Takže teď nastupuje ona ráno odhlasovaná změna. Dalším bodem jednání je tedy bod
18.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 97/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas v prvém čtení. Poprosím pana poslance Martina Kocourka, aby promluvil jako první.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek Děkuji. Vážená paní předsedkyně Sněmovny, vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Úvodem bych chtěl jen zrekapitulovat, že podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je zakotvena ve zmíněném zákoně č. 180/2005 Sb., a zákon byl bez významných změn v platnosti v podstatě pět let. Za tuto dobu došlo k výraznému nárůstu množství podporovaných zdrojů a současně došlo k výraznému poklesu investičních nákladů na jejich výstavbu. Oba faktory se nejvýrazněji uplatňují u fotovoltaických elektráren.
Vlivem výrazného snížení investičních nákladů na výstavbu fotovoltaických elektráren a omezení pravomocí Energetického regulačního úřadu dostatečně regulovat podporu vznikla v oblasti podpory a provozování fotovoltaických elektráren problematická situace. Prvním krokem k narovnání situace byla novela zákona č. 180/2005 Sb., z dubna letošního roku, která stanovila podmínku o minimální době návratnosti investice, za které je možné regulovat výši podpory o více než pět procent ročně. Tuto podmínku využije Energetický regulační úřad při stanovení podpory na výrobu elektřiny z fotovoltaických elektráren pro rok 2011.
Energetický regulační úřad též stanoví podporu za elektřinu z obnovitelných zdrojů energií tak, aby bylo dosaženo 15leté doby návratnosti investic, a výše výnosů je zachována minimálně po dobu 15 let. Předpokladem pro zajištění 15leté doby návratnosti investic je přiměřený výnos z vloženého kapitálu za dobu životnosti výroben elektřiny. Předpoklad byl stanoven vyhláškou Energetického regulačního úřadu, která u fotovoltaických elektráren stanovila životnost na dobu 20 let.
Vysoká podpora i garantovaná délka a právo přednostního připojení způsobily velký zájem investorů o výstavbu fotovoltaických elektráren, který vyvrcholil tím, že počátkem roku 2010 objem vydaných kladných stanovisek několikanásobně překročil kapacitu, kterou je schopna česká elektrizační soustava pojmout. V reakci na tuto situaci požádal počátkem února správce přenosové soustavy provozovatele distribučních soustav o pozastavení vydávání kladných stanovisek připojení pro neregulovatelné obnovitelné zdroje, avšak do zastavení připojování již distribuční společnosti vydaly kladná stanoviska na připojení 2352 megawattů pro větrné a solární elektrárny. A protože už bylo vydáno kladné stanovisko, lze tyto projekty ještě teoreticky stále realizovat.
Zároveň nelze toto řešení považovat z dlouhodobé, protože pro obnovení vydávání kladných stanovisek by bylo možné znovu požadovat přednostně připojit vysoké výkony z nestabilních zdrojů. Zároveň by tak vzniklá situace negativně postihovala připojování malých zdrojů, které mají na popsané problémy jen malý význam.
Dalším problémem je, že zákon garantuje podporu i na vlastní spotřebu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tento princip za současné situace může být výrazně zneužíván u výroben nepřipojených do elektrizační soustavy, tzv. ostrovních systémů. Je vysoce pravděpodobné, že z důvodu nepřipojování výrobci zvolí tuto možnost a požádají o podporu na vlastní spotřebu elektřiny. Za situace, kdy je vysoký rozdíl mezi výkupní cenou a příspěvkem na výrobu, systém nemotivuje k efektivnímu využití vlastní spotřeby. To může být zneužito k čerpání příspěvku a neefektivnímu využívání či maření vyrobené energie.
Vzhledem k výše popsanému je stávající znění zákona stále výhodné pro investice do výstavby velkých fotovoltaických farem. Díky možnosti snadného dočasného odejmutí zemědělských nebo lesních pozemků z jejich půdního fondu mají investoři též výhodné podmínky pro zástavbu velkých ploch a realizaci vysokých instalovaných výkonů, které musejí být podle zákona přednostně připojeny k přenosové soustavě nebo distribučním soustavám.
Jak jsem již zmínil, pokud bychom neučinili nic, bylo by možné, aby byly podle dat ze srpna 2010 realizovány fotovoltaické elektrárny v celkovém instalovaném výkonu až zhruba 2300 megawatt. To by však podle následných propočtů potřeby příspěvků k výkupným cenám elektřiny z fotovoltaických elektráren, a to opět ze srpna 2010, mělo fatální dopady do konečných cen elektřiny, to znamená pro domácnosti a maloodběratele zvýšení o zhruba 20 procent a pro průmysl o zhruba 23,5 procenta. A což by mělo zejména pro konkurenceschopnost českého průmyslu naprosto devastující účinky.
