Asociace hydroenergetiků ČR

Návrh

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST první

HLAVA I

 

§ 1

(1)      Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství[1]⁾:

a)         podporu výroby elektřiny a tepla z obnovitelných a druhotných zdrojů energie a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a výkon státní správy a práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené,

b)   pravidla pro tvorbu Národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů energie (dále jen „Národní akční plán“),

c)     podmínky pro vydávání, evidenci a uznávání záruk původu energie z obnovitelných zdrojů,

d)    kritéria udržitelnosti biokapalin a výpočet dopadu skleníkových plynů z jejich využívání

(2)      Účelem tohoto zákona je v zájmu ochrany klimatu a ochrany životního prostředí

a)    podpořit využití obnovitelných zdrojů energie, druhotných zdrojů energie a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,

b)   zajistit zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě primárních energetických zdrojů k dosažení stanovených cílů¹⁾,

c)    přispět k šetrnému využívání přírodních zdrojů a k trvale udržitelnému rozvoji společnosti,

d)   vytvořit podmínky pro naplnění závazného cíle podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v České republice.

§ 2

 

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)      obnovitelnými zdroji energie (dále jen „obnovitelný zdroj“) obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu,

b)      druhotným energetickým zdrojem (dále jen „druhotný zdroj“) využitelný energetický zdroj, jehož energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie, při uvolňování z bituminozních hornin nebo při energetickém využívání nebo odstraňování odpadů a náhradních paliv vyrobených na bázi odpadů nebo při jiné hospodářské činnosti,

c)      elektřinou vyrobenou z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (dále jen „kombinovaná výroba“) elektřina, která je vyrobena ve společném procesu spojeném s dodávkou užitečného tepla v zařízení, na které Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) vydalo osvědčení o původu elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla, a při jejíž výrobě se dosahuje poměrné úspory vstupního paliva, potřebného na výrobu této elektřiny, vyhodnocované měsíčně ve výši nejméně 10 % a jsou splněny požadavky měsíčně vyhodnocované minimální účinnosti užití energie stanovené jiným právním předpisem[2]⁾; požadavek poměrné úspory vstupního paliva se vztahuje pouze na výrobnu elektřiny s instalovaným elektrickým výkonem vyšším než 1 MW,

d)     biomasou biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu z provozování zemědělství a hospodaření v lesích a souvisejících průmyslových odvětví, zemědělské produkty pěstované pro energetické účely a rovněž biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu,

e)      elektřinou z obnovitelných nebo z druhotných zdrojů elektřina vyrobená využitím obnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojů naměřená na předávacím místě výrobny elektřiny a distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, nebo naměřená na svorkách generátoru snížená o technologickou vlastní spotřebu elektřiny; v případě společného spalování obnovitelného zdroje nebo druhotného zdroje energie a neobnovitelného zdroje poměrná část elektřiny pocházející z obnovitelného nebo druhotného zdroje; na elektřinu vyrobenou z druhotných zdrojů vydává ministerstvo osvědčení o původu elektřiny z druhotných zdrojů,

f)       teplem vyrobeným z obnovitelných nebo druhotných zdrojů teplo vyrobené  využitím obnovitelného nebo druhotného zdroje naměřené na výstupu ze zdroje a snížené o technologickou vlastní spotřebu tepla; v případě společného spalování obnovitelného nebo druhotného zdroje a neobnovitelného zdroje se jedná o poměrnou část vyrobeného tepla pocházející z obnovitelných nebo druhotných zdrojů,

g)      hrubou konečnou spotřebou energie dodaná energie k dalšímu využití pro průmysl, dopravu, zemědělství a lesnictví, domácnosti a služby, včetně elektřiny a tepla spotřebované odvětvím energetiky při výrobě elektřiny a tepla a ztrát elektřiny a tepla v sítích,

h)      zeleným bonusem finanční částka určená výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů nebo kombinované výroby,

i)        biokapalinou kapalné palivo vyráběné z biomasy používané pro energetické účely jiné než dopravu.

