V současné době má asociace 250 členů, z toho je 144 registrovaných online.

Vládní návrh zákona č. 180/2005-třetí čtení, opis ze sněmovny-dne 17.3.2010

 

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů)
/sněmovní tisk 968/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr Tošovský a také zpravodaj poslanec Oldřich Vojíř. Pozměňovací návrhy máme rozdány jako tisk 968/3. A já otevírám rozpravu ve třetím čtení, do které písemné přihlášky nemám. Kdo se hlásí do rozpravy ve třetím čtení? Zdá se mi, že se hlásí zpravodaj? Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy ve třetím čtení. Hlásí se pan poslanec Bursík.
 
Poslanec Martin Bursík: Dobré ráno. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, dovolte, abych před hlasováním ve třetím čtení jako poslanec, který byl zpravodajem výboru pro životní prostředí, se vyjádřil k pozměňovacím návrhům, které máme před sebou v tisku 968/3. Nečiním tak jako zpravodaj vládního návrhu zákona. Tím je pan poslanec Vojíř, který byl současně zpravodajem hospodářského výboru, činím tak jako zpravodaj výboru pro životní prostředí a člověk, který přece jen několik let či více se systematicky věnuje tématu podpory výroby elektřiny, ale i tepla z obnovitelných zdrojů energie.
Dovolte mi, abych se vyjádřil, abych příliš nekrátil čas Poslanecké sněmovně, dovolte, abych se přímo vyjádřil k pozměňovacím návrhům. Nejprve vládní návrh novely zákona, který podporuji a který považuji za velmi racionální řešení situace. Doufám, že vás neruším v Poslanecké sněmovně a že mohu pokračovat. Asi ne. (V sále je velký hluk.)
 
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já jenom přečtu, že pan poslanec Pospíšil má náhradní kartu číslo 32, ale jinak bych vás rád, vážení kolegové, upozornil, že probíhá rozprava ve třetím čtení zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a byl bych rád, kdybyste věnovali pozornost tomuto tématu. Takže vás prosím o klid v síni (Předsedající zvoní zvoncem.) a pana poslance, aby se ujal slova.
 
