studie je desetiletý investiční plán ČEPS, a.s. (provozovatel přenosové soustavy), který se dále promítá do konkrétních harmonogramů jednotlivých akcí. Neoddělitelná část této činnosti je spolupráce s provozovateli distribučních soustav, která je zakotvena i v Pravidlech provozování přenosové soustavy, schválených Energetickým regulačním úřadem.
Obdobně i provozovatelé distribučních soustav zpracovávají víceleté plány rozvoje své soustavy, do kterých zohledňují požadavky na připojení nových zařízení jak na straně výroby elektřiny, tak i na straně její spotřeby.
V novele energetického zákona se předpokládá, že se Ministerstvo průmyslu a obchodu vyjadřuje k 10letým investičním plánům provozovatelů přenosové a přepravní soustavy; souhlasné vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu bude nezbytným předpokladem pro schválení těchto plánů Energetickým regulačním úřadem.
Je však potřebné zdůraznit problém dlouhých lhůt na přípravu a realizaci liniových staveb:
·         Již dnes vydává ČEPS, a.s. stanoviska s termínem připojení např. rok 2022
·         Krátká regulační perioda – pro 10let plány je v současné době 5let regulační perioda. Za těchto předpokladů nelze zajistit financování z externích zdrojů (Kromě toho se dle dnešních předpisů finanční náklady nezahrnují do regulace).
 
c)    Jaká bude úloha inteligentních sítí, informačních technologií a skladovacích kapacit? Jak bude zaručen jejich rozvoj?
Úloha SMART grids bude převážně v uplatnění možnosti řízení obnovitelných zdrojů energie a získávání aktuálních (on-line) dat pro jejich řízení s cílem jejich maximálního využití, a to hlavně ve vazbě na provoz ostatních zdrojů výrobního portfolia. K tomu budou využívány jak stávající technologie (např. hromadné dálkové ovládání), tak neuronové sítě. Zcela zásadní je zaměření na možnosti efektivního skladování elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie – oblast výzkumu a zahraničních zkušeností.
Prvotním krokem pro stanovení úlohy inteligentních sítí bude vypracování studie podle směrnice 2009/72/ES a následně bude rozhodnuto o možném nasazení inteligentních měřících systémů.
 
d)    Je plánováno posílení propojovací kapacity se sousedními zeměmi? Pokud ano, pomocí jakého propojovacího vedení, o jaké kapacitě a do kdy?
V současné době probíhá společná studie se společností 50 Hz Transmission, jejímž cílem je vyhodnocení efektivnosti nového mezistátního propojení mezi ČEPS, a. s. a 50 Hz Transmission (Vítkov – Meclenreuth). Výsledky studie budou známy v 10/2010. V příštím roce bude zahájena společná studie společností ČEPS, a. s. a SEPS, a. s. (provozovatel slovenské přenosové soustavy), která vyhodnotí vlivy změny v portfolia zdrojů v České republice a Slovenské republice na efektivnost mezistátního propojení Otrokovice – Bošáca.
 
e)    Jak je řešeno urychlení schvalovacích postupů pro infrastrukturu distribuční soustavy? Jaký je současný stav a jaká je průměrná doba nutná k získání schválení? Jak bude tento stav zlepšen? (Uveďte současný stav a platné právní předpisy, zjištěné překážky a plány pro sladění postupů s harmonogramem provádění a očekávané výsledky.)
Pro urychlení zákonných procedur předcházejících povolení záměru bude navržena zásadní úprava zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a zákona stavebního, zejména ve vazbě na výsledky prací Meziresortní komise k řešení problematiky materiálu "Návrhy opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v ČR eliminací nadbytečných požadavků envionmentální legislativy", ustavené na základě usnesení vlády č. 419 ze dne 31. května 2010, a Tripartitní pracovní skupiny pro problematiku EIA, kterou ustavilo Ministerstvo životního prostředí ve vazbě na závěry jednání RHSD ze dne 22. dubna 2010. Pokud nedojde k zásadní změně povolovacích procedur, trvá příprava a výstavba nové liniové stavby 10 až 16 let. Tyto lhůty neumožní v některých případech další připojování obnovitelných zdrojů energie. Jedná se o celoevropský problém – viz iniciativa ENTSO. Řešení může být například: zákon pro stavbu 24 vedení TSO (Německo), Planning Act 2008 (Velká Británie), apod.
Dále viz odpověď 4.2.1 písmeno c).
 
f)     Jak je zajištěna koordinace schvalování infrastruktury distribuční soustavy s ostatními správními plánovacími postupy?
Žádná koordinace neexistuje. Pravomoci obcí dnes umožňují nerespektovat nezbytnou výstavbu infrastruktury, umožňující rozvoj výrobní základny, včetně obnovitelných zdrojů energie.
Dále viz odpověď 4.2.1 písmeno f) a h).
 
g)    Jsou novým zařízením vyrábějícím elektřinu z obnovitelných zdrojů energie poskytnuta práva na přednostní připojení nebo kapacity pro vyhrazené připojení?
Pokud je v daném místě volná kapacita a není ohrožen bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy, ano. V opačném případě provozovatel přenosové soustavy i provozovatelé distribučních soustav podnikají kroky k jejímu zvýšení – viz b), avšak tyto kroky jsou neúměrně prodlužovány současnou legislativou v České republice.
 
h)    Jsou nějaká zařízení vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů energie připravena k připojení do soustavy, připojena však nejsou kvůli omezením kapacity soustavy? Pokud ano, jaké kroky jsou k vyřešení tohoto problému přijímány a kdy bude podle očekávání vyřešen?
Viz b) a g).
 
i)      Jsou provozovateli přenosových a distribučních soustav stanovena a zveřejněna pravidla pro hrazení a sdílení nákladů na technické úpravy sítě? Pokud ano, kde? Jak je zaručeno, že jsou tato pravidla založena na objektivních, průhledných a nediskriminačních kritériích? Existují zvláštní pravidla pro výrobce umístěné v okrajových oblastech a oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva? (Pravidla pro hrazení nákladů definují, jakou část nákladů hradí výrobce, který chce být připojen k soustavě, a jakou část hradí provozovatel přenosové a distribuční soustavy. Pravidla pro sdílení nákladů definují, jak by měly být nezbytné náklady rozděleny mezi následně připojené výrobce, z nichž všichni mají prospěch z téhož posílení soustavy či nových vedení.)
Vše upravuje vyhláška č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění pozdějších předpisů.
 
j)      Popište, jak jsou výrobcům a/nebo provozovatelům přenosových a distribučních soustav přidělovány náklady na připojení a technické úpravy. Do jaké míry jsou provozovatelé přenosových a distribučních soustav schopni získat tyto investiční náklady zpět? Je v budoucnu plánována změna těchto pravidel pro hrazení nákladů? Jaké změny plánujete a jaké výsledky očekáváte? (Existuje několik možností, jak rozložit náklady na připojení k distribuční soustavě. Členské státy si pravděpodobně zvolí jeden z nich nebo jejich kombinaci. Podle „striktního“ způsobu účtování nákladů na připojení nese subjekt, který zařízení vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů energie vybudoval, několik nákladů spojených s infrastrukturou distribuční soustavy (připojení k distribuční soustavě, posílení a rozšíření distribuční soustavy. Podle jiného, „mírného“ způsobu účtování nákladů na připojení nese subjekt, který zařízení vybudoval, pouze náklady na připojení k distribuční soustavě, nikoli náklady na posílení a rozšíření distribuční soustavy (ty jsou začleněny do systému distribučních sazeb a hrazeny zákazníky). Další možnost spočívá v tom, že všechny náklady na připojení k distribuční soustavě jsou rozloženy na společnost a zahrnuty do distribučních sazeb.)
Vše určeno současným regulačním rámcem. Návrhy na příští regulační období, umožňující realizovat investiční program ČEPS, a.s. jsou předmětem intenzivního jednání mezi ČEPS, a.s. a Energetickým regulačním úřadem. V případě provozovatelů distribučních soustav se zatím neočekává úprava pravidel pro následující regulační období (2015-2019).
 
k)    Jsou zavedena pravidla pro rozdělení nákladů mezi dříve a později připojené výrobce? Pokud nikoli, jak jsou zohledněny výhody pro později připojené výrobce?
Pro všechny výrobce platí vyhláška č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění pozdějších předpisů, která definuje jednotně a nediskriminačně podíl na nákladech na připojení v závislosti na typu připojení a velikosti připojovaného výkonu.
 
l)      Jak bude zaručeno, že provozovatelé přenosových a distribučních soustav poskytnou novým výrobcům, kteří se chtějí připojit, nezbytné informace o nákladech, přesné lhůty pro vyřízení jejich žádostí a orientační harmonogram jejich připojení k distribuční soustavě?
Vše stanoví jasně vyhláška č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění pozdějších předpisů.
 
4.2.7      Provoz elektroenergetické sítě (čl. 16 odst. 2 a čl. 16 odst. 7 a 8 směrnice 2009/28/ES)
a)    Jak je provozovateli přenosových a distribučních soustav zaručen přenos a distribuce elektřiny z obnovitelných zdrojů? Je zajištěn přednostní nebo zaručený přístup?
Provozovatel přenosové soustavy za standardního provozu neřídí nasazování zdrojů a při poskytování přenosových služeb přistupuje ke všem zdrojům rovnocenně; řízení provozu zdrojů provádí provozovatel přenosové soustavy pouze v rozsahu zajištěných podpůrných služeb, případně, společně s provozovateli distribučních soustav, při předcházení stavu nouze nebo stavu nouze. Při připojování zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů postupuje provozovatel přenosové soustavy i provozovatelé distribučních soustav v souladu se zákonem a pokud je v daném místě volná kapacita zajišťují přednostní připojení k soustavě. V případě, že kapacita k dispozici není, tak provozovatel přenosové soustavy i provozovatelé distribučních soustav S podnikají kroky k jejímu zvýšení – viz 4.2.7 b), ale tato dodatečná kapacita může být k dispozici až po roce 2020. Obecně platí, že omezení přístupu k soustavě je možné pouze v případě ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti provozu.
 
b)    Jak je zaručeno, že provozovatelé přenosových soustav dávají při spouštění zařízení na výrobu elektřiny přednost zařízením využívajícím obnovitelné zdroje energie?
Provozovatel přenosové soustavy v České republice nemá možnost rozhodovat o spouštění jednotlivých zařízení na výrobu elektřiny s některými výjimkami, zejména za stavů definovaných v §24 odst. 3 písm. d) energetického zákona v případě poruchových stavů v přenosové soustavě nebo v případě plánovaných prací v přenosové soustavě. V těchto případech se postupuje podle uvedeného zákona a příslušných prováděcích vyhlášek.
 
c)    Jak jsou přijímána provozní opatření týkající se distribuční soustavy a trhu, aby byla minimalizována omezení distribuce elektřiny z obnovitelných zdrojů? Jaké druhy opatření jsou plánovány a kdy se očekává jejich provedení? (Tržní koncepce a koncepce distribuční soustavy, která umožňuje začlenění různých zdrojů, by mohla zahrnovat opatření, jako je obchodování blíže reálnému času (změna ze sestavování předběžných odhadů na následující den na předběžné odhady v rámci dne a přeložení termínu pro výrobce), shromáždění tržních oblastí, zaručení dostatečné přeshraniční propojovací kapacity a přeshraničního obchodu, zlepšená spolupráce s provozovateli přilehlých systémů, využití zdokonalených komunikačních a kontrolních nástrojů, řízení poptávky a aktivní účast poptávky na trzích (prostřednictvím oboustranných komunikačních systémů – inteligentního měření), vyšší distribuovaná produkce a domácí skladovací kapacita (např. elektrická vozidla) s aktivním řízením distribučních sítí (inteligentní sítě)).
Provozovatel přenosové soustavy i provozovatelé distribučních soustav v České republice aktivně podporuje tvorbu tržního prostředí, umožňujícího integraci různých typů zařízení na výrobu elektřiny. V souladu se zákonem zajišťují rozvoj přenosové soustavy a distribučních soustav zahrnující v případě přenosové soustavy zvyšování celkové obchodně dostupné přeshraniční přenosové kapacity.
 
d)    Je o těchto opatřeních informován energetický regulační úřad? Má pravomoc sledovat a vynucovat provádění těchto opatření?
Provozovatel přenosové soustavy i provozovatelé distribučních soustav poskytují informace o mimořádných opatřeních v souladu se energetickým zákonem (zákon č. 458/2000Sb.).
 
e)    Jsou zařízení vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů integrována do trhu s elektřinou? Můžete popsat jak? Jaké jsou jejich povinnosti v souvislosti s účastí na trhu s elektřinou?
Integrace obnovitelných zdrojů energie do trhu s elektřinou probíhá zejména podle příslušných ustanovení zákonů 180/2005 Sb., 458/2000 Sb. a vyhlášky 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů. Provozovatel přenosové soustavy i provozovatelé distribučních soustav jsou v případě zájmu výrobce povinni vyrobenou elektřinu z OZE vykoupit a použít přednostně ke krytí ztrát v přenosové soustavě. Případnou přebytečnou elektřinu může provozovatel přenosové soustavy uplatnit na trhu s elektřinou. V případě provozovatelů distribučních soustav se stává případná přebytečná elektřina nad rámec ztrát v distribuční soustavě odchylkou, když náklady na její úhradu jsou provozovatelům distribučních soustav hrazeny prostřednictvím regulované ceny za užití sítě.
 
f)     Podle jakých pravidel jsou výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů energie účtovány sazby za přenos a distribuci?
Přenos ani distribuce vyrobené elektřiny (tj. dodávka do sítí) nejsou zpoplatněny. Zpoplatněn je pouze odběr ze sítě, a to na základě vyhlášky 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, a příslušných Cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.
 
a)    Jak je zajištěno, aby při účtování sazeb za přenos a distribuci nebyl diskriminován plyn z obnovitelných zdrojů energie?
Odpověď k čl.16 odst. 7 směrnice: Stávající úprava zákona č. 458/2000 Sb. (§ 19a odst. (1)) stanoví způsob regulace cen za přepravu a distribuci plynu. Předpisy o regulaci cen jsou zveřejňované ve věstníku Energetického regulačního úřadu. Stávající právní úprava je dostatečná. V praxi platby za přenos a distribuci jsou stanoveny nediskriminačním způsobem pro všechny druhy plynů, které splní technické (kvalitativní) požadavky pro připojení do plynárenské soustavy. Sazby za přenos a distribuci plynu jsou tak totožné bez ohledu na druh přepravovaného plynu.
 
b)    Bylo provedeno posouzení nutnosti rozšířit stávající infrastrukturu plynárenské sítě s cílem usnadnit integraci plynu z obnovitelných zdrojů energie? Jaké jsou výsledky? Pokud nikoli, bude takové posouzení provedeno?
Odpověď k čl.16 odst. 9 směrnice: Jde o dispozitivní ustanovení (nebude se implementovat). Současná plynárenská síť (vysokotlak) je dostatečně dimenzovaná pro případné připojení zdrojů bioplynu. Kapacita soustavy se řeší vždy ve vztahu k příslušnému místu připojení (jakékoli výrobny plynu) a existující distribuční soustavě. Obecně lze říci, že je dostatečná kapacita vysokotlaké soustavy pro vtláčení. U středotlakých a nízkotlakých připojení nebude možné z důvodu minimálních letních odběrů na dané části sítě.
 
