V současné době má asociace 250 členů, z toho je 167 registrovaných online.

Chytrá energie 3/2019

 

CHYTRÁ ENERGIE
Newsletter č. 3/2019 - vychází 25. června 2019

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

v příštích měsících může dojít k poměrně zásadní změně debaty v české energetice. Na návrh ministra životního prostředí Richarda Brabce by totiž měla začít po německém vzoru pracovat komise k přípravě útlumu uhelných elektráren.

Německá komise přitom položila laťku poměrně vysoko. Zasedli v ní zástupci politických stran, průmyslu, odborů, dotčených regionů a obcí, akademické sféry i ekologických organizací (včetně Greenpeace a Bund – Friends of the Earth Germany) a došli k poměrně zajímavému kompromisu.

Mediálně známý výsledek, předpoklad úplného konce uhlí do roku 2038, není vzhledem časovému odstupu ten nejvýznamnější. Shoda na odstavení 12 000 MW uhelných elektráren (tedy dvanácti zdrojů velikosti elektrárny Počerady) do roku 2022 je výsledkem, jemuž se z českého pohledu skoro nechce věřit – důvodů, proč něco takového není možné provést, je přece celá řada. Součástí výsledku je i shoda na investici 40 miliard eur v průběhu dvaceti let do obnovy regionů zničených těžbou. Uvedené výsledky nezůstanou ve formě koncepce, ale budou zakotveny do zákonů.

Dokáže-li česká uhelná komise alespoň částečně napodobit německou, tak to může znamenat významný průlom. Hrozí ovšem riziko, že se česká komise bude soustředit hlavně na otázku výstavby jaderných reaktorů a fakticky se stane dalším orgánem hledajícím cestu k financování ekonomicky riskantního rozvoje jádra. Tento problém německá komise neřešila, výstup Německa z jaderné energetiky je stanoven na rok 2022. Dojde-li česká komise k závěru „konec uhlí, jen výměnou za jádro“, tak evidentně vynechá část německých řešení a jen zopakuje letitou, v praxi nefungující deklaraci.

O tom, jaké kroky se chystají v energetické transformaci napříč Evropou, se dočtete v dalších článcích.

Karel Polanecký, Hnutí DUHA  

KategorieENERGETICKÁ POLITIKA

 

Buďte mnohem ambicióznější, hodnotí český plán Evropská komise

Evropská komise 18. června zveřejnila dlouho očekávané hodnocení klimaticko-energetických plánů, jejichž návrhy odeslaly členské země do Bruselu na přelomu roku. Tyto plány mají zajistit splnění evropských klimaticko-energetických cílů k roku 2030. Jde v nich o snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti a podílu obnovitelných zdrojů energie.

Číst dál

 

KategorieEFEKTIVITA

 

Česká republika má vážný problém s energetickou efektivitou

Vysoká energetická náročnost českého hospodářství daná dílem zastaralými technologiemi v průmyslu a vyšším podílem toho těžkého, nás udržuje na nelichotivé třetí příčce zemí EU (po Bulharsku a Estonsku). I proto by cíl daný Směrnicí 2012/27/EU  o energetické  účinnosti, ve které si EU stanovila, že v roce 2020 bude její spotřeba energie o 20 % nižší v porovnání s referenčním scénářem vývoje z roku 2007, měl být příležitostí k modernizaci české energetiky. Poslední roky ale ukazují, že s plněním máme vážné problémy.

Číst dál

 

KategorieZELENÁ ENERGIE

 

Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora o větrné a sluneční energii

Evropský účetní dvůr (EÚD) vydal v červnu zvláštní zprávu o stavu rozvoje větrné a sluneční energie, ve které upozornil, že EU zaostává v rozvoji výroby čisté elektřiny a hrozí, že se nepodaří naplnit klimaticko-energetické cíle Unie k r. 2020. V těch si osmadvacítka členských zemí mimo jiné stanovila, že zvýší podíl OZE na 20 % své celkové spotřeby energie. Zpráva EÚD však varuje, že slibně započatému tempu rozvoje dochází dech a doporučuje, aby Evropská komise naléhala na členské země kvůli podpoře zavádění dalších OZE. Jedním z doporučení je i podpora zapojení občanů - komunitní energetiky.

Číst dál

 

KategorieATOM

 

Obce stále očekávají zásadní změny při hledání úložiště

Samosprávy a obyvatelé obcí, u nichž stát hledá místo pro uložení vysokoradioaktivních odpadů, se dosud zásadních změn nedočkaly. K takovému závěru došlo členské shromáždění Platformy proti hlubinnému úložišti,  která sdružuje 47 obcí a spolků, jež se konalo 11. června v Dolní Cerekvi. Přítomní tak zhodnotili první čtyři měsíce po výměně ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a odkladu výběru lokalit. Pozitivně však vnímají, že došlo k uklidnění vyhrocené situace mezi obcemi a státní správou a byly zpřístupněny nesmyslně utajované zprávy s výsledky doposud provedených geologických a dalších prací.

Číst dál

 

KategorieFOSILNÍ ZDROJE

 

Brabcova uhelná komise je stále obestřena otazníky

 

 

Českou republiku čeká v blízké době důležitá událost, která ovlivní budoucnost národní energetiky. V těchto dnech vzniká česká uhelná komise, která vydá následující rok doporučení, jak by měla Česká republika v příštích letech nakládat s uhelnými zdroji. Komise bude mít významný vliv na potenciální přechod k udržitelné energetice a na splnění cílů Pařížské dohody. Jaké budou priority komise a kdo zasedne v jejích řadách?

Číst dál

 

KategorieKLIMA

 

Ani pro rozvojové země není uhlí řešením

Pařížská dohoda o ochraně klimatu z roku 2015 požaduje po všech signatářích, k nimž patří i Česká republika, aby nejpozději do roku 2020 přijaly dlouhodobou (tedy k roku 2050) strategii snižování emisí skleníkových plynů. Projednávání návrhu klimatické strategie Evropské komise se zatím zadrhlo na nesouhlasu čtveřice členských států, pro něž je požadavek na dosažení uhlíkové neutrality k polovině našeho století nepřijatelný. Premiér Babiš svůj odmítavý postoj zdůvodnil mimo jiné tím, že bychom se měli spíše zaměřit na snižování emisí mimo EU, konkrétně pak zdokonalováním nízkoúčinných elektráren na fosilní paliva. Postěžoval si, že „financovat technologie výroby z fosilních zdrojů je dnes prakticky nemožné, i když by se tím výrazně snižovala uhlíková stopa.“

Číst dál