Poslanec Martin Bursík: Děkuji pěkně, pane místopředsedo. To je od vás pěkné, že jste zazvonil. Vládní návrh zákona řeší situaci, kterou nečekal ani regulátor ani Energetický regulační úřad ani autor zákona a nakonec ani zákonodárci, kteří přijímali zákon 180 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Skutečně, u fotovoltaiky nastala situace, kdy se meziročně dramatickým způsobem snížily investiční náklady na výstavbu jednotky instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren. Podle regulátora je to něco mezi 27 až 32 % snížení. Tudíž z investic do fotovoltaických elektráren se stalo nepřiměřeně výhodné podnikání, které diskriminuje ostatní výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, protože probíhá na úkor těchto zdrojů. Proto Energetický regulační úřad společně s Ministerstvem průmyslu, nebo možná lépe naopak, připravil novelu zákona, která umožňuje do budoucna pro jakýkoliv typ obnovitelného zdroje energie v případě, že dojde ke snížení investičních nákladů do té míry, že se zkrátí doba návratnosti investice na 11 let a méně, Energetickému regulačnímu úřadu, aby využil možnosti neuplatnit limit pro snížení meziroční výkupní ceny v podobě 5 % a snížil výkupní cenu adekvátně snížení investičních nákladů. Toto je opatření, které zachovává jistotu pro podnikání v oblasti obnovitelných zdrojů.
Já bych tady rád podtrhl jednu věc. Celá debata, která se vede, a vlastně rozpor mezi vládním návrhem zákona a pozměňujícím návrhem, který přednesl pan poslanec Vojíř, tkví v následujícím. Fotovoltaická komunita, branže, očekává, že Energetický regulační úřad sníží pro rok 2011 výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických elektráren mezi 27 až 32 %. Toto bylo regulačním úřadem avizováno. Pozměňující návrh dává Energetickému regulačnímu úřadu možnost snížit výkupní ceny maximálně o 25 %. Znamená to, že v roce 2011 by v podstatě se stoprocentní jistotou Energetický regulační úřad snížil výkupní cenu pro fotovoltaiku o 25 %, ale nadále by byla oblast fotovoltaiky zvýhodněna, protože by tam ještě zůstávala další 3 až 7 nebo 8 % zvýhodnění oproti jiným obnovitelným zdrojům energie.
To znamená, že cílem některých předkladatelů a předkladatelek tohoto návrhu je vlastně rozložit snížení výkupní ceny fotovoltaiky z jednoho roku na dva, ale ono to má, dámy a pánové, l jeden velmi nebezpečný vedlejší efekt. V momentě, kdy se v zákoně objeví, že Energetický regulační úřad může snížit výkupní ceny až o 25 %, tak to bude mít dopad na všechny ostatní typy obnovitelných zdrojů, protože u fotovoltaiky projektová příprava trvá šest až dvanáct měsíců, běží velmi rychle. U dalších obnovitelných zdrojů, větru, elektráren na biomasu, bioplyn, malých vodních elektráren, to trvá obvykle déle než rok, a to znamená, že budou-li investoři těchto obnovitelných zdrojů žádat bankovní ústavy o úvěry, dostanou se do situace, že bankovní úřady v případě, že by byl pozměňující návrh pana poslance Vojíře schválen, budou automaticky kalkulovat s rizikem meziročního snížení výkupní ceny o 25 %, a toto, dámy a pánové, může potopit celou řadu investic do jiných typů obnovitelných zdrojů, protože poté nebude možné doložit bankovnímu ústavu návratnost takové investice. To je veliké riziko v pozměňujícím návrhu pana poslance Vojíře, a já bych na ně rád upozornil.
Zároveň ten pozměňovací návrh může být diskriminační, a v roce 2011 by byl diskriminační, protože by nadále zvýhodňoval fotovoltaické elektrárny ve srovnání s jinými typy obnovitelných zdrojů. Dovolte mi, abych se zde vyjádřil kriticky k pozměňujícímu návrhu poslance Vojíře, který není systémový, neumožňuje napravit jednorázově současný stav, který je mimořádný a byl dán dramatickým snížením investičních nákladů, vedl by k tomu, že poškodí jiné typy obnovitelných zdrojů, jejichž rozvoj je v zájmu České republiky i vládní politiky, i plnění cílů klimaticko-energetického balíčku, kdy Česká republika má dosáhnout v roce 2020 podílu 13 % výroby energie z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě. To je vyjádření k pozměňujícímu návrhu pana poslance Vojíře.
Pak je zde pozměňovací návrh pod písmenem B pana poslance Ondřeje Plašila. Tento pozměňovací návrh je velmi zajímavý, protože on žádá odklad účinnosti novely zákona, to znamená snížení výkupní ceny pro elektrárny s instalovaným výkonem větším nežli 20 MW o čtyři měsíce. Argumentuje tím, že jsou zde zahraniční investoři, kteří mají investice již rozběhnuté a že by to mohlo tyto investory poškodit.
Podívejme se trochu podrobněji, o co se tady jedná. Z dostupných údajů Energetického regulačního úřadu jsou v České republice v tuto chvíli všeho všudy dva investiční záměry, které přesahují 10 MW instalovaného výkonu. Prvním je investice společnosti ČEZ obnovitelné zdroje, která chystá 30 MW park v jihočeském Ševětíně, druhým je investice společnosti ČEZ obnovitelné zdroje, která chystá 11 MW elektrárnu v Chvaleticích a výhledově ji chce rozšířit na 20 MW. Pardon, třetím je ještě projekt v tuto chvíli privátního investora, největší plánovaný projekt v České republice, 50 MW instalovaného výkonu, o který se velmi intenzivně zajímá divize ČEZ obnovitelné zdroje. Jinými slovy, dámy a pánové, pozměňující návrh pana poslance Plašila, který žádá odklad účinnosti zákona o čtyři měsíce, se netýká nikoho jiného nežli společnosti ČEZ.
Myslím, že je důležité, abyste toto zaznamenali ve světle včerejšího otevřeného dopisu tří šéfů energetických společností v České republice. Martin Roman, Drahomír Ruta, šéf PRE, a Michael Fehn, šéf E. ON, se obrátili na poslankyně a poslance otevřeným dopisem a vyzvali nás, abychom přijali v Poslanecké sněmovně novelu zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Drobným detailem, který ovšem získává svůj význam na pozadí informace, že pozměňující návrh pana poslance Plašila je na míru šitý společnosti ČEZ, je fakt, že původní text dopisu, oslovující nás, poslankyně a poslance, obsahoval výzvu, abychom podpořili vládní návrh zákona. A Martin Roman, šéf ČEZ, odmítl podepsat dopis, ve kterém by byla výzva, aby poslanci podpořili vládní návrh zákona, a byl podepsán dopis, který podporuje pouze novelu zákona. Dnes to popisují Lidové noviny, Hospodářské noviny, je to všeobecně známo mezi lidmi, kteří se pohybují v této branži, je o tom komentář v Lidových novinách a v dalších denících. Já si myslím, že tohle je podstatná informace i pro ministra průmyslu, ale i pro předsedu vlády, protože tady máme akciovou společnost ČEZ, která má většinového vlastníka plus mínus 67 %, držitele akcií stát, neboli my, a přitom tento polostátní podnik odmítne podpořit vládní návrh zákona, a to proto, že pozměňující návrh pana poslance Vojíře a pozměňující návrh pana poslance Plašila v kombinaci zvýší zisky ČEZ z jejich připravovaných investic do solárních parků v jihočeském Ševětíně, v Chvaleticích a možná i po převzetí a odkoupení projektu v Milovicích.
Já si myslím, že tohle je velmi podstatná informace, protože zároveň podpora těchto dvou pozměňovacích návrhů je nastavení diskriminačního, neférového, netransparentního prostředí, ale zároveň se tím také poškozují jiné typy obnovitelných zdrojů energie nežli fotovoltaické elektrárny. Čili myslím si, že bylo důležité, aby toto zaznělo a já bych vás velmi rád vyzval, paní kolegyně a páni kolegové, abyste v tomto případě nepodlehli lobbingu ČEZ a abyste podpořili vládní návrh zákona. Zároveň bych rád vyzval pana ministra průmyslu, aby se k této disproporci, kdy polostátní firma jde proti vládnímu návrhu zákona a proti státu, vyjádřil, protože toto je problém a myslím si, že stát prostřednictvím dozorčí rady by měl vyjasnit s akciovou společností ČEZ a jejím generálním ředitelem, jaký je vztah státu a akciové společnosti ČEZ a jak je to se zájmem státu napravit transparentním způsobem, který zajistí stabilitu podnikání do budoucnosti, ale zároveň umožní opravit nejen tuto jednu disproporci v oblasti fotovoltaiky, ale i do budoucna umožní případně korigovat snižování investičních nákladů jiných obnovitelných zdrojů, což je žádoucí v principu, ale je důležité, aby zákon na tuto možnost pamatoval.
A nakonec je zde třetí pozměňovací návrh v pořadí pana poslance Vojíře, který se dá stěží pochopit, ale jeho cílem je podle všeho podpořit malé instalace fotovoltaiky do 5 kW instalovaného výkonu. A zároveň ten druhý bod je nesrozumitelný, pravděpodobně ty, které používají elektřinu z fotovoltaiky pro vlastní spotřebu, to není úplně zřejmě formulováno. Já myslím, že tohle může působit sympaticky. Ze statistik k 31. 12. 2009 (?) vyplývá, že těch instalací do 5 kW instalovaného výkonu bylo v České republice 3614 z celkového počtu 5974, čili převažující většina, ale zároveň ten instalovaný výkon byl pouze 14,6 megawatt, tedy celkově 3,2 %. Čili co do objemu to není významné, v tomhle to tudíž ekonomicky není něco, co by nějak významně ovlivnilo konečné ceny elektřiny, ale myslím si, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, že ten návrh není principiálně v pořádku, protože opět nastavuje výhodnější prostředí pro některé podnikatele v oblasti obnovitelných zdrojů energie a pro některé ne. Já mám takový pocit, omlouvám se za něj, že jste tím tak trochu chtěl vyvážit to zvýhodnění velkých investorů v podobě vašeho návrhu o snížení o 25 % a zároveň abyste nebyl z tohoto napadán, tak jste také navrhl zvýhodnit ty nejmenší instalace na střechách rodinných domů a bytových domů. Možná, že to byl chytrý krok, ale myslím si, že je důležité, aby Poslanecká sněmovna podle mého názoru udržela principiální postoj. Je tady Energetický regulační úřad a Energetický regulační úřad padni komu padni každý rok na základě transparentních údajů o investičních nákladech, průměrných pro tu kterou technologii, stanoví pevnou výkupní cenu pro následující rok. Ceny jsou diferencované podle různých typů obnovitelných zdrojů energií. Není důvod zvýhodňovat nejmenší instalace vyšší výkupní cenou, nezajišťovalo by to transparentní a nediskriminační prostředí a už vůbec není důvod zvýhodňovat akciovou společnost ČEZ a velké fotovoltaické projekty odkladem účinnosti.
Dámy a pánové, já vám velmi děkuji za pozornost a berte toto jako moji podporu vládnímu návrhu zákona a zároveň výrazně negativní vyjádření se ke všem třem načteným pozměňovacím návrhům, kde já i poslanecký klub Strany zelených budeme hlasovat proti. Děkuji za pozornost.
 
