Asociace hydroenergetiků ČR

Sdružení pro záchranu prostředí Poštovní schránka 23, 370 04 České Budějovice Tel.: +420 384 971 930, +420 387 310 166, fax.: +420 384 971 939 calla@calla.cz, http://www.calla.cz sídlo: Fráni Šrámka 35, 370 04 České Budějovice IČO: 62536761, DIČ: CZ 62536761

 

 

 

    Návrh nového zákona v předloženém znění bude ve svých důsledcích znamenat zbrzdění slibně nastartovaného rozvoje segmentu obnovitelných zdrojů energie. Změnu přístupu indikuje již § 1 odst. (2) písm. b), kdy účelem tohoto zákona nadále není „zajistit trvalé zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě primárních energetických zdrojů“ jako u zákona 180/2005,  ale jen „zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě primárních energetických zdrojů k dosažení stanovených cílů“. Tedy splníme jen tolik, co po nás žádá EU s momentálním výhledem na ukončení k roku 2020.).  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů sama označuje závazný cíl jako minimální, viz např. článek 3 odst. 2: „Členské státy zavedou opatření, která účinným způsobem zajistí, aby se podíl energie z obnovitelných zdrojů rovnal podílu uvedenému v orientačním plánu stanoveném v příloze I části B nebo ho překračoval.“

   I kdyby daný druh měl potenciál dalšího rozvoje, bude díky vyřazení ze systému podpory zabrzděn. Týká se to zejména fotovoltaiky, ale také geotermální kogenerace a cíle mohou být limitující i pro bioplynové stanice. A protože rozvoj některých druhů OZE, zejména větrné energetiky je zpomalen kvůli vlivům mimo tento zákon – politické zásahy krajských samospráv, připojování k distribuční, případně přenosové soustavě, důsledkem tak může být nesplnění závazného cíle.

   Od zákona byla očekávána systémová podpora výroby tepla z OZE, bez níž požadavky Směrnice 2009/28/ES nedokážeme naplnit. Tato podpora vůbec stanovena není. Odkázáno je jen na dotační programy EU, státu a samospráv, viz paragrafy 14 a 15.

   Návrh zákona neřeší požadavek článku 13 odst. 1. Směrnice 2009/28/ES: „Členské státy zajistí, aby vnitrostátní předpisy týkající se postupů schvalování, vydávání osvědčení a povolení, které se uplatňují na podniky na výrobu elektřiny, tepla nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie a na související infrastruktury přenosových a distribučních sítí a na proces přeměny biomasy na biopaliva nebo jiné energetické výrobky, byly přiměřené a nezbytné.“Zmínit je třeba komplikace se územními plány dle stavebního zákona, v některých případech i nepřiměřenost zákona o hodnocení vlivů na životní prostředí, obstrukční možnosti dané provozovatelům přenosových a distribučních soustav při připojování zařízení k síti a také nesmyslné technokratické požadavky na účinnost fotovoltaických článků v návrhu novely vyhlášky MPO č. 150/2001 Sb.   Špatně a v rozporu s článkem 4 Směrnice 2009/28/ES jsou v tomto ohledu definovány požadavky na NAP OZE v hlavě 2 návrhu zákona. 

 

1. Ustanovení § 4 odst. (8) je nejasné: „V případě, že pro daný druh obnovitelného zdroje již bylo v předcházejícím roce dosaženo hodnoty předpokládané výroby energie stanovené v Národním akčním plánu, stanoví Úřad pro následující období podporu pouze pro elektřinu vyrobenou ve výrobnách elektřiny uvedených do provozu do konce příslušného roku.“ Který rok je myšlen tím „příslušným“? Ten, ve kterém roce bylo dosaženo cílové hodnoty? Nebo ten, ve kterém ERÚ stanovuje ceny?  Jde o hodnoty stanovené v NAP OZE na každý rok, nebo cílový stav pro rok 2020?

