ERÚ- často kladené otázky a níže odpovědi, třba Vás to bude zajímat......

Liberalizace trhu s elektřinou v České republice se řídí zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, jehož současné znění vychází ze směrnice Evropských Společenství č. 2003/54/ES o společných pravidlech vnitřního trhu s elektřinou. Otevření trhu s elektřinou pro zákazníky v praxi znamená, že z původně „chráněného zákazníka", jehož výsledná cena dodávky včetně ceny silové elektřiny byla každoročně stanovována Energetickým regulačním úřadem, se zákazník stává tzv. „oprávněným zákazníkem" s právem volby svého dodavatele silové elektřiny. V případě oprávněného zákazníka je regulována jen část výsledné ceny.

Otevírání trhu s elektřinou probíhalo v České republice od 1. ledna 2002, kdy se postupně jednotlivé kategorie původně chráněných zákazníků stávaly oprávněnými zákazníky s právem volby dodavatele elektřiny. Trh s elektřinou byl otevírán pro jednotlivé kategorie zákazníků v následujících krocích:

· Od 1. ledna 2002 - zákazníci s roční spotřebou nad 40 GWh

· Od 1. ledna 2003 - zákazníci s roční spotřebou nad 9 GWh

· Od 1. ledna 2004 - všichni zákazníci s průběhovým měřením spotřeby mimo domácností

· Od 1. ledna 2005 - všichni koneční zákazníci mimo domácností

· Od 1. ledna 2006 - všichni koneční zákazníci včetně domácností

2. Jaká je působnost ERÚ na liberalizovaném trhu s elektřinou?

V prostředí otevřeného trhu s elektřinou patří mezi hlavní kompetence Energetického regulačního úřadu stanovování cen u činností přirozeně monopolního charakteru (viz. dále), stanovení a úprava pravidel, kterými se řídí trh s elektřinou, a určení podmínek přístupu k sítím pro konečné zákazníky a výrobce. Úlohou Energetického regulačního úřadu je také podpora výroby elektřiny z obnovitelných a dalších ekologických zdrojů. V neposlední řadě Energetický regulační úřad schvaluje pravidla provozování přenosové soustavy a distribučních soustav a řeší některé typy sporů o uzavření smluv mezi jednotlivými účastníky trhu s elektřinou.

3. Z čeho je složena výsledná cena dodávky elektřiny?

Na liberalizovaném trhu je výsledná cena dodávky elektřiny pro oprávněné zákazníky složena z regulovaných cen činností přirozeně monopolního charakteru, tj. všech činností spojených s dopravou elektřiny od výrobce prostřednictvím přenosové a distribuční soustavy ke konečnému zákazníkovi, a dále se zajištěním stability elektroenergetického systému z technického i obchodního hlediska.

Druhou podstatnou částí výsledné ceny elektřiny je cena silové elektřiny, kterou pro jednotlivé kategorie odběratelů stanovují samotní dodavatelé (výrobci a obchodníci) a je smluvní záležitostí. Tato složka ceny není již Energetickým regulačním úřadem regulována.

4. Jaké položky jsou na faktuře za elektřinu?

Výsledná faktura za dodávku elektřiny je rozdělena na 2 základní části. První část obsahuje platby za jednotlivé regulované položky stanovované Energetickým regulačním úřadem. Druhá část faktury obsahuje vlastní platbu za neregulovanou silovou elektřinu včetně obchodní marže dodavatele (u odběrů na hladině nízkého napětí je obvykle platba rozdělena na nízký a vysoký tarif a dále je účtován paušální poplatek za obchodní činnosti). K výsledné ceně za dodávku elektřiny je nutné dále připočíst daň z elektřiny (viz. dále) a daň z přidané hodnoty.

Výsledná faktura za dodávku elektřinu by tedy měla obsahovat následující položky:

1) Regulované ceny:
- Distribuce
- Systémové služby
- Krytí vícenákladů spojených s podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů,
kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů
- Činnost operátora trhu

2) Neregulovaná cena - Silová elektřina

Rozdělení ceny (fakturace) za dodávku elektřiny na jednotlivé položky bylo vyvoláno situací na otevřeném trhu, kdy je pouze část výsledné ceny regulována a zbytek tvoří smluvní (nabídková) cena za silovou elektřinu. Případná změna dodavatele resp. změna ceny silové elektřiny v průběhu roku se na faktuře projeví přímo v příslušné položce silová elektřina, a tak odběratel získá jednoznačný přehled o tom, jak se realizovaná změna u něho projevila na celkových platbách za elektřinu.