c)    Jsou zveřejňována technická pravidla pro připojení k soustavě a sazby za připojení pro bioplyn? Kde jsou tato pravidla zveřejňována?
Odpověď k čl.16 odst.10 směrnice: Technická pravidla týkající se kvality plynu jsou stanovena v TPG 902 02 z roku 2008 (Jakost a zkoušení plynných paliv s vysokým obsahem metanu). V současné době se připravuje TDG 983 01(Vtláčení bioplynu do plynárenských sítí. Požadavky na kvalitu a měření), týkající se požadavků na bioplynové stanice, měření kvality, pravidel pro odorizaci a tlak. V současné době je připravována vyhláška Energetického regulačního úřadu o připojení, která by měla řešit i způsob výpočtu sazeb za připojení
 



a)    Uveďte posouzení, zda jsou zapotřebí nové infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie a přispívající k dosažení cíle pro rok 2020. Existují na základě tohoto posouzení plány na budoucí podporu takovýchto infrastruktur? Jaké jsou očekávané příspěvky velkých zařízení na biomasu a na solární a geotermální energii v systémech ústředního vytápění a chlazení?
Vzhledem k tomu, že téměř ve všech větších městech v České republice již nějaká soustava zásobování teplem existuje a podíl dodávky ze soustav zásobování teplem na celkové spotřebě tepla v České republice přesahuje 50 %, je stávající rozsah infrastruktury pro zásobování teplem možno považovat z hlediska možnosti dosažení cíle využívání obnovitelných zdrojů energie pro rok 2020 principielně za dostačující. Ve stávajících soustavách bude především zapotřebí soustředit se na jejich obnovu a zvýšení hospodárnosti (snížení ztrát tepla při rozvodu). Nové soustavy zásobování teplem mohou vznikat především v menších sídlech, kde bude k dispozici vhodný obnovitelný zdroj energie (zejména biomasy nebo bioplynu) v dostatečném množství. Plány na budoucí podporu budování infrastruktury pro zásobování teplem nejsou v České republice na centrální úrovni zpracovány. Problematika zásobování teplem je zpravidla řešena v rámci Územních energetických koncepcích zpracovávaných na úrovni krajů, statutárních měst a Hlavního města Prahy nebo obcí v přenesené působnosti v souladu se zákonem 406/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Finanční podporu na rozvoj soustav zásobování teplem je možné čerpat ze strukturálních fondů Evropské unie.
Příspěvek velkých zařízení využívajících solární a geotermální energii v soustavách zásobování teplem bude v České republice spíše marginální. Česká republika nedisponuje významnějšími snadno dostupnými a využitelnými zdroji geotermální energie, solární energie je zase k dispozici zejména mimo období potřeby dodávek tepla a je tudíž v soustavách zásobování teplem obtížně využitelná ve velkém měřítku.
 
a)    Jak budou kritéria udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny prováděna na vnitrostátní úrovni? (Jsou pro účely provádění plánovány právní předpisy? Jaké bude institucionální uspořádání?)
Zavedení ustanovení o kritériích udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny bude součástí příslušných právních předpisů.
b)    Jak bude zaručeno, že biopaliva a biokapaliny, které jsou započítány do národního cíle v oblasti obnovitelné energie, do vnitrostátních povinností využívat energii z obnovitelných zdrojů a/nebo jsou způsobilé pro finanční podporu, splňují kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 17 odst. 2 až 5 směrnice 2009/28/ES? (Bude zřízen vnitrostátní orgán/subjekt odpovědný za sledování/ověřování souladu s kritérii?)
Viz odpověď na předchozí otázku č. a) v části 4.2.10.
 
c)    Pokud má vnitrostátní orgán/subjekt sledovat plnění kritérií, je již zřízen? Pokud ano, popište jej. Pokud nikoli, na kdy je jeho zřízení plánováno?
Předpoklad zavedení certifikačního systému je rok 2011.
 
Kontrolu plnění kritérií udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny u výrobce (nebo dovozce) paliv bude provádět certifikovaná osoba, které je udělena autorizace (certifikace) od ministerstva, případně osoba, která je touto činností pověřena jiným členským státem EU.
Kontrolu fyzického vlastnění certifikátu zaručující výrobu biopaliv v dopravě splňujících kritéria udržitelnosti bude provádět Česká inspekce životního prostředí.
Kontrolu fyzického vlastnění certifikátu zaručující splnění kritérií udržitelnosti u biokapalin využitých při výrobě elektrické energie a tepla z obnovitelných zdrojů energie bude u výrobce této energie provádět Státní energetické inspekce.
 
d)    Uveďte informace o existenci vnitrostátních právních předpisů týkajících se územního plánování a národního katastru pro účely ověřování souladu s čl. 17 odst. 3 až 5 směrnice 2009/28/ES. Jak mohou hospodářské subjekty tyto informace získat? (Uveďte informace o existenci pravidel a rozlišování mezi různými půdními statusy, jako je oblast biologické rozmanitosti, chráněná oblast atd.; a o příslušném vnitrostátním orgánu, který bude tento katastr a změny půdního statusu sledovat.)
1) Územní plánování
Právní úprava týkající se územního plánování:
·         Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon)
·         Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů
·         Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti
·         Vyhláška č. 195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro určení energetických zařízení
Související legislativa:
·         Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření
 
2) Katastr
Právní úprava týkající se národního katastru:
·         zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů (katastrální zákon)
·         vyhláška č. 26/2007 Sb. kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška),
·         zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
Katastr nemovitostí je v České republice veřejný a každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si z něho pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty a získávat z něj údaje. Nahlížet nelze do sbírky listin a přehledu vlastnictví. Přehled vlastnictví lze poskytnout pouze osobě, která prokáže svoji totožnost a uvede účel, pro který jsou údaje požadovány. Ze sbírky listin lze poskytnout kopie listin, pokud žadatel prokáže svoji totožnost a uvede účel, pro který jsou údaje požadovány. Veřejnost katastru je možno omezit jen z důvodů stanovených zákonem. (uvedeno v katastrálním zákoně)
 
e)    Pokud jde o chráněné oblasti, uveďte, podle kterého vnitrostátního, evropského či mezinárodního režimu ochrany jsou klasifikovány.
·         Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v znění pozdějších předpisů
·         Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (lesní zákon),
·         Zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů,
·         Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (lázeňský zákon).
·         Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon)
 
Katastr nemovitostí slouží mimo jiné i  k ochraně   životního prostředí, zemědělského půdního fondu, pozemků určených k plnění funkcí lesa. Obsahuje mimo jiné druhy pozemku (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty,  lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy) i vybrané údaje o způsobu ochrany. Jedná se o ochranu přírody a krajiny (národní parky, ochranná pásma národního parku, národní přírodní rezervace a přírodní památky, ochranná pásma zvlášť chráněného území nebo památného stromu, evropsky významné lokality, ptačí oblasti), ochranu přírodních léčivých lázní, přírodních  léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, ochranu vodního díla, ochranu vodního zdroje. (uvedeno v katastrální vyhlášce)
 
f)     Jakým postupem lze status půdy změnit? Kdo na vnitrostátní úrovni sleduje a ohlašuje změny statusu půdy? Jak často je územní katastr aktualizován (měsíčně, ročně, dvakrát do roka atd.)?
Změna údajů o typu a způsobu ochrany nemovitosti se v katastru provádí podle grafických a písemných podkladů:
·         ochraně přírodních léčebných lázní, přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody a jejich ochranných pásem a podle ohlášení Ministerstva zdravotnictví - Českého inspektorátu lázní a zřídel (lázeňský zákon č. 164/2001 Sb.),
·         ochraně části přírody a krajiny a jejím ochranném pásmu a ohlášení příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny nebo odborné organizace ochrany přírody a krajiny, která vede ústřední seznam ochrany přírody (zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny),
·         ochranném pásmu vodního díla a rozhodnutí vodoprávního úřadu (vodní zákon č. 254/2001 Sb.).
Změna údajů o typu a způsobu ochrany zemědělských a lesních pozemků a nezemědělských pozemků, které jsou součástí zemědělského půdního fondu, se v katastru provádí podle rozhodnutí, popřípadě souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, v případě pozemků určených k plnění funkcí lesa orgánu státní správy lesů, nebo rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav (zákon č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách), jsou-li v těchto listinách údaje o ochraně výslovně uvedeny, a na základě ohlášení vlastníka pozemku.
Katastr nemovitostí je aktualizován průběžně na základě listin předložených k zápisu do katastru nemovitostí.
Správa katastru nemovitostí patří do působnosti katastrálních úřadů (zákon č. 359/1992 Sb.)
 
g)    Jak je na vnitrostátní úrovni zajišťován a ověřován soulad s požadavky na osvědčené zemědělské a environmentální postupy a s dalšími požadavky týkajícími se podmíněnosti (požadované podle čl. 17 odst. 6 směrnice 2009/28/ES)?
Viz odpověď na předchozí otázku č. a) v části 4.2.10.
 
h)    Máte v úmyslu napomáhat rozvoji dobrovolného systému (dobrovolných systémů) „osvědčování“ pro udržitelnost biopaliv a biokapalin, jak je popsán v čl. 18 odst. 4 druhém pododstavci směrnice 2009/28/ES? Pokud ano, jak?
V současné době nepředpokládáme zapojení České republiky do dobrovolného systému „osvědčování“ pro udržitelnost biopaliv a biokapalin v rámci uzavření dvoustranných nebo mnohostranných dohod s třetími zeměmi, které by obsahovali ustanovení o kritériích udržitelnosti odpovídajících kritériím podle směrnice.
 



 
Právní úprava
Právní úprava může stanovit cíl(e) a povinnosti. Pokud takovéto povinnosti existují, podrobně je popište:
a)    Jaký je právní základ této povinnosti/toho cíle?
Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) Zákon stanovuje cíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na hrubé domácí spotřebě elektřiny ve výši 8 % v roce 2010.
 
b)    Existují cíle týkající se technologií?
Neexistují, existuje pouze obecný cíl stanovený v zákoně č. 180/2005 Sb. a to cíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na hrubé domácí spotřebě elektřiny ve výši 8 % v roce 2010.
V rámci Národního akčního plánu budou stanoveny cíle pro jednotlivé technologie.
 
c)    Jaké konkrétní povinnosti/cíle jsou pro každý rok (pro každou technologii) stanoveny?
Nejsou stanoveny žádné konkrétní cíle nebo povinnosti, týkající se jednotlivých druhů technologie obnovitelných zdrojů energie.
V rámci NAP budou stanoveny cíle pro jednotlivé technologie.
 
d)    Kdo musí povinnosti plnit?
Nejsou stanoveny, viz bod c)
 
e)    Jaké jsou následky při neplnění povinností?
Nejsou stanoveny, viz bod c)
 
f)     Existuje mechanismus pro dohled na plnění povinností?
Není stanoven žádný konkrétní cíl, týkající se jednotlivých technologií obnovitelných zdrojů energie, viz bod c). Obecně lze říci, že kontrolou dodržování zákona č. 180/2005 Sb. je pověřena Státní energetická inspekce.
 
g)    Existuje mechanismus pro změnu povinností/cílů?
Cíl 8 % k roku 2010 je určen směrnicí a zákonem. V návaznosti na přijetí směrnice 2009/28/ES bude nově definován cíl k roku 2020.
 
Finanční podpora
Finanční podporu lze klasifikovat různými způsoby. Například: finanční podpora investic, kapitálové granty, nízkoúrokové půjčky, osvobození od daní či snížení daní, vracení daní, systémy výběrových řízení, povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů se zelenými osvědčeními či bez nich (obchodovatelná zelená osvědčení), sazby výkupních cen a výkupní prémie, dobrovolné režimy.
U každého režimu, který používáte, uveďte podrobný popis, v němž odpovíte na následující dotazy:
a)    Uveďte název a krátký popis režimu.
V České republice se v současné době používají následující formy podpory:
A) Investiční podpora z dotačních programů pro podporu výroby elektrické energie a tepla z obnovitelných zdrojů: 
·         Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie
·         Operační programy – podnikání a inovace (Ministerstvo průmyslu a obchodu) a životní prostředí (Ministerstvo životního prostředí)                                     
·         Program Zelená úsporám (Ministerstvo životního prostředí)
·         Program rozvoje venkova ČR (Ministerstva zemědělství)
 
B) Platby za výkupní ceny a zelené bonusy pro podporu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů (tzv. provozní forma podpory- viz. dále). Problémem je, že tato dotace je zatížena daní z přidané hodnoty (v České republice nyní 20 %).
 
C) Osvobození, snížení nebo vrácení daní:
·         Osvobození od daně z příjmů. V souladu s ustanovením zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“) jsou osvobozeny příjmy z určených ekologických zařízení:
o   malé vodních elektrárny do výkonu 1 MW,
o   větrné elektrárny,
o   tepelná čerpadla,
o   solární zařízení,
o   zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu,
o   zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy,
o   zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem.
Je pro příjmy z provozu níže uvedených zařízení a to v kalendářním roce, v němž byla uvedena do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech.
·         Daňové odpisy (podle zákona o daních z příjmů).
·         Osvobození od daně na základě zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů
·         Osvobození od daně z nemovitostí (podle zákona o dani z nemovitosti):
o   Projekty obnovitelných zdrojů energie, pokud pozemky tvoří jeden funkční celek se stavbami sloužícími výhradně k účelu zlepšení životního prostředí v České republice
 
Stávající provozní podpora (výkupní ceny a zelené bonusy):
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je podporována na základě zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). Zákon byl přijat v roce 2005 a vznikl implementací směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES. Zákon stanovuje dva systémy provozní podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, a to výkupní ceny a zelené bonusy. Režimy nelze kombinovat, výrobce si musí vybrat systém, ve kterém bude vyrábět. Změna je možná k 1. lednu následujícího roku. Oba režimy vyplácí provozovatel přenosové nebo regionální distribuční soustavy, podle toho, ke které soustavě je výrobce připojen.
Výkupní ceny byly vypočteny s ohledem na znění § 6 zákona č. 180/2005 Sb. a jsou stanovovány tak, aby za dobu životnosti jednotlivých typů výroben elektřiny byla výrobcům zaručena patnáctiletá návratnost vložených investic. Výkupní ceny jsou po dobu životnosti zdroje navyšovány o 2 až 4 % s ohledem na index cen průmyslových výrobců.
Energetický regulační úřad stanovuje výši zelených bonusů tak, že zohledňuje výši tržní ceny elektřiny pro jednotlivé typy obnovitelných zdrojů energie. V tomto systému může výrobce svou produkci elektřiny prodat jakémukoliv zákazníkovi nebo obchodníkovi s elektřinou za tržní cenu a k tomu získat zelený bonus. Režim bonusů rovněž umožňuje spotřebovat vyrobenou elektřinu na vlastní spotřebu a na tuto spotřebu uplatňovat zelený bonus. Proti výkupním cenám jsou zvýhodněny, neboť v jejich výši je zohledněna zvýšená míra rizika spojená s možností uplatnění vyrobené elektřiny na trhu.
Základní technicko-ekonomické parametry jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie, které vstupují do výpočtů podpory jsou uvedeny v příloze č. 3 vyhlášky Energetického regulačního úřadu č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie, v znění pozdějších předpisů. Základními parametry pro každý druh obnovitelných zdrojů energie jsou investiční náklady vztažené k jednotce instalovaného výkonu a předpokládané hodinové využití.
 
