V současné době má asociace 250 členů, z toho je 170 registrovaných online.

Časopis CHYTRÁ ENERGIE - srpen 2019

 

Pokud se Vám newsletter nezobrazuje správně, prohlédněte si jej zde.
CHYTRÁ ENERGIE
Newsletter č. 4/2019 - vychází 28. srpna 2019
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

s letními prázdninovými měsíci se opět zřetelněji připomněly klimatické změny, jejichž dopady v posledních letech intenzivněji pociťujeme i v Česku. Sucho, kůrovcová kalamita nebo vlny veder spojené s novými teplotními rekordy jsou výstrahou, že je nezbytné k řešení globální klimatické krize přistoupit bezodkladně a zodpovědně. V poslední době se proto často v médiích skloňovala ambice Evropské unie stát se do poloviny tohoto století uhlíkově neutrální.

Snahu evropské osmadvacítky však v červnu sabotovaly čtyři členské země, mezi kterými bylo i Česko. Premiér Babiš to zdůvodnil dnes již legendárními slovy “Proč máme řešit teď, třicetjedna let dopředu, rok padesát?” Tato slova dobře ilustrují současný postoj české vlády, která upřednostňuje dnešní relativní blahobyt před utahováním opasků a řešením budoucích problémů. Ministr průmyslu Karel Havlíček tak například v reakci na červnové doporučení Evropské komise, aby Česko zvýšilo svůj podíl obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 v připravovaném klimaticko-energetickém plánu, prohlásil, že ho požadavek překvapil a bude o tom chtít s Evropskou komisí ještě vyjednávat. Liknavě přistupuje Havlíčkův resort i k novelizaci zákona o podporovaných zdrojích energie, který je pro budoucí rozvoj obnovitelných zdrojů klíčový a který ani po více jak dvou letech příprav nepostoupil k projednání vládou.
 
Dějí se však i pozitivní věci. Vznik a první jednání uhelné komise nebo rozvoj větrné energetiky u našeho rakouského souseda. Více se o tom můžete dočíst v aktuálním čísle newsletteru Chytré energie.

Tomáš Jagoš, Hnutí DUHA

KategorieENERGETICKÁ POLITIKA

 

Ústecký a Karlovarský kraj jako sluneční regiony?

Až 12 milionů MWh elektřiny mohou podle nové studie Joint Research Centre Evropské komise vyrobit fotovoltaické elektrárny na střechách, těžbou zničených plochách a dalších vhodných místech v Ústeckém a Karlovarském kraji. Jedná se o celou polovinu současné výroby elektřiny z hnědého uhlí v těchto krajích. Druhá polovina uhelné produkce pak odpovídá množství elektřiny, které se z ČR vyváží, takže z hlediska energetické potřeby ČR by již uhelné elektrárny nebyly potřeba.

Číst dál

 

KategorieZELENÁ ENERGIE

 

7 z 8 obyvatel Dolního Rakouska si přeje pokračovat v rozvoji větrné energetiky, na jihu Moravy ji ignorují

Rakouská větrná asociace IG Windkraft zveřejnila výsledky výzkumu veřejného mínění, ve kterém 86 % dotázaných obyvatel Dolního Rakouska podpořilo rozvoj větrné energetiky a přeje si intenzivnější výstavbu větrných elektráren. Mezi hlavní příčiny vysoké obliby větrné energie uvedli lokální původ elektřiny a environmentální hledisko její výroby. Spolková země patří co do využívání větrné energie v Rakousku k nejprogresivnějším – na konci r. 2018 měla na svém území 729 stožárů větrných elektráren o celkovém výkonu 1 661 MW a roční produkcí elektřiny 3,6 TWh (ekvivalent roční spotřeby pro více než 1 mil. domácností čili téměř třetinu všech domácností v Rakousku). Více než polovina všech větrných elektráren se pak nachází v okrese Weinviertel, přímo sousedícím s Jihomoravským krajem, na jehož území se nachází pouze 7 větrných elektráren s celkovým výkonem 8 MW.

Číst dál

 

KategorieKLIMA

 

Bez zásadních změn v zemědělství emise nesnížíme

Ve čtvrtek 8. srpna 2019 představil Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) zvláštní zprávu o vztahu změn klimatu a půdy. Hlavními zkoumanými oblastmi byl dopad klimatické změny na zemědělství, lesnictví a produkci potravin.

Číst dál

 

KategorieKLIMA

 

Proč je pro český export problematika životního prostředí a klimatických změn v roce 2019 stále tabu?

Tento závěr si bohužel musíme vyvodit při čtení nedávno publikovaných výročních zpráv za rok 2018 jak České exportní banky (ČEB), tak Exportní a garanční pojišťovny (EGAP). Jedná se o státem vlastněné exportní kreditní agentury, které využívají veřejných peněz pro podporu českého exportu do rizikových oblastí či projektů, které by běžně nezískaly komerční podporu. Právě kvůli svému veřejnému profilu jsou pak tyto agentury povinné vykazovat ve svých výročních zprávách mimo jiné i dopady podpořených projektů na životní prostředí a pravidelně tak vyhodnocovat ekologická rizika své činnosti.

Číst dál

 

KategorieFOSILNÍ ZDROJE

 

Uhelná komise by měla doporučit datum konce uhlí, harmonogram útlumu i konkrétní řešení

 

 

Historickým mezníkem pro českou energetiku i kvalitu života lidí se může stát pondělí 26. srpna, kdy se v Česku začne na politické úrovni jednat o konci těžby a spalování uhlí. Podle ekologických organizací je k tomu však nutné, aby se uhelná komise, hned na začátku shodla na jasném cíli. Jejím výsledkem by na závěr (tedy přibližně za rok) mělo být doporučení konkrétního roku úplného konce využívání uhlí v České republice.

Číst dál

 

KategorieATOM

 

Nové jaderné reaktory nejsou dobrou volbou pro nízkouhlíkovou energetiku

Německý institut pro ekonomický výzkum (DIW Berlin) zpracoval studii, ve které hodnotí výstavbu jaderného reaktoru jako podnikatelskou příležitost. Zaměřuje se přitom, jak na historické zkušenosti s výstavbou reaktorů, tak na vyhodnocení aktuálně rozestavěných a zamýšlených projektů.

Číst dál