Hlava II

§ 3

(2)      Národní akční plán musí naplňovat

a)    závazný cíl podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v České republice ve výši 13 %  v roce 2020 a stanovené průběžné dílčí cíle,

(3) Návrh Národního akčního plánu vypracovává a jeho aktualizaci provádí ministerstvo. Národní akční plán stanoví vláda svým nařízením.

(4) Při zpracování návrhu Národního akčního plánu ministerstvo vychází ze Státní energetické koncepce, očekávaného zvyšování energetické účinnosti a úspor energie a při tom posuzuje i nezbytnost budování nové energetické infrastruktury a soustav zásobování teplem využívajících energii z obnovitelných zdrojů.

Hlava III

 

§ 4

(1)  Podpora podle tohoto zákona se vztahuje na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výrobnách elektřiny připojených do elektrizační soustavy přímo nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k elektrizační soustavě. 

(2) Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů může být stanovena odlišně s ohledem na druh obnovitelného zdroje, jeho umístění a na velikost instalovaného výkonu výrobny elektřiny.

(3) V případě elektřiny vyrobené spalováním obnovitelného zdroje je podpora stanovena odlišně také podle druhu a parametrů obnovitelného zdroje a způsobů jeho využití stanovených prováděcím právním předpisem.

(4)    Podpora se vztahuje pouze na výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny splňujících minimální účinnost užití energie stanovenou jiným právním předpisem²⁾.

(5)   Podpora se nevztahuje na výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii slunečního záření, která je umístěna na půdě zemědělského půdního fondu[4]⁾ nebo na půdě lesního půdního fondu[5]⁾, a to i v případě dočasného odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu nebo lesního půdního fondu.

(6) V případě elektřiny vyrobené energetickým využíváním komunálního odpadu se podpora vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou z biologické části komunálního odpadu ve výrobně elektřiny splňující minimální účinnost užití energie stanovenou jiným právním předpisem²⁾ a vyrobenou využitím komunálního odpadu neupraveného mechanicko- biologickou cestou. Členění biologické a nebiologické části komunálního odpadu stanoví prováděcí právní předpis.

(7)   Rozsah a výši podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů stanoví Energetický regulační úřad (dále jen „Úřad“) v souladu s Národním akčním plánem.

(8)   V případě, že pro daný druh obnovitelného zdroje již bylo v předcházejícím roce dosaženo hodnoty předpokládané výroby energie stanovené v Národním akčním plánu, stanoví Úřad pro následující období podporu pouze pro elektřinu vyrobenou ve výrobnách elektřiny uvedených do provozu do konce příslušného roku.

§ 5

(1)      Podpora podle tohoto zákona se vztahuje na výrobu elektřiny z druhotných zdrojů připojených do elektrizační soustavy přímo nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k elektrizační soustavě.  

(2)      Podpora výroby elektřiny z druhotných zdrojů může být stanovena odlišně s ohledem na druh druhotného zdroje, jeho umístění a na velikost instalovaného výkonu výrobny elektřiny.

      (4) V případě elektřiny vyrobené energetickým využíváním ostatních druhotných zdrojů mimo komunálního odpadu se podpora vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny pro kombinovanou výrobu.

§ 6

 

(1) Podpora podle tohoto zákona se vztahuje na výrobu elektřiny z kombinované výroby ve výrobně elektřiny připojené do elektrizační soustavy přímo nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k elektrizační soustavě.

(2) Podpora výroby elektřiny z kombinované výroby může být stanovena odlišně s ohledem na velikost instalovaného výkonu výrobny elektřiny, druh paliva, umístění a provozní režim výroby elektřiny.

§ 7

 

(1) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je za předpokladu, že tím nedojde k narušení spolehlivosti a bezpečnosti provozu elektrizační soustavy a že byla naplněna opatření stanovená Národním akčním plánem, povinen na svém licencí vymezeném území přednostně připojit k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě výrobnu elektřiny využívající obnovitelné zdroje, druhotné zdroje nebo výrobnu elektřiny s kombinovanou výrobou (dále jen „podporovaný zdroj“) za účelem přenosu elektřiny nebo distribuce elektřiny, pokud o to výrobce elektřiny z podporovaného zdroje (dále jen „výrobce“) požádá a splňuje podmínky připojení stanovené jiným právním předpisem[6]⁾.