b)    Jde o režim dobrovolný či povinný?
Z pohledu investorů, respektive výrobců se jedná o dobrovolný režim. Nicméně provozovatelé energetických soustav jsou povinni vyplácet výkupní cenu výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, který ji nabídne k výkupu. V případě režimu zelených bonusů jsou povinni je uhradit výrobci za vyrobenou elektřinu. V obou případech platí, že výrobce musí s distributorem či provozovatele přenosové soustavy uzavřít smlouvu o vyplácení podpory (smlouvu o dodávce), která je následně vyplácena na základě měsíčního výkazu o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.
 
c)    Kdo režim řídí? (Provádějící subjekt, monitorovací orgán)
Tvůrcem zákona č. 180/2005 Sb. je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle zákona je oprávněn nastavovat výkupní ceny a zelené bonusy Energetický regulační úřad.
 
d)    Jaká opatření byla přijata, aby se zaručila dostupnost rozpočtu/finančních prostředků nutných k dosažení národního cíle?
V případě podpory výkupních cen a zelených bonusů nebylo nutné přijmout žádná speciální opatření. Tento systém hradí všichni koneční zákazníci v cenách elektřiny prostřednictvím regionálních distribučních společností nebo provozovatele přenosové soustavy. Povinný výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů energie znamená pro provozovatele soustav zvýšené náklady, protože jsou povinni za tuto elektřinu platit zvýšenou výkupní cenu. Tyto vícenáklady se promítají do cen distribuce elektřiny pro konečné zákazníky formou celostátně jednotné položky v ceně distribuce elektřiny. Na pokrytí těchto nákladů se tedy nepodílí státní rozpočet, ale všichni spotřebitelé elektřiny.
 
e)    Jak režim řeší dlouhodobou bezpečnost a spolehlivost?
Stávající systém tento aspekt neřeší
 
f)     Je režim pravidelně podrobován revizi? Jaké existují mechanismy pro zpětnou vazbu a úpravy? Jak byl režim doposud optimalizován?
Ano, každý rok je vyhodnocován a pro nové zdroje je stanovena podpora podle aktuálních technicko ekonomických parametrů. Zpětná úprava pro stávající zdroje je v režimu výkupních cen omezená, lze je pouze navyšovat v rozmezí 2 až 4 %. V režimu zelených bonusů se každoročně reviduje aktuální výše tržní ceny elektřiny daného druhu obnovitelného zdroje energie a v návaznosti na tuto cenu se zelené bonusy upravují.
Při stanovování výkupních cen se postupuje podle technicko ekonomických parametrů daných vyhláškou 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve znění pozdějších předpisů.
 
g)    Liší se podpora podle technologie?
Ano, každá technologie obnovitelných zdrojů energie má svou odlišnou výši podpory.
 
h)    Jaké jsou očekávané dopady z hlediska výroby energie?
V důsledku nárůstu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je očekáváno zvýšení cen elektřiny ve formě zvýšení regulovaného příspěvku na pokrytí vícenákladů spojených s podporou obnovitelnými zdroji energie. Tímto příspěvkem hradí všichni spotřebitelé elektřiny financování výkupních cen a zelených bonusů.
 
i)      Je podpora podmíněna splněním kritérií energetické účinnosti?
Není.
 
j)      Jde o stávající opatření? Můžete uvést vnitrostátní právní předpis, jímž je toto opatření upraveno?
Ano, v budoucnu je plánováno uplatnění podpory pro některé typy obnovitelných zdrojů energie za předpokladu dosažení minimální hodnoty účinnosti (např. biomasa).
 
k)    Jde o plánovaný režim? Kdy bude zahájen jeho provoz?
Předpokládáme rok 2011 nebo 2012.
 
l)      Jaké počáteční a konečné datum (doba trvání) je pro celý režim stanoveno?
Pro provozní podporu neexistuje žádné konečné datum. Počátek systému lze vzít rok 2005, kdy byl přijat zákon 180/2005 Sb.. Pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů energie bude podpora vyplácena po dobu předpokládané doby životnosti, což je pro většinu obnovitelných zdrojů energie 20 let; u malých vodních elektráren je to 30 let.
 
m) Existují maximální či minimální rozměry způsobilého systému?
V kategorii malých vodních elektráren jsou podporovány pouze zdroje do 10 MW instalovaného výkonu.
V kategorii větrných elektráren platí omezení podpory pro větrné elektrárny umístěné na rozloze 1 km2 o celkovém instalovaném výkonu nad 20 MWe.
 
n)    Je možné, aby byl tentýž projekt podporován na základě více opatření podpory? Která opatření lze kumulovat?
Ano, je možné, že projekt bude podpořen investiční podporou v rámci přidělování dotací ze strukturálních fondů. Dále pro všechny obnovitelné zdroje energie mimo MVE nad 1 MW platí osvobození od daně z příjmu a to v délce 5 let + rok uvedení do provozu.
 
o)    Existují regionální/místní režimy? Pokud ano, podrobně je popište za použití stejných kritérií.
Neexistují.
 
Pozn. Výše uvedené se týká stávajícího systému režimu podpory. Plánovaná provozní podpora bude dána novým zákonem o podporovaných zdrojích energie, který je připravován v souvislosti s transpozicí směrnice 2009/28/ES.
 
Konkrétní dotazy týkající se finanční podpory investic:
a)    Co je na základě režimu uděleno? (dotace, kapitálové granty, nízkoúrokové půjčky, osvobození od daní či snížení daní, vrácení daní)
V rámci finanční podpory investic v České republice jsou udělovány:
·         Dotace, nízkoúrokové půjčky (Investiční podpora z dotačních programů pro podporu výroby elektrické energie a tepla z obnovitelných zdrojů) 
·         Osvobození od daní
o   z přijmu (podle zákona o daních z příjmů)
o   z nemovitosti (o dani z nemovitostí)
·         Daňové odpisy (podle zákona o daních z příjmů).
 
b)    Kdo může být příjemcem podpory z tohoto režimu? Vztahuje se režim na určitou technologii (technologie)?
Příjemcem podpory může být subjekt specifikovaný ve programech podpory a subjekt uvedený v zákoně o daních z příjmů, v zákoně o daních z příjmů, v zákoně o dani z nemovitostí a ve vyhlášce č. 12/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí.
 
c)    Jsou žádosti přijímány a podpora udělována soustavně nebo jsou prováděny pravidelné výzvy? Pokud jde o pravidelné výzvy, můžete popsat, jak jsou časté a jaké podmínky jsou s nimi spjaty?
V případě podpory z dotačních programů je podpora prováděna v rámci pravidelných výzev a vyhlašování pro příjem žádostí do dotačních programů.Oprávněnost této podpory kontroluje administrátor programu a také místně příslušné finanční úřady.
·         Státní programy (podpora ze státního rozpočtu) jsou vyhlašovány vždy na jeden daný rok. Výběr projektů pro podporu provádí hodnotitelská komise složená z nezávislých odborníků. Žádosti se podávají s kompletní dokumentací. Výběr projektů pro podporu provádí hodnotitelská komise složená z nezávislých odborníků.
·         Strukturální programy využívající finančních prostředků z EU jsou většinou vyhlašovány na víceleté období. Nejprve jsou přijímány tzv. registrační žádosti (doložení základních podkladů a vyjádření vyhlašovatele k podanému projektu. Po předběžném schválení registračních žádostí jsou přijímány tzv. úplné žádosti s kompletní dokumentací. Výběr projektů pro podporu provádí hodnotitelská komise složená z nezávislých odborníků. Výběr projektů pro podporu provádí hodnotitelská komise složená z nezávislých odborníků.
V případě osvobození od daních (přijmu, pozemku, nemovitosti) může subjekt (poplatník) využít osvobození od daně z příjmů bez požádání, a to uplatněním na daňovém přiznání. V souladu s ustanovením § 19 odst. 2 zákona o daních z příjmů, se však může poplatník tohoto osvobození vzdát, a to oznámením správci daně nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly dotčené uvedené zdroje a zařízení uvedeny do provozu. Oprávněnost této podpory kontrolují příslušné finanční úřady. Žádosti se podávají s kompletní dokumentací.
 
Konkrétní dotazy týkající se obchodovatelných osvědčení:
a)    Existuje povinný podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na celkové dodávce?
V České republice není stanoven povinný podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na celkové dodávce.
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov stanoví pro každou novou budovu a budovu nad 1000 m2, která prochází větší rekonstrukcí posouzení využití obnovitelných zdrojů energie.
V připravené novele zmíněného zákona a vyhlášky bude tento požadavek rozšířen na všechny budovy procházející větší rekonstrukcí.
Od roku 2012 pro veřejné budovy a od roku 2015 pro ostatní budovy je v novele zákona č. 406/2000 Sb. plánováno, že v případě technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti obnovitelných zdrojů energie musí být tyto zdroje začleněny do projektu nové nebo rekonstruované budovy.
 
b)    Na koho se tato povinnost vztahuje?
Povinnosti uvedené v odpovědi na otázku a) se vztahují na stavebníka budovy, vlastníka budovy nebo společenství vlastníků budovy.
 
c)    Existují pásma týkající se technologií?
V rámci povinností uvedených v odpovědi na otázku a) neexistují pásma týkající se technologií.
 
d)    Na které technologie se režim vztahuje?
Povinností uvedené v odpovědi na otázku a) nejsou omezeni technologií.
 
e)    Je povolen mezinárodní obchod s osvědčeními? Za jakých podmínek?
V České republice není zaveden obchod s osvědčeními.
 
f)     Existuje nejnižší cena?
Viz odpověď na otázku e)
 
g)    Jsou za neplnění povinností udělovány sankce?
Za neplnění povinností uvedených v odpovědi na otázku a) je možno udělit sankce a pokuty.
 
h)    Jaká je průměrná cena osvědčení? Je zveřejňována? Kde?
Viz odpověď na otázku e)
 
i)      V jakém systému se s osvědčeními obchoduje?
Viz odpověď na otázku e)
 
j)      Jak dlouho se může zařízení režimu účastnit?
Viz odpověď na otázku e)
 
Konkrétní dotazy týkající se pevně stanovených sazeb výkupních cen:
a)    Za jakých podmínek lze pevně stanovenou sazbu získat?
Výrobce musí mít platnou licenci na výrobu elektřiny, kterou vydává Energetický regulační úřad, být připojen k soustavě a mít osazeno obchodní měření. Na základě měření zasílá výrobce provozovateli distribuční (přenosové) sítě měsíční výkazy o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, které mu provozovatel sítě proplácí.
 
b)    Existuje omezení celkového objemu elektřiny vyrobené za rok nebo instalovaného výkonu, které mají nárok na sazbu?
Žádná taková omezení nejsou.
 
c)    Jde o režim týkající se určité technologie? Jaké jsou úrovně sazeb pro jednotlivé technologie?
Pro každý typ technologie existuje odlišná podpora. Aktuální výše jsou zveřejněny v cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2009 a 5/2009, která jsou dostupná na stránkách úřadu: www.eru.cz. Níže je uvedena stručná tabulka pro nové zdroje uvedené do provozu po 1. lednu 2010 (pro převod byl použit kurz 1 € = 25,5 CZK).
Druh OZE
Výkupní ceny (€/MWh)
Fotovoltaika do 30 kW
480
Fotovoltaika nad 30 kW
476
Větrné elektrárny
89
Malé vodní elektrárny
118
Geotermální energie
177
Bioplynové stanice*
162
Čisté spalování biomasy*
180
*) v případě bioplynu a biomasy se podpora dále člení podle paliva
 
d)    Existují další kritéria, podle nichž se sazby rozlišují?
Základním kritériem je datum uvedení do provozu, čímž jsou respektovány technicko-ekonomické podmínky v období pořízení výrobny. Mezi další kritéria patří stáří jednotlivých technologických komponent (u větrných a malých vodních elektráren), druh paliva u bioplynu, způsob spalování a druh paliva u biomasy a rozdělení dle instalovaného výkonu u fotovoltaických elektráren.
 
e)    Na jak dlouho je pevně stanovená sazba zaručena?
Sazby jsou garantovány podle následující tabulky:
Typ OZE
Garance výkupních cen [roky]
Malá vodní elektrárna
30
Biomasa
20
Bioplyn
20
Skládkový, kalový, důlní plyn
15
Větrná elektrárna
20
Geotermální elektrárna
20
Fotovoltaická elektrárna
20
 
f)     Je v rámci režimu plánována úprava sazby?
Každý rok dochází k výpočtu výkupní ceny pro nové výrobny, čímž se respektují aktuální investiční náklady. Pro stávající zdroje, tj. výrobny, které již byly v minulosti zprovozněny dochází k navyšování cen o 2 až 4 procenta podle vývoje indexu cen průmyslových výrobců.
 
Konkrétní dotazy týkající se výkupních prémií:
a)    Za jakých podmínek lze prémii získat?
Výrobce musí mít platnou licenci na výrobu elektřiny, kterou vydává Energetický regulační úřad a zapojeno obchodní měření. Na základě měření zasílá výrobce provozovateli distribuční (přenosové) sítě měsíční výkazy o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, které mu provozovatel sítě proplácí.
 
b)    Existuje omezení celkového objemu elektřiny vyrobené za rok nebo instalovaného výkonu, které mají nárok na prémii?
Žádná taková omezení nejsou.
 
c)    Jde o alternativu k pevně stanovené sazbě?
Jedná se o tržní systém podpory. V režimu zelených bonusů si musí výrobce najít svého odběratele, kterému prodá svou elektřinu za tržní cenu. K tomu získá od provozovatele distribuční (přenosové) soustavy pevně stanovený zelený bonus. Výše zelených bonusů jsou tak z principu určeny rozdílem výkupní ceny a tržní ceny daného typu obnovitelného zdroje energie pro danou kategorii. Nicméně bonusy jsou proti výkupním cenám motivačně zvýhodněny, neboť v jejich výši je zohledněna zvýšená míra rizika spojená s možností uplatnění vyrobené elektřiny na trhu.
 
d)    Jde o režim týkající se určité technologie? Jaké jsou úrovně prémií pro jednotlivé technologie?
Pro každý typ technologie existuje odlišná podpora. Aktuální výše jsou zveřejněny v cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2009 a 5/2009, které je dostupné na stránkách úřadu: www.eru.cz. Níže je uvedena stručná tabulka pro nové zdroje uvedené do provozu po 1. lednu 2010 (pro převod byl použit kurz 1 € = 25,5 CZK).
 
Druh OZE
Zelené bonusy (€/MWh)
Fotovoltaika do 30 kW
451
Fotovoltaika nad 30 kW
438
Větrné elektrárny
72
Malé vodní elektrárny
80
Geotermální energie
138
Bioplynové stanice*
124
Čisté spalování biomasy*
142
 
e)    Existuje spodní a horní výše prémie? Upřesněte.
Neexistují.
 
f)     Na jak dlouho je prémiová cena zaručena?
Garance zelených bonusů je jeden rok. Následující rok dochází k analýze výše tržní ceny elektřiny pro každý typ obnovitelných zdrojů energie a zelený bonus je přehodnocen, aby respektoval vývoj na trhu.
 
g)    Je v rámci režimu plánována úprava sazby?
Úprava sazby je prováděna pouze s ohledem na aktualizaci tržní ceny daného typu obnovitelného zdroje energie.
 
