V současné době má asociace 250 členů, z toho je 170 registrovaných online.

Ve jménu proudu z vody aneb o budoucnosti hydroenergetiky v Českých zemích- něco málo k zamyšlení....

Ve jménu proudu z vody aneb o budoucnosti hydroenergetiky v Českých zemích

Svatý Jene z Nepomuku drž nad proudem svoji ruku.
I tak by mohla znít v budoucnu oblíbená „modlitba.“ Sv. Jan Nepomucký je totiž patronem všech vod a živnostníků na nich závislých.

Zaregistroval jsem zde na blozích v několika diskuzích zmínky o zvýšení využití vodní energie, nedalo mi to a rozhodl jsem se na toto téma podívat trochu blíže.

Jak všichni víme, klasické zdroje energie postupně docházejí, naštěstí to víme s dostatečným předstihem (u uhlí asi 130 let), takže se můžeme přiravit. Je otázka, kde ale vzít energii, kterou naše civilizace potřebuje.

Zaznamenali jsme boom solárních elektráren, bioplynových stanic a elektráren větrných ba i pálení obilí. Od pradávna využívaná síla vody zůstala kdesi na okraji zájmu.

V našich zemích bylo kdysi v provozu na tisíce vodních děl, mlýnů, pil hamrů..., zkrátka byly využívány i ty nejmenší toky. Zejména po válce byla vodní díla opouštěna, po revoluci se situace obrátila, ale i tak nám za humny plynou kilowatty, které leží jen tak ladem.

Výše zmíněné nové zdroje trpí prozatím velkým množstvím neduhů, které jsou pochopitelné, nízká účinnost, nestabilita (zejména u větru a slunce, ale s tím nic neuděláme), vysoká cena. Naproti tomu energii vody umíme využívat již stovky let, přestože je obecně rozšířena představa, že u nás je potenciál pro větší elektrárny již vyčerpán, zdaleka tomu tak není. Sice asi nepostavíme druhý Orlík, nebo druhé Slapy či Dalešice, ale i tak je po naší zemi rozloženo značné množství energie.

Vodní energie je všudypřítomná, kdybych měl jít ve stopách úředníků první republiky, musel bych sepsat všechna díla nad 1,5kW, to by byl skoro nemožný úkol, proto jsem se rozhodl, že si do hledáčku vezmu jen místa, kde by bylo možné instalovat elektrárnu s výkonem nad zhruba 80kW.

Pro získání takového výkonu je nutné, aby byly splněny některé podmínky, dostatečný průtok a spád, který se většinou pohybuje asi od 1,5m do asi 3,5m (výjima lokalit na nádržích). Řeky, které je možné vzít do úvahy jsou zejména Dyje, Svratka, Morava, Jizera, Odra, Sázava, Opava, Labe, Berounka, Ohře, Otava, Vltava a některá místa na jiných řekách, jako jsou například přehrady, či rybníky, ne že by ostatní nebyl schopné dodávat požadovaný výkon, ale již jsou většinou využité.

Výhodou těchto vodních elektráren, je, že jsou zhruba rovnoměrně rozložené po republice, čímž odpadá část ztrát transformačních a i přenosových - odporových, protože jsou mnohem blíže místu spotřeby, než velké tepelné elektrárny, umožňují částečnou nezávislost na dálkovém vedení (ikdyž nepokryjí 100% potřebného výkonu oblasti) a tím zvyšují stabilitu dodávek, neposlední výhodou je, že není zapotřebí spálit tolik cenného uhlí.

V celé České republice by bylo možné instalovat zhruba 56MW výkonu vodních elektráren v zmíněném výkonové kategorii, přičemž by bylo využito stávajících vodních děl - jezů přehrad a rybníků. Tedy by nedošlo k zatopení žádných dalších velkých ploch, nebudeme li počítat několik málo hektarů, které by si v některých případech vyžádalo vybudování přivaděče, či malého vyrovnávacího rybníku.

Bezesporu mezi nejzajímavější vodní tok, z hlediska hydroenergetiky, v Čechách je Labe, splav na dolním Labi asi v nejbližších letech nemůžeme čekat, ale na středním toku je několik již vybudovaných jezů, které ovšem nemají vodní elektrárny.

Elektrárny Dolní Berkovice, Štětí, Roudnice nad Labem, Lovosice a Čelákovice by do naší elektrické sítě mohly poslat až 20MW, to je energie pro pokrytí denní spotřeby minimálně 32 000 domácností. Morava by v elektrárnách pod Olomoucí mohla dodat zhrua 3,5MW, tedy energii minimálně pro 5300 domácností, Ohře je na tom velmi podobně.

Z rybníků, které by mohly být osazeny elektrárnami, které by se mohly podílet díky akumulaci na regulaci sítě, ziňme třeba Vrkoč s potenciálním výkonem 250kW, podobně by mohlo být upraveno například VD Klabava - 470kW, VD Němčice – 125kW, Bystřička – 300kW, Mostiště – 1000kW, Nové Mlýny I – 470kW.

Tato výjmenovaná vodní díla by poskytla regulační výkon zhruba 2 610 kW. Tento výkon je nutný k vykrývání výkonových špiček a výkyvů, díky němu nemusí být držen na točivých rezervách uhelných či jiných elektráren a tím dochází k úsporám paliv.

Teoretická výroba v těchto nových hydroelektrárnách by mohla dosáhnout asi 168 000MWh. To by mohlo ušetřit asi 120 000t uhlí a pokrýt spotřebu minimálně 89 600 domácností.

Data prezentovaná v tomto článku vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Byla shromažďována po delší dobu, z různých zdrojů, vodáckcýh popisů toků, jednotlivých povodí, fotografií, ČHMÚ, on-line dostupných map, specializovaných stránek atd. Jsou publikována tak, jak jsem je zpracoval, výroba byla počítána na 3000h provozu ročně, účinnost soustrojí je brána 70% (skutečná může být vyšší).

Doufám, že text bude přínosem do veřejné diskuse o naší energetické budoucnosti.

Karel Schweitzer