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Bursíkovi. V rozpravě ale vidím pana poslance Milana Urbana a vidím další návrhy, pana kolegu Klase. Takže nyní pan poslanec Milan Urban, poté pan poslanec Klas. Pan ministr se chce hlásit do rozpravy nebo k závěrečnému slovu? K závěrečnému slovu, dobře. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
 
Poslanec Milan Urban: Pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vám sdělil stanovisko poslaneckého klubu sociální demokracie k tomuto návrhu a k pozměňovacím návrhům.
Sociální demokracie bude podporovat vládní návrh tohoto zákona, a to z toho důvodu, že je nutné, aby došlo k regulaci výkupních cen fotovoltaických elektráren, které jsou v postavení s jinými obnovitelnými zdroji skutečně výrazně zvýhodněny. To za prvé.
Za druhé. Ta vysoká výkupní cena se samozřejmě promítá do celkové ceny pro všechny spotřebitele elektrické energie. Sociální demokracie nebude podporovat žádný pozměňovací návrh k tomuto vládnímu návrhu, a to v zájmu za prvé spotřebitelů, za druhé v zájmu spravedlivého přístupu všech obnovitelných zdrojů k tomuto zákonu, tedy spravedlivému přístupu k provozování obnovitelných zdrojů v České republice. Děkuji.
 
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Milanu Urbanovi. Nyní pan poslanec Jan Klas. Jinou přihlášku zatím nemám. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
 
Poslanec Jan Klas: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, vládo, milé kolegyně, vážení kolegové, je to zřejmě poprvé - asi se něco stalo - kdy bezvýhradně souhlasím s panem poslancem Bursíkem a chtěl bych říci, proč. On v podstatě řekl všechno podstatné, nicméně je potřeba si říci, jak bude stav vypadat, i když přijmeme tu "ideální" variantu, to je vládní návrh a žádné pozměňovací návrhy, ani návrh hospodářského výboru, ani návrh našich dvou kolegů poslanců, což je ta "ideální" varianta. Bohužel i potom budeme mít výkupní ceny - ten proces bude delší - pořád velmi drahé, kdy od 1. 4. tohoto roku např. Němci mají výkupní ceny 6280 korun za megawatthodinu a v České republice je to jednou tolik - 12 150 korun za megawatthodinu.
Nejhorší je, že i v případě, že přijmeme vládní návrh zákona - a já se za to velmi přimlouvám - tak investoři budou dostávat po dobu dalších 20 let od zprovoznění elektrárny, a to ve výši, která byla platná v roce, kdy byla elektrárna spuštěna, dotace, které budou setrvávat příštích 20 let. Samozřejmě ta situace byla tak špatně nastavena v minulosti, že musíme pokračovat postupně, nicméně vládní návrh dává největší prostor vypořádat se s tím ohromným nárůstem nových solárních zařízení a nemá nijak omezen ten koridor, co se týká nastavení ceny od 1. ledna 2011.
Další věci už vysvětloval pan kolega Urban i pan kolega Bursík. Ano, do 1 megawattu je většina projektů, ale je to 98 % projektů. To znamená, že by bylo dobré, abychom ani tento návrh nepřijímali, protože to je valná většina solárních elektráren. A co se týká těch gigantických elektráren, já si myslím, že to precizně vyjádřil pan poslanec Bursík. Proto se k tomu jenom přidávám a myslím, že máme asi my tři shodný názor, jaký bude prezentovat pan ministr průmyslu a obchodu, abychom nepřijímali žádný z předložených pozměňovacích návrhů v tisku 968/3. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak. Do rozpravy se hlásí pan poslanec (k posl. Vojířovi), nebo se závěrečným slovem? Může ihned. Já vás mám, jako že budete chtít závěrečné slovo, ale můžete i do rozpravy, to záleží na vás.
 