Pro jistotu tedy opět jen připomenu, že řešíme problém, který tato vláda zdědila. Nicméně Ministerstvo průmyslu a obchodu a vláda vědoma si závažných důsledků situace začala již v srpnu letošního roku konat, což dokazuje zejména fakt, že problémem dopadu podpor obnovitelných zdrojů energií se již v srpnu a září dvakrát zabývala porada ekonomických ministrů a následně se problematikou obnovitelných zdrojů vláda zabývala již na šesti svých zasedáních.
Ze závěrů jednání porady ekonomických ministrů a vlády České republiky vyplynul následující postup. Vláda pracuje se dvěma základními scénáři, absorpčním a extenzívním, mezi nimiž je hranice 10procentního nárůstu cen elektřiny v roce 2011, a to vlivem navýšení podpor obnovitelných zdrojů. Byl zřízen vládní koordinační monitorovací výbor pro vývoj cen elektřiny, který má za úkol monitorovat a odhadovat vývoj cen elektřiny v roce 2011 a navrhovat vládě opatření ke zmírnění dopadů vlivu zvýšených podpor obnovitelných zdrojů na ceny elektřiny.
Co se doposud podařilo vládě vykonat? Vláda schválila národní akční plán na podporu obnovitelných zdrojů, který zejména reflektuje náš závazek vůči Evropské unii mít na spotřeby energií v České republice v roce 2020 13procentní podíl obnovitelných zdrojů. Ale zároveň tento národní akční plán stanovuje stropy pro podpory jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů.
Zároveň vláda dnes předkládá do Poslanecké sněmovny tuto rychlou novelu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, která stanovuje, že od 1. 3. 2011 budou podporovány pouze ty fotovoltaické elektrárny, které budou umístěny na budovách a do maximálního výkonu 30 kilowatt. Dále tato novela říká, že podpora fotovoltaických elektráren na volných plochách již nebude od 1. března roku 2011 poskytována. Zároveň tato novela stanovuje, že nebude též poskytována novela tzv. Ostrovním provozům fotovoltaických elektráren neboli výrobě pro vlastní spotřebu.
V novele zákona o daních z příjmů vláda též navrhuje zrušení daňových prázdnin pro obnovitelné zdroje a zavedení lineárních odpisů nákladů na pořízení obnovitelných zdrojů.
Závěrem bych chtěl jen zrekapitulovat, že tato novela zákona upravuje problematiku podpory fotovoltaických elektráren do budoucna.
Přičemž, jak jsem již zmínil, říká, že nárok nově bude vznikat pouze výrobnám připojeným do elektrizační soustavy, nikoliv tedy ostrovním provozům. Nárok bude nově vznikat pouze fotovoltaickým elektrárnám s instalovaným výkonem do 30 kilowatt, které budou umístěny na střechách a konstrukcích budov. Fotovoltaické elektrárny, které jsou připojené do elektrizační soustavy, budou mít zachované právo na podporu podle stávajících podmínek. Zdroje nepřipojené do elektrizační soustavy, ale uvedené do provozu před 1. lednem 2011, mají 12 měsíců na to, aby se připojily do elektrizační soustavy. Jestliže tak učiní, bude jejich právo na podporu zachováno. Výše podpory bude odpovídat garantované výši pro daný zdroj platný v době připojení do elektrizační soustavy.
Tento zákon, tato novela, by měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2011. Výše zmíněnými ustanoveními této novely se tak podaří dosáhnout toho, že v letech 2010 a 2011 tak nebudou realizovány fotovoltaické elektrárny o výkonu až 700 megawatt, z čehož plyne úspora na podporách pro obnovitelné zdroje zhruba 7,8 mld. korun, což představuje úsporu zhruba 137 korun na jedná megawatt hodinu.
Úplným závěrem bych chtěl připomenout, že vzhledem k vážnosti situace vláda navrhuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s návrhem zákona již v prvním čtení, neboť pro předpokládaný účinek této novely je potřeba i realizovat jí navrhované změny už do konce tohoto roku. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji panu ministrovi. Teď bych požádal poslance Milana Urbana, který je určeným zpravodajem pro první čtení tohoto návrhu. Prosím, máte slovo.
Poslanec Milan Urban: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, motivem předložení této normy i té další i třetího zákona, který je tady ve hře ohledně fotovoltaických elektráren, je jistě to, že došlo v posledních dvou letech k velmi vysokému nárůstu těchto solárních elektráren, což znamená riziko, velmi realistické riziko, dramatického nárůstu ceny elektrické energie od 1. 1. 2011 jak pro domácnosti, tak pro firmy.
Myslím, že vám mohu říci dobrou zprávu, protože vnímáme stejně tak jako vládní koalice, že toto riziko je skutečně dramatické, tak jsme připraveni podporovat některé následující kroky. Možná využiji této příležitosti a promluvím o všech třech normách najednou. Snad se na mě nebudete zlobit.