Podrobné členění regulovaných činností bylo provedeno z důvodu vyšší transparentnosti tak, aby jednotliví spotřebitelé přímo viděli, které položky vstupují do konečné ceny elektřiny a jakým způsobem se vyvíjejí v čase. Nyní stručně k jednotlivým regulovaným položkám.

- Cena za distribuci. Platba za distribuční služby je rozdělena na pohyblivou a pevnou složku. Pohyblivá složka ceny distribuce, tj. platba za odebrané množství elektrické energie v Kč/MWh, kryje náklady na ztráty v sítích, které jsou přímo úměrné odběru elektřiny. Pevná složka ceny distribuce (měsíční plat za příkon podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe) respektuje fixní náklady dodavatele spojené se zabezpečením dodávky elektřiny v definované kvalitě a v kterémkoliv okamžiku. Jedná se například o náklady spojené s údržbou, obnovou a rozvojem elektrizační soustavy, náklady na měření, provádění odečtů apod. U dvoutarifních sazeb jsou tyto náklady rozloženy do složky stálého platu a do ceny za distribuci ve vysokém tarifu.

- Cena za systémové služby. Tato cena pokrývá náklady provozovatele přenosové soustavy na nákup tzv. podpůrných služeb od jednotlivých poskytovatelů. Podpůrné služby jsou, zjednodušeně řečeno, pohotovosti těch elektráren, které přímo nevyrábí elektřinu pro dodávku konečným zákazníkům, ale pracují jako záložní zdroje pro případ náhlého výpadku jiného zdroje či náhlé změny zatížení v elektrizační soustavě vyvolané skokovou změnou odběru či výroby.

- Cena na krytí vícenákladů spojených s podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů. V České republice je s ohledem na závazky vůči EU podporována výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE), druhotných zdrojů (DZ) a dále z kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Výrobní náklady na takto vyrobenou elektřinu jsou však obecně vyšší než z klasických elektráren (uhelných a jaderných), proto se všichni koneční zákazníci podílí na hrazení těchto vícenákladů (rozdílu mezi podporovanou cenou elektřiny z OZE, KVET a DZ a průměrnou tržní cenou) formou regulovaného příspěvku. Podpora výše uvedených zdrojů byla zakotvena zákonem č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, a zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

- Cena za činnost operátora trhu. Poslední částí regulované ceny jsou služby společnosti OTE, a.s. Tato společnost zajišťuje zpracování bilance nabídek a poptávek na dodávku elektřiny, provádí zúčtování odchylek mezi plánovaným a skutečně dodaným a odebraným množstvím elektřiny mezi jednotlivými účastníky trhu s elektřinou, zpracovává bilance dlouhodobé spotřeby v ČR apod. Náklady na zajištění těchto činností jsou opět hrazeny všemi konečnými zákazníky formou příspěvku k ceně spotřebované (odebrané) elektřiny.

5. Které položky výsledné ceny dodávky elektřiny je možné ovlivnit volbou dodavatele?

Oprávněný zákazník má právo si zvolit libovolného dodavatele silové elektřiny a vybrat si podle svého uvážení nejvhodnější nabízený produkt s ohledem na charakter a množství své spotřeby.

Naopak distribuční platby se odvíjí od místa připojení, tj. podle příslušné distribuční společnosti, do jejíž sítě je odběrné místo připojeno. Distributora si tedy nelze vybrat. Zákazník na hladině nízkého napětí však může změnit distribuční sazbu při splnění podmínek pro její přiznání, popř. může změnit velikost jističe. Převážná většina odběratelů v České republice je připojena do elektrizační soustavy prostřednictvím regionálních distribučních společností ČEZ Distribuce, a.s., E.ON Distribuce, a.s., nebo PREdistribuce, a.s.

Ze strany zákazníka není také možné ovlivnit cenu za ostatní regulované položky; cena za systémové služby, cena na krytí vícenákladů spojených s podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů a cena za služby operátora trhu za zúčtování odchylek je jednotná pro všechny konečné zákazníky v České republice bez ohledu na místo připojení nebo zvoleného dodavatele.

Stručně řečeno, část nákladů za elektřinu na hladině nízkého napětí je možné ze strany odběratele aktivně ovlivnit volbou dodavatele silové elektřiny, zbytek tvoří regulovaná cena distribuce a ostatní regulované položky. Podíl jednotlivých položek je u každého konečného zákazníka obecně různý s ohledem na typ sazby a velikost spotřeby, v průměru tvoří podíl regulovaných položek méně než 50 % výsledné ceny dodávky pro zákazníky kategorie domácností (u některých sazeb však jen 20 %).