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedající, do rozpravy, protože mám pocit, že by pak bylo nefér, kdyby někteří kolegové - (místopředseda Zaorálek: ano, dobře.) - nemohli reagovat na to, co řeknu.
Vážené dámy, vážení pánové, úvodem chci říci, že tak, jako vždy budu respektovat rozhodnutí Sněmovny, ať se rozhodne jakkoli.
Ale pokud tady slyším své předchůdce vystupovat a pledovat z různého pohledu pro to či ono, a říkat jenom půlpravdy, čtvrtpravdy nebo třičtvrtipravdy, a nikdy ne celou, tak mne to prostě zvedá ze židle.
Byl jsem to já a byl to kolega Říman, kdo se - tedy v obráceném pořadí, kolega Říman a já - kdy jsme před několika lety, pěti lety zhruba bojovali spíše za to, aby náš zákon o podpoře obnovitelných zdrojů - a podotýkám pouze elektřiny, to znamená není pravdou, že by tady existovala nějaká zákonná podpora v oblasti tepla, kde bychom to možná potřebovali více, než v oblasti elektřiny - aby tento zákon byl velmi štíhlý z hlediska podpory. Co se stalo?
Stalo se to, že tento návrh zákona, který byl Sněmovnou schválen, má v podstatě tři důležité prvky v sobě zabudovány. Podotýkám - tři.
První - ochranu investic na dobu patnácti let. Tato ochrana investic se musí realizovat cenou, protože čím jiným to chcete realizovat. To znamená regulovaná cena, která má dvojí charakter.
V zákoně je napsáno, že Energetický regulační úřad může snižovat meziročně doposud cenu pouze o pět procent. Ale nikde v zákoně není napsáno, jak se Energetický regulační úřad zachová, když prokazatelná průměrná cena příslušné technologie je vyšší než byla ta předchozí. Víte, jak se zachová? Už se tak zachoval. Zvýší výkupní cenu. Ten zákon neříká, že také může zvýšit o pět procent nebo o deset procent. On ji zvýší prostě podle toho, kolik mu vyšlo. A to se stalo v roce 2007 - jestli se nepletu - a skokově myslím ze 6.20 nebo 6.80 Kč, které platily v momentě zavedení tohoto zákona do českého práva pro fotovoltaické elektrárny, tak najednou meziročně to skočilo na 12.90. Tam žádný omezovač není.
A proto se stalo to, co se stalo. Pak došlo k tomu, že tato cena začala být výhodná, začaly se sem dovážet technologie stále levnější. To bylo způsobeno samozřejmě také tím množstvím těch jednotlivých prvků té technologie. A došlo k tomu, že v roce 2008 - na konci roku 2008, resp. v první polovině roku 2009 - se ukázalo, že tady existuje ambice postavit ohromné množství fotovoltaických zdrojů. Regulační úřad to věděl a začal nějakým způsobem hledat řešení, ve spolupráci samozřejmě s Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Přišel s řešením, které mi doposud nikdo nevysvětlil, proč ho takto zvolil. Proč zvolil jako rozhodnou hranici pro skokový přepočet hranici jedenácti let návratnosti. Proč to tak je? Proč to není hranice třinácti let? To znamená proč ne ty zdroje, které prostě klesnou už pro třináct let, je můžu vrátit okamžitě k patnácti letům zase návratnosti? Nebo dvanácti let. Proč je to jedenáct let? Kde se vzala ta hodnota jedenácti let?
Jde o to totiž, že pokud bude vycházet u jakéhokoliv typu zdroje - protože to platí obecně, to neplatí jenom pro fotovoltaiku - tak pokud se budu pohybovat v cenovém koridoru návratnosti mezi jedenácti a patnácti lety, tak se bude používat pořád maximálně, pokud to bude nutné, regulace pěti procent snížení ceny. Ale pokud bych klesl např. na deset a půl let, tak mohu skokově to vrátit na patnáct let.
A když jsem tu vystupoval prvně, tak jsem říkal, že se můžeme dostat - a to slovo podtrhuji - můžeme dostat do situace, kdy bude vytvářen ohromný tlak z hlediska kalkulovaných cen, a dokonce možná určitých zkreslovaných cen směrem k regulačnímu úřadu, aby totiž ti investoři prokázali, že průměrná cena v tom či onom odvětví je prostě více než jedenáct let, aby zůstali v tom koridoru. A budou-li v tom koridoru, tak jsou chráněni.
Proto jsem přišel já a hospodářský výbor odsouhlasil mou ideu, že mnohem lepší je zůstat u původního návrhu zákona, nevymýšlet novou formu deregulace - těch jedenáct let - ale dát prostor Energetickému regulačnímu úřadu, aby měl širší pásmo úpravy cen směrem dolů, a to je až dvacet pět procent. Je samozřejmě pak pravdou, že kdyby tento návrh byl schválen, tak se rozloží v čase řekněme určitý tlak v oblasti fotovoltaiky. Souhlasím tady v tom bodě s kolegou Bursíkem, že skutečně, pokud by prošel vládní návrh zákona, tak může dojít ke skokovému snížení zhruba až o třicet až třicet dva procent, kdyby byl přijat hospodářský výbor, tak by to znamenalo dvacet procent v roce 2011, a případná korekce - a to podtrhuji případná korekce - protože to bude znova vypočteno a bude otázkou, jestli náhodou ta cena se nezastabilizuje a jemně nezvedne, protože mi to vypočítáváme k roku 2010, my nevíme, jak se bude chovat investor na trhu v roce 2011, když dojde ke snížení, a může se stát, že už další snížení tohoto významnějšího rozsahu nebude zapotřebí. A pokud ano, tak kdybych to vzal ze statistického pohledu k dnešnímu datu, tak říkáme, že by mohl použít Energetický regulační úřad nikoli rozptyl dvacet pět procent, ale už jenom něco k deseti procentům - nevím, jestli osm, devět, deset.
Co to znamená? Znamená to jistou míru srozumitelného postupu Sněmovny směrem k investorům, že říkáme, že šoková terapie pro jakýkoli trh je špatně.
Já jsem si tento návrh zákona opravdu nevymyslel, já jsem pro něj nehlasoval v té původní verzi, ale teď říkám, že když už ho máme, tak postupujme vůči těm investorům - a mně je docela jedno, kdo to je, je to otázka prostě, kdo chce investovat a dodržuje pravidla, tak ať investuje a investuje do tohoto segmentu - tak ať je to předvídatelné pro něj.
To je z hlediska principu konstrukce toho, jaký je rozdíl mezi vládním návrhem - možná nám to pan ministr osvětlí, kde se vzala hranice jedenácti let - a návrhem hospodářského výboru.
Nyní bych se měl vypořádat asi také s námitkou, že hospodářský výbor, když by byl přijat, tak řekněme výrazně znervózní bankovní sektor z hlediska půjček na tyto projekty.
Ale vždyť to není pravda. Bankovní sektor ví, že Energetický regulační úřad každý rok stanovuje nějaké ceny. Vědí to investoři, a vědí, že musí cílit do nějakého roku, a k tomu roku je pak ta cena pevná. Protože kdyby platilo, že to je znervóznění, tak v momentě, kdy klesne investice pod jedenáct let a dojde ke skokové úpravě - a nevíme, o kolik procent, jestli o deset nebo i o čtyřicet, protože to nevíme - tak je přece méně předvídatelné, než to, že vím, že nemůže překročit dvacet pět procent.