Tato norma se dívá do budoucnosti, o které mluvil pan ministr a říká, že v zásadě bude velmi omezeno do budoucna stavět tyto solární elektrárny a tedy zakázáno na zemědělské půdě, ale jsou tam další limity, tedy v budoucnosti by se neměla opakovat situace nějakého neřízeného nárůstu těchto zdrojů tak, abychom situaci museli řešit znovu. Zákon, který přijde jako další k projednávání, řeší situaci aktuální, to znamená, aby nedošlo k dramatickému skokovému nárůstu cen elektrické energie pro domácnosti, ani pro firmy, a v zásadě s tím koresponduje návrh sociální demokracie, který je ve hře v legislativním procesu a promítne se pravděpodobně v průběhu projednávání tohoto zákona formou pozměňovacího návrhu ve druhém čtení.
Možná by stálo za to, abych tady řekl, o jaká opatření se jedná. Tak, aby nedopadlo na domácnosti negativně skokové zdražení elektrické energie a rovněž na firmy, je nezbytné pravděpodobně nebo s určitou absolutní jistotou omezit výkupní cenu, respektive omezit dopad na domácnosti. Vládní návrh spočívá v tom, že by tady byla dotace do výše 12 mld. korun pro distribuční společnosti, které by vyplácely výrobcům elektrické energie na solárních elektrárnách dotovanou cenu a náš návrh je v zásadě stejný. Liší se jenom v tom, kde se vezmou zdroje do státního rozpočtu na tuto formu dotace výkupní ceny.
Vládní návrh bude předpokládat pravděpodobně to, že se bude zapojovat více zdrojů, tedy, že to bude srážková daň, nebo chcete-li nějaký odvod z výkupní ceny. V tom se nelišíme s vládním návrhem, lišíme se pouze ve výši odvodu, kde sociálnědemokratický návrh říká, že bychom měli 50 % z výkupní ceny vlastně odvést jakousi srážkovou daní na fond, který by byl pravděpodobně na Ministerstvu financí, nebo Ministerstvu průmyslu a obchodu, to je v zásadě jedno, a z tohoto fondu by tyto prostředky byly poskytovány distribučním společnostem tak, aby se navýšení cen nepromítlo pro domácnosti, ani pro firmy.
Ten vládní návrh říká, že by srážková daň, nebo chcete-li odvod, byl ve výši 26 %, a zapojuje do toho ještě další zdroje, tedy zvyšuje poplatek za vyjmutí ze zemědělské půdy ve výši nějakých 1,7 mld. korun a zapojuje do toho část prostředků z emisních povolenek. Myslím, že jestli tady bude nějaká diskuse, tak na téma, nakolik je realistické tyto prostředky z těchto jednotlivých zdrojů získat právě do fondu, který by eliminoval dopady cen elektrické energie, ale v zásadě to nebude nějaká opozičně-vládní, nebo vládně-opoziční bitva. To je ta zpráva, kterou jsem vám říkal na začátku.
My jsme tedy připraveni podpořit zrychlené čtení tohoto návrhu, který řeší příští období, tedy nepodali jsme veto na projednávání tohoto návrhu a budeme v hlasování tento návrh podporovat. Co se týká druhého návrhu, tak ten nebude projednáván v § 90, protože ještě vyžaduje nějaké dopracování a pozměňovací návrhy i z vládní pozice, tedy tam já říkám teď nahlas na mikrofony: pokud bude dnes doprojednán, jsem připraven svolat hospodářský výbor tak, aby mohl zasednout v úterý příští týden, aby ve středu příští týden mohlo proběhnout druhé čtení a konečné znění zákona mohlo být schváleno nejpozději v pátek příští týden tak, abychom skutečně nestrašili občany, ani firmy tím, že jim hrozí nějaký dramatický nárůst cen elektrické energie pro příští rok.
Tedy kontinuálně platí to, co jsem říkal ve vztahu k eliminaci tohoto rizika, že sociální demokracie je připravena velmi konstruktivně podporovat návrhy, které budou znamenat, že cena elektrické energie v příštím roce pro domácnosti a pro firmy dramaticky neposkočí. Děkuji.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, páni ministři, já bych se chtěl také v krátkosti zmínit o problému v souvislosti s fotovoltaickými elektrárnami. Předem bych chtěl říci, že nejsem nepřítelem obnovitelných zdrojů, chápu je jako určitý doplněk k těm klasickým zdrojům, ale tak jako ve všem všeho moc určitě škodí, a to je i případ fotovoltaických elektráren.
