Asociace hydroenergetiků ČR

Při sledování pouze českých médií by se mohlo zdát, že Evropská zelená dohoda je odepsaná, budoucnost evropské ekonomiky leží v jádru, uhlí a spalovacích motorech a dosažení klimatické neutrality do roku 2050 už nikdo nevěří. Realita je ale zcela odlišná. Napříč Evropskou unií se stále častěji a hlasitěji ozývají hlasy pro zachování zelených cílů a naopak jejich využití pro cestu ze současné ekonomické krize způsobené pandemií COVID-19.

Po mnohaměsíčním lavírování poslalo Ministerstvo životního prostředí začátkem března do meziresortního připomínkového řízení návrh, aby Česká republika v příštím roce jednorázově přispěla 50 miliony korun do Zeleného klimatického fondu (GCF). Tento fond je hlavním nástrojem finanční pomoci rozvojovým zemím se zvládáním dopadů změny klimatu a snižováním emisí. Od loňska probíhá formální proces doplňování financí do fondu a řada dárců, včetně Polska, Maďarska nebo Slovenska, už peníze poslala.

Podle nejnovější analýzy čerpání evropských fondů v období 2014-2020 členské státy nedostatečně využívaly dostupné zdroje na podporu implementace důležitých klimatických a energetických opatření. Neefektivní čerpání alokovaných finančních zdrojů z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj způsobilo, že plánovaný přechod EU k nízkouhlíkové ekonomice se výrazně zpomalil. Česká republika do konce roku 2020 utratí méně než polovinu z celkové dostupné částky 2,095 miliardy EUR.

Analytická společnost Ember (dříve Sandbag) poprvé zveřejnila vedle tradičního evropského také globální přehled o výrobě elektřiny za rok 2019. Hlavním zjištěním je meziroční globální pokles výroby elektřiny z uhlí o 3 %, což znamená historické maximum. Hlavní podíl na tomto poklesu má Evropa (snížení výroby uhelných elektráren o 24 %) a ve Spojených státech (pokles o 16 %). V Evropě jsou uhelné elektrárny nahrazovány především obnovitelnými zdroji, ve Spojených státech hlavně zemním plynem, byť i zde se obnovitelné zdroje rychle rozvíjejí.

Hnědouhelný důl Turów leží u polského města Bogatynie, velmi blízko je mu však i český Hrádek nad Nisou a německá Žitava. Firma PGE vlastnící důl s ním má velké plány - chce ho rozšířit až k české hranici a těžit hnědé uhlí až do roku 2044. To však bude mít negativní vliv na blízké okolí i na světové klima.

Již 6. ročník celostátního Dne proti úložišti, který letos chystaly obce a spolky z lokalit ohrožených vládním projektem konečného podzemního hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů na sobotu 18. dubna, byl odložen z důvodů opatření proti šíření koronaviru.  Důvody k protestu ale přetrvávají a bude-li přístup Ministerstva průmyslu a obchodu k lidem, kterých se projekt nejvíce týká, pokračovat, hlasitě se ozvou.

Ekocentrum Veronica Hostětín sídlí v bělo-karpatském Hostětíně v první veřejné budově postavené v Česku v pasivním standardu. Budova byla dostavěna v roce 2006 a v té době se ještě o chytrých domech ani nepsalo :) Všechno ovládání domu je tedy postaveno na ručním přepínání pák a mačkáním tlačítek, podle toho jestli svítí nebo nesvítí sluníčko, je jaro, nebo zima, obecní výtopna na štěpku topí nebo netopí. Což je pochopitelně stav pro efektivní využívání energie velice nešikovný. Pro představu složitosti úkolu jsou v domě 4 topné větve a bojler a tři zdroje tepla - obecní výtopna, fasádní solární kolektor a zásobník na teplou vodu v zahradě (nahříván solárním kolektorem na moštárně).