A také ví, že Energetický regulační úřad, a Energetickému regulačnímu úřadu můžu vyčítat cokoliv, tak se ale doposud choval tak, že byl předvídatelný. To znamená, jeho rozhodnutí jsou vydávána včas, jsou vydávána v listopadu pro následující rok, to znamená, všichni vědí, jak se bude odvíjet cena. Například když vydá rozhodnutí v listopadu 2010, tak mám cenu pro celý rok 2011.
Jestli projekty v jiných oblastech, jako jsou malé vodní elektrárny, biomasy apod., trvají déle, tak vám garantuji, že je to možná z důvodu, že jsou povolovací procesy složité. Tak se bavte o tom, jak je zjednodušit, jak tomu vyjít vstříc a nevymýšlet, s prominutím, ptákoviny po cestě, protože jak je možné, že jeden zdroj to má jednodušší a jiné zdroje to mají složitější? Ano, my se tady budeme za chvíli bavit o zákoně o vodách a zřejmě s největší pravděpodobností dojde k tomu, že ztížíme podmínky pro výstavbu malých vodních elektráren. Pak tady neplédujme za to, že chceme malé vodní elektrárny, když chceme více vody v řekách. Prostě musíme si vždycky říct, co v podstatě chceme. Teď je to možná více vody v řekách. Před pěti lety to bylo více malých vodních elektráren.
Co se týče toho, co řekl ještě kolega Bursík, že v podstatě kombinace hospodářského výboru a příp. oněch tří dílčích usnesení, která by mohla být přijata, by byla vražedná kombinace nebo velmi výhodná kombinace pro některé vybrané subjekty. Myslím si, a nevím, jestli to ví, ale mýlí se. Jde o to, že pokud bude přijat hospodářský výbor, jsou všechny další návrhy nehlasovatelné. Pokud nebude přijat hospodářský výbor a bude pouze základní materie, vládní návrh, pak teprve ty tři návrhy jsou hlasovatelné. Neboli odpověď je: kombinace je nemožná! A to by měl kolega Bursík vědět.
Co se týče statistiky, kterou použil. Opět tam byla čísla pravdivá, ale úplně všechna. Nevím, jak má starou statistiku. Jámám statistiku k 31. lednu 2010, kterou jsem si nechal udělat, a situace ve fotovoltaice je následující. Licencí bylo vydáno 6730 a z toho zdroje do 5 kilowatt elektrických představují 60,5 %, ale skutečně cenově se podílejí do 15 % z hlediska tlaku na podporu. Zdrojů mezi 5 kilowatty a 1 megawattem instalovaného výkonu je 37,6 %, ale Energetický regulační úřad nebyl s to v rychlosti říci, kolik jich je čistých elektráren a kolik je těch, které pracují - pracovně řeknu - na zelený bonus. To znamená, to jsou ty, které pracují v režimu onoho druhého pozměňovacího návrhu, který jsem přednesl, to znamená, že investor realizuje nějakou svou spotřebu v elektřině a zároveň část vyrábí. To je totiž ta kompenzace. Každý to asi umí číst, že nejde o kompenzaci zdroje - tak hloupý opravdu nejsem - ale že jde o kompenzaci spotřeby realizátora, investora.
Odhadem lze říci, že je to zhruba třetina ze zdrojů, které jsou v 37,6 %. To znamená, kdyby prošel vládní návrh zákona s tím, že by prošly oba dva pozměňovací návrhy, které jsem přednesl, to znamená, že by regulace byla mírnější pro malé solární zdroje na střechách, pro občany jako kompenzace, tj. do 5 kilowatt elektrických včetně, a dále, že by prošel návrh, kde v rozmezí 5 kilowatt až jedné megawatty, avšak pouze prokáže-li, že jde o kompenzaci vlastní spotřeby, neboli že jde o to, že bude realizovat tzv. zelený bonus, tak bychom došli k tomu, že sice četností žádostí budeme v úrovni dvou třetin všech žádostí, ale cenově budeme někde na hranici 20-25 % celých dotací, protože největší část, 60 % dotace, spotřebovávají zdroje, které četností představují 1,9 %! Pouze 1,9 % spotřebovává 60 % všech dotací, které tam plynou. A těm samozřejmě nikdo nevychází v návrhu vstříc. Nikdo, podotýkám! To znamená, nepodsouvejme někomu něco, co není pravda.
Co se týče toho, jestli už teď platíme velmi vysokou daň za tento zákon. Pouze ve fotovoltaice, kdyby zítra nebylo už přijato vůbec nic, tak zaplatíme za 20 let 90 mld. korun. I kdyby nebylo už přijato a zapojeno nic. Devadesát miliard korun! Pokud bychom šli na návrhy snížení v oblasti hospodářského výboru, tak bychom snížili předpokládanou cenu, kterou jsem si vypočítal i já, vypočítal ji i Energetický regulační úřad, tak pokud by byly zapojeny 2 megawatty instalovaného výkonu, což se může stát, pokud by se odblokovaly všechny kapacity, tak při průměrné práci zhruba tisíce hodin za rok by to znamenalo dvě terawatthodiny, a to by znamenalo, že podpora, která není 12,60, ale je pouze 11 korun, protože logicky vzato silová energie něco na trhu stojí, takže podpora je jenom zbylá část, nikoliv všechno, tak by to znamenalo, že vynaloží všichni spoluobčané, včetně podniků a služeb, 440 mld. korun za 20 let, což je děsivá, ohromná částka. A kdyby to byly dokonce tři terawatthodiny, tak by to bylo 660 mld. Kdybychom to snížili o čtvrtinu skokově, tak se dostaneme na 330, resp. 500 mld. za 20 let a kdybychom to snížili, jak vláda předpokládá, zhruba o 32 %, tak místo 330 budeme mít 300 mld. a 460. I to jsou šílené hodnoty!
To znamená, my jsme tímto zákonem chtě nechtě na počátku - nebo vy, mé ctěné kolegyně a kolegové, kteří jste ho přijali - založili tento problém, který dnes stojí sumárně přes všechny zdroje už 8 mld., a když budu počítat, že trend bude stoupat někam meziročně na 10, 12, 15 mld., tak krát 20. A nemusím být velký matematik, abych přišel na to, že to bude na konci 300 mld.
Co se týče zatížení občanů v tuto chvíli. A tady mě trochu mrzí na Energetickém regulačním úřadu, že používá dvě měření a trochu tím klame veřejnost. Podržme se měření, že občan zná cenu za kilowatthodinu, nikoliv megawatthodinu. Za kilowatthodinu! A za kilowatthodinu to znamená, že v roce 2009 zaplatil 5 haléřů - já to nezpochybňuji, může se to zdát málo, ale samozřejmě když to pak naskakuje, tak je to nepříjemné. Firmy platí o něco více. Co se týče roku 2010, už zaplatí, když to všechno dopadne tak, jak je to naplánováno, 0,17 haléřů. Všimněte si, skok je velmi vysoký - to je 300 % nahoru meziročně. A kdybychom tento trend nezabrzdili, tak je pravdou, že by se mohl přiblížit někam třeba k padesátníku, a dokonce nikoliv za megawatthodinu, ale za kilowatthodinu, což by samozřejmě, kdybych to bral na megawatthodiny, tak by to nebylo žádných 50 korun, ale 500 korun ve finále, což by znamenalo samozřejmě ohromnou zátěž! Průměrná domácnost spotřebovává asi 4 megawatthodiny za rok. To jenom, abychom si dali čísla trošičku do souměřitelné podoby. Regulační úřad mi tady totiž předložil, že to je za megawatthodinu 50 korun. Já jenom říkám: pozor, občané v megawattech nepočítají, to znamená, počítají spíše v kilowatthodinách.