 

(2) Provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy je povinen na vyžádání výrobce, jehož výrobna elektřiny má být připojena k distribuční soustavě nebo k přenosové soustavě, poskytnout informace nezbytné pro připojení, odhad nákladů souvisejících s připojením, lhůty pro přijetí a vyřízení žádosti o připojení a odhad doby nezbytné pro provedení připojení.

 

(3) Právo na podporu podle tohoto zákona má pouze držitel licence na výrobu elektřiny. Toto právo trvá po dobu životnosti výrobny elektřiny stanovené prováděcím právním předpisem.

 

§ 8

 

(1)      Podpora výroby elektřiny z podporovaných zdrojů se uskutečňuje

 

a)      formou zelených bonusů podle § 9 nebo

b)      formou povinného výkupu podle § 10.

 

 

(2)      Podpora formou povinného výkupu se nevztahuje na

 

a)        elektřinu vyrobenou společně z obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje,

b)        elektřinu vyrobenou z druhotných zdrojů,

c)        elektřinu vyrobenou z kombinované výroby,

d)       elektřinu z obnovitelného zdroje vyrobenou výrobcem, který uplatňuje podporu podle § 9.

 

(3) Změna formy podpory podle odstavce 1 je možná pouze k 1. lednu postupem podle prováděcího právního předpisu.

§ 9

 

(1) Zelený bonus vyjádřený v Kč/MWh je v ročním, měsíčním nebo hodinovém režimu.

(2) Pokud výrobce prodal část vyrobené elektřiny obchodníkovi, je tento obchodník (dále jen „vykupující“) povinen hradit výrobci zelené bonusy za veškerou elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny, za kterou převzal odpovědnost za odchylku.

       (3) Pokud výrobce neprodal ani část vyrobené elektřiny obchodníkovi a sám ji spotřeboval nebo prodal zákazníkovi nebo prodal na organizovaných trzích s elektřinou, je operátor trhu povinen hradit výrobci zelený bonus za veškerou elektřinu z podporovaných zdrojů, pokud o to výrobce požádá.

(4) Podporu v  režimu ročního zeleného bonusu nebo měsíčního zeleného bonusu nemůže zvolit výrobce z obnovitelného zdroje, jehož výrobna elektřiny

a)      má instalovaný výkon vyšší než 1 MW,

b)      využívá k výrobě elektřiny energii větru, nebo

c)      využívá k výrobě elektřiny energii slunečního záření a jedná se o výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem vyšším než 100 kW.

(5) Podpora formou zeleného bonusu pro elektřinu z druhotných zdrojů a kombinované výroby se poskytuje pouze v režimu ročního zeleného bonusu.

(6) Změnu výběru mezi jednotlivými režimy zeleného bonusu je možné provést pouze k 1. lednu postupem podle prováděcího právního předpisu.

(7) Vyúčtování zeleného bonusu se uskutečňuje na základě naměřených nebo vypočtených hodnot vyrobené elektřiny evidovaných operátorem trhu. Způsob výpočtu a evidence naměřených nebo vypočtených hodnot elektřiny vyrobené z podporovaných zdrojů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 10

(1)      Elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů vykupuje na vymezeném území obchodník, o jehož výběru rozhoduje ministerstvo (dále jen „povinně vykupující“). Do doby rozhodnutí o výběru povinně vykupujícího je pro příslušné vymezené území povinně vykupujícím dodavatel poslední instance podle § 12a energetického zákona. O výběru povinně vykupujícího informuje ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2)      Povinně vykupující je, pokud o to výrobce elektřiny požádá, povinen vykupovat elektřinu z obnovitelných zdrojů vyrobenou ve výrobně elektřiny nacházející se na jeho vymezeném území, na kterou se vztahuje podpora, a na základě žádosti výrobce elektřiny uzavřít s ním smlouvu o dodávce elektřiny za podmínek podle § 11 a hradit mu elektřinu za výkupní cenu podle § 12. Součástí této povinnosti je i převzetí odpovědnosti za odchylku podle jiného právního předpisu[7]⁾.