Konkrétní dotazy týkající se výběrových řízení:
a)    Jak často se výběrová řízení konají a jaké jsou jejich rozměry?
Výběrová řízení na výstavbu technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů se konají v rámci potřeby současných a budoucích provozovatelů těchto technologií. Tito provozovatelé vypisují výběrová řízení a stanovují kritéria pro tyto výběrová řízení.
 
b)    Které technologie jsou uvedeny ve specifikacích?
V odpovědi na tuto otázku nelze jednoznačně stanovit konkrétní technologie, které jsou specifikovány ve výběrových řízeních.
 
c)    Je výběrové řízení integrováno s rozvojem distribuční soustavy?
V rámci povolení pro výstavbu technologie pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie si provozovatel (nebo budoucí provozovatel) před samotnou výstavbou musí zajistit souhlas nebo předběžný souhlas o připojení k elektrizační soustavě od jeho provozovatele. Na základě těchto žádostí o připojení k elektrizační soustavě provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy analyzuje požadavky na další rozvoj své soustavy a sestavuje svůj investiční plán rozvoje a posílení soustavy.
V případě tepla si budoucí provozovatel technologie na výrobu tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie musí zajistit dostatečný odběr vyrobené tepelné energie, nebo vstup do distribuční soustavy jiného provozovatele tepelných rozvodů nebo zajistit modernizaci (případně se na ni finančně podílet) tohoto tepelného rozvodu případně jeho výstavbu.
 



Řiďte se strukturou bodu 4.3 a použijte dotazy týkající se opatření podpory pro využití energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení. Zodpovězte tyto dodatečné dotazy:
a)    Jak jsou režimy podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů energie uzpůsobeny, aby podněcovaly k využívání obnovitelných zdrojů energie při kombinované výrobě tepla a elektřiny?
K povinným výkupním cenám popřípadě zeleným bonusům je v případě výroby elektřiny v kombinované výrobě elektřiny a tepla vyplácen zvláštní příplatek. Jeho výše však v současné době není dostatečně motivační pro preferenci kombinované výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie u investorů, zejména v případě biomasy.
 
b)    Jaké režimy podpory jsou zavedeny na podporu využívání ústředního vytápění a chlazení pomocí obnovitelných zdrojů energie?
Využití obnovitelných zdrojů energie pro soustavy zásobování tepelnou energií je v současné době podporováno následujícími režimy podpory:
·         investiční podpora ze strukturálních fondů Evropské unie (Operační programy životní prostředí a podnikání a inovace a Program rozvoje venkova 2007–2013)
 
·         osvobození příjmů z provozování tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, výrobu tepla z biomasy a využití geotermální energie od daně z příjmů podle zákona 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech, osvobození se vztahuje na fyzické i právnické osoby
·         Osvobození od daně z nemovitostí (podle vyhlášky č. 12/1993 Sb.):
o   zdroje geotermální energie včetně tepelných čerpadel
o   sluneční kolektory a zdroje energie z biomasy
·         nepřímá podpora prostřednictvím příplatku za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie
 
c)    Jaké režimy podpory jsou zavedeny na podporu využívání vytápění a chlazení v malém rozsahu pomocí obnovitelných zdrojů energie?
Vytápění a chlazení pomocí obnovitelných zdrojů energie v malém rozsahu je podporováno především v rámci programu Zelená úsporám, který disponuje značnými prostředky získanými z prodeje úspor emisí skleníkových plynů dosažených nad rámec závazků České republiky v rámci flexibilních mechanismů Kjótského protokolu k rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu, dále v rámci programu podpory pod Státním fondem životního prostředí.
 
d)    Jaké režimy podpory jsou zavedeny na podporu využívání vytápění a chlazení v průmyslových zařízeních pomocí obnovitelných zdrojů energie?
Režimy podpory pro podporu využívání obnovitelných zdrojů energie při vytápění a chlazení v průmyslových zařízeních jsou obdobné jako v bodě b). Soukromé společnosti však nemohou žádat o investiční dotaci na využívání obnovitelných zdrojů energie z Operačního programu Životní prostředí.
 



a)    Jaké konkrétní povinnosti/cíle jsou pro každý rok (pro každé palivo či každou technologii) stanoveny?
Bioethanol je v současné době spotřebován v pohonných motorových hmotách v rámci uplatňování buď formou nízkoprocentního přídavku do motorových benzinů v souladu s platnou legislativou nebo formou vysokoprocentních bioethanolových směsí pro pohon motorů (E 85 – pro zážehové motory, E 95 – pro vznětové motory).
Pro pohon zážehových motorů je používán běžný motorový benzín s příměsí bioethanolu, ve složení tak, jak je běžně distribuován sítí čerpacích stanic na území ČR. Příměs bioethanolu by podle akčního plánu měla od 01.06.2010 dosáhnout 4,1%, ale max. 5%. Pokud by nízkoprocentní doplnění motorového benzínu bioethanolem mělo dosáhnout vyšších hodnot, je zde rovněž nebezpečí možného zadření těchto motorů, zejména při delších přestávkách chodu těchto motorů.
FAME/MEŘO (metyl ester řepkového oleje) je v současné době spotřebován v pohonných motorových hmotách v rámci uplatňování bud formou nízkoprocentního přídavku do motorové nafty v souladu s platnou legislativou nebo formou směsné motorové nafty (SMN 30, která obsahuje min. 30 % obj. FAME/MEŘO) a nebo formou čistých FAME/MEŘO používaných pro pohon vznětových motorů.
Pro pohon vznětových motorů je používána běžná motorová nafta, ve složení tak jak je v současnosti v malém poměru doplňována bionaftou (FAME/MEŘO), která se běžně, podle platných předpisů, distribuuje v čerpacích stanicích pohonných hmot na území ČR. Podle akčního plánu by od 01.06.2010 podíl bionafty v motorové naftě měl dosáhnout 6 %, neměl by však překročit 7%. Pokud by nízkoprocentní doplnění motorové nafty bionaftou mělo dosáhnout výhledově 10%, je zde nebezpečí možného zadření těchto motorů, zejména při delších přestávkách chodu těchto motorů. Pro pohon těchto motorů 100% bionaftou, by musely být tyto motory nahrazeny speciálními motory, které jsou na tato paliva konstruovány, což by si vyžádalo značné finanční náklady.
V rámci novely zákona o ochraně ovzduší došlo k navýšení podílu biosložky na následující hodnoty:
·         od 1. června 2010 ve výši 4,1 % objemových z celkového množství motorových benzinů přimíchaných do motorových benzinů; obsah biopaliva, konkrétně bioethanolu, v motorových benzinech, uplatněný formou nízkoprocentního přídavku musí být maximálně do 5 % objemových a nesmí dojít k překročení obsahu kyslíku stanoveného v maximální výši 2,7 % hmotnostních,
·         od 1. června 2010 ve výši 6 % objemových z celkového množství motorové nafty přimíchaných do motorové nafty; obsah biopaliva v motorové naftě, uplatněný formou nízkoprocentního přídavku, nesmí překročit výši maximálního podílu stanoveného do 7 % objemových.".
Novelou zákona o pohonných hmotách bude pravděpodobně stanovena povinnost mít na trhu k dispozici motorové benziny s max. podílem bioethanolu do 5 % obj. až do konce roku 2018, z čehož vyplývá, že na značné části čerpacích stanic se bude do uvedeného data prodávat především tento benzin. Zároveň však bude tlak na růst celkového podílu biosložky v pohonných hmotách, tak že brzy přesáhne pětiprocentní hranici a bude nutné jeho splnění zajistit buď 10% benzinem nebo E 85 či E 95. Celkem se v České republice prodá cca dvakrát více motorové nafty než-li benzínu a maximální limit podílu biosložek v naftě je dle platné EN 590 7 % objemových. Proto pravděpodobně bude nárůst podílu biosložek uplatněných v dopravě do roku 2018 strmější tj. do cca 8 - 9 % a zbytek do 10 % v letech 2018 -2020. Dále viz. tabulka 12.
Směrnice 2009/30/ES, kterou se mění směrnice 98/70/ES, o specifikaci benzinu a motorové nafty, zavádí na trh EU benzín E10 s přídavkem až 10% (V/V) etanolu a motorovou naftu B7 s přídavkem FAME do 7 % (V/V). Nařízení (ES) č. 692/2008, kterým se provádí a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007, o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, nařizuje ověřovat vozidla z hlediska limitů emisí nečistot z výfukových plynů pomocí referenčních paliva E5 a B5 tj. s nižším obsahem biosložek než jaká budou dostupná na trhu v době uvedení vozidla do provozu.
Obsah biosložek, především v motorové naftě není specifikován také v referenčním palivu, kterou specifikují směrnice 97/68/ES, 2004/26/ES v platném znění směrnice 2010/26/ES, o emisích motorů z nesilničních mobilních strojů (lokomotivy, motorové vozy, říční plavidla) a ve směrnici 2000/25/ES, ve znění směrnic 2005/25/ES a 2010/26/ES, o opatřeních, která je potřeba učinit proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujícím částicím z motoru používaných k pohonu zemědělských a lesnických traktorů (traktory). Dále směrnice 97/68/ES a 2005/25/ES nepřipouští používat v drážních vozidlech, v plavidlech a zemědělských traktorech nově uváděných do provozu jinou pohonnou hmotu než motorovou naftu. Neumožňují používat biopalivo ani alternativní paliva např. etanol.
V případě vysokoprocentních směsí E 85, E 95, SMN 30, B 100 (tj. 100 % ní FAME), čistých rostlinných olejů a bioplynu je v rámci spotřebních daní biosložka daňově zvýhodněna. Naopak v nízkoprocentních směsích B 7 a E 10 bisložka daňově zvýhodněna není.
 
b)    Liší se podpora podle druhů paliva či technologií? Existuje zvláštní podpora pro biopaliva, která splňují kritéria čl. 21 odst. 2 směrnice?
Ne, není zvláštní podpora pro biopaliva, která splňují kritéria čl. 21 odst. 2 směrnice. Biopaliva 2. generace je možné zvýhodnit snížením resp. osvobozením od spotřební daně z minerálních olejů tak, jak je uvedeno ve Víceletém programu podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě.
 



Tabulka 7
Dodávka biomasy v roce 2006 (tis. tun)
Odvětví původu
 
Množství domácích zdrojů (1)
Dovoz
Vývoz
Čisté množství
Výroba primární energie (ktoe)
EU
Mimo EU
EU/mimo EU
A) Biomasa z lesnictví (2)
Z čehož
 
 
 
 
 
 
 
1) přímá dodávka dřevěné biomasy z lesů a zalesněné půdy pro výrobu energie
3268
12
0
139
3142
975
Nepovinné – jsou-li k dispozici informace, lze podrobněji uvést množství vstupní suroviny patřící do této kategorie:
a) pokácené stromy
b) rezidua z kácení stromů (špičky, větve, kůra, pařezy)
c) rezidua ze správy krajiny (dřevěná biomasa z parků, zahrad, alejí, keřů)
d) jiné (upřesněte)
 
 
 
 
 
 
2) nepřímá dodávka dřevěné biomasy pro výrobu energie
2599
43
0
378
2264
561
Nepovinné – jsou-li k dispozici informace, lze upřesnit:
a) rezidua z pilařské výroby, zpracování dřeva, odvětví výroby nábytku (kůra, piliny)
b) vedlejší produkty z odvětví výroby papíru a celulózy (černý louh, tallový olej)
c) zpracované dřevěné palivo
d) recyklované dřevo od konečného spotřebitele (recyklované dřevo pro výrobu energie, dřevo z odpadu z domácnosti)
e) jiné (upřesněte)
 
 
 
 
 
 
B) Biomasa ze zemědělství a rybolovu
Z čehož:
 
 
 
 
 
 
1) zemědělské plodiny a produkty rybolovu přímo dodané pro výrobu energie
 
 
 
 
 
 
Nepovinné – jsou-li k dispozici informace, lze upřesnit:
a) plodiny na orné půdě (obiloviny, olejnatá semena, cukrová řepa, kukuřice na siláž)
b) plantáže
c) rychle rostoucí stromy
d) jiné energetické plodiny (trávy)
e) řasy
f) jiné (upřesněte)
 
 
 
 
 
 
2) vedlejší zemědělské produkty / zpracovaná rezidua a vedlejší produkty rybolovu pro výrobu energie
88
0
0
0
88
32
Nepovinné – jsou-li k dispozici informace, lze upřesnit:
a) sláma
b) hnůj
c) živočišný tuk
d) masokostní moučka
e) vedlejší produkty z lisování (včetně pokrutin z olejnatých semen
a olivového oleje pro výrobu energie)
f) biomasa z ovoce (včetně slupek a jader)
g) vedlejší produkty rybolovu
h) odřezky z vinné révy, oliv a ovocných stromů
i) jiné (upřesněte)
 
 
 
 
 
 
C) Biomasa z odpadu
Z čehož
 
 
 
 
 
 
1) biologicky rozložitelné složky tuhého komunálního odpadu včetně biologického odpadu (biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků, potravinářský a kuchyňský odpad z domácností, restaurací, stravovacích a maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu) a plyn ze skládek
235
0
0
0
235
54
2) biologicky rozložitelné složky průmyslového odpadu (včetně papíru, lepenky, palet)
 
 
 
 
 
22
3) kaly z čistíren odpadních vod
 
 
 
 
 
 
(1) Množství zdrojů se uvádí v m3 (je-li to možné, v jiném případě ve vhodných alternativních jednotkách) u kategorie A a jejích dílčích kategorií a v tunách u kategorií B a C a jejich dílčích kategorií.
(2) Biomasa z lesnictví by rovněž měla zahrnovat biomasu z průmyslových odvětví založených na lesnictví. V rámci kategorie biomasy z lesnictví by měla být do odpovídajících dílčích kategorií původu zařazena také pevná zpracovaná paliva, např. třísky, pelety a brikety.
Poznámka: Bez vsázky na bioplyn
 
Bioplyn 2006
 
mil. m3
ktoe
Komunální ČOV
55
30
Průmyslové ČOV
3
2
Bioplynové stanice
15
8
Skládkový plyn
51
25
Celkem
123
63
 
 
Vysvětlete převodní faktor / metodu výpočtu použité výše pro převod množství dostupných zdrojů na primární energii.
  • Převodní faktor: množství paliva x výhřevnost
 
Upřesněte, na jakém základě byly vypočteny biologicky rozložitelné složky tuhého komunálního odpadu a průmyslového odpadu.
  • 60% z celkové obnovitelné složky energie – Podíl biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu je stanoven na základě konzultací a informací z IEA, Eurostatu, ostatních států EU a informací od domácích provozovatelů spaloven komunálního odpadu.
 
V tabulce 7a uveďte odhadovaný příspěvek využití energie z biomasy v letech 2015 a 2020 (podle rozčlenění do kategorií použitého v tabulce 7).
 
 
 
 
 
 
Tabulka 7a
Odhadovaná domácí dodávka biomasy v letech 2015 a 2020
Odvětví původu
2015
2020
Očekávané množství domácích zdrojů
Výroba primární energie (ktoe)
Očekávané množství domácích zdrojů
Výroba primární energie (ktoe)
A) Biomasa z lesnictví
1) přímá dodávka dřevěné biomasy z lesů a zalesněné půdy pro výrobu energie
3 868
1 223
4 412
1 405
2) nepřímá dodávka dřevěné biomasy pro výrobu energie
5 389
1 306
5 489
1 311
B) Biomasa ze zemědělství a rybolovu
1) zemědělské plodiny a produkty rybolovu přímo dodané pro výrobu energie
400
143
500
179
2) vedlejší zemědělské produkty / zpracovaná rezidua a vedlejší produkty rybolovu pro výrobu energie
400
143
500
179
C) Biomasa z odpadu
1) biologicky rozložitelné složky tuhého komunálního odpadu včetně biologického odpadu (biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků, potravinářský a kuchyňský odpad z domácností, restaurací, stravovacích a maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu) a plyn ze skládek
382
96
663
166
2) biologicky rozložitelné složky průmyslového odpadu (včetně papíru, lepenky, palet)
17
17
3) kaly z čistíren odpadních vod
 
Jaká je odhadovaná úloha dovážené biomasy do roku 2020? Uveďte očekávaná množství (ktoe) a možné země dovozu.
Množství dovážené biomasy nelze v současné době jednoznačně odhadnout, předpokládá se však, že půjde pouze o jednotky %. V případě zmíněného dovozu biomasy půjde o především o dovoz z okolních států.
 