Co se týče toho, jestli podpořit vládní návrh nebo návrh hospodářského výboru. Já tady garantuji jedno - za sebe určitě - jakýkoli návrh, který sníží meziročně cenu elektřiny z obnovitelných zdrojů, podpořím. To znamená, že říkám: Když neprojde návrh hospodářského výboru, neznamená to, že bych nehlasoval pro vládní návrh.
Chci vás pouze ještě ke konci nasměrovat na myšlenku, kterou se tady někteří mí kolegové také oháněli, a tou je otázka pozice Německa. V Německu ale platí přece nyní trend, že chtějí podporovat a svým způsobem zvýhodnit především v oblasti fotovoltaiky ty zdroje, o kterých já ve svém pozměňovacím návrhu hovořím: ty malé, na střechách domů, aby se nezabírala další nová půda - protože to považuji také za zbytečné. A v našich podmínkách asi více než 5 kW elektrických nemá smysl. Tak to je ad 1. To znamená, že cílím do těch 60 % žádostí a ekonomicky říkám - někam do 15 % celkového ekonomického vlivu - to, aby pokles ceny byl mírnější. Toť vše.
Tak nevím, například nerozumím, přiznám se, zeleným. A nerozumím ani sociálním demokratům v tom smyslu, že hovoří o tom, že pro domácnosti by takováto podpora byla žádoucí. Myslím, že tady vystupoval jeden kolega ze sociální demokracie a ve druhém čtení se dokonce přímo ptal, zdali bude existovat nějaká forma, kdy ty malé zdroje budou nějakým způsobem zvýhodněny. Myslím, že to byl dr. Němec, jestli se nepletu. A já jenom říkám: Ano, ten návrh tu je. A je to pro velmi malé zdroje, tzn. pro domácnosti, chcete-li to takto říkat. Na střechy domů. Tam bychom nechali tu podporu prostě jinou než pro ty velké zdroje a pro ty parky, zjednodušeně řešeno.
Mimochodem - a doufám, že i kolega Bursík to ví - na stejném nebo velmi podobném principu už stejně teď fungují pravidla, protože do 30 kW se k tomu přistupuje na Energetickém regulačním úřadě trochu jinak než nad 30 kW. Já to říkám jenom proto, že v tom případě neplatí jeho věta, že "pro všechny stejně". Není to pravda. Jenom jsem se tady snažil dát do zákona něco, aby to bylo implicitně dáno a aby tady byla vyšší míra jistoty pro investice baráčníků, chcete-li, do této formy energie.
Co se týče toho druhého návrhu, jestli podporovat výrobny v průmyslových areálech nebo na střechách hypermarketů nebo velkých obytných domů nebo škol, pro mě za mě, nebo veřejných budov. Tam, kde to staticky jde umístit a má to smysl, pak - proč ne? Nezabírám zase žádnou novou plochu. I to je trend v Německu, když tedy se bavíme o tom, jak je to v Německu.
A musíte říci, že to chcete nějak podpořit. A podpořit to můžete přece jenom tím, že buď zakážete všechno vedle a řeknete: Je to možné jenom na střechách. Ale nevím, jestli je toto správná cesta. Anebo vytvoříte diferencovaný ekonomický model a řeknete tím nepřímo, že podporujete ekonomicky některé typy nebo druhy, chcete-li, více než ty jiné. A to je ta cesta, to je ten náznak.
To znamená, tady říkám, pokud by měl projít ten návrh, znamená podporu pro ty, kteří by realizovali elektrárnu v rámci areálu výrobního, služeb atd. a spíše na střechách těch podniků.
K poslednímu návrhu - zdali prodloužit nebo neprodloužit ochrannou lhůtu pro investice nad 20 MW. Je to svobodné rozhodnutí Sněmovny, jak se rozhodne, jestli tak učiní či nikoliv. Tyto projekty skutečně existují, nicméně podle Energetického regulačního úřadu jsou ve fázi, kdy ještě nemají vydáno povolení. Teď myslím EU. Neumím říci, jestli mají stavební. To nevím. A jenom říkám, že pokud by mělo pak dojít k tomu, že by to byla znehodnocená investice - a teď je jedno, jestli domácí nebo zahraniční subjekt - tak nestojím o to, abychom se opět vystavili nějaké arbitráži, protože mám pocit, že cokoli bylo řešeno arbitráží proti České republice, skoro vždycky jsme prohráli.
To znamená, že je tu čtyřměsíční jakási prodlužovací lhůta pro takto velké projekty, které samozřejmě s sebou nesou ohromné prostředky v rámci investic včetně přípravy. To asi nikdo nepopře - že včetně přípravy. A samozřejmě, že tyto prostředky by mohly být prohlášeny za takzvané stranded cost neboli uvízlé náklady. Samozřejmě se stranded cost neproplácejí, pokud je vše nastaveno tak, že je to předvídatelné.
To znamená - i my se snažíme v tomto návrhu říci ... Ta materie neprošla Sněmovnou ke konci roku, jak bylo původně plánováno. Myslím, že to bylo už v listopadu, jestli se nepletu, pak by žádná lhůta na prodloužení ochrany asi nebyla nutná ani žádoucí, protože by tam byl ten rok ochrany, což považuji za korektní. Ale protože tato norma, když ji dnes schválíme, půjde do Senátu, a nevíme, jak tam dopadne - vrátí se, nevrátí se, půjde panu prezidentovi - tak bude schválena, řekněme, někdy v květnu. Když tedy bude schválena, bude existovat, pokud by prošel ten návrh, ochranná lhůta zhruba asi 11 měsíců, což považuji za solidní signál pro investory, že Česká republika není žádnou banánovou republikou, ale že realizuje své kroky předvídatelně.
To je zhruba z mého pohledu vše. Takže, když to shrnu, musím říci a musím říci s politováním, že nevím, co kolegové ze Strany zelených chtějí. Nevím fakt co chtějí - jestli chtějí podporovat obnovitelné zdroje, nebo podporovat vodu, nebo podporovat čistý vzduch, nebo něco jiného, protože vždycky podporují určitý fragment a pak zjišťují, že to naráží na něco jiného.
Netuším, proč kolegové ze sociální demokracie se chtějí zaseknout v tom, že nejsou ochotni podpořit ani podporu těch 5 kW elektrických pro ty malé domkaře a domácnosti. To opravdu netuším. Netuším.
A co se týče velké novely tohoto zákona, obávám se, že i když se nad ní vedou určitě práce - a mohu možná říci i intenzívní - ani tato vláda to prostě nestihne v celém legislativním procesu projednat. Zbude to na příští vládu. A my se k nějaké diferenciaci, o které se tam mimochodem už píše a uvažuje, prostě dostaneme až v roce 2011 a bude to platit tím pádem až v roce 2012. To je jenom mé shrnutí toho, co zde bylo řečeno, i popis toho, že nejsem žádný zastánce podpory obnovitelných zdrojů tehdy, kdy navíc benefity platí občané a podnikatelé.
Znovu ale říkám: Já jsem ten původní návrh nepodporoval. A když už ten zákon máme, pak buďme předvídatelní. To je vše.
 