(3)      Vyúčtování povinně vykoupené elektřiny probíhá na základě naměřených hodnot evidovaných operátorem trhu podle jiného právního předpisu⁷⁾.

§ 11

 

(1) Základním časovým úsekem pro výkup elektřiny z podporovaných zdrojů je 1 hodina.

(2) Základním časovým úsekem pro vyhodnocování a zúčtování výkupu elektřiny z podporovaných zdrojů je 1 měsíc nebo jeho násobky.

(3) Pokud výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů hodlá nabídnout elektřinu povinně vykupujícímu, musí mu tuto skutečnost oznámit 2 měsíce předem.

(4) Výrobce předává naměřené nebo vypočtené hodnoty v členění podle jednotlivých druhů podporovaných zdrojů operátorovi trhu. Způsob výpočtu, předávání a evidence naměřených nebo vypočtených hodnot elektřiny vyrobené z podporovaných zdrojů stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Výrobce elektřiny, který vyrábí elektřinu z obnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojů společně s elektřinou z neobnovitelných zdrojů energie, je povinen zajistit měření nebo výpočet vyrobeného množství elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojů způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Výrobce elektřiny, který vyrábí elektřinu společným spalováním obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje energie, je povinen vykazovat zvlášť množství elektřiny z obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje energie; skutečné nabytí množství obnovitelného zdroje a jeho kvalitu a skutečné využití veškerého nabytého množství obnovitelného zdroje pro účely výroby elektřiny je povinen vykazovat způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.

(7) Výrobce, který uplatňuje podporu v režimu hodinového zeleného bonusu i na vyrobenou elektřinu, která nebyla dodána do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, je povinen zajistit měření s hodinovým průběhem výroby elektřiny z obnovitelného zdroje způsobem stanoveným jiným právním předpisem[8]⁾.

(8) V případě dosažení záporné ceny elektřiny na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu je výrobce elektřiny povinen tuto cenu uhradit povinně vykupujícímu, a to za dodané množství elektřiny v dané hodině.

§ 12

 

            (1) Úřad stanoví vždy na kalendářní rok dopředu výkupní cenu samostatně pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů pro skupiny podle velikosti instalovaného výkonu výrobny elektřiny, případně s ohledem na jejich umístění tak, aby při podpoře elektřiny vyrobené ve výrobnách elektřiny uvedených do provozu po dni nabytí účinnosti tohoto zákona

a) bylo dosaženo patnáctileté doby prosté návratnosti investic za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů, kterými jsou zejména náklady na instalovanou jednotku výkonu, účinnost využití primárního obsahu energie v obnovitelném zdroji a doba využití zařízení stanovených prováděcím právním předpisem,

b) zůstala zachována výše výnosů za jednotku elektřiny z obnovitelných zdrojů při podpoře od roku uvedení výrobny elektřiny do provozu po dobu trvání práva na podporu jako minimální s pravidelným ročním navýšením 2 %; to neplatí pro výrobnu elektřiny využívající biomasu nebo bioplyn; za uvedení výrobny elektřiny do provozu se považuje též ukončení rekonstrukce technologické části stávající výrobny elektřiny, nebo ukončení modernizace, zvyšující technickou a ekologickou úroveň stávající výrobny elektřiny na úroveň srovnatelnou s nově zřizovanými výrobnami elektřiny,

c) pro výrobnu elektřiny využívající biomasu a bioplyn byly zohledněny při stanovení výše podpory aktuální náklady na pořízení paliva.

 

         (2) Pro podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů Úřad stanoví vždy na kalendářní rok dopředu výši ročního zeleného bonusu a postup pro stanovení měsíčního a hodinového zeleného bonusu. Způsob určení hodnoty zelených bonusů stanoví prováděcí právní předpis.

         (3) Pro podporu výroby elektřiny z druhotných zdrojů Úřad stanoví vždy na kalendářní rok dopředu výši ročního zeleného bonusu podle § 5 odst. 2.