Kromě výše uvedených informací popište současný stav zemědělské půdy využívané pro výrobu energie, a to následujícím způsobem:
 
Tabulka 8
Zemědělská půda vyčleněná pro pěstování plodin používaných k výrobě energie v roce 2006 (ha)
Zemědělská půda vyčleněná pro pěstování plodin používaných k výrobě energie
Plocha
1. Půda vyčleněná pro rychle rostoucí stromy (vrby, topoly)
970 000 ha*
2. Půda vyčleněná pro jiné energetické plodiny, např. trávy (chrastice rákosovitá, proso prutnaté, Miscanthus), čirok
Celková volná (nevyužitá) zemědělská plocha, která může být využita při pěstování energetických dřeven a plodin pro využití ve zdroji energie pro přímé spalování, výrobu bioplynu a pro výrobu kapalných paliv sloužící pro výrobu elektřiny a tepla a pro pěstování biopaliv využívaných v dopravě (při zachování potravinové bezpečnosti, tj. 2 070 000 ha orné půdy): 977 000 ha
 
Mobilizace nových zdrojů biomasy:
a)    Uveďte, kolik půdy je znehodnoceno.
Aktuální stav degradace půdy není v rámci celé ČR vymapován, dostupné jsou pouze dílčí informace o náchylnosti k degradaci, tzn. potenciální degradace.
 
b)    Uveďte, kolik nevyužité orné půdy je k dispozici.
V České republice je přibližně 977 000 ha volné orné plochy pro společný potenciál zemědělské biomasy jako zdroje pro přímé spalování, výrobu bioplynu a kapalných paliv při zachování potravinové bezpečnosti České republiky.
 
c)    Jsou plánována opatření na podporu využití nevyužité orné půdy, znehodnocené půdy atd. pro energetické účely?
Ministerstvo zemědělství podporovalo a plánuje, že od roku 2011 bude opět podporovat využití volné orné plochy pro energetické účely například finanční podporou a dotací na zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin. Dále jsou provozovány také střediska a poradny pro zakládání rychle rostoucích dřevin na volné půdě např. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích.
Podpora bude otevřena v rámci Programu rozvoje venkova (PRV- EAFRD) v Ose I zaměřené na modernizaci zemědělských podniků. Žadatelem je primárně zemědělský podnikatel.
 
d)    Je plánováno energetické využití určitých primárních materiálů, které jsou již k dispozici (např. živočišných hnojiv)?
Primární materiály jako jsou např. živočišná hnojiva jsou v České republice již využívána a finančně podporována v rámci výroby elektrické energie (a případně i tepla) z bioplynových stanic zavedené v zákoně č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
 
e)    Existuje konkrétní politika podporující výrobu a využití bioplynu? Jaké způsoby využití jsou podporovány (místní, ústřední vytápění, distribuční soustava pro bioplyn, integrace do distribuční soustavy pro zemní plyn)?
Bioplyn je v České republice finančně podporován v rámci výroby elektrické energie z bioplynových stanic zavedené v zákoně č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, a v rámci dotačních programů.
 
f)     Jaká opatření jsou plánována na zdokonalení technik lesního hospodářství, aby se maximalizovalo udržitelné získávání biomasy z lesů? Jak bude lesní hospodářství zdokonaleno, aby se zvýšil budoucí růst? Která z plánovaných opatření pro maximalizaci získávání stávající biomasy lze již provést?
Opatření:
·         zdokonalení využívání lesní biomasy,
·         rozvoj efektivnějších technologií při sběru a transportu lesní biomasy,
·         osvěta na straně vlastníků lesa a
·         legislativní vymezení provozní podpory výroby tepla z obnovitelných zdrojů.
V roce 2009 byla vypracována např. analýza a výsledná kvantifikace využitelné lesní biomasy s důrazem na těžební zbytky pro energetické účely, při zohlednění rizik vyplývajících z dopadu na půdu, koloběh živin a biologickou rozmanitost.
 
Dopad na jiná odvětví:
a)    Jak bude sledován dopad využití energie z biomasy na jiná odvětví založená na zemědělství a lesnictví? O jaké dopady se jedná? (Je-li to možné, uveďte informace také o množstevních účincích.) Je sledování těchto dopadů plánováno do budoucna?
V rámci tvorby akčního plánu pro obnovitelné zdroje energie je jednotlivých hodnot vztahující se k produkci energie z biomasy bude do budoucna statisticky sledováno rozložení jednotlivých druhů biomasy včetně rozdělení na zemědělskou, lesní a zbytkovou biomasu. Budou sledovány podíly jednotlivých druhů biomasy na ostatní mimo energetické sektory např. dřevařského (nábytkářského) a papírenského průmyslu.
 
b)    Jaký vývoj, který by mohl ovlivnit využití energie, se očekává v jiných odvětvích založených na zemědělství a lesnictví? (Např. mohla by vyšší účinnost/produktivita zvýšit či snížit množství vedlejších produktů, které jsou k dispozici pro energetické využití?)
Viz odpověď na předchozí otázku č. a). Ano v rámci každoročního zavedeného statistického zjišťování bude sledována případná vyšší produkce energetické biomasy v souvislosti v produkcí a poptávkou v dalších sektorech založených na zemědělství a lesnictví. Především pak produkce v dřevařském (nábytkářském) průmyslu a papírenském průmyslu, její meziroční změna a dopady na cenu produktů vyplývající z případného nedostatku výrobních surovin z biomasy v České republice.
 
4.7.1       Procedurální aspekty
a)    Popište vnitrostátní postupy (krok po kroku), které jsou nebo mají být zavedeny za účelem provedení statistického převodu nebo společného projektu (včetně odpovědných subjektů a kontaktních míst).
V zákoně o podporovaných zdrojích energie (nahradí současný zákon č. 180/2005 Sb.) se předpokládá u působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu uvedeno následující ustanovení:
·         Zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných mezinárodních dohod s jiným státem nebo státy o vytvoření společného projektu zabývající se využitím energie z obnovitelných a druhotných zdrojů za účelem snižování nákladů na dosažení národních cílů a o statistických převodech z těchto projektů, podává informace a oznámení a předkládá je komisi a spolupracujícímu státu a provádí zohlednění těchto projektu a statistických převodů v souvislosti s písm. b).
·         Zveřejňuje pravidla, podmínky a pokyny pro navrhování společných mezistátních projektů a statistických převodů. (předpokládá se uveřejnění pravidel a pokynů na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu)
 
b)    Popište prostředky, jejichž pomocí mohou soukromé subjekty navrhovat společné projekty se členskými státy či třetími zeměmi a podílet se na nich.
Viz odpověď na předchozí otázku č. a) v části 4.7.1.
 
c)    Uveďte kritéria, na jejichž základě se určí, kdy budou statistické převody či společné projekty využity.
Viz odpověď na předchozí otázku č. a) v části 4.7.1.
 
d)    Pomocí jakého mechanismu bude umožněna účast jiných zainteresovaných členských států na společném projektu?
Viz odpověď na předchozí otázku č. a) v části 4.7.1.
 
e)    Jste ochotni podílet se na společných projektech v jiných členských státech? Kolik instalovaného výkonu/ elektřiny či tepla vyrobených ročně máte podle plánu v úmyslu podporovat? Jakým způsobem plánujete zajistit pro takovéto projekty režimy podpory?
V současné době Česká republika nepředpokládá vytvoření společného mezistátního projektu. Pro případný budoucí přístup k účasti České republiky na mezinárodním projektu týkající se využití energie z obnovitelných zdrojů energie budou režimy podpory a jejich formy specifikovány v pravidlech, podmínkách a pokynech pro navrhování společných mezistátních projektů a statistických převodů, které Ministerstvo průmyslu a obchodu vypracuje a zveřejní na stránkách jako součást nového zákona o podporovaných zdrojích energie.
 
Viz. Tabulka č. 9
a)    V kterých odvětvích na vašem území můžete nabídnout rozvoj využití energie z obnovitelných zdrojů pro účely společných projektů?
V současné době Česká republika nepředpokládá vytvoření společného mezistátního projektu. Česká republika může nabídnout zkušenosti a znalosti v oboru energetika a strojírenství vhodné např. pro výrobu turbín pro vodní a větrné elektrárny a další strojní součásti založené na dlouholeté tradici vysoce kvalitního českého školství a zaměření republiky.
 
b)    Byla upřesněna technologie, která má být rozvíjena? Kolik instalovaného výkonu/elektřiny či tepla má být vyrobeno ročně?
V současné době Česká republika nepředpokládá vytvoření společného mezistátního projektu.
 
c)    Jak budou určena místa pro společné projekty? (Mohou být např. místa doporučena místními a regionálními orgány či předkladateli projektů? Nebo se může zúčastnit jakýkoli projekt bez ohledu na umístění?)
V současné době Česká republika nepředpokládá vytvoření společného mezistátního projektu.
 
d)    Jste si vědomi potenciálu pro společné projekty v jiných členských státech nebo třetích zemích? (V jakém odvětví? Jaká je kapacita? Jaká je plánovaná podpora? Pro jaké technologie?)
I v důsledku zatím nízké informovanosti především sousedních států se v současné době nepředpokládá, že by Česká republika vytvořila společný mezistátní projekt. Pro zveřejnění národních akčních plánů všech zemí a zprovoznění informační platformy, kde se předpokládají také informace o nabídkách a poptávkách společných projektů.
 
e)    Upřednostňujete podporu určitých technologií? Pokud ano, jakých?
Jelikož v současné době Česká republika nepředpokládá vytvoření společného mezistátního projektu je odpověď na otázku o upřednostnění podpory určitých technologií irelevantní.
 
 
Tabulka 9
Odhadovaná přebytečná a/nebo nedostatečná výroba energie z obnovitelných zdrojů ve srovnání s orientačním plánem, jež by mohla být převedena do/z jiných členských států v České republice (ktoe)
 
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Odhadovaný přebytek v dokumentu s předběžnými odhady
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Odhadovaný přebytek v národním akčním plánu pro energii z obnovitelných zdrojů
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Odhadovaný nedostatek v dokumentu s předběžnými odhady
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Odhadovaný nedostatek v národním akčním plánu pro energii z obnovitelných zdrojů
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
 



5.1      Celkový očekávaný příspěvek jednotlivých technologií pro energii z obnovitelných zdrojů ke splnění závazných cílů pro rok 2020 a orientačního předběžného plánu týkajícího se podílů energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení a v dopravě
 



Tabulka 10a
Odhad celkového příspěvku (instalovaný výkon, hrubá výroba elektřiny), jím ž podle očekávání přispěje každá technologie pro energii z obnovitelných zdrojů v České republice k dosažení závazných cíl ů pro rok 2020 a orientační předběžný plán týkající se podílů energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny v období 2010 – 2014
 
2005
2010
2011
2012
2013
2014
MW
GWh
MW
GWh
MW
GWh
MW
GWh
MW
GWh
MW
GWh
Vodní:
1 020
2 380
1 047
2 109
1 056
2 129
1 072
2 154
1 086
2 185
1 094
2 207
   < 1MW
123
343
162
575
166
579
178
604
187
635
191
657
   1MW – 10MW
154
728
142
474
147
490
151
490
156
490
160
490
   > 10MW
743
1 309
743
1 060
743
1 060
743
1 060
743
1 060
743
1 060
   Z čehož čerpadla
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Geotermální:
0
0
0
0
0
0
0
0
4,4
9,0
4,4
18,4
Solární:
1
0
1 650
578
1 660
1 685
1 665
1 693
1 670
1 698
1 675
1 703
   Fotovoltaická
1
0
1 650
578
1 660
1 685
1 665
1 693
1 670
1 698
1 675
1 703
   Koncentrovaná solární energie
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Příliv, vlny, oceán
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Větrná
22
21
243
454
293
558
343
663
393
767
443
871
   Pobřežní
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
   Příbřežní
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Biomasa:
 
721
 
1 845
 
2 362
 
3 011
 
3 518
 
3 830
   Pevná
560
1 306
1 718
2 261
2 668
2 905
   Bioplyn
36
161
113
624
147
848
177
1 084
207
1 308
237
1 531
   Biokapaliny (1)
 
0
 
0
 
0
 
0
 
0
 
0
Celkem
 
3 122
 
4 987
 
6 735
 
7 521
 
8 177
 
8 630
Z čehož při kombinované výrobě tepla a elektřiny
 
475
 
1 845
 
2 362
 
3 011
 
3 518
 
3 830
(1) Zohledněte pouze biokapaliny, které splňují kritéria udržitelnosti (viz čl. 5 odst. 1 poslední pododstavec směrnice 2009/28/ES).
 
 



Tabulka 10b
Odhad celkového příspěvku (instalovaný výkon, hrubá výroba elektřiny), jím ž podle očekávání přispěje každá technologie pro energii z obnovitelných zdrojů v České republice k dosažení závazných cíl ů pro rok 2020 a orientační předběžný plán týkající se podíl ů energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny v období 2015 –2020
 
2015
2016
2017
2018
2019
2020
MW
GWh
MW
GWh
MW
GWh
MW
GWh
MW
GWh
MW
GWh
Vodní:
1 099
2 220
1 107
2 233
1 110
2 244
1 115
2 253
1 121
2 264
1 125
2 274
   < 1MW
191
670
194
683
193
694
193
703
195
714
194
724
   1MW – 10MW
165
490
170
490
174
490
179
490
183
490
188
490
   > 10MW
743
1 060
743
1 060
743
1 060
743
1 060
743
1 060
743
1 060
   Z čehož čerpadla
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Geotermální:
4,4
18,4
4,4
18,4
4,4
18,4
4,4
18,4
4,4
18,4
4,4
18,4
Solární:
1 680
1 708
1 685
1 713
1 690
1 718
1 690
1 721
1 695
1 724
1 695
1 726
   Fotovoltaická
1 680
1 708
1 685
1 713
1 690
1 718
1 690
1 721
1 695
1 724
1 695
1 726
   Koncentrovaná solární energie
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Příliv, vlny, oceán
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Větrná
493
975
543
1 079
593
1 183
643
1 288
693
1 392
743
1 496
   Pobřežní
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
   Příbřežní
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Biomasa:
 
4 819
 
5 086
 
5 401
 
5 656
 
5 910
 
6 165
   Pevná
3 065
3 108
3 200
3 231
3 262
3 294
   Bioplyn
267
1 754
297
1 978
327
2 201
357
2 425
387
2 648
417
2 871
   Biokapaliny (1)
 
0
 
0
 
0
 
0
 
0
 
0
Celkem
 
9 741
 
10 130
 
10 565
 
10 936
 
11 308
 
11 679
Z čehož při kombinované výrobě tepla a elektřiny
 
4 819
 
5 086
 
5 401
 
5 656
 
5 910
 
6 165
(1) Zohledněte pouze biokapaliny, které splňují kritéria udržitelnosti (viz čl. 5 odst. 1 poslední pododstavec směrnice 2009/28/ES).
 