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já nevím, jestli pan ministr vystoupí také hned v rozpravě a nebude čekat na závěrečné slovo. Může zůstat. Dobře. V tom případě jsme stále v rozpravě a ptám se, kdo se do rozpravy ještě v této chvíli hlásí. Pokud už nikdo, můžeme rozpravu ukončit.
Závěrečné slovo dám panu ministru Tošovskému. Prosím, pane ministře, máte slovo.
 
Ministr průmyslu a obchodu vlády ČR Vladimír Tošovský Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já už nebudu opakovat obsah novely zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ani se podrobně k jednotlivým pozměňovacím návrhům vyjadřovat
Dovolte mi ale, abych řekl jednu věc. Všechny pozměňovací návrhy jsou pro celkovou situaci v elektroenergetice rozhodně lepší než ponechání současné situace, avšak vše to, co tady zaznělo k jednotlivým, mohu podpořit a dovoluji si vás tedy požádat o podporu vládního návrhu novely zákona a vyslovit s ním souhlas. Děkuji.
 
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Výborně, to bylo závěrečné slovo pana ministra. Na závěrečné slovo by měl nárok také pan poslanec Bursík, kdyby o něj měl zájem. Ne, tak v tom případě závěrečná slova jsou vyčerpána. Já poprosím zpravodaje, aby nám pomalu tedy oznámil postup při hlasování a pak uvidíme. Já zazvoním na poslance, protože se zřejmě pustíme do hlasování. Prosím všichni do lavic. Pana poslance Vojíře tedy žádám, aby nám sdělil, jakým způsobem se vypořádáme s pozměňovací návrhy, které jsou zde v usneseních uvedeny. Prosím, pane poslanče.
 
Poslanec Oldřich Vojíř: Dovolte mi velmi rychlou rekapitulaci. Návrh na zamítnutí zákona podán nebyl, takže o něm hlasovat nemusíme. Je tu doporučení dvou výborů, výbor hospodářský přijal v podstatě takovou změnu, která pokud by byla přijata, vylučuje hlasovat pozměňovací návrhy načtené ve druhém čtení. Pokud ne, tak základem zůstává vládní návrh zákona a k němu tyto jednotlivé návrhy hlasovatelné jsou. Je to srozumitelné? (Ano.)
Takže procedura byla následující, abychom to možná posvětili hlasováním, nejprve budeme hlasovat o hospodářském výboru. Pokud bude přijat, je vše nehlasovatelné a hlasujeme o zákonu jako o celku. Pokud přijat nebude, tak budeme hlasovat postupně o návrhu, který jsem přednesl já ve druhém čtení. Pardon. Nejprve kolega Plašil. Je to bod B a poté bych byl já se svým návrhem zákona pod bodem C a hlasovali bychom nejprve C písm. a) a potom C písm. b).
 
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To je tedy postup hlasování. Ptám se, jestli někomu něco nechybí, nebo jestli je souhlas s tímto postupem. Nechám to pro jistotu odhlasovat. Pokud nikdo nic nenamítá, tak budeme hlasovat, že postup bude takový, jak řekl pan poslanec Vojíř, hospodářský výbor a pak, jak byly přečteny jednotlivé další návrhy.
 
Poslanec Oldřich Vojíř: Děkuji, pane předsedající. Nejprve bychom hlasovali o usnesení hospodářského výboru. Já doporučuji.
 
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane ministře, mohu vás požádat také o stanovisko k návrhu. Vaše stanovisko k hospodářskému výboru?
 
Ministr průmyslu a obchodu vlády ČR Vladimír Tošovský Já ho mám sice rozdělený na dva body, ale nicméně, pokud se budeme bavit o hospodářském výboru, tak neutrální stanovisko.
 
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, souhlas. (Neklid v sále. Ministr: Neutrální stanovisko.) Neutrální, omlouvám se.
 
Kdo je pro, stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 180. Přihlášeno je 176, pro hlasovalo 65, proti 63, takže to bylo zamítnuto.
 
 
 
180    NÁVRH BYL ZAMÍTNUT


PŘÍTOMNO=176
JE TŘEBA=89
 [A] ANO=65 
 [N] NE=63 
 [0] NEPŘIHLÁŠEN, [M] OMLUVEN 
 [Z] ZDRŽEL SE 
 


ČSSD
N
Z
N
Z
Z
N
N
N
N
M
N
N
N
N
N
N
N
Z
N
N
N
N
Z
N
N
N
Z
N
N
N
N
N
N
N
Z
N
N
N
M
M
Z
0
N
N
N
Z
N
M
N
N
N
Z
Z
N
N
M
N
N
Z
N
N
N
Z
Z
N
M
N
N
M
0
 
 
 
 


ODS
A
N
A
A
A
A
A
A
A
Z
A
A
A
A
A
A
A
M
A
A
A
A
Z
A
A
0
A
A
N
0
M
A
A
Z
A
Z
A
0
A
0
A
Z
0
A
A
A
Z
A
N
A
A
A
M
A
A
A
A
A
A
A
0
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
Z
A
A
 
 
 
 


KSČM
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
N
Z
0
Z
0
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
 
 
 
 


KDU-ČSL
M
N
Z
N
N
N
M
Z
N
 
 
 
 
 
 


SZ
N
N
N
A


Nezařazení
N
A
N
A
M
Z
N
A
Z
A
M
A
N
 
 
 
 
 
 
 
 
Poslanec Oldřich Vojíř: Takže jelikož byly body A1 a A2 zamítnuty, jenom podotýkám, že to byla logika hlasovat společně, protože jinak by to nemělo smysl, tak nyní bychom hlasovali o návrhu B. Podporuji. (Ministr má stanovisko neutrální.)
 