Fotovoltaické elektrárny jsou jistě obrovským byznysem, rostou jako houby po dešti. Jestliže v roce 2008 byl instalovaný výkon ve fotovoltaických elektrárnách v České republice pouze necelých 40 megawatt, v roce 2009 to již bylo 470 megawatt a předpoklad konce roku 2010 se blíží již pomalu hranici 2000 megawatt. To je vlastně jaderná elektrárna Temelín. Já si myslím, že nikdo z nás nedomyslel, jaký boom bude fotovoltaika znamenat. Mám tím na mysli, když se schvalovalo zvýhodnění fotovoltaických elektráren, zvláště když v posledních několika letech klesly výrazně investiční náklady, a to až o 60 %, a tím se také zrychlila návratnost této investice.
Podíváme-li se k našim městům, k obcím, tak skoro není obce a města, aby na svém katastru neměly takovouto fotovoltaickou elektrárnu, a já ani nezazlívám některým starostům, zastupitelům, že toho využívají jako vítaný zdroj, vítaný příspěvek k jejich rozpočtům zvláště u menších obcí
A to bez ohledu na to, že nedomýšlí třeba, jaké dopady to celkově může mít - jak do cen elektrické energie pro spotřebitele, tak do krajiny či do záboru orné půdy. Co je právě alarmující, je zábor orné půdy, protože podíváme-li se, tak řada takových fotovoltaických farem se staví právě na oné půdě. A já myslím, že to je - a nebojím se nazvat - že to je zvěrstvo. Je na místě jistě tento trend zastavit a další stavby na polích, která by měla sloužit jistě k něčemu jinému, radikálně omezit. A cílem předkládané novely je právě toto.
Je třeba si také uvědomit tu skutečnost, že denně z naší přírody mizí 15 hektarů orné půdy - samozřejmě nejenom vlivem fotovoltaických elektráren - a je třeba ornou půdu chránit tak, aby byla k dispozici především pro to, pro co je určena.
Rozmach solární energetiky žene také vpřed vysoká výkupní cena elektřiny. Bylo to tady již řečeno jak panem ministrem, tak i panem zpravodajem, a navíc je to garantováno po dobu 20 let. Stát tak garantuje určitý byznys na dobu 20 let. Podle regulačního úřadu také na každých 10 megawatt instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren uvedených do provozu se zvyšuje celková cena elektřiny pro konečné spotřebitele o dvě koruny na megawatthodinu. To představuje tedy zdražování, poměrně dramatické zdražování, pro domácnosti, ale i pro podniky.
Živelný rozvoj solární, ale samozřejmě také i větrné energetiky, by také podle odborníků mohl způsobit energetický kolaps, může ohrožovat bezpečný a spolehlivý provoz distribučních sítí a na tom se konec konců shodují i distribuční firmy. Proto také došlo k tomu, že přestaly udělovat tyto distribuční firmy kladná stanoviska k žádostem o připojení nových solárních elektráren do sítě.
Já bych chtěl ale zmínit ještě jeden problém, který může nastat. Je třeba se ptát, co po 20-25 letech, až dojde k ukončení životnosti solárních elektráren, co bude? Jak bude zajištěna likvidace těchto elektráren - ekologická likvidace? Jsou tam přece i materiály, které nejsou zrovna příznivé k životnímu prostředí, nechci říci přímo nebezpečné pro životní prostředí, a likvidace samozřejmě nebude ani levnou záležitostí.
Je jistě tedy na místě i obava, že firmy, které dnes vlastní fotovoltaické elektrárny, také po 20 letech již nemusí existovat. Já vím, je to dlouhá doba 20 let, ale tato skutečnost může nastat; může dokonce nastat řízený konkurz takovýchto firem a je třeba se ptát, kdo pak bude tato rozsáhlá pole fotovoltaických elektráren likvidovat. Obce? Města? Je to problém určitě a k tomu může dojít!
Já jsem hovořil minulé volební období právě o tomto tématu, kdy jsme tady už projednávali na plénu problematiku fotovoltaických elektráren a tehdy jsem se ptal i pana tehdejšího ministra Tošovského. Hovořil jsem o tom, že by určitě bylo na místě zřídit jakýsi fond pro likvidaci fotovoltaických elektráren; fond, do kterého by přispívali jednotliví provozovatelé nějakou částkou za každou vyrobenou kilowatthodinu. A tento fond by právě sloužil v případě, že už nebude vlastník, který by se postaral o likvidaci, že by sloužil právě na úhradu takové ekologické likvidace fotovoltaických elektráren, tak jako je to například u těžebních uhelných firem, společností, i když přiznávám, že je to trošinku jiná záležitost, ale tam také odvádějí určité finance na to, by likvidovaly nebo napravovaly problémy, které byly spojeny s těžbou, s likvidací, a přispívaly třeba i na rekultivaci území postiženého po těžbě.
