V současné době má asociace 250 členů, z toho je 170 registrovaných online.

Chytrá energie - energetická koncepce nabírá zpoždění

 

Newsletter
Newsletter č. 5/2013 :: datum 25. 10. 2013
Politická mlha nad energetickou budoucností

Nové bloky v Temelíně nebo těžba uhlí za limity patří mezi evergreeny předvolebního období. Pokud jde o osud obcí ohrožených těžbou hnědého uhlí, kandidáti o něm poněkud mlží.

Podle našeho rozboru volebních programů, výroků lídrů, předvolebních debat a odpovědí stran do předvolební kalkulačky, podporují zachování limitů těžby s vysokou jistotou Strana zelených, TOP09, Změna, Pirátská strana a Úsvit přímé demokracie.
O pravý opak usilují KSČM, SPOZ, Hlavu vzhůru, Svobodní i LEV 21. Ovšem najdou se tu i kandidáti, kteří se na věc dívají opačně, než jejich strana. Mlha začíná dál houstnout v uskupení ANO a KDU-ČSL: jejich postoj je vyhýbavý, ale spíše ve prospěch zachování limitů. Postoj ODS je velmi nečitelný, její kandidáti si v debatách vzájemně protiřečí. ČSSD otevřeně přiznává, že jednotný názor na těžební limity v tuto chvíli nemá. Mezi významnými sociálními demokraty tak najdete jak odpůrce bourání obcí kvůli uhlí, tak jeho zastánce. Nutno ale podotknout, že ČSSD spolu se Stranou zelených jako jediné strany přímo do svých programů zařadily zákon, který srazí naši závislosti na dovozu ropy a plynu i uhelných dolech. Dost kandidátů, kteří rozšiřování uhelných velkolomů nepodporují, tak najdete napříč celým politickým spektrem.
Pro Vaši snadnější orientaci připravily ekologické organizace přehledné průvodce: Chytravolba.cz či Nevolteuhli.cz
Mlhu sice nerozeženou, ale o něco lépe s jejich pomocí uvidíte určitě.
Jan Rovenský, Greenpeace
Energetická politika
 
Státní energetická koncepce, která měla být podle zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu již přijata vládou nabírá další zpoždění. Dokument půjde do vlády zřejmě až příští rok. Koncepci by měla na podzim připomínkovat veřejnost i obce a úřady. Nejen české, zájem promluvit do hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí vyslovilo i Slovensko a Rakousko.
Obnovitelné zdroje
 
Letošní vydání publikace World Nuclear Industry Status Report přináší již podruhé speciální kapitolu, která srovnává aktuální vývoj v odvětví obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky. Jako měřítko rozvoje používá tři parametry – objem prostředků investovaný do srovnávaných technologií, instalovaný výkon a produkci elektřiny.
Energetická<br />
                                                efektivita
 
Jedním z legislativních návrhů, které v důsledku předčasného konce Poslanecké sněmovny spadly pod stůl, byla novela čerstvé vyhlášky k energetickému štítkování domů. Pravidla pro průkazy energetické náročnosti budov tak zůstávají v platnosti v podobě, která byla publikována v dubnu 2013. Patrně nejvýznamnějším ustanovením je povinnost předkládat průkaz energetické náročnosti budovy, která platí pro všechny prodejce a pronajímatele nemovitostí.
Jaderná energetika
 
Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která zodpovídá za problematiku jaderných odpadů, se rozhodla jít do sporu s obyvateli a představiteli desítek obcí, na jejichž katastrech by měla být stanovena průzkumná území na vyhledání místa pro hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů. K žádosti o stanovení průzkumných území zplnomocnila státní podnik DIAMO pro lokality Magdalena (Božejovice, Jistebnice aj.), Čihadlo (Lodhéřov, Deštná aj.) a Horka (Budišov aj.) a družstvo GEOMIN pro lokality Čertovka (Lubenec, Blatno aj.), Březový potok (Pačejov, Maňovice aj.) a Hrádek (Rohozná, Dolní Cerekev aj.). Právě v těchto dnech jednotlivá řízení začínají.
Ropná problematika
 
Jeden tisíc korun ročně zaplatí každý jeden z nás za škody na zdraví a životním prostředí, které způsobují uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice. Stát je chce zavřít, ale fosilní baroni Pavel Tykač a Jan Dienstl (majitelé těžebních firem) se domluvili se státním (!) ČEZem, aby jim elektrárnu Chvaletice prodal (a toto pondělí i předal). A naopak, aby od nich do Počerad odebíral uhlí.
Klima
 
Nová zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu představila možný vývoj klimatu podle několika modelových scénářů: od vývoje extrémně optimistického až po vývoj, kterým se zatím ubíráme. Podle množství skleníkových plynů, které v následujících desetiletích vypustíme, může být rozdíl teplot mezi koncem 20. a 21. století 0,3 až 4,8 stupně Celsia. Přičemž od konce 19. století se průměrná teplota zvýšila již o 0,85°C.
Logo Hnutí DUHALogo CallaLogo GreenpeaceLogo VeronicaLogo CDE
Pokud si nepřejete dostávat newsletter Chytrá energie, jeho odběr můžete zrušit zde.