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zahajuji hlasování. Kdo je pro. Kdo je proti, stiskne tlačítko a zvedne ruku?
Hlasování má pořadové číslo 181. Přihlášeno je 175. Pro hlasovalo 37, proti hlasovalo 103, takže to bylo také zamítnuto. Prosím dále.
181 NÁVRH BYL ZAMÍTNUT


PŘÍTOMNO=176
JE TŘEBA=89
 [A] ANO=37 
 [N] NE=103 
 [0] NEPŘIHLÁŠEN, [M] OMLUVEN 
 [Z] ZDRŽEL SE 
 


ČSSD
N
N
N
N
N
N
N
N
N
M
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
Z
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
M
M
N
0
N
N
N
Z
N
M
N
N
N
Z
N
N
N
M
N
N
N
N
N
N
Z
N
N
M
N
N
M
0
 
 
 
 


ODS
A
Z
N
Z
A
A
Z
N
N
Z
Z
A
A
A
Z
Z
A
M
A
A
A
A
A
A
Z
0
A
A
N
0
M
Z
Z
Z
A
Z
Z
0
A
0
Z
Z
0
N
A
A
Z
A
N
A
Z
A
M
A
N
N
A
A
A
A
0
Z
Z
A
A
Z
A
A
A
N
Z
Z
A
Z
A
Z
A
Z
 
 
 
 


KSČM
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
0
N
0
N
N
N
N
N
N
N
N
 
 
 
 


KDU-ČSL
M
N
N
N
N
N
M
Z
Z
 
 
 
 
 
 


SZ
N
N
N
N


Nezařazení
N
Z
N
Z
M
Z
N
A
Z
A
M
Z
N
 
 
 
 
 
 
 
 
Poslanec Oldřich Vojíř: Nyní bychom hlasovali o bodu C, pouze nejprve písmeno a), to je do podpora do 5 kilowatt. (Zpravodaj podporuje výrazně. Ministr to má rovněž jako společné, nicméně má stanovisko neutrální.)
 
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 182. Přihlášeno je 176. Pro hlasovalo 68, proti 20, takže to bylo také zamítnuto. Můžeme dál.
 
182 NÁVRH BYL ZAMÍTNUT


PŘÍTOMNO=176
JE TŘEBA=89
 [A] ANO=68 
 [N] NE=20 
 [0] NEPŘIHLÁŠEN, [M] OMLUVEN 
 [Z] ZDRŽEL SE 
 


ČSSD
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
N
Z
M
Z
N
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
N
Z
Z
Z
Z
N
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
M
M
Z
0
Z
Z
N
Z
Z
M
Z
Z
Z
Z
Z
Z
N
M
Z
Z
Z
Z
A
Z
Z
Z
Z
M
Z
Z
M
0
 
 
 
 


ODS
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
M
A
A
A
A
A
A
Z
0
A
A
N
0
M
A
Z
A
A
Z
A
0
A
0
A
A
0
Z
A
A
Z
A
N
A
A
A
M
A
A
A
A
A
A
A
0
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
 
 
 
 


KSČM
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
A
Z
Z
Z
Z
A
Z
0
Z
0
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
A
 
 
 
 


KDU-ČSL
M
N
N
N
N
N
M
Z
Z
 
 
 
 
 
 


SZ
N
N
N
N


Nezařazení
Z
Z
N
Z
M
Z
N
Z
Z
A
M
A
N
 
 
 
 
 
 
Poslanec Oldřich Vojíř: A nyní C pod písmenem b), to je podpora do 1 megawatt pro vlastní kompenzaci. Podporuji. (Ministr má stanovisko neutrální.)
 
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zahajuji hlasování. (Výkřiky ze sálu: Ať žije ČEZ.) Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 183. Přihlášeno je 176. Pro hlasovalo 47, proti 28, takže to bylo také zamítnuto. Můžeme dál.
183 NÁVRH BYL ZAMÍTNUT


PŘÍTOMNO=176
JE TŘEBA=89
 [A] ANO=47 
 [N] NE=28 
 [0] NEPŘIHLÁŠEN, [M] OMLUVEN 
 [Z] ZDRŽEL SE 
 


ČSSD
N
N
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
M
Z
N
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
N
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
M
M
Z
0
N
Z
N
Z
Z
M
N
Z
N
Z
Z
N
N
M
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
M
Z
Z
M
0
 
 
 
 


ODS
A
A
Z
Z
A
A
A
A
N
Z
Z
A
Z
A
A
A
A
M
A
A
A
A
A
A
Z
0
A
A
N
0
M
Z
Z
A
A
Z
A
0
A
0
A
A
0
Z
A
A
Z
Z
N
A
A
A
M
A
N
N
A
A
A
Z
0
Z
A
A
A
Z
A
Z
A
A
Z
Z
A
A
A
Z
A
Z
 
 
 
 


KSČM
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
A
Z
0
Z
0
Z
Z
Z
Z
Z
Z
Z
A
 
 
 
 


KDU-ČSL
M
N
N
N
N
N
M
Z
N
 
 
 
 
 
 


SZ
N
N
N
N


Nezařazení
Z
Z
N
Z
M
Z
N
Z
Z
A
M
Z
N
 
 
 
 
 
 
Poslanec Oldřich Vojíř: Jenom snad malá replika. Zřejmě někteří zelení podporují ČEZ, jak je vidět, tak ať žije, protože tento návrh byl do 1 megawatt.
 
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já jenom upozorňuji, že rozprava byla ukončena, takže vás žádám, abychom se věnovali hlasování a různými výkřiky nevraceli zpátky debatu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
 
Poslanec Oldřich Vojíř: Co se týče nyní, tak jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy a můžeme hlasovat o návrhu jako o celku. Znamená to, že je k hlasování čistá vládní předloha. Podporuji.
 
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Máme před sebou hlasování o celém návrhu zákona. Předpokládám, že i pan ministr bude podporovat celkové hlasování. (Ministr souhlasí.)
Já vám nyní přednesu návrh usnesení, o kterém budeme hlasovat: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s Vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), podle sněmovního tisku 968".
 
Zahajuji hlasování. Kdo je pro přijmout toto usnesení tak, jak jsem ho přečetl, tak stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 184. Přihlášeno je 176. Pro hlasovalo 169, proti 1, takže návrh byl přijat.
 
184 NÁVRH BYL PŘIJAT


PŘÍTOMNO=176
JE TŘEBA=89
 [A] ANO=169 
 [N] NE=1 
 [0] NEPŘIHLÁŠEN, [M] OMLUVEN 
 [Z] ZDRŽEL SE 
 


ČSSD
A
A
A
A
A
A
A
A
A
M
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
M
M
A
0
A
A
A
Z
A
M
A
A
A
A
A
A
A
M
A
A
A
A
A
A
A
A
A
M
A
A
M
0
 
 
 
 


ODS
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
M
A
A
A
A
A
A
A
0
A
A
A
0
M
A
A
A
A
A
A
0
A
0
A
A
0
A
A
A
Z
A
A
A
A
A
M
A
A
A
A
A
A
A
0
A
A
Z
A
Z
N
A
A
A
A
A
A
Z
A
A
A
A
 
 
 
 


KSČM
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
0
A
0
A
A
A
A
A
A
A
A
 
 
 
 


KDU-ČSL
M
A
A
A
A
A
M
A
A
 
 
 
 
 
 


SZ
A
A
A
A


Nezařazení
A
A
A
A
M
Z
A
A
A
A
M
A
A