Asociace hydroenergetiků ČR

V uplynulých deseti dnech předseda vlády, ministr zahraničí a šéf ČEZu postupně více či méně otevřeně varovali, že Německo se bude pokoušet zlikvidovat českou jadernou energetiku. Premiér z nich byl nejradikálnější a předpověděl, že rozhodnutí německé vlády zavřít všechny jaderné elektrárny v zemi povede k třicetiprocentnímu nárůstu cen elektřiny v České republice v následující dekádě, a že rozšíření Temelína je nezbytné pro to, aby se ceny takto razantně nezvyšovaly.

Tento značně předčasný výpad z české strany přitom není odpovědí na cokoli, co by snad německá vláda řekla, přinejmenším veřejně, v souvislosti s českými ambicemi v oblasti jaderné energetiky. Navíc lze předpokládat, že vzhledem k tomu, že výpad přišel tak krátce po historickém německém rozhodnutí vzdát se jádra, se nejedná ani o reakci na něco, co mohlo být vyřčeno v nějakých neveřejných jednáních.

Takže to spíš vypadá, že je Německo využíváno jako obětní beránek odvádějící pozornost od domácích chyb a problémů. Současné ceny elektřiny činí ekonomickou stránku plánované jaderné expanze ČEZu spornou. A i když by očekávané budoucí ceny elektřiny tuto investici nakonec ospravedlnily, je pravděpodobné, že banky financující projekt budou od České republiky vyžadovat státní záruky za poskytnuté úvěry. V kontextu rozpočtových škrtů jsou přitom takové garance politicky velmi citlivé a navíc se z pohledu Bruselu mohou jevit jako státní pomoc.

Jinak řečeno, možná jsme nyní svědky snahy vlády a ČEZu připravit veřejnost na změnu české energetické politiky a na odvolání plánu rozšířit Temelín, ke kterému by stejně došlo, ale které teď lze snadno hodit na Němce.

Nejpravděpodobnějším vysvětlením přehnané české reakce je snaha odvrátit pozornost veřejnosti od nedostatků v české energetice. Tedy od problémů, které jsou v současnosti prověřovány Evropskou komisí a pravděpodobně povedou k tomu, že ještě do konce června bude proti ČEZu zahájeno řízení kvůli porušování regulace.

Česká vláda se opravdu snaží, aby v očích veřejnosti démonizovala obnovitelné zdroje energie a hodila na ně vinu za zvyšující se ceny elektřiny. Zároveň se však úzkostlivě vyhýbá přiznání, že samotný ČEZ výrazně přispěl k solární bublině tím, že od neznámých investorů nakupoval velké solární projekty za přemrštěné ceny. Vláda a šéf ČEZu se teď pokouší obrátit pozornost k Německu a zamést tak pod koberec jednu ze skutečných příčinu vysokých cen elektřiny v České republice, kterou je monopolní postavení samotného ČEZu.

Bez ohledu na jeho skutečné motivy se však vládní protiněmecký výpad jeví jako mimorádně nešikovný, uvážíme-li, jak nejisté je načasování a vůbec realizace stavby nových bloků temelínské elektrárny. V českém národním zájmu určitě není provokovat konflikt s nejdůležitějším obchodním partnerem kvůli rozhodnutí, které nikdy nemusí padnout