Tehdejší pan ministr Tošovský mne tehdy odkázal na aktualizovanou energetickou koncepci ČR, kde se o vytvoření takového fondu hovoří. Bohužel žádná legislativní iniciativa v tomto směru učiněna nebyla. A chtěl bych se zeptat jednak pana ministra průmyslu a obchodu, ale možná i pana ministra životního prostředí, zdali tedy je vedena určitá úvaha o zřízení takového fondu, do kterého by přispívali provozovatelé fotovoltaických elektráren právě na řešení následných likvidací. Zda je tedy vedena a jaké je jejich stanovisko. To by mě opravdu zajímalo a myslím si, že nejenom mě, že by to zajímalo třeba i obce, města. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak. A mám tady další přihlášky. Přihlásil se do rozpravy pan poslanec Karel Šidlo a pak pan poslanec Jan Husák. Prosím pana poslance Šidla jako dalšího. Prosím.
Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi učinit několik poznámek čistě jenom k projednávanému tisku 97, k dalším se budu vyjadřovat později. Samozřejmě, že na závěr mého vystoupení vás seznámím se stanoviskem klubu Komunistické strany Čech a Moravy.
První poznámka souvisí s tím, že si dobře vzpomínám z minulého volebního období, jak složitě jsme projednávali novelu, která zde byla zmíněna jak předkladatelem, tak i předsedou hospodářského výboru a týkalo se to regulace výše příspěvku na výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů vázaných právě na rychlý rozvoj a pokles ceny investičních nákladů na budování fotovoltaických elektráren. Bylo to poměrně složité, a když to řeknu hodně otevřeně, byly to velké porodní bolesti, abychom se dopracovali k tomu, že tato regulace nebude vázána na žádné procento, ale že bude skutečně uplatněna plně pouze v přepočtu na dobu návratnosti investic do těchto výrobních zařízení. Velmi mne mrzí, že až dnes se dostáváme k dalšímu kroku, který již v té době byl zřejmý a věděli jsme dobře a byl vlastně připraven už jako poslanecká novela v tom smyslu, abychom skutečně nedělali další zábory zemědělské půdy, jak tady zmiňoval předřečník kolega Votava, v tom, jakým způsobem se začaly šířit tyto fotovoltaické elektrárny po zemědělské půdě. Já si dokážu představit i to, jakým způsobem zemědělská půda pod tato zařízení je získávána, a možná, že nejsem daleko od pravdy, když jsou to pouze pronájmy a po úspěšných 20 letech těžby z těchto elektráren vlastníkům pozemků zůstane ten obrovský problém, který zde již byl zmíněn, a to je otázka likvidace těchto zařízení. Ale to je otázka smluv a vlastnických vztahů. Do toho nechci dneska vůbec zasahovat. Je to spíš jenom k zamyšlení, protože to je jeden z důležitých faktorů, který má vliv na výstavbu těchto zařízení.
Zmíním zde další věc. Kromě toho, že jsme zmeškali dobu, ať už to byla vláda Mirka Topolánka, nebo to byla vláda úřednická v minulém volebním období, a nečinili jsme nic proti těmto krokům, které jsou dneska zcela běžné a setkáváme se s nimi v každodenní praxi.
Co vidím jako velký problém, a to zde zmíněno ještě nebylo, že málokdo se zmiňuje o tom, za jakých energetických nároků a podmínek jsou vlastně vyráběny fotovoltaické panely. Pokud moje informace nejsou mylné, tak fotovoltaický panel nikdy nevyrobí tolik energie, kolik je do něj vloženo. Tady je to také otázka zamyšlení nad tím, jestli toto je skutečně ten správný a vhodný zdroj zpracování sluneční energie v rámci ČR.
A na závěr chci říci, že tisk 97 je to, co bylo očekáváno i poslanci KSČM, a měli jsme enormní snahu již v 5. volebním období udělat cokoliv pro to, aby se situace z hlediska instalace a využívání fotovoltaických elektráren, včetně finančních dopadů na jednotlivé naše občany a firmy z hlediska nárůstu cen energie, řešila. Plně tento návrh podporujeme, protože vítáme to, že už konečně jsme pochopili, že legislativa je jedinou cestou, jak vyřešit tento problém do budoucna, přemístit tato zařízení skutečně na střechy a zařízení související s budovami, a že omezujeme výkon, který dostává plnou podporu, a nutíme ty, kteří chtějí spekulovat s výrobou elektřiny a získávat dotace na vlastní spotřebu, že už likvidujeme tímto zákonem možnost, aby oni mohli zůstat jako samostatná ostrovní zařízení.
My tuto novelu zákona plně podporujeme a podporujeme i projednání ve zrychleném prvním čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrá. Teď se mi do rozpravy ale přihlásil pan ministr Pavel Drobil, takže se omlouvám poslanci Husákovi, že dostane přednost. Prosím, pane ministře.