6. Co je to daň z elektřiny?

Povinnost zavést systém zdanění elektřiny s účinnosti od 1. ledna 2008 vyplývá pro Českou republiku z ustanovení směrnice Rady 2003/96/ES o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES. Zdanění elektřiny upravuje část čtyřicátá sedmá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Daň z elektřiny ve výši 28,30 Kč/MWh je uplatňována na veškerou vyrobenou elektřinu s výjimkou elektřiny pocházející z obnovitelných zdrojů energie, na straně spotřeby je od daně osvobozena elektřina používaná v některých energeticky náročných odvětvích (např. elektrolytické nebo metalurgické procesy, trakční doprava, spotřeba elektřiny pro výrobu elektřiny nebo kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a další). Daň z elektřiny je obdobně jako daň z přidané hodnoty hrazena za finální produkt, tj. konečnými odběrateli.

7. Co znamená „Cena na podporu výkupu elektřiny" uvedená v ceníku některých dodavatelů?

Správný název této položky je cena na krytí vícenákladů spojených s podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů (viz. také otázka č. 4).

8. Jaký je rozdíl mezi „Zelenou elektřinou" společnosti ČEZ resp. „produktem PREKO" společnosti PRE a položkou na faktuře „podpora výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů..."?

Na hrazení vícenákladů, které jsou spojeny s podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů podle zákona č. 180/2005 Sb., kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se podílí všichni koneční zákazníci v České republice. Tento příspěvek stanovuje Energetický regulační úřad a tvoří část regulované platby za elektrickou energii (viz také otázka č. 4).

Prostřednictvím produktů „Zelená energie" Skupiny ČEZ resp. „PREKO" společnosti PRE nabízí tito dodavatelé svým zákazníkům další možnost spolupodílet se na financování projektů v oblasti výzkumu a užití energie z obnovitelných zdrojů. V tomto případě se jedná o samostatnou iniciativu výše uvedených společností. Produkty „Zelená energie" a „PREKO" jsou součástí dodávky tzv. silové elektřiny a nepodléhají tedy regulaci. Konečný zákazník Skupiny ČEZ resp. PRE se může dobrovolně rozhodnout, zda si tento produkt zvolí či nikoliv

9. Jakým způsobem je stanovována cena elektřiny?

V případě stanovení jednotlivých regulovaných položek postupuje Energetický regulační úřad v souladu s vyhláškou č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen. Zjednodušeně lze říci, že Energetický regulační úřad stanoví pro jednotlivé provozovatele distribučních soustav výši povolených výnosů nezbytných pro zajištění jejich licencované činnosti, které dále rozdělí na jednotlivé spotřebitele podle přesně stanovených pravidel.

Cena silové elektřiny nemůže být z důvodu liberalizace trhu s elektřinou v rámci Evropské unie Energetickým regulačním úřadem již regulována a její výše je závislá nejen na situaci na domácím trhu (struktura zdrojů, budoucí spotřeba atd.), ale také z důvodu propojení soustav na působení vnějších tržních vlivů, tj. poptávce a ceně elektřiny v okolních zemích. Tuto cenu určují sami výrobci nebo obchodníci na základě svých nákladů na výrobu, vývoje nabídky a poptávky, svých obchodních strategií a reálných možností uplatnit se na trhu.

10. Mohou se změnit ceny elektřiny v průběhu roku?

Regulované ceny jsou každoročně stanoveny cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu do 30. listopadu s platností na celý následující kalendářní rok.

Cena silové elektřiny není Energetickým regulačním úřadem regulována a její výše se může měnit na základě smluvních vztahů mezi dodavatelem a odběratelem, zpravidla je však upravována jednou ročně. Někteří dodavatelé mohou také nabízet produkt, kdy se nabídková cena silové elektřiny v průběhu roku odvíjí od ceny elektřiny na energetických burzách, a tedy výše ceny bude upravována častěji.

11. Proč se změna cen elektřiny v mém případě liší od změny cen elektřiny pro domácnosti oznámeného Energetickým regulačním úřadem?

Energetickým regulačním úřadem zveřejněná změna cen elektřiny pro domácnosti je uváděno jako informativní průměrná změna cen v daném regionu pro všechny sazby určené na základě statistik, které obsahují přesný počet odběrných míst (zákazníků) v každé tarifní sazbě v každém regionu, rozdělené dále podle kategorií jističe a s určením jimi odebrané energie. Jinými slovy to znamená, že výsledné zveřejňované průměrné změny cen odpovídají nejvíce skutečným nárůstům u těch zákazníků, kteří se charakterem a výší své spotřeby blíží typické spotřebě, tedy takové spotřebě, která je v daném regionu, sazbě a jističové kategorii nejčastější.