2. Podle § 4 odst. (4) se: „Podpora se vztahuje pouze na výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny splňujících minimální účinnost užití energie stanovenou jiným právním předpisem“ s odkazem na vyhlášku MPO č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie ve znění vyhlášky č. 478/2005 Sb. Požadavek by byl v zásadě správný, nebýt vysoce účelového a odborně nepodloženého přístupu MPO, kdy se v poslední novele vyhlášky ocitá likvidační  omezení pro fotovoltaické elektrárny nad 30 kWp v podobě požadavku na minimální účinnost článků 22 %. Již tímto opatřením skončí podpora fotovoltaiky nad 30 kWp.  Na druhou stranu nejsou stanoveny požadavky na spalování pevné biomasy, kde dochází k maření energie v kondenzačním režimu provozu velkých zdrojů.

3. Podle § 4 odst. (5): „Podpora se nevztahuje na výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii slunečního záření, která je umístěna na půdě zemědělského půdního fondunebo na půdě lesního půdního fondu, a to i v případě dočasného odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu nebo lesního půdního fondu.“ Takové opatření povede k tlaku na trvalé vyjmutí pozemků ze ZPF (na LPF snad ani nikdo elektrárny neplánuje). Ruku v ruce se změnou územního plánu požadovanou dle stavebního zákona dojde takto paradoxně k většímu ohrožení zemědělské půdy, která už se po dožití FVE nemusí vrátit k zemědělským účelům. V důvodové zprávě k zákonu je navíc chybně zmíněna orná půda ZPF, zatímco paragrafové znění zmiňuje již veškerou půdu ZPF (tedy zejména včetně luk, pastvi, či dočasně neobhospodařované půdy).

4. V § 9 odst. (4) je definováno omezení režimu zelených bonusů pro výrobce elektřiny z OZE, jehož zdroj má instalovaný výkon vyšší než 1 MW nebo se jedná o větrnou elektrárnu nebo solární elektrárnu s výkonem nad 100 kW - může využít pouze hodinového zeleného bonusu. Protože nebyl předložen návrh prováděcího předpisu, nelze nyní říci, jak moc diskriminující toto ustanovení pro definované zdroje bude.

5. V každém případě však dalším bičem, který neumožní zodpovědně sestavit finanční plán investorům do zdrojů vyrábějící elektřinu z OZE a to všem bez výjimky je § 11 odst. (8): „V případě dosažení záporné ceny elektřiny na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu je výrobce elektřiny povinen tuto cenu uhradit povinně vykupujícímu, a to za dodané množství elektřiny v dané hodině.“

6. Na rozdíl od rušeného zákona č. 180/2005 Sb. v návrhu nového zákona nenacházíme překlenovací ustanovení pro zdroje, které budou v provozu v době vstupu nového zákona v platnost. Musí jim být garantována již stanovená cena se zohledněním indexu cen průmyslových výrobců nebo explicitní navýšení o 2 % při každoročním navyšování. Mělo by být doplněno nejspíše do § 12.

 

7. § 12 odst. (7) stanoví jako limitní výkupní cenu nebo výši zeleného bonusu na maximálně 6 000 Kč/MWh. Tato cena neumožní stanovenou patnáctiletou prostou návratnost investic (§12 odst. (1)) pro malé fotovoltaické systémy a neumožnila by ji ani pro geotermální kogeneraci, pokud by s tímto druhem obnovitelných zdrojů ovšem bylo počítáno v NAP OZE.

8. § 24 odst. (1) odebírá MŽP pravomoc stanovit vyhláškou druhy a parametry biomasy, bioplynu a biokapaliny a způsoby jejich využití pro výrobu elektřiny. U nového prováděcího předpisu stanovujícího kritéria udržitelnosti biokapalin a postupu výpočtu emisí skleníkových plynů při jejich používání také dává kompetence k jeho vydání ministerstvu průmyslu a obchodu. V obou případech jde o kriteria související s ochranou životního prostředí a tedy kompetenčně patřící pod MŽP.

9. U novely zákona o hospodaření energií (Část druhá návrhu zákona) je potřeba zmínit další odebrání kompetencí MŽP v § 5 odst. 2 a 3 zákona a to při zpracovávání a vyhodnocování Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných (nově i druhotných) zdrojů energie, které dosud dělalo MPO v dohodě s MŽP.

 

 

Pozn. Pro větrnou energii a vodní energie je přiložen výpočet podle normalizačního pravidla

 

Pozn. Pro větrnou energii a vodní energie je přiložen výpočet podle normalizačního pravidla