Ministr životního prostředí ČR Pavel Drobil Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi možná i v reakci na kolegu předřečníka trošku obecnější vystoupení k tomuto tématu z pohledu ministra životního prostředí.
Kauza solárních elektráren je z mého pohledu názorným důkazem pravdivosti lidového rčení, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Je to výstraha do budoucna, je to ukázka, jakým způsobem se určitě nemají podporovat obnovitelné zdroje. Součtem řady pochybení vznikla situace, která nepomáhá životnímu prostředí, ale pouze nahrává spekulacím, možná lobismu. To vše na úkor občanů ve prospěch velkého solárního byznysu. Přičemž samotný ekologický přínos je několikanásobně vymazán ztrátou prostředků, které jsme ve prospěch ochrany životního prostředí mohli investovat daleko efektivněji.
Jaké byly, dámy a pánové, hlavní příčiny a chyby. Už samotný zákon číslo 180 z roku 2005 Sb. nadělil solárním elektrárnám nepřiměřeně vysokou podporu, a to i ve srovnání s jinými obnovitelnými zdroji. Snad si to autoři zdůvodňovali tím, že právě fotovoltaické panely jsou velice drahé, a proto potřebují větší dotace. To je však od samého začátku špatný argument. Sám fakt, že nějaký zdroj je dražší než jiný, je spíše důvodem k opatrnosti než ke zvyšování podpory. Má ekologickou logiku zvýhodnit čisté zdroje proti špinavým, obnovitelné proti fosilním palivům, ale samotný výběr, který rovnocenný ekologický zdroj více využívat, nechme, prosím, příště na investorech a na trhu. Selský rozum nám totiž říká, že čím levnější čistý zdroj se použije, tím více čisté energie si můžeme koupit a o to více prospějeme našemu životnímu prostředí.
Efekt vysoké podpory byl ještě umocněn tím, že stavitelé solárních panelů, jak už tady bylo několikrát řečeno, získali garanci vysoké úřední ceny na velmi dlouhou dobu a s jistotou přednostního připojení. V zásadě šlo o cosi, jako velice lukrativní zakázku přidělovanou každému, kdo přišel a měl dost peněz. Tento víceméně morální problém se stal ekonomickým problémem ve chvíli, kdy takříkajíc začalo být příliš mnoho slimáků a málo salátu. Tedy když se na jaře roku 2009 spustil takový solární boom, že už nešlo pouze o nemravně vysoké individuální zisky, ale o celkové citelné zvýšení ceny elektřiny. Trh zafungoval. Cena panelu spadla na polovinu, zájem investorů logicky rapidně vzrostl. Co nezafungovalo, byla státní správa. Výkupní cena zůstala stejně vysoká.
Populární úřednická vláda, která ji k tomu mohla svou vysokou autoritou donutit, neudělala vůbec nic. Nepředložila žádný vlastní návrh zákona podobného tomu, který máte před sebou. Kdyby se tak stalo už v roce 2009, měli jsme po problémech. Je záhadou, proč to kabinet Jana Fischera ani nezkusil. Já bych byl rád, aby si na tuto nečinnost úřednického kabinetu vzpomněli všichni, kdo si kdykoliv v budoucnosti budou zahrávat s dalším pádem politického kabinetu a instalací nějaké další úřednické vlády.
Dál k problému. Vysoká podpora a její udržení v době, kdy klesla cena panelů, by byla ospravedlnitelná, kdyby podpora obnovitelných zdrojů směřovala ke konečným spotřebitelům. Tuto podporu my zachováváme. Podporu směřovanou k domácnostem a obcím, malým zdrojům na budovách ke krytí místní vlastní spotřeby. Nikoliv slunečním megapolím, které hyzdí krajinu, zabírají zemědělskou půdu a slouží v prvé řadě nikoliv přírodě, ale nemravnému zisku. Nemravnému nikoliv proto, že je vysoký, ale proto, že je státem vytvářený a státem garantovaný. Jedni inkasují stamiliony, zatímco náklady ekologického chování nesou jiní. Přitom spotřebitelé byli v tomto případě zcela připraveni o možnost svobodného výběru. To není ani spravedlivé ani rozumné.
Vinou těchto chyb, dámy a pánové, jsme nyní v situaci, kdy výroba elektřiny v Evropě sice výrazně zlevňuje, ale čeští občané a firmy za ni budou muset zaplatit více. Naše vláda šlápla na záchrannou brzdu. Redukce podpory znamená, že stavba dalších fotovoltaických polí už nebude tak lukrativní a investoři se snad vrhnou jinam. Nicméně budeme tu mít drahé sluneční elektrárny, které se stihnou postavit do data účinnosti navrhované novely. A já věřím, že to bude konec roku nikoliv březen. Odhaduje se, že za 15 let, po kterou budou mít tyto elektrárny garantovanou vysokou výkupní cenu, by mohla jejich podpora stát spotřebitele až 500 miliard korun.