Dopad změny neregulované ceny silové elektřiny na jednotlivé kategorie zákazníků se liší podle velikosti a zejména charakteru spotřeby konkrétního odběratele. K největší změně celkové platby za dodávku elektřiny přitom dochází u odběratelů, u nichž tvoří složka silové elektřiny největší podíl této platby. Takovými odběrateli jsou typicky ti, kteří používají elektřinu k vytápění (zejména sazby D35d resp. D45d).

12. Kde mohu získat informace o dodavatelích elektřiny?

Seznam subjektů, kterým byla vydána licence na obchod s elektřinou, je zveřejněn na internetových stránkách Energetického regulačního úřadu v sekci Licence. Ne všichni tito držitelé licence na obchod s elektřinou však aktivně působí na trhu nebo nedodávají celému segmentu zákazníků (viz. také otázka 13).

13. Kde mohu získat informace o cenových nabídkách dodavatelů elektřiny pro domácnosti? Jakým způsobem mám porovnat nabídky od jednotlivých dodavatelů?

Vhodným zdrojem informací jsou internetové stránky jednotlivých dodavatelů. Při hodnocení jednotlivých nabídek je důležité brát zřetel nejen na výši cen, ale současně zohlednit při své volbě také specifické podmínky dodávek elektřiny, nabízené konkrétním dodavatelem. V neposlední řadě by se měl zákazník zajímat i o zkušenosti a pověst dodavatele, od které chce odebírat elektřinu. Může se totiž stát, že lákavá cenová nabídka skončí pro zákazníka nespolehlivými dodávkami elektřiny. V případě výběru nespolehlivého dodavatele může být zákazník v krajním případě i odpojen.

Energetický regulační úřad připravil pro maloodběr domácností (zákazníci kategorie D) a podnikatelé (zákazníci kategorie C) Interaktivní kalkulátor plateb za dodávku elektřiny. S pomocí tohoto „kalkulátoru" mohou zákazníci podle zadaných údajů (tarif, spotřeba) zjistit své náklady na dodávku elektřiny, ale také najdou odpověď na otázku, jak se změní jejich platba v případě změny dodavatele.

K dispozici jsou v této chvíli pouze údaje od dodavatelů, kteří poskytli Energetickému regulačnímu úřadu své cenové nabídky a mají celorepublikovou působnost. Vzhledem k tomu, že dodavatelé nemají zákonnou povinnost zveřejňovat své ceníky, ani je předkládat úřadu, nemá ERÚ informace od ostatních dodavatelů k dispozici. V případě, že Energetický regulační úřad obdrží doplňující informace od dalších dodavatelů, bude interaktivní kalkulátor o tyto nabídky doplňovat.

14. Jak mám postupovat při změně dodavatele elektřiny?

Proces změny dodavatele je upraven § 30 vyhlášky č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů.

Pro snadnější orientaci připravil Energetický regulační úřad stručný návod pro odběratele z hladiny nízkého napětí, který je dostupný zde.

Před rozhodnutím o změně dodavatele elektřiny by měl odběratel uvážit nejen cenové podmínky, ale také jiné faktory, např. obchodní podmínky dodavatele, jeho pověst apod.

15. Jaké jsou podmínky pro přiznání distribuční sazby? Kde je zjistím?

Podmínky pro přiznání jednotlivých distribučních sazeb stanovuje cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 9/2009.

V zásadě platí, že každému odběrateli z kategorie domácností může být přiznána jednotarifní sazba pro standardní spotřebu (D01d nebo D02d) nebo dvoutarifní sazba D61d pro víkendový režim. Identicky pak pro podnikatelský maloodběr může být přiznána jednotarifní sazba pro standardní spotřebu (C01d, C02d nebo C03d)

Kromě výše uvedených sazeb má dále odběratel, který se rozhodne pro využití elektřiny k vytápění domácnosti nebo ohřev teplé užitkové vody, možnost využít některé z dvoutarifních sazeb, a to za předpokladu, že splní určité doplňující podmínky, mezi něž patří:

· řádná instalace daného typu topného spotřebiče,

· zajištění blokování tohoto spotřebiče v době platnosti vysokého tarifu,

· s výjimkou sazeb C25d a D25d, určených pro akumulační ohřev teplé užitkové vody, také dodržení určitého minimálního podílu příkonu topných spotřebičů (topení, bojleru atd.) na celkovém instalovaném příkonu v odběrném místě, případně prokázáním, že tepelný výkon instalovaných spotřebičů odpovídá tepelným ztrátám objektu (konkrétní údaje o minimálním podílu příkonu jednotlivých spotřebičů na celkovém instalovaném příkonu jsou stanoveny ve výše uvedeném cenovém rozhodnutí).

. zajištění samostatně měřeného přívodu u sazeb určených pro tepelná čerpadla v podnikatelském maloodběru (C55d a C56d)

U podnikatelského maloodběru dále existují speciální sazby pro neměřené odběry (C60d a C61d) a sazba pro veřejné osvětlení (C62d).

Informace lze také získat od jednotlivých distribučních společností, které jsou odpovědné za přiznání konkrétní sazby na základě údajů o charakteru spotřebičů poskytnutých ze strany odběratele.

16. Bude mi při změně dodavatele zachována stávající distribuční sazba?

Pokud odběratel při změně dodavatele elektřiny současně nepožádá provozovatele distribuční soustavy o změnu technických parametrů připojení k elektrizační soustavě, neexistuje žádný důvod pro změnu sazby. K technickým parametrům patří například velikost jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo příkon a charakter elektrických topných spotřebičů instalovaných v jeho odběrném místě. Samotná změna dodavatele elektřiny však nevyvolá nový proces přiznání distribuční sazby, protože ze strany odběratele nedojde k fyzické změně charakteru odběru elektřiny.

17. Proč jsou rozdílné distribuční sazby pro tepelná čerpadla?

Cenová úroveň sazby D55d, platná pro odběry tepelných čerpadel instalovaná před 31. březnem 2005, se postupně přibližuje k cenové úrovni sazby D56d. Důvodem zavedení dvou sazeb je minimalizace negativních dopadů otevření trhu s elektřinou pro odběratele, kteří se rozhodli pro tento typ spotřebiče v období, kdy byla instalace tepelných čerpadel výrazně podporována a propagována (sazba D55d).

Sazba D56d je jednoznačným signálem pro trh s elektřinou, jakým způsobem se bude cenová úroveň distribučních sazeb pro odběr tepelných čerpadel v budoucnu vyvíjet. Odběratelé, kteří zvažují instalaci tepelného čerpadla, tak mají možnost důkladně zvážit své rozhodnutí a ekonomické výhody tohoto zařízení.

18. Proč se cena za distribuci elektřiny zvýšila nejvíce v sazbách D55 a D56 (tepelná čerpadla)?

V předcházejících letech byla sazba pro odběr tepelných čerpadel podporována (dotována) ostatními sazbami. Cena za distribuci elektřiny v tomto případě nepokryla ani náklady distributora na ztráty v sítích spojené s tímto odběrem. Z těchto důvodů dochází k postupnému narovnávání tak, aby došlo k eliminování křížových dotací.

19. Jaká je u nás podpora tepelných čerpadel?

Obecně lze říci, že je podpora tepelných čerpadel realizována v investiční oblasti prostřednictvím dotačních titulů, které obvykle kryjí určitou část investice. Současně je nezbytné mít na zřeteli, že se jednotlivé dotační tituly řídí vnitřními pravidly a jejich rozpočet je omezen. Na takovouto dotaci na pořízení a instalaci tepelného čerpadla nevzniká automaticky nárok, neboť platné právní předpisy (ani evropské, ani národní) podporu tepelných čerpadel nezakotvují.

V České republice je odborná i finanční podpora možná od České energetické agentury (ČEA), Státního fondu životního prostředí (SFŽP), Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTC) a jednotlivých distribučních společností. Asociace pro využití teplených čerpadel je navíc členem Evropské asociace teplených čerpadel (EHPA).

20. Mohu udělat samoodečet na konci roku?

Všechny regionální distribuční společnosti umožňují samoodečet spotřeby elektřiny. V případě samoodečtu na konci kalendářního roku je nutné nahlásit stav elektroměru nejpozději do třiceti dnů od jeho provedení.

21. Mohu udělat samoodečet i jindy než na konci roku?

Zákazník může v kalendářním roce provozovateli distribuční soustavy zaslat maximálně 10 samoodečtů k libovolnému dni v roce s výjimkou samoodečtu provedeného k poslednímu dni kalendářního roku. Hodnotu samoodečtu je však zákazník povinen zaslat nejpozději do 30 kalendářních dnů po jejich provedení.

22. Jakým způsobem je stanovena spotřeba elektrické energie domácnostem k 31. prosinci v případě, že v tomto odběrném místě nebyl proveden odečet nebo samoodečet?

Spotřeba celého fakturačního období se na přelomu roku rozdělí buď poměrově na rovnoměrné části, které jsou úměrné délce období od data minulého fakturačního odečtu do 31. prosince a od 1. ledna do data následujícího odečtu nebo s využitím tzv. typových diagramů dodávek (TDD). Typové diagramy jsou soubory různých relativních hodinových koeficientů, které vyjadřují, jak určitá skupina odběratelů v závislosti na používaných typických spotřebičích zatěžuje elektrizační soustavu v průběhu roku. Tyto typové diagramy byly zavedeny v rámci otevírání trhu s elektřinou a jejich cílem je získat určitou informaci o tom, jak se v čase (v jednotlivých hodinách) mění spotřeba elektřiny odběratelů, kteří mají v odběrném místě instalována měřící zařízení, která nejsou schopna zaznamenat hodinové průběhy zatížení, ale pouze z nich můžeme odečíst nakumulovaný stav za určité období. Každé distribuční sazbě nebo skupině sazeb je přiřazen jiný TDD, tzn. že tedy spotřeba u odběratelů s různou sazbou může být rozdělena jiným poměrem.

Pro případné předejití sporům ohledně správnosti stanovení výše spotřeby k 31. 12. je vhodné k tomuto datu raději provádět samoodečet.

23. Myslím si, že mám špatně vypočtenou zálohovou platbu. Lze její výše změnit?

Stanovení výše záloh upravuje § 32 odst. 11 vyhlášky č. 541/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Celková výše zálohových plateb pro zákazníky kategorie D (domácnosti) by neměla být větší než 100 % platby odpovídající spotřebě za předchozí srovnatelné období za předpokladu zachování hodnoty rezervované kapacity nebo jmenovité proudové hodnoty hlavního jistícího prvku před elektroměrem. Současně má však odběratel a dodavatel právo dohodnout se na jiné výši záloh.

Pokud odběratel nesouhlasí s výší záloh, která byla navržena ze strany dodavatele elektřiny, má možnost požádat o její úpravu. Podle dostupných informací dodavatelé elektřiny zpravidla souhlasí se snížením zálohových plateb až do určité limitní výše předpokládaných plateb v zúčtovacím období. Snížení záloh je obecně individuální pro jednotlivé odběratele a odvíjí se zejména od jejich spotřeby v minulých obdobích a historie plateb.

24. Co mám dělat, když nejsem spokojen se službami distribuční společnosti.

Pokud odběratel není spokojen s poskytovanými službami (chybně provedený odečet spotřeby, vadný elektroměr, časté přerušení dodávek elektřiny, kolísání napětí atd.), měl by kontaktovat svého dodavatele elektřiny, má-li uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávek elektřiny, případně příslušného provozovatele distribuční soustavy, má-li uzavřenou samostatnou smlouvu na dopravu (distribuci) elektřiny. Pokud neobdrží uspokojivé vysvětlením popř. není učiněna náprava, může se obrátit se svým podnětem na místně příslušný inspektorát Státní energetické inspekce (http://www.cr-sei.cz/), popř. Energetický regulační úřad.

V případě, že se odběratel rozhodne obrátit na některou z výše jmenovaných institucí se stížností na postup dodavatele elektřiny resp. distributora elektřiny, doporučujeme přiložit veškeré relevantní dokumenty, které se dané kauzy týkají (např. kopie faktur, kopie stanovisek, kopie protokolů atd.), a dále telefonický kontakt. Tímto se urychlí vyřízení stížnosti.

V některých případech má odběratel právo uplatnit určité náhrady za porušení standardů kvality dodávek elektřiny a souvisejících služeb. Tyto standardy a náhrady za jejich porušení jsou stanoveny vyhláškou č. 540/2005 Sb., o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice.

25. Může prodejce elektřiny domácnostem vybírat za změnu dodavatele nějaký poplatek?

Změna dodavatele elektřiny je v souladu s energetickým zákonem a evropskými směrnicemi poskytována zdarma a dodavatelé nejsou oprávněni za provedení této změny účtovat žádné poplatky.

Nicméně v praxi se lze setkat se situací, kdy v rámci nově uzavírané smlouvy nabízené zákazníkovi formou podomního prodeje si dodavatel elektřiny stanoví určitý aktivační poplatek jako odměnu podomnímu obchodníkovi. Tento poplatek však se změnou dodavatele nesouvisí. Jelikož tento poplatek není zákazníkovi účtován pokud navštíví v prodejním místě obchodníka sám o vlastní vůli, není takový poplatek v rozporu s platnou legislativou.

26. Kdo je odběratelem kategorie D?

V souladu s přílohou č. 4a vyhlášky č. 541/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je odběratelem kategorie D fyzická osoba, jejíž odběrné místo je připojeno k distribuční soustavě nízkého napětí a používá odebranou elektřinu pouze k potřebám vlastním nebo osob v její domácnosti. Do kategorie D spadají také odběry ve společných prostorách bytových domů, typicky například osvětlení a vytápění chodeb, pohon výtahů atp. V těchto prostorách však nesmí docházet k podnikatelské činnosti.

27. Co je to HDO a kde najdu časy spínání HDO?

HDO je systém hromadného dálkového ovládání, prostřednictvím kterého je v průběhu dne u odběratelů dálkově přepínán nízký a vysoký tarif a současně ovládány některé spotřebiče. Cena elektřiny v době platnosti nízkého tarifu je pro zákazníka levnější. V době platnosti nízkého tarifu se u zákazníka spínají zařízení sloužící k vytápění objektů nebo k ohřevu teplé vody.

Časy spínání nízkého tarifu jsou k dispozici na internetových stránkách příslušných provozovatelů distribučních soustav, a dále se o nich zákazník může informovat na telefonických informačních linkách nebo v zákaznických centrech. Tyto časy mohou být ze strany distributora měněny, jakákoliv změna však musí být zveřejněna minimálně s týdenním předstihem.

28. Kdo je to „dodavatel poslední instance"?

Dodavatelem poslední instance je subjekt na trhu s elektřinou, který má v zákonem stanovených případech povinnost dodávat elektřinu zákazníkům za ceny stanovené Energetickým regulačním úřadem. Institutu dodávky od dodavatele poslední instance mohou využít zákazníci v případech, kdy jejich stávající dodavatel pozbyl schopnost dodávat elektřinu. Dodavatel poslední instance by současně měl být pojistkou pro malé zákazníky a domácnosti, kteří mají právo volby svého dodavatele elektřiny, avšak z různých příčin dodavatele na trhu s elektřinou nenalezli.

29. Co je to stav nouze v elektrizační soustavě a jak se může dotknout zákazníka typu domácnost?

Stav nouze v elektrizační soustavě je omezení nebo přerušení dodávek elektřiny na celém území ČR nebo v její části (např. v případech živelné události nebo havárie na zařízeních pro výrobu, přenos a distribuci elektřiny apod.). Je-li vyhlášen stav nouze, nevyplývají z této situace pro konečného zákazníka typu domácnost žádné povinnosti, nicméně zákazníci mohou zaznamenat určité omezení či dokonce přerušení dodávek elektřiny, a to i v těch částech území, které zdánlivě některou z výše uvedených situací nebylo zasaženo. Při vyhlášení stavu nouze nelze uplatnit náhrady za porušení standardů tak, jak jsou stanoveny vyhláškou č. 540/2005 Sb., o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice.

V rámci obchodní strategie zavedla skupina ČEZ několik produktových řad, kterými se snaží přesněji reagovat na potřeby zákazníků.

Výchozí produktovou řadou je Comfort, které vychází z rozsahu zákaznických služeb tak, jak byly dostupné v letech předchozích. V ceně produktové řady Comfort je veškerá komunikace s obsluhou zákaznických center, pracovníky zákaznické linky skupiny ČEZ, prostřednictvím internetu i písemnou korespondencí. Součástí služeb této produktové řady je i využití některé z forem elektronické fakturace. Důvodem, proč do této produktové řady byli převedeni všichni stávající zákazníci, je skutečnost, že rozsah zákazníkovi poskytovaných služeb je obdobný jako v letech předcházejících. Současně v této produktové řadě nedochází k dalšímu zpoplatňování zákazníka v souvislosti s dodávkou elektřiny.

Existují však i další skupiny zákazníků, kterým již v minulosti takovýto rozsah služeb nevyhovoval. Pro zákazníky, kteří nevyužívají možnost telefonického nebo osobního kontaktu se svým obchodníkem s elektřinou, byla vytvořena produktová řada Basic. V rámci této produktové řady je písemná nebo internetová komunikace stále nabízena zdarma. Jelikož obchodník má s takovýmito zákazníky nižší výdaje, mají tito zákazníci u obchodníka nižší paušální platbu. Je však nutno znovu zdůraznit, že v produktové řadě Basic jsou některé služby, které byly v předchozích letech pro zákazníka zdarma, zpoplatněné jako například již zmiňovaný telefonický nebo osobní kontakt v některých záležitostech spojených s dodávkou elektřiny.

Další skupinou zákazníků, které předchozí stav nevyhovoval, jsou zákazníci, kteří vyžadují vyšší komfort služeb, osobnější přístup nebo i další doplňkové služby. Pro tyto typy zákazníků byla vytvořena produktová řada Exclusive. Je však pravdou, že vyšší úroveň služeb je hrazena formou zvýšené paušální platby.

Pro zákazníky, kteří dávají přednost častější úpravě ceny silové elektřiny, než pouze jednou za rok, nabízí skupina ČEZ produktové řady Měsíc, respektive Kvartál. Ceny silové elektřiny se při volbě těchto produktových řad přizpůsobují vývoji cen na energetické burze a jsou stanovovány vždy předem na celé následující období, tj. měsíc, respektive čtvrtletí.

31. V odběrném místě došlo k poruše elektroměru a následně mi byla doúčtována spotřeba za předchozí období. Je to správné? Jak se postupuje? Jak daleko do minulosti se lze vrátit?

Vznikne-li prokazatelně na odběrném nebo měřicím zařízení porucha takového charakteru, že nelze stanovit množství odebrané elektřiny, určí se toto množství podle výše spotřeby ve srovnatelném období a při srovnatelném charakteru odběru, v němž byla spotřeba řádně měřena. Nelze-li spotřebu takto stanovit, určí se množství odebrané elektřiny

a) výpočtem na základě zkušebního protokolu

b) podle výše spotřeby v předchozím srovnatelném období a při srovnatelném charakteru odběru, v němž byl odběr elektřiny řádně měřen

c) dodatečně podle výše spotřeby v následujícím období.

Distributor má právo se při stanovení spotřeby zpětně vrátit do již proběhlých zúčtovacích období za předpokladu, že nezpochybnitelně prokáže, že již v té době došlo k poruše elektroměru. Maximální období, po které je možno se vrátit, je dáno obecnou promlčecí dobou.

32. Uzavřel jsem smlouvu na dodávku elektřiny s podomním obchodníkem a celou záležitost jsem si rozmyslel. Jak mám smlouvu ukončit?

Byla-li smlouva na dodávku elektřiny uzavřena mimo prostory obvyklé k podnikání dodavatele, nebo nemá-li dodavatel žádné stálé místo k podnikání, může zákazník od smlouvy písemně odstoupit do 14 dnů od jejího uzavření. Nedošlo-li dosud k zahájení dodávky elektřiny dodavatelem, může od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodů a bez jakékoliv sankce do 1 měsíce. To neplatí ohledně smluv, u nichž si zákazník výslovně sjednal návštěvu dodavatele za účelem objednávky. Dodavatel je zároveň povinen vrátit zákazníkovi zaplacené finanční částky do 30 dnů od odstoupení od smlouvy. Je nezbytné uskutečnit tento akt písemně, současně se doporučuje zaslat toto odstoupení doporučeným dopisem.

V případě, že již uběhly výše uvedené lhůty, kontaktujte pro způsob ukončení smlouvy Vašeho nového dodavatele. Je však možné, že za nedodržení doby trvání smlouvy bude tento dodavatel vyžadovat uhradit smluvní poplatek. Pro bližší informace si důkladně prostudujte Všeobecné obchodní podmínky Vašeho dodavatele.

33. Chci se obrátit na ERÚ s dotazem, jak má tento dotaz vypadat?

Pokud zvažujete zaslat svůj dotaz Energetickému regulačnímu úřadu, pro zefektivnění práce ve svém podnětu popište celý problém, prokazatelné skutečnosti doložte fotokopiemi relevantních dokumentů, identifikujte přesně (např. číslem odběrného místa, EAN, adresou) o jaké odběrné místo se jedná a nezapomeňte uvést korespondenční adresu a telefonní kontakt. Hlavně telefonní kontakt ulehčuje komunikaci v případě, že naši zaměstnanci požadují rychlé objasnění některých nejasností nebo sporných bodů.

34. Jakým způsobem mám komunikovat s distributorem nebo obchodníkem, abych měl jistotu, že se vše vyřídí a nic se neztratí?

V otázkách vysoké důležitosti se zákazníkům doporučuje komunikovat formou doporučených dopisů. Tato forma je jediná průkazná pro případ budoucích sporů. Tuto formu použijte i v případě, že kontaktovaná firma nereaguje na Vaše podněty.

35. Je nezbytné uzavírat při změně dodavatele elektřiny smlouva o připojení?

V souvislosti s novelou vyhlášky č. 541/2005 Sb. již není účastník trhu s elektřinou, jehož odběrné nebo předávací místo je připojeno k distribuční soustavě s napětím mezi fázemi nižším než 1 kV, povinen před první změnou dodavatele, u příslušného provozovatele distribuční soustavy uzavírat smlouvu o připojení.

Horní menu

Asociace hydroenergetiků ČR

ERÚ- často kladené otázky a níže odpovědi, třba Vás to bude zajímat......

Často kladené dotazy - Ceny dodávky elektřiny a související podmínky