(4) Pro podporu výroby elektřiny z kombinované výroby Úřad stanoví vždy na kalendářní rok dopředu výši ročního zeleného bonusu podle § 6 odst. 2.

(5) Úřad meziročně upravuje výši zelených bonusů k elektřině z  kombinované výroby v závislosti na změnách cen elektřiny na trhu, cen tepelné energie, cen primárních energetických zdrojů, efektivitě výroby a době využití výrobny elektřiny.

(6) Výkupní cena stanovená Úřadem pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 95 % výkupní ceny platné v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje. Ustanovení věty první se nepoužije pro stanovení výkupní ceny pro následující kalendářní rok pro druhy obnovitelných zdrojů, u kterých je v roce, v němž se o novém stanovení výkupní ceny rozhoduje, dosaženo prosté návratnosti investic kratší než 11 let; Úřad při stanovení výkupní ceny postupuje podle odstavce 1. Ustanovení § 4 odst. 7 tímto není dotčeno.

      (7) Pro výrobny elektřiny uvedené do provozu po nabytí účinnosti tohoto zákona je, bez zřetele na ostatní podmínky vyplývající z jiných ustanovení tohoto zákona, Úřad oprávněn stanovit celkovou výši podpory tak, aby výkupní cena nebo výše zeleného bonusu činila maximálně 6 000 Kč/MWh.

 

§ 13

 

(1)      Operátor trhu účtuje provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy cenu na krytí vícenákladů spojených s podporou výroby elektřiny z podporovaných zdrojů ve výši podle cenového rozhodnutí Úřadu.

(2)       Operátor trhu vede na zvláštním účtu finanční prostředky pro zajištění podpory výroby elektřiny z podporovaných zdrojů.

(3)      Povinně vykupující účtuje operátorovi trhu částku odpovídající hodnotě hodinových zelených bonusů a příplatek za svoji činnost podle množství povinně vykupované elektřiny z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů.

(4)      Vykupující účtuje operátorovi trhu částku odpovídající hodnotě jím vyplacených zelených bonusů.

(5)      Výši příplatku stanovuje Úřad na kalendářní rok dopředu. Příplatek musí zohlednit náklady spojené s odchylkou způsobenou výrobcem elektřiny povinně vykupujícímu, nezbytně nutné náklady na zajištění efektivního výkonu činností spojených s povinným výkupem a přiměřený zisk. Způsob výpočtu příplatku stanoví prováděcí právní předpis.

(6)      Právo účtovat podle odstavců 3 a 4 vzniká zaplacením výkupní ceny nebo zeleného bonusu výrobci elektřiny, a to v rozsahu naměřených nebo vypočtených hodnot vyrobené elektřiny evidovaných operátorem trhu.

(7)      Operátorovi trhu poskytuje Energetický regulační úřad údaje o držitelích licencí a údaje z vydaných rozhodnutí o udělení licence a ministerstvo údaje o držitelích osvědčení o původu elektřiny z kombinované výroby a druhotných zdrojů v rozsahu nezbytném pro jeho činnost.

 

Hlava IV

 

§ 14

 

(1)   Podpora podle tohoto zákona se vztahuje na výstavbu výrobny tepla z biomasy, z komunálního odpadu neupraveného mechanicko – biologickou cestou a na výstavbu výrobny tepla z druhotných zdrojů na území České republiky alespoň s minimální účinností užití energie podle jiného právního předpisu²⁾.

 

(2) Podpora se dále vztahuje na výstavbu tepelných čerpadel splňující požadavky stanovené rozhodnutím Komise9) a solárních systémů, které splňují požadavky stanovené technickými normami10).

 

§ 15

 

 

Hlava V

 

§ 16

§ 17

 

§ 18

            (1) Osvědčení o původu elektřiny z kombinované výroby nebo druhotných zdrojů (dále jen „osvědčení“) vydává ministerstvo na základě žádosti. V případě, že údaje uvedené v žádosti nesouhlasí se skutečností, ministerstvo osvědčení nevydá, nebo bylo-li již vydáno, jeho platnost zruší.

 (2) Vydaná osvědčení eviduje ministerstvo.

 

Hlava VI

 

§ 19

Hlava VII

 

§ 20

(2)   Ministerstvo

a) vypracovává a aktualizuje podle rozhodnutí Komise Národní akční plán včetně všech souvisejících informací a ve stanoveném termínu předkládá Komisi,

c) zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostrannýchmezinárodních dohod s jiným státem nebo státy o statistickém převodu energie z obnovitelných zdrojů nebo o vytvoření společného projektu zabývajícího se využitím energie z obnovitelných zdrojů k dosažení závazného cíle a stanovených cílů včetně vypracování souvisejících informací a jejich předkládání Komisi a spolupracujícímu státu,

d) zveřejňuje informace týkající se jednotlivých forem podpory podporovaných zdrojů,

e) vypracovává zprávy o pokroku při podporování a využívání energie z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby a ve stanovených termínech předkládá Komisi,

f) eviduje množství elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů,

g) vypracovává zprávy o kritériích udržitelnosti pro biokapaliny včetně dopadu skleníkových plynů z těchto paliv a předkládá je Komisi,

§ 21

Kontrolu dodržování tohoto zákona provádí Státní energetická inspekce.

§ 22

(1) Povinně vykupující se dopustí správního deliktu tím, že nesplnil povinnosti stanovené v § 10 odst. 2.

(2) Vykupující se dopustí správního deliktu tím, že nesplnil povinnosti stanovené v § 9 odst. 2.

          (3) Výrobce se dopustí správního deliktu tím, že

a) předá nepravdivé údaje operátorovi trhu o množství jím vyrobené elektřiny z podporovaných zdrojů,

b) nezajistí samostatné měření elektřiny z podporovaných zdrojů,

c) nevykáže správné množství elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, nabytí biomasy a její kvalitu a skutečné využití biomasy pro výrobu elektřiny,

d) nepředá naměřené nebo vypočtené údaje operátorovi trhu.

(4) Za správní delikty lze uložit pokutu až do výše 5 000 000 Kč.

         (5) Dopustí-li se výrobce opakovaného porušení povinností stanovených mu tímto zákonem, může Státní energetická inspekce rozhodnout o pozastavení práva na podporu podle tohoto zákona. Tím není dotčena pravomoc uložení pokuty podle § 23.

§ 23

            (1) Pokuty ukládá, vybírá a vymáhá Státní energetická inspekce.

            (2) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

            (3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se Státní energetická inspekce o porušení povinnosti dozvěděla, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, uplynuly-li od porušení 3 roky.

            (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává příslušný územní inspektorát. O odvolání proti uložení pokuty rozhoduje ústřední inspektorát.

            (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

            (6) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu a jejich správu vykonává Státní energetická inspekce podle zvláštních právních předpisů11).

 

§ 24

 

 

(1)Ministerstvo stanoví vyhláškou

 

a)      druhy a parametry biomasy, bioplynu a biokapaliny a způsoby jejich využití pro výrobu elektřiny,

b)      členění biologické a nebiologické části komunálního odpadu,

c)      způsob výpočtu vyrobeného množství elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojů při výrobě elektřiny z obnovitelného zdroje nebo druhotného zdroje společně s neobnovitelným zdrojem,

d)     způsob vykazování skutečného využití veškerého nabytého množství obnovitelného zdroje pro účely výroby elektřiny při výrobě elektřiny z obnovitelného zdroje nebo druhotného zdroje společně s neobnovitelným zdrojem,

e)      způsob vykazování a poskytování údajů o množství vyrobeného tepla,

f)       vzor žádosti o vydání záruky původu, vzor záruky původu, způsob stanovení původu elektřiny a způsob evidence záruk původu,

g)      kritéria udržitelnosti biokapalin a postup výpočtu emisí skleníkových plynů při jejich používání,

h) způsoby určení elektřiny z  kombinované výroby a elektřiny z druhotných zdrojů, způsoby výpočtu účinnosti pro zařízení s daným ročním poměrem vyrobené elektřiny a užitečného tepla, referenční hodnoty energie v palivu, způsoby výpočtu množství paliva potřebného k výrobě elektřiny z  kombinované výroby, termíny a rozsah předávaných údajů z měření pro určení elektřiny z  kombinované výroby a elektřiny z druhotných zdrojů a náležitosti žádosti o vydání osvědčení o původu elektřiny z kombinované výroby nebo druhotných zdrojů včetně vzorů žádostí.

 

(2)   Úřad stanoví vyhláškou

a)      technicko-ekonomické parametry pro stanovení výkupních cen jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a způsob stanovení výkupních cen,

b)      termíny a podrobnosti výběru formy podpory,

c)      termíny a podrobnosti výběru režimů zeleného bonusu,

d)     způsob výpočtu, předávání a evidence naměřených nebo vypočtených hodnot elektřiny vyrobené z podporovaných zdrojů,

e)      způsob určení hodnot ročních zelených bonusů a postup pro stanovení měsíčních a hodinových zelených bonusů pro jednotlivé druhy podporovaných zdrojů,

f)       způsob účtování částky na podporu výroby elektřiny z podporovaných zdrojů účtovaných operátorem trhu provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy,

g)      způsob stanovení příplatku za činnost povinně vykupujícího.

 

 

Pro výrobny elektřiny uvedené do provozu před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

 

a) v případě výroby elektřiny společně z obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje energie, pokud se nejedná o kombinovanou výrobu, Úřad stanoví výši podpory podle dosavadního právního předpisu a podpora trvá 15 let od zahájení výroby této elektřiny,

b) pro ostatní výrobny elektřiny Úřad stanoví výši podpory podle tohoto zákona.

 

 

 

§ 26

 

Zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 281/2009 Sb., se zrušuje.

 

ČÁST DRUHÁ

 

§ 27

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č.694/2004 Sb., zákona č.180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č.124/2008 Sb., zákona č.177/2006 Sb. a zákona č. 223/2009 Sb.,se mění takto:

 

„¹⁾ Směrnice Evropského parlamentu a rady 2002/91/Es ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov.

 

2. V § 1 písm. b) se za slovo „obnovitelných“ vkládají slova „a druhotných“.

 

3. V § 1 písm. c) se slova „energetických spotřebičů“ nahrazují slovy „výrobků spojených se spotřebou energie,“

 

4. V § 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje písmeno d), které zní:

„d) požadavky na informování a vzdělávání v oblasti úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů.“.

 

5. V § 2 písm. b) se za slova „energie kalového plynu“ vkládají slova „z čistíren odpadních vod“.

 

6. V § 2 písm. f) se slovo „stavební“ zrušuje.

 

 

 

 

 

y) výrobkem spojeným se spotřebou energie výrobek, jenž má při používání dopad na spotřebu energie a jenž je uveden na trh nebo do provozu, včetně částí, které jsou určeny k zabudování do výrobku spojeného se spotřebou energie a které jsou uváděny na trh anebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele, přičemž jejich vliv na životní prostředí lze posoudit samostatně.“.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

42. V § 11 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje písmeno k), které zní:

„k) zveřejňuje a aktualizuje informace ohledně jednotlivých forem podpory pro úspory energie a pro zařízení využívající energii z obnovitelných a druhotných zdrojů energie.“.

 

 

 

 

 

47. V § 12a odst. 1 se na konci písmene p) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje písmeno r), které zní:

„r) jako dodavatel zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů podle § 6 odst. 12, neposkytne odběrateli na jeho písemnou žádost informace o předpokládaných přínosech a ročních provozních nákladech těchto zařízeních včetně jejich energetické účinnosti.“.

 

 

 

50. V § 12a odst. 5 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje písmeno d), které zní:

„d) jako osoba provádějící instalaci zařízení na výroby energie z obnovitelných zdrojů uvedených v § 6 odst. 11 nesplňuje kvalifikační požadavky podle téhož ustanovení.“.

 

 

 

ČÁST TŘETÍ

§ 28

 

ČÁST ČTVRTÁ

§ 29

 

ČÁST PÁTÁ

 

§ 31

 

            Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011, s výjimkou ustanovení Části druhé, bodu 29., který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012, a bodu 30., který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.

 

 

 

 

---