Asociace hydroenergetiků ČR

Podklady pro vypořádání připomínek s MPO

Návrhem MPO o změně zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích (1.malá novela), je vložen odst. 10 § 4 zákona, který hodlá zastavit podporu výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výrobnách uvedených do provozu po 1.1.2014 a to bez ohledu na odstavce 1 až 8 tohoto paragrafu. U malých vodních elektráren a větrných elektráren tento stop stav posunuje za určitých okolností do konce roku 2015, resp. 2014.

Domnívám se, že vložením odst. 10 a jeho případného schválení někdy v podzimních měsících dojde k retroaktivitě a to z toho důvodů, že podmínky pro povinnost vyhlášení ceny Energetickým regulačním úřadem v měsíci listopadu dle současně platných ustanovení § 4 odst. 3, 7, 8 a 9 byly splněny. Z těchto ustanovení jednoznačně vyplývá, že podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů je zákonné právo všech výrobců elektřiny z OZE v souladu s Národním akčním plánem. Vládou provedená úprava Národního akčního plánu byla schválena v roce 2012 a tedy je platný i v současné době. Ustanovení odst. 7 § 4 pak jednoznačně ukládá Energetickému regulačnímu úřadu stanovit ve svém cenovém rozhodnutí rozsah a výši podpory elektřiny z OZE. Jde tedy o povinnost v případě splnění podmínek odst. 8 a 9. Ustanovení odst. 9 bylo do zákona dáno právě z důvodů určité právní jistoty, že nedojde ze dne na den ke změně zákona a vynaložené náklady investorů do obnovitelných zdrojů nebudou zcela zmařeny. Tedy změnou zákona s účinností od 1.1.2014 dojde k retroaktivním účinkům této novely a lze předpokládat značný nárůst žalob proti státu na úhradu vzniklých škod a ušlého zisku.

Navrhujeme,

aby v novém odst. 10 za první větu byla vložena věta „Toto se netýká podpory výroby elektrické energie využívající energii vody.“. Za této podmínky zcela a bez náhrady vypustit ustanovení odst. 2 čl. II – Přechodná ustanovení předložené novely.

Odůvodnění:

Využívání vodní energie má v našich zemích několikasetletou tradici. Příprava a vlastní výstavba takového vodního díla trvá mnoho let a není žádnou výjimkou 10 a více let. Je korektní konstatovat, že u malých vodních elektráren v žádném případě nehrozí žádný nekontrolovatelný boom a nepodléhá žádným spekulačním náladám investorů. S ohledem na skutečnost, že možnosti výstavby velkých vodních elektráren v řádech i několika desítek MW instalovaného výkonu jsou téměř vyčerpané, jde o výstavbu MVE v řádech desítek a stovek kW instalovaného výkonu a investorem je zpravidla drobný český podnikatel. Česká republika by měla mít zájem na obnově původních vodních děl, neboť tato vodní díla mají řadu dalších funkcí, nejen výrobu elektřiny.

Výstavba vodních děl pro využití vodní energie je součástí Národního akčního plánu, kde v jeho aktualizované verzi z roku 2012 je pro rok   2013 plánována  ve vodních elektrárnách do 1 MW 489 GWh/rok a ve vodních elektrárnách 1 – 10 MW 549 GWh/rok, což představuje v součtu 1 038 GWh/rok. Pro rok 2020 je v Národním akčním plánu plánována  ve vodních elektrárnách do 1 MW 581 GWh/rok a ve vodních elektrárnách 1 – 10 MW 728 GWh/rok, což představuje v součtu 1 309 GWh/rok. Pro období roku 2014 – 2020 je tedy dle Národního akčního plánu možný potenciál výstavby vodních elektráren do 1 MW a vodních elektráren 1 – 10 MW v součtu 271 GWh. Při ročním využití instalovaného výkonu 4000 hodin, daného vyhláškou 347/2012, kterou se stanoví technickoekonomické parametry obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a doba životnosti výroben elektriny, to odpovídá možnosti výstavby cca 68 MW instalovaného výkonu do konce roku 2020.

Dle podkladů MPO činily vícenáklady na MVE v roce 2012 – 1 497 006 672 Kč/rok při výrobě těchto zdrojů 1 237 193 100 kWh/rok, z toho vychází náklady 1,21 kč/kWh na podporu ceny energie, vykupované z malých vodních elektráren. Lze předpokládat, že pro další roky bude tato podpora konstantní. V procentuálním vyjádření činí 4,0 % všech vícenákladů na OZE. Náklady v ceně jedné kWh konečné spotřeby (56 335 668 MWH) na jednoho spotřebitele pro rok 2013 jsou pro MVE pouhé 0,027 Kč/kWh (necelé tři haléře).

Velikost nákladů na podporu výroby elektřiny v MVE, uvedených do provozu v období 2014 – 2020 v souladu s Národním akčním plánem

 - plánovaná výroba za období dle NAP     271 000 000 kWh x 1,21 Kč   = kumulovaně za 7 let od 2014 do 2020 je průměr přírůstků výkonu  68/7 = 9,71 MW. Potom výpočet podpory kumulovaně za sedm let bude: 9,71x7x4000x1,21 = 327 910 000,Kč

Vodní energetika je dosti dobře predikovatelná (předvídatelná) a to má značný význam pro kvalitu dodávek elektřiny konečným spotřebitelům.

Nutno podotknout, že při jednáních s MPO a ERÚ nebyly vzneseny žádné připomínky k vodní energetice a lze předpokládat, že své názory nezmění.