 
 



Tabulka 11
Odhad celkového příspěvku (konečná spotřeba energie (5 )), jím ž podle očekávání přispěje každá technologie pro energii z obnovitelných zdroj ů v České republice k dosažení závazných cíl ů pro rok 2020 a orientační předběžný plán týkající se podílů energie z obnovitelných zdroj ů při vytápění a chlazení v období 2010 –2020 (ktoe)
 
2005
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Geotermální (kromě geotermálního tepla o nízké teplotě vyráběného v tepelných čerpadlech)
0
0
0
0
9
15
15
15
15
15
15
15
Solární
2
7
8
9
11
13
15
16
18
19
21
22
Biomasa:
1 374
1 759
1 885
2 000
2 097
2 166
2 248
2 308
2 379
2 424
2 470
2 517
   Pevná
1 351
1 706
1 821
1 924
2 009
2 067
2 137
2 187
2 246
2 280
2 314
2 350
   Bioplyn
23
53
64
76
88
99
110
122
133
144
156
167
   Biokapaliny (1)
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Energie z obnovitelných zdrojů z tepelných čerpadel:
- z čehož aerotermální
- z čehož geotermální
z čehož hydrotermální
29
45
52
60
67
74
82
89
96
104
111
118
Celkem
1 405
1 811
1 945
2 070
2 175
2 253
2 344
2 414
2 493
2 547
2 602
2 657
Z čehož ústřední vytápění (2)
55
132
174
236
275
299
303
320
347
348
350
352
Z čehož biomasa v domácnostech (3)
886
1 097
1 124
1 152
1 179
1 208
1 237
1 263
1 290
1 318
1 346
1 375
(1) Zohledněte pouze biokapaliny, které splňují kritéria udržitelnosti (viz čl. 5 odst. 1 poslední pododstavec směrnice 2009/28/ES).
(2) Ústřední vytápění a/nebo chlazení z celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení (OZE-ÚV).
(3) Z celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení.



Tabulka 12
Odhad celkového příspěvku, jímž podle očekávání přispěje každá technologie pro energii z obnovitelných zdrojů v České republice k dosažení závazných cílů pro rok 2020 a orientační předběžný plán týkající se podílů energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy v období 2010–2020(6) (ktoe)
 
2005
2010
2011
2012
2013
2014(4)
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Bioethanol/bio-ETBE
0
50
54
65
74
82
91
99
107
114
122
128
   Z čehož biopaliva(1) čl. 21 odst. 2)
0
0
0
0
0
0
0
2
7
17
29
29
   Z čehož z dovozu (2)
0
17
17
19
21
23
24
25
26
27
28
29
Bionafta (FAME/MEŘO)
3
193
221
251
283
317
347
378
409
437
465
495
   Z čehož biopaliva (1) čl. 21 odst. 2
0
0
0
0
0
0
0
14
24
60
131
215
   Z čehož z dovozu (1)
6
64
71
75
85
95
104
113
123
131
135
143
Vodík z energie z obnovitelných zdrojů
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Elektřina z obnovitelných zdrojů
6
7
10
11
14
15
16
17
18
18
19
19
   Z čehož v silniční dopravě
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
   Z čehož v nesilniční dopravě
6
7
10
11
14
15
16
17
17
18
18
18
Jiné (např. bioplyn, rostlinné oleje atd.) – upřesněte
0
0
0
0
0
0
0
0
0
48
49
49
   Z čehož biopaliva (1) čl. 21 odst. 2
0
0
0
0
0
0
0
0
0
48
48
48
Celkem
9
250
285
327
371
414
455
494
534
618
654
691
(6) U biopaliv zohledněte pouze biopaliva, která splňují kritéria udržitelnosti (viz čl. 5 odst. 1 poslední pododstavec).
(1) Biopaliva, která jsou zahrnuta do čl. 21 odst. 2 směrnice 2009/28/ES.
(2) Z celého množství bioethanolu/bio-ETBE.
(3) Z celého množství bionafty.
(4) širší užití vysokoprocentních biopalivových směsí (E85, E95, SME30) a čistých biopaliv (FAME/MEŘO)
 



5.2      Celkový očekávaný příspěvek opatření týkajících se energetické účinnosti a úspor energie ke splnění závazných cílů pro rok 2020 a orientačního předběžného plánu týkajícího se podílů energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení a v dopravě.
 
 



 
Tabulka 13
Odhadované náklady a přínosy spojené s opatřeními na podporu politiky v oblasti obnovitelných zdrojů energie
Opatření
Očekávané využití energie z obnovitelných zdrojů (ktoe)
Očekávané náklady (v eurech) – uveďte časový rámec
Očekávané snížení emisí skleníkových plynů podle jednotlivých plynů (t/rok)
Očekávaný počet vytvořených pracovních míst
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
 



a)    Jak se na přípravě tohoto akčního plánu podílely regionální a/nebo místní orgány a/nebo města? Podílely se na přípravě i jiné zúčastněné strany?
Na přípravě akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů se kromě Ministerstva průmyslu a obchodu, které je zpracovatelem a gestorem implementace směrnice č. 2009/28/ES podílely: Energetický regulační úřad, Teplárenské sdružení, Česká společnost regulovaných energetických společností, zástupci energetických, teplárenských, plynárenských společností, provozovatel přenosové soustavy a další, dále bylo mimo jiné bylo využito materiálů a podkladů Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí.
 
b)    Existují plány rozvoje regionálních/místních strategií pro obnovitelné zdroje energie? Pokud ano, můžete vysvětlit jaké? Jsou-li příslušné pravomoci přeneseny na regionální/místní úroveň, jaký mechanismus zaručí, že je plněn národní cíl ?
Plány rozvoje regionálních místních strategií pro obnovitelné zdroje energie existují jelikož jsou povinně součástí územních energetických koncepcí vyplývající ze zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Součástí těchto koncepcí je také hodnocení využitelnosti obnovitelných a druhotných energetických zdrojů. Územní energetickou koncepci pořizuje pro svůj územní obvod krajský úřad, Magistrát města Prahy a magistráty statutárních měst. Územní koncepce je součástí územní plánovací dokumentace.
 
c)    Popište veřejné konzultace uspořádané pro účely přípravy tohoto akčního plánu.
Viz odpověď na předchozí otázku č. a) v části 5.4. Konzultace probíhaly cca ve dvoutýdenních intervalech. Většinou formou osobního setkání v některých případech elektronickou formou.
 
d)    Uveďte vaše vnitrostátní kontaktní místo/vnitrostátní orgán či subjekt, které jsou odpovědné za kroky navazující na akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
 
e)    Máte k dispozici systém sledování včetně ukazatelů pro jednotlivá opatření a nástroje, aby bylo možné uskutečnit kroky navazující na provádění akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů? Pokud ano, můžete je podrobněji popsat?
Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci Českým statistickým úřadem vede podrobnou energetickou statistiku v rámci které se sledují vývoje různých energetických ukazatelů včetně vývoje podílu energie z obnovitelných zdrojů energie na konečné hrubé spotřebě energie v České republice včetně dopravy a další související a návazné ukazatele.



Příloha č. 1 – Tabulková část
A)Energie z OZE - celkem
Rok
 
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Biomasa (domácnosti)
TJ
37 079
40 138
46 606
44 700
44 831
45 941
47 074
48 214
48 300
50 568
51 780
52 887
54 017
55 171
56 348
57 550
Biomasa (mimo domácnosti)
TJ
22 129
22 552
24 126
24 113
24 175
27 783
32 774
37 905
41 767
43 841
46 155
46 543
46 931
47 319
47 707
48 095
Vodní elektrárny - výpočet
TJ
8 568
9 183
7 523
7 288
8 747
7 594
7 666
7 757
7 867
7 947
7 995
8 041
8 081
8 113
8 153
8 187
vodní elektrárny - normalizace
TJ
 
7 035
7 180
 7 417
 7 556
 7 609
 7 612
7 761
7 979
 8 128
8 213
 8 257
 8 162
 8 369
 8 423
8 364
Biologicky rozložitelná část TKO
TJ
1 899
1 927
1 931
1 890
1 733
1 742
1 873
1 873
1 873
1 873
1 873
2 607
3 883
3 883
3 883
3 883
Bioplyn
TJ
1 937
1 797
2 177
2 585
3 271
4 467
5 746
7 098
8 376
9 655
10 933
12 211
13 489
14 767
16 045
17 323
Biologicky rozl. část PRO a ATP
TJ
990
400
517
591
620
679
694
709
709
709
709
709
709
709
709
709
Tepelná čerpadla
TJ
545
676
926
1 267
1 575
1 883
2 191
2 498
2 806
3 114
3 422
3 730
4 038
4 345
4 653
4 961
Geotermální energie
TJ
0
0
0
0
0
0
0
0
390
696
696
696
696
696
696
696
Biokapaliny pro el. a tep.
TJ
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Biopaliva pro dopravu
TJ
117
883
1 360
4 654
8792
10 172
11 512
13 226
14 966
16 709
18 344
19 961
21 590
25 084
26 570
28 081
Solární termální kolektory
TJ
103
128
152
202
222
273
330
393
462
537
612
681
744
804
864
924
Větrné elektrárny - výpočet
TJ
76
180
450
882
1 037
1 636
2 010
2 385
2 760
3 135
3 510
3 885
4 260
4 635
5 010
5 385
Větrné elektrárny - normalizace
TJ
0
0
0
0
1 508
2 005
2 499
3 000
3 488
4 014
4 453
4 896
5 340
5 785
6 231
6 678
Fotovoltaické systémy
TJ
1
2
8
47
320
2 080
6 067
6 095
6 113
6 131
6 150
6 168
6 186
6 196
6 205
6 214
Celkem - výpočet
TJ
73 443
77 867
85 776
88 218
95 323
104 251
117 936
128 155
137 469
144 916
152 180
158 120
164 624
171 723
176 844
182 009
Celkem - normalizace
TJ
73 443
77 866
85 776
88 218
94 603
104 635
118 371
128 774
138 308
145 975
153 975
159 347
165 784
173 129
178 335
183 478
 
A.1) Tepelná energie z OZE
Rok
 
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Biomasa (domácnosti)
TJ
37 079
40 138
46 606
44 700
44 831
45 940
47 073
48 214
49 379
50 568
51 780
52 887
54 017
55 171
56 348
57 550
spotřeba biomasy
tuny
2 852 206
3 087 549
3 585 103
3 400 000
3 408 156
3 489 200
3 571 561
3 654 412
3 738 583
3 824 074
3 910 885
3 989 016
4 068 467
4 149 238
4 231 329
4 314 740
Biomasa (mimo domácnosti)
TJ
20 112
19 920
20 641
19 899
19 900
23 225
26 968
30 143
32 540
33 760
35 501
35 777
36 053
36 328
36 604
36 880
spotřeba biomasy
tuny
1 966 928
1 839 578
1 916 200
1 884 799
1 877 358
2 245 213
2 693 494
3 018 232
3 245 040
3 377 403
3 545 395
3 572 235
3 599 075
3 625 915
3 652 755
3 679 595
Biologicky rozložitelná část TKO
TJ
1 860
1 886
1 887
1 848
1 692
1 599
1 494
1 494
1 494
1 494
1 494
2 185
3 241
3 241
3 241
3 241
biol. složka odpadů
tuny
224 893
227 533
226 681
218 292
191 837
184 423
169 356
169 356
169 356
169 356
169 356
261 516
388 016
388 016
388 016
388 016
Bioplyn
TJ
1 357
1 163
1 405
1 624
1 752
2 219
2 693
3 195
3 669
4 143
4 617
5 091
5 564
6 038
6 512
6 986
instalovaný výkon
MW
169
171
173
177
183
202
237
269
300
332
364
395
426
458
489
521
Biologicky rozl. část PRO a ATP
TJ
990
400
517
591
620
679
694
709
709
709
709
709
709
709
709
709
Tepelná čerpadla
TJ
545
676
926
1 267
1 575
1 883
2 191
2 498
2 806
3 114
3 422
3 730
4 038
4 345
4 653
4 961
instalovaný výkon
MW
110
150
199
254
309
364
419
474
529
584
639
694
749
804
859
914
Geotermální energie
TJ
0
0
0
0
0
0
0
0
360
630
630
630
630
630
630
630
instalovaný výkon
MW
0
0
0
0
0
0
0
0
50
50
50
50
50
50
50
50
Biokapaliny pro teplo
TJ
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Solární termální kolektory
TJ
103
128
152
202
222
273
330
393
462
537
612
681
744
804
864
924
osazená plocha
tis.m2
84
105
130
165
205
250
300
355
415
480
540
595
645
695
745
795
 instalovaný výkon
MW
59
74
91
115
143
175
210
248
290
336
378
416
451
486
521
556
Celkem
TJ
62 047
64 312
72 135
70 131
70 592
75 818
81 442
86 646
91 419
94 955
98 765
101 689
104 996
107 276
109 562
111 880
A.2) Elektrická energie z OZE
Rok
 
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Biomasa (mimo domácnosti)
TJ
2 017
2 632
3 485
4 214
4 275
4 557
5 807
7 762
9 227
10 080
10 654
10 766
10 879
10 991
11 103
11 216
spotřeba biomasy
tuny
389 239
512 435
665 377
865 116
873 767
984 154
1 321 912
1 915 629
2 303 440
2 506 258
2 643 446
2 676 606
2 709 766
2 742 926
2 776 086
2 809 246
Vodní elektrárny - výpočet
TJ
8 568
9 183
7 523
7 288
8 747
7 594
7 666
7 757
7 867
7 947
7 995
8 041
8 081
8 113
8 153
8 187
Vodní elektrárny - normalizace
TJ
 
7 035
7 180
 7 417
 7 556
 7 609
 7 612
7 761
7 979
 8 128
8 213
 8 257
 8 162
 8 369
 8 423
8 364
instalovaný výkon
MW
1 020
1 028
1 029
1 045
1 036
1 047
1 056
1 072
1 086
1 094
1 099
1 107
1 110
1 115
1 121
1 125
Biologicky rozložitelná část TKO
TJ
38
40
43
42
41
143
379
379
379
379
379
422
641
641
641
641
instalovaný výkon
MW
2,9
2,9
2,9
2,9
2,9
2,9
42,8
42,8
42,8
42,8
42,8
57,8
81,3
81,3
81,3
81,3
biol. složka odpadů
tuny
5 523
5 174
5 225
4 944
6 763
48 977
203 844
203 844
203 844
203 844
203 844
226 884
280 384
280 384
280 384
280 384
Bioplyn
TJ
579
633
771
960
1 518
2 247
3 052
3 903
4 707
5 511
6 315
7 120
7 924
8 728
9 532
10 336
instalovaný výkon
MW
36
43
50
71
94
113
147
177
207
237
267
297
327
357
387
417
Geotermální energie
TJ
0
0
0
0
0
0
0
0
30
66,2
66,2
66,2
66,2
66,2
66,2
66,2
instalovaný výkon
MW
0
0
0
0
0
0
0
0
4,4
4,4
4,4
4,4
4,4
4,4
4,4
4,4
Biokapaliny pro elektriku
TJ
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Větrné elektrárny - výpočet
TJ
76
180
450
882
1 037
1 636
2 010
2 385
2 760
3 135
3 510
3 885
4 260
4 635
5 010
5 385
Větrné elektrárny - normalizace
TJ
0
0
0
0
1 508
2 005
2 499
3 000
3 488
4 014
4 453
4 896
5 340
5 785
6 231
6 678
instalovaný výkon
MW
29
44
114
150
193
243
293
343
393
443
493
543
593
643
693
743
Fotovoltaické systémy
TJ
1
2
8
47
320
2 080
6 067
6 095
6 113
6 131
6 150
6 168
6 186
6 196
6 205
6 214
instalovaný výkon
MW
1
1
3
54
460
1 650
1 660
1 665
1 670
1 675
1 680
1 685
1 690
1 690
1 695
1 695
Celkem - výpočet
TJ
11 278
12 670
12 280
13 432
15 938
18 259
24 981
28 281
31 054
33 185
35 004
36 402
37 972
39 305
40 645
41 980
Celkem - normalizace
TJ
11 278
12 670
12 280
13 432
15 219
18 643
25 416
28 900
31 893
34 245
36 165
37 630
39 132
40 711
42 136
43 449
 



A.3) Energie z OZE v dopravě
 
1) Celková spotřeba v dopravě (podle skutečnosti)
 
rok
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Celková spotřeba energie v dopravě
PJ
254,8
261,1
274,3
269,5
273,0
261,0
261,8
267,2
271,1
274,2
275,4
276,5
277,6
277,6
277,2
277,1
Jednotlivé druhy energie v dopravě
Celková spotřeba PH
PJ
245,9
251,9
264,6
259,7
263,3
250,7
251,1
255,9
259,5
262,1
263,0
263,5
263,9
263,0
262,0
260,4
Plynná paliva
PJ
3,27
3,46
3,65
3,70
3,96
4,37
4,81
5,33
5,56
5,94
6,20
6,74
7,28
8,12
8,65
9,94
        LPG
PJ
3,27
3,46
3,55
3,60
3,69
3,78
3,87
3,96
4,06
4,15
4,24
4,33
4,43
4,52
4,61
4,70
       CNG
PJ
0,00
0,00
0,10
0,10
0,28
0,59
0,94
1,37
1,50
1,79
1,96
2,41
2,86
3,60
4,04
5,24
       bioplyn (biomethan)
PJ
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,01
0,01
0,02
0,03
0,04
Vodík
PJ
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Elektrická energie
PJ
5,64
5,78
5,99
6,04
5,80
5,85
5,91
5,97
6,04
6,10
6,18
6,29
6,38
6,47
6,58
6,73
Celkem
PJ
254,8
261,1
274,3
269,5
273,0
261,0
261,8
267,2
271,1
274,2
275,4
276,5
277,6
277,6
277,2
277,1
OZE v dopravě – celkem
Bio složky v PH
PJ
0,12
0,88
1,36
4,65
8,79
10,17
11,51
13,23
14,97
16,71
18,34
19,96
21,59
23,08
24,57
26,08
z toho vysokoprocentní biopalivové směsi nebo čistá biopaliva
PJ
 
 
 
 
 
 
0,08
1,62
3,19
4,75
4,98
5,29
5,83
5,82
7,39
9,64
Elektrika z OZE
PJ
0,25
0,26
0,27
0,30
0,27
0,30
0,40
0,48
0,58
0,64
0,69
0,72
0,74
0,76
0,78
0,80
bioplyn (biomethan)
PJ
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,01
0,01
0,02
0,03
0,04
Oleje z OZE včetně rostlinných
PJ
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
2,00
2,00
2,00
Celkem OZE v dopravě
PJ
0,37
1,14
1,63
4,95
9,06
10,48
11,91
13,70
15,55
17,35
19,03
20,69
22,34
25,86
27,38
28,92
Podíl OZE v dopravě na konečné spotřebě
Podíl OZE v dopravě**
%
0,15
0,44
0,59
1,84
3,32
4,01
4,55
5,13
5,73
6,33
6,91
7,48
8,05
9,32
9,88
10,44
 



2) Celková spotřeba v dopravě (bez LPG a CNG - směrnice)
 
rok
2005sk
2006sk
2007sk
2008sk
2009sk
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Celková spotřeba energie v dopravě
PJ
251,5
257,6
270,6
265,8
269,0
256,6
257,0
261,9
265,5
268,2
269,2
269,8
270,3
269,5
268,6
267,2
Jednotlivé druhy energie v dopravě
Celková spotřeba PH
PJ
245,9
251,9
264,6
259,7
263,3
250,7
251,1
255,9
259,5
262,1
263,0
263,5
263,9
263,0
262,0
260,4
Plynná paliva
PJ
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,01
0,01
0,02
0,03
0,04
     bioplyn (biomethan)
PJ
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,01
0,01
0,02
0,03
0,04
Vodík
PJ
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Elektrická energie
PJ
5,64
5,78
5,99
6,04
5,80
5,85
5,91
5,97
6,04
6,10
6,18
6,29
6,38
6,47
6,58
6,73
Celkem
PJ
251,5
257,6
270,6
265,8
269,0
256,6
257,0
261,9
265,5
268,2
269,2
269,8
270,3
269,5
268,6
267,2
OZE v dopravě – celkem
Bio složky v PH
PJ
0,12
0,88
1,36
4,65
8,79
10,17
11,51
13,23
14,97
16,71
18,34
19,96
21,59
23,08
24,57
26,08
z toho vysokoprocentní biopalivové směsi
nebo čistá biopaliva
PJ
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,08
1,62
3,19
4,75
4,98
5,29
5,83
5,82
7,39
9,64
Elektrika z OZE
PJ
0,25
0,26
0,27
0,30
0,27
0,30
0,40
0,48
0,58
0,64
0,69
0,72
0,74
0,76
0,78
0,80
bioplyn (biomethan)
PJ
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,01
0,01
0,02
0,03
0,04
Oleje z OZE včetně rostlinných
PJ
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
2,00
2,00
2,00
Celkem OZE v dopravě
PJ
0,37
1,14
1,63
4,95
9,06
10,48
11,91
13,70
15,55
17,35
19,03
20,69
22,34
25,86
27,38
28,92
Podíl OZE v dopravě na konečné spotřebě**
Podíl OZE v dopravě**
%
0,15
0,44
0,60
1,86
3,37
4,08
4,64
5,23
5,85
6,47
7,07
7,67
8,27
9,60
10,19
10,83
 
3) Celková spotřeba v dopravě (podle skutečnosti) – podrobnosti
 
Bio složky v dopravě - celkem
rok
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Bioethanol/bio-ETBE***
PJ
0,00
0,05
0,01
1,39
1,94
2,10
2,27
2,70
3,10
3,45
3,80
4,13
4,46
4,78
5,09
5,37
z čehož biopaliva II. gen.
PJ
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,10
0,30
0,70
1,20
1,20
z čehož z dovozu
PJ
0,00
0,00
0,00
0,58
0,68
0,69
0,72
0,81
0,90
0,97
1,02
1,03
1,07
1,15
1,17
1,23
Bionafta
PJ
0,12
0,84
1,35
3,26
6,86
8,07
9,25
10,52
11,87
13,26
14,55
15,83
17,13
18,31
19,48
20,72
z čehož biopaliva II. gen.
PJ
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,60
1,00
2,50
5,50
9,00
z čehož z dovozu
PJ
0,29
0,83
0,31
1,62
2,40
2,66
2,96
3,16
3,56
3,98
4,36
4,75
5,14
5,49
5,65
6,01
Elektřina z OZE
PJ
0,25
0,26
0,27
0,30
0,27
0,30
0,40
0,48
0,58
0,64
0,69
0,72
0,74
0,76
0,78
0,80
z čehož v silniční dopravě
PJ
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,01
0,01
0,02
0,02
0,03
z čehož v nesilniční dopravě
PJ
0,25
0,26
0,27
0,30
0,27
0,30
0,40
0,48
0,58
0,64
0,68
0,71
0,73
0,74
0,76
0,77
Jiné (bioplyn, oleje)
PJ
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,01
0,01
2,02
2,03
2,04
Oleje z OZE včetně rostlinných
PJ
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
2,00
2,00
2,00
bioplyn
PJ
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,01
0,01
0,02
0,03
0,04
 
Spotřeba nafty a benzínu a jejich bio složek
rok
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Bioethanol/bio-ETBE
tis. tuny
0,0
1,8
0,3
51,6
71,7
77,7
83,9
100,1
114,7
127,8
140,6
153,0
165,2
177,0
188,5
198,7
Benzín - spotřeba celkem
tis. tuny
2 029,0
2 012,0
2 098,0
2 019,0
2 040,0
1 923,0
1 923,0
1 960,0
1 960,0
1 937,0
1 915,0
1 893,0
1 870,0
1 848,0
1 825,5
1 788,0
Podíl biosložky jako náhrada benzínu
%
0,0
0,1
0,0
2,4
3,3
3,8
4,1
4,8
5,5
6,2
6,9
7,6
8,3
9,0
9,7
10,4
Bionafta
tis. tuny
3,2
22,6
36,6
88,1
185,3
218,2
249,9
284,4
320,8
358,3
393,2
427,8
463,0
494,8
526,5
559,9
Nafta - spotřeba celkem
tis. tuny
3 703,0
3 860,0
4 072,0
4 037,0
4 098,0
3 923,0
3 932,0
4 007,0
4 090,0
4 175,0
4 217,0
4 250,0
4 284,0
4 284,0
4 284,0
4 284,0
Podíl biosložky jako náhrada nafty
%
0,1
0,6
0,8
2,1
4,3
5,3
6,0
6,7
7,4
8,1
8,8
9,5
10,2
10,9
11,6
12,3
Bionafta a bioethanol
tis. tuny
3,2
24,4
36,9
139,8
257,0
295,9
333,8
384,5
435,5
486,1
533,8
580,9
628,2
671,7
715,0
758,6
Nafta a benzín - spotřeba celkem
tis. tuny
5 732,0
5 872,0
6 170,0
6 056,0
6 138,0
5 846,0
5 855,0
5 967,0
6 050,0
6 112,0
6 132,0
6 143,0
6 154,0
6 132,0
6 109,5
6 072,0
Podíl bisložek jako náhrady nafty a benzínu
%
0,0
0,4
0,5
2,2
3,9
4,7
5,3
6,0
6,7
7,4
8,2
8,9
9,6
10,3
11,0
11,7
 
Spotřeba bio složek u nafty a benzínu
rok
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Celkem
tis.tuny
3,2
24,4
36,9
139,8
257,0
295,9
333,8
384,5
435,5
486,1
533,8
580,9
628,2
671,7
715,0
758,6
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Bioethanol/bio-ETBE jako náhrada benzínu
tis.tuny
0,0
1,8
0,3
51,6
71,7
77,7
83,9
100,1
114,7
127,8
140,6
153,0
165,2
177,0
188,5
198,7
Dovoz
tis.tuny
0,0
0,0
0,0
21,3
25,1
25,6
26,8
30,0
33,3
35,8
38,0
38,3
39,6
42,5
43,4
45,7
Bio složka jako náhrada nafty
tis.tuny
3,2
22,6
36,6
88,1
185,3
218,2
249,9
284,4
320,8
358,3
393,2
427,8
463,0
494,8
526,5
559,9
Dovoz
tis.tuny
7,8
22,5
8,3
43,7
64,9
72,0
80,0
85,3
96,2
107,5
118,0
128,3
138,9
148,4
152,7
162,4
 



 
B) Konečná spotřeba energie a podíl OZE
Konečná spotřeba energie
Rok
 
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Celkem s úspory a dopadem
hospod. krize
(PJ)
1242,0
1262,9
1241,0
1261,0
1203,7
1254,7
1263,8
1270,7
1279,8
1289,4
1301,6
1311,9
1322,5
1340,6
1351,3
1362,0
 
Podíl OZE na konečné spotřebě energie - požadavky směrnice
Podíl OZE - skutečnost, požadavky směrnice
(PJ)
76,2
78,0
86,4
88,1
89,0
93,0
94,0
97,0
104,0
107,0
115,0
126,0
137,0
146,0
165,0
176,5
Podíl OZE - skutečnost, požadavky směrnice
(%)
6,1
6,2
7,0
7,0
7,4
7,4
7,4
7,6
8,1
8,3
8,8
9,6
10,4
10,9
12,2
13,0
Směrnice 2009/28/ES - cíle (závazné, orientační)
(%)
6,1
 
 
 
 
 
7,5
 
8,2
 
9,2
 
10,6
 
 
13,0
 
 
Výchozí
 
 
 
 
 
Orientační
Orientační
Orientační
Orientační
Celkový cíl
 
Podíl OZE na konečné spotřebě energie - navržený scénář
Podíl OZE - skutečnost, předpoklady
(PJ)
76,2
78,0
86,4
88,1
94,6
104,6
118,4
128,8
138,3
146,0
153,3
159,3
165,8
173,1
178,3
183,5
Podíl OZE - skutečnost, předpoklady
(%)
6,1
6,2
7,0
7,0
7,4
8,3
9,4
10,1
10,8
11,3
11,8
12,1
12,5
12,9
13,2
13,5
 
 
 
 
Příloha č. 2 - Opatření k dosažení cílů
 
Opatření k dosažení hodnoty v roce 2020:
Investiční podpora výzkumu a vývoje v oblasti využívání geotermální energie. Investiční podpora v rámci státních programů podpory a strukturálních fondů využívající finanční zdroje Evropské unie.
1.2. Solární
Investiční podpora v rámci státních programů podpory a strukturálních fondů využívající finanční zdroje Evropské unie. Investiční podpora musí splňovat požadavky vyplývající z připravovaného zákona o podporovaných zdrojích energie.
1. 3. Biomasa
Opatření k dosažení hodnoty v roce 2020:
Investiční podpora v rámci státních programů podpory a strukturálních fondů využívající finanční zdroje Evropské unie.



1.3.2. Pevná – mimo domácnosti
 
Opatření k dosažení hodnoty v roce 2020:
Investiční podpora v rámci státních programů podpory a strukturálních fondů využívající finanční zdroje Evropské unie. Investiční podpora musí splňovat požadavky vyplývající z připravovaného zákona o podporovaných zdrojích energie. 
Opatření k dosažení hodnoty v roce 2020:
  1. Zařazení zařízení pro energetické využití TKO mezi výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a odpovídající podpora (vyplývá ze směrnice 2009/28/ES). Investiční podpora v rámci státních programů podpory a strukturálních fondů využívající finanční zdroje Evropské unie. Investiční podpora musí splňovat požadavky vyplývající z připravovaného zákona o podporovaných zdrojích energie.
  2. Změna Politiky odpadového hospodářství ve smyslu směrnice 2008/98/ES, jasná preference energetického využití TKO před skládkováním.
  3. Podpora energetického využívání odpadu za účelem naplnění požadavků Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadu, která ČR ukládá snížit obsah BRKO ukládaných na skládky o 75% hmotnostních vyprodukovaných v roce 1995 do roku 2020. BRKO tvoří významnou část (kolem 50%) SKO, které jsou vyjma současného energetického využití skládkovány.
  4. Postupné navyšování poplatku za skládkování TKO s výhledem omezení skládkování do 5 % v roce 2020
  5. Rozšíření dotačních titulů a oblastí, na které je možno čerpat dotace pro energetické využití odpadu
  6. Zjednodušení schvalovacího procesu pro výstavbu zařízení splňující požadavky směrnice 2000/76/ES „o spalování odpadu“.
  7. Působení na veřejnost, osvěta
 
Opatření k dosažení hodnoty v roce 2020:
Investiční podpora v rámci státních programů podpory a strukturálních fondů využívající finanční zdroje Evropské unie. Investiční podpora musí splňovat požadavky vyplývající z připravovaného zákona o podporovaných zdrojích energie. 
Opatření k dosažení hodnoty v roce 2020:
Investiční podpora v rámci státních programů podpory a strukturálních fondů využívající finanční zdroje Evropské unie. Investiční podpora musí splňovat požadavky vyplývající z připravovaného zákona o podporovaných zdrojích energie. 
 
1.3.6. Biokapaliny
Opatření k dosažení hodnoty v roce 2020:
Jelikož se nepředpokládá do roku 2020 s výrazným rozvojem tohoto druhu obnovitelného zdroje nejsou navržena žádná zvláštní opatření podpory.
 
Opatření k dosažení hodnoty v roce 2020:
Investiční podpora v rámci státních programů podpory a strukturálních fondů využívající finanční zdroje Evropské unie. Investiční podpora musí splňovat požadavky vyplývající z připravovaného zákona o podporovaných zdrojích energie. 
 
Opatření k dosažení hodnoty v roce 2020:
Investiční podpora v rámci státních programů podpory a strukturálních fondů využívající finanční zdroje Evropské unie. Provozní podpora výroby elektřiny vyplývající z připravovaného zákona o podporovaných zdrojích energie.
 
 
Opatření k dosažení hodnoty v roce 2020:
Investiční podpora v rámci státních programů podpory a strukturálních fondů využívající finanční zdroje Evropské unie. Provozní podpora výroby elektřiny vyplývající z připravovaného zákona o podporovaných zdrojích energie.
 
2.1.3. Nad 10 MW
Opatření k dosažení hodnoty v roce 2020:
Investiční podpora v rámci státních programů podpory a strukturálních fondů využívající finanční zdroje Evropské unie.
 
Opatření k dosažení hodnoty v roce 2020:
Investiční podpora výzkumu a vývoje v oblasti využívání geotermální energie. Investiční podpora v rámci státních programů podpory a strukturálních fondů využívající finanční zdroje Evropské unie. Provozní podpora výroby elektřiny vyplývající z připravovaného zákona o podporovaných zdrojích energie.
 
Opatření k dosažení hodnoty v roce 2020:
Vhodná a adekvátní provozní podpora výroby elektřiny, ve srovnání s ostatními obnovitelnými zdroji energie vyplývající z připravovaného zákona o podporovaných zdrojích energie.
 
Opatření k dosažení hodnoty v roce 2020:
Vhodná a adekvátní podpora v rámci mezinárodních společných projektů se státy, které mají přístup k tomuto obnovitelnému zdroji energie. V případě budoucího rozhodnutí o realizaci těchto projektů je nutné dosažení dohody o statistických převodech části elektřiny vyrobených v těchto projektech, které by mohly být započítány do národní cíle ČR.
 
Opatření k dosažení hodnoty v roce 2020:
Vhodná a adekvátní podpora v rámci mezinárodních společných projektů se státy, které mají přístup k tomuto obnovitelnému zdroji energie. V případě realizace těchto projektů je nutné dosažení dohody o statistických převodech části elektřiny vyrobených v těchto projektech, které by mohly být započítány do národní cíle ČR.
2.5. Větrná
Opatření k dosažení hodnoty v roce 2020:
Vhodná a adekvátní provozní podpora výroby elektřiny, ve srovnání s ostatními obnovitelnými zdroji energie vyplývající z připravovaného zákona o podporovaných zdrojích energie.
 
Opatření k dosažení hodnoty v roce 2020:
Vhodná a adekvátní provozní podpora výroby elektřiny, ve srovnání s ostatními obnovitelnými zdroji energie vyplývající z připravovaného zákona o podporovaných zdrojích energie.
 
2.6.2. Pevná – Biologicky rozložitelná část TKO
Opatření k dosažení hodnoty v roce 2020:
1.    Zařazení zařízení pro energetické využití TKO mezi výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a odpovídající podpora (vyplývá ze směrnice 2009/28/ES). Investiční podpora v rámci státních programů podpory a strukturálních fondů využívající finanční zdroje Evropské unie. Investiční podpora musí splňovat požadavky vyplývající z připravovaného zákona o podporovaných zdrojích energie. 
2.    Změna Politiky odpadového hospodářství ve smyslu směrnice 2008/98/ES, jasná preference energetického využití TKO před skládkováním.
3.    Podpora energetického využívání odpadu za účelem naplnění požadavků Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadu, která ČR ukládá snížit obsah BRKO ukládaných na skládky o 75% hmotnostních vyprodukovaných v roce 1995 do roku 2020. BRKO tvoří významnou část (kolem 50%) SKO, které jsou vyjma současného energetického využití skládkovány.
4.    Postupné navyšování poplatku za skládkování TKO s výhledem omezení skládkování do 5 % v roce 2020
5.    Rozšíření dotačních titulů a oblastí, na které je možno čerpat dotace pro energetické využití odpadu
6.    Zjednodušení schvalovacího procesu pro výstavbu zařízení splňující požadavky směrnice 2000/76/ES „o spalování odpadu“.
7.    Působení na veřejnost, osvěta
8.    Provozní podpora vyrobené elektřiny vyplývající z připravovaného zákona o podporovaných zdrojích energie.
2.6.3. Bioplyn
Opatření k dosažení hodnoty v roce 2020:
Investiční podpora v rámci státních programů podpory a strukturálních fondů využívající finanční zdroje Evropské unie a vhodná a adekvátní provozní podpora výroby elektřiny vyplývající z připravovaného zákona o podporovaných zdrojích energie. Vtláčení čištěného bioplynu do sítě ZP nebude výše uvedeným předpisem podporováno.
 
Opatření k dosažení hodnoty v roce 2020:
Jelikož se nepředpokládá do roku 2020 s výrazným rozvojem tohoto druhu obnovitelného zdroje nejsou navržena žádná zvláštní opatření podpory.
 
Před výčtem opatření potřebných pro tuto oblast je nutno konstatovat, že pojem „doprava“ z hlediska nahrazování fosilních benzinů a nafty je velice široký – je nutno do něj zahrnout nejen silniční dopravu osobními a nákladními vozy, ale i dopravu železniční motorovými vozy (využívají pro pohon motorovou naftu s jakostí dle ČSN EN 590, a pohon přepravních zařízení a strojů v resortu zemědělství, v oblasti stavebnictví, těžařství atd., u nichž je většinou využívána motorová nafta, a v neposlední řadě též využití elektromobilů v dopravě.
Pro započítávání uplatnění alternativních paliv z obnovitelných zdrojů energie v dopravě nelze dle platné evropské legislativy počítat s dopravou leteckou a říční, proto jsou tyto dopravy z výše uvedeného výčtu vypuštěny. Dále je možné zavést opatření pro zvýšení přepravy nákladních automobilů železniční cestou. Využití obnovitelných zdrojů v elektrické trakci (např. železnice, tramvaje atd.) se zohledňuje podle článku 3 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a rady č. 2009/28/ES, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES..
 
V rámci postupného navyšování biopaliv jako alternativních paliv z obnovitelných zdrojů energie v dopravě je nutno vycházet z reálného faktu, že 10% cíle v roce 2020 nelze dosáhnout nízkoprocentním přidáváním biopaliv do motorových benzinů a nafty (směrnice 2009/30/ES a evropské normy pro jakost benzinu a nafty - EN 228 a EN 590), a proto je nutno urychleně
 
a) připravovaným novým zákonem o ochraně ovzduší
·         upravit stávající podmínky pro osoby ze zákona povinné uplatňovat biopaliva jako náhradu fosilních motorových benzinů a nafty v dopravě ČR tak, aby tyto podnikatelské subjekty byly v této oblasti konkurenceschopné se subjekty dalších členských států EU, které podnikají ve středoevropském regionu.
Jedná se zejména o rozdělení povinností v rámci uplatňování biopaliv v dopravě mezi producenty, dovozce a prodejce biopaliv na straně jedné a mezi dodavatele pohonných hmot, tj. benzinů a nafty, na straně druhé v souladu se směrnicí 2009/30/ES, dále              o zavedení možnosti smluvního převodu povinnosti uplatnit v daném kalendářním roce stanovený podíl biopaliva na trhu ČR pro dopravní účely na třetí osobu a možnosti splnění této povinnosti záměnou podílu biopaliv uplatňovaných v benzinech za biopaliva uplatňovaná v naftě či za naftu (platná směrnice 2003/30/ES, ve znění směrnice 2009/28/ES, nerozděluje oblast uplatňovaných biopaliv na oblast za benzin a za naftu),
·         zapracovat postupné uplatňování biopaliv jako alternativních motorových paliv v ČR, tj. reálnou koncepci uplatňování alternativních motorových paliv z obnovitelných zdrojů energie v dopravě až do roku 2020, přičemž je nutno vycházet z platné legislativy, jak evropské, tak národní, z podmínek ČR, z odborných odhadů vývoje spotřeby motorových benzinů a motorové nafty pro dopravní účely, rozvoje a obměny provozovaného tuzemského autoparku, z širšího uplatnění vysokoprocentních biopalivových směsí a čistých biopaliv, výhledově počítat i s využitím biopaliv II., resp. III., generace, a s využitím biomasy jako suroviny při rafinérském zpracování ropy na pohonné hmoty, cca po roce 2015.
 
b) v rámci podmínek v ČR přehodnotit stávající i další možnosti využití biopaliv pro pohon, a to zejména širší využití jak čistých biopaliv, tak vysokoprocentních biopalivových směsí - především v rezortu zemědělství (zde se dotyčná biopaliva produkují, a v ostatních ČS i využívají /např. SRN, Francie, Rakousko, Švédsko atd./),v oblasti stavebnictví, těžařství či u dopravních podniků, zajišťujících lokální městskou dopravu, v návaznosti na uvedené zajistit:
·         ukončení pilotního projektu s emulzní motorovou naftou, která je na základě zmíněného pilotního projektu využívána jako „ekologické palivo“ dopravními podniky měst Praha a Ostrava, a namísto tohoto paliva zavést využití buď čistých biopaliv (FAME/MEŘO) nebo paliva E 95,
·         umožnit využití čistých biopaliv (FAME/MEŘO) nebo vysokoprocentních biopalivových směsí (SMN 30) pro pohon motorových vozů provozovaných Českými drahami (dle ČSÚ se jedná o cca 120 tis. tun nafty ročně) a dále v oblasti stavebnictví a těžařství (dle údajů ČSÚ se jedná o množství cca 230 tis. tun nafty ročně),
·         vytvořit podmínky ve státní správě k zavedení používání osobních vozidel na palivo E 85 v rámci obnovy vozového parku státní správou provozovaného.
 
c) vytvořit ze strany státu podmínky pro výzkum, rozvoj a produkci biopaliv II. a III. generace za úzké spolupráce vlády, příslušných resortů (zejména MZe, MŽP, MPO), skupiny BIOPALIVA a České technologické platformy pro biopaliva (ČTPB); využít přitom zkušeností a poznatků z praxe ostatních ČS (zejména Rakouska či SRN). Přechod na biopaliva II. či III. generace znamená lepší kritéria udržitelnosti biopaliv (zvláště pro výrobu bioethanolu), ale neřeší jejich uplatnění.Technologie typu BTL jsou zatím drahé     a bez masivní podpory nejsou ekonomicky perspektivní – jako vhodná se jeví zatím kombinace těchto technologií s rafinérskými procesy. Určitou možností je rafinérské zpracování rostlinných a živočišných olejů nebo tuků (včetně fritovacích), neboť na rozdíl od FAME jsou tyto produkty vynikající složkou motorových paliv bez nežádoucích vedlejších efektů ohledně stability, tvorby pryskyřic apod. Je nezbytná podpora výzkumu a investicím pro realizaci těchto procesů, které budou podstatně nižší než pro případné zavádění nových technologií BTL nebo výroby bioethanolu z lignocelulózy. Je nutno provést bilanci stávajících výrobních kapacit na výrobu lihu, zda je v ČR vůbec prostor pro další výrobu biolihu, byť na bázi biopaliv II. generace, a připravit potřebné legislativní ošetření do budoucna perspektivních možností,
 
d) vytvořit ze strany státu podmínky pro rychlejší obměnu stávajícího vozového parku v ČR, a to zejména z hlediska podpory výroby a dovozu nových vozidel na alternativní paliva vyráběná z biomasy a podpory jejich provozování (např. lepší informovanost pro odběratele o pozitivech vozidel, možnost neplaceného parkování ve městech, nižší ručení atd. – viz např. Švédsko), určitou stimulaci výměny starého vozidla za nové (nějaká forma šrotovného určená pro vozidla provozovaná na biopaliva)               a daňové znevýhodnění starších aut, která nesplňují emisní limity – znevýhodnění by mělo být natolik progresivní, aby stimulovalo ke koupi nového vozu. To by se mělo týkat jak osobních automobilů, tak i nákladních aut, autobusů, atd.
 
e) pro uplatňování alternativních motorových paliv z obnovitelných zdrojů energie v dopravě ČR vytvořit ze strany státu podmínky srovnatelné s podmínkami pro stlačený zemní plyn (CNG) využívaný v dopravě,
 
f) realizaci uvedených opatření podpořit potřebnými legislativními změnami, tj. úpravami stávající tuzemské legislativy či vypracováním nových potřebných národních předpisů.
 
Závěrem je možno shrnout výše uvedená opatření k dosažení cíle v roce 2020 nahradit 10 % všech fosilních benzinů a nafty v oblasti dopravy alternativními palivy z obnovitelných zdrojů energie (biopaliva) do následujících konkrétních úkolů:
 
a) vytvořit na základě vstřícné spolupráce dotčených rezortů (MD, MF, MPO, MZe, MŽP a ÚV) reálnou koncepci uplatňování alternativních paliv z OZE (biopaliv) na roky 2011 až 2020, vycházející ze stávajících tuzemských podmínek, evropské legislativy a rovnocenných podmínek pro všechny dotčené podnikatelské subjekty na trhu s palivy, a tuto zapracovat do návrhu nového zákona o ochraně ovzduší, jenž musí stanovovat povinnosti všem subjektům v celém řetězci od biomasy, resp. zpracování ropy, až po použití paliva pro pohon motoru
 
b) vytvořit ze strany státu podmínky pro širší uplatnění čistých biopaliv a vysokoprocentních biopalivových směsí – zejména v rezortu zemědělství, v oblasti železniční dopravy, městské dopravy, stavebnictví a těžařství
 
c) realizovat ze strany státu podporu v oblasti výzkumu, rozvoje a případné produkce biopaliv II. a III. generace, včetně rafinérského zpracování biomasy
 
d) vytvořit ze strany státu podmínky pro uplatňování alternativních paliv z obnovitelných zdrojů energie (biopaliva) srovnatelné s podmínkami využívání CNG pro dopravní účely
 
e) realizovat ze strany státu podporu v oblasti urychlení obnovy vozového parku s cílem maximálního využití zejména hybridních vozidel i ve státní správě
 
f) vypracovat potřebnou legislativu, jako oporu pro realizaci navrhovaných opatření – nový zákon o ochraně ovzduší, novela zákona o spotřebních daních, legislativní ošetření podpory perspektivní produkce a použití biopaliv II. a III. generace.
 
4. Ostatní opatření
Pro další rozvoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je nutné zajistit zjednodušení a zkrácení schvalovacího procesu pro výstavbu zařízení elektrizační soustavy. Bez tohoto opatření je naplnění cílů a mezicílů stanovených tímto plánem pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů těžko realizovatelné.