Proto je součástí návrhu novely i stanovení stropu pro příspěvek na obnovitelné zdroje, a to ve výši 370 korun na megawatthodinu. Tím je omezeno zdražení elektřiny pro konečného spotřebitele. Zbytek, a to až do výše 12 miliard resp. přesně 11,7 miliardy ročně bude dotovat stát. Není to šťastné řešení. Tyto peníze bude muset vláda někde vzít, což znamená, že budou někde chybět. Takže daňoví poplatníci si tady tak jako tak připlatí. Navíc se tím definitivně ztrácí i jediná ekologická logika, totiž ta, že čím dražší zdroj, tím více jím lidé šetří, neboli cena snižuje spotřebu. To je starý tržní, ale i ekologický princip. Nicméně my jsme se už v roce 2005 rozhodli trh obejít a nyní jen toto pokřivení trhu napravujeme bohužel dalším pokřivením. A to z čistě sociálních důvodů, nikoliv kvůli ekologii. Ta dostala na frak, stejně jako ekonomika.
Obránci slunečních elektráren by nyní mohli tvrdit, že nakonec prospějeme životnímu prostředí, protože sluneční elektrárny tu přece stojí a budou stát i těch 15 let a dodávat čistou energii do sítě. Zní to hezky, ale bohužel je to jinak. Ty stamiliardy, které bude stát podpora solárních elektráren, a teď odhlížím od toho, z jakých kapes ta podpora půjde, jsme totiž mohli ve prospěch ekologie využít mnohem efektivněji. Mohli jsme je investovat do úspor, do zateplování domů, do tepelných čerpadel, do využívání odpadu, event. biomasy. Jestliže nyní musíme solární elektřinu dotovat penězi s povolenek, a to bude další z témat, je to za cenu toho, že nebudou investovány do nejmodernějších zelených technologií. Nejlogičtější cestou, kterou vláda navrhuje zdanění dotace výkupní ceny elektřiny ze slunečních elektráren, která se chystá v těch předložených návrzích. Je to sice možná způsob krkolomný, nicméně jediný ekonomicky logický. V podstatě jde o snahu napravit opomenutí spočívající v tom, že stát včas nesnížil výkupní cenu solární elektřiny, takže si ji teď vezmeme ve formě daní. Jistá forma krkolomnosti, s níž se tato vláda musí vyrovnat s problémem, který nezpůsobila, bezpochyby může snížit důvěryhodnost státu a může mít své následky. Já prosím, nechť je to další varování, abychom byli příště při vytváření jakýchkoliv dotačních titulů v podporování čehokoliv, byť s dobrou vůlí, abychom byli obezřetní. Nemáme dnes k dispozici žádná dobrá řešení, jen ta méně špatná, prosím, přijměme.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já tady mám sérii faktických. První se k faktické přihlásil pan poslanec Hojda, paní poslankyně Konečná a pan poslanec Pecina, takže v tomto pořadí bych vás poprosil, kdybyste přednesli své faktické poznámky.
Poslanec Pavel Hojda: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych panu ministrovi životního prostředí i docela zatleskal za to, co tady řekl, až na tu pasáž, kdy se odvolával na úřednickou vládu a aby si poslanci napříště rozmysleli, zdali budou opět ustavovat úřednickou vládu. Je zapotřebí připomenout, čí ta úřednická vláda byla a jak byla sestavena - byla to sociální demokracie, ODS a Strana zelených. Takže tam se podívejte, kdo má odpovědnost za to, co se tady nestalo a co se neudělalo.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, dovolte mi také zareagovat na vystoupení pana kolegy Drobila a vzkázat mu prostřednictvím předsedajícího, když mluvil také o té nečinnosti úřednické vlády - my a šéf Energetického regulačního úřadu na výboru pro životní prostředí na podzim roku 2009 prohlásil, že o těchto problémech věděli už minimálně od konce roku 2008. Do 8. 9. 2009 vládla vláda Topolánkova dvě, jak si můžete přečíst na stránkách Úřadu vlády, jejímž ministrem průmyslu a obchodu, který měl tuto problematiku na starosti, byl pan ministr Říman. A pan ministr Říman je dnes hlavním poradcem pana premiéra. Tak jenom pro upřesnění, abychom si na sebe neházeli špínu, nicméně obviňování nikomu ceny energie nesníží. Proto pojďme konečně něco řešit, ale neobviňujme se navzájem. (Potlesk v levé části sálu.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych ještě - promiňte, ale k faktické není přednost, takže teď má pan poslanec Pecina a pak může reagovat pan poslanec Drobil. V tomto pořadí - Pecina a pak pan ministr Drobil.
Poslanec Martin Pecina: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych také prostřednictvím pana předsedajícího vzkázal panu ministrovi životního prostředí - připomenu - já se na něj nezlobím, protože on tady v té době nebyl. Ale fakta jsou taková, že když úřednická vláda nastoupila a pak Sněmovna už prakticky neměla zasedat, čili my jsme žádné zákony nepředkládali. V okamžiku, kdy jsme pochopili, že budeme moci předkládat zákony, tak jsme tento zákon neprodleně předložili, a to je také důvod, proč už dnes Energetický regulační úřad může na příští rok výkupní ceny elektrické energie z fotovoltaických zdrojů snižovat. Čili my jsme konali ihned, i když jsme mohli - teď tady hovořím za Fischerovu vládu jako jediný její člen v této místnosti - takže my jsme konali skutečně neprodleně. Problém nastal skutečně v roce 2008, protože se mělo jednat v roce 2008. To je poznámka pro ty, kteří by chtěli svrhnout politickou vládu a nastolit opět úřednickou. Takže to nebylo zas až tak špatné. Děkuji.
Ministr životního prostředí ČR Pavel Drobil Nejdřív k paní kolegyni Konečné prostřednictvím pana místopředsedy. Topolánkova vláda dvě, jak paní kolegyně řekla, neskončila 8. 9., ale 8. 5., to je velmi významný rozdíl. Já jsem tady hovořil o tom - já jsem tady nehovořil o tom, jak efektivně nebo neefektivně konala vaše vláda, úřednická vláda. Ona nekonala. To, že připravila návrh, který snížil cenu elektrické energie, to je jedna rovina. A druhá rovina, kterou tady řeší ten balík těch zákonů, je dopad, který to má na instalované výkony let 2009 a 2010, respektive 2009 a tam já žádnou akci úřednické vlády nevidím. Ale já rozumím tomu, že vláda, která tady chvíli vládla a věděla, respektive nevěděla, jak dlouho bude vládnout, jestli bude moci předkládat zákony nebo nebude moci předkládat zákony, jestli pro ně získá podporu ve Sněmovně nebo nezíská, takže konala tak, jak konala. Já jí to svým způsobem nevyčítám, ona svou nečinnost měla zakódovánu ve svém vzniku. Já jenom prosím říkám, až si tady zase budeme zahrávat s nějakým pádem vlády bez toho, aniž bychom věděli, co bude následovat den poté, až tady budeme zase adorovat nějakou úřednickou vládu, abychom si uvědomili, jaké to může mít následky.
Poslanec Martin Pecina: Děkuji, ale, pane ministře, ta vláda prostě konala. To je ten zákon, který je předkládán dnes, ta novela zákona, tak není o tom, jestli se v roce 2011 sníží nebo nesníží množství instalovaných megawattů ve fotovoltaických elektrárnách, to už je vyřešeno, a to je vyřešeno proto, že ta úřednická vláda skutečně konala. Dneska řešíte nějaké finanční dopady na obyvatelstvo, ale to, o čem hovoříte, že je problém, tak to se skutečně již neřešilo, to v tom zákoně je. Skutečně se v tomto mýlíte. Děkuji.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, vážený pane předsedající, dovolte mi ještě jednou zareagovat. Já si, pane ministře, myslím, že tři měsíce jsou úplně jedno. Ve chvíli, kdy pan ministr Říman tři čtvrtě roku věděl, co se děje a kdyby ten návrh zákona připravil, tak ho úřednická vláda mohla společně s Poslaneckou sněmovnou doprojednat. To vůbec není problém, takže jenom když se o tom bavíme, ale nicméně pojďme hlasovat, protože je asi teď podstatné, aby se ceny energií pro podniky i lidi opravdu snížily. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě tady máme i faktickou pana poslance Sobotky, takže ho prosím o slovo. Pardon - řádné ne - řádné tady mám ještě dvě. Jestli je to řádně - takže přednostní právo, to je zase jiná. Prosím.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já si skutečně vybavuji tu chvíli, kdy tady Poslanecká sněmovna projednávala novelu, kterou předložila vláda Jana Fischera. Já bych té vládě chtěl ještě jednou za to poděkovat, že to udělala, protože tím, že se ten zákon přijal, tak je možné od 1. ledna příštího roku výrazným způsobem snížit výkupní ceny. Ale pan ministr Drobil tohle téma tady otevírat neměl. Myslím si, že pro ODS to není dobře, aby se tyto věci tady diskutovaly, protože to byla Občanská demokratická strana, jejíž poslanci k tomu návrhu vlády Jana Fischera předkládali pozměňovací návrhy. My jsme tady hlasovali nejen o tom základním návrhu vlády Jana Fischera, který umožňoval výrazně snížit výkupní ceny od 1. ledna příštího roku, ale v rozpravě tady byly předloženy také dva pozměňovací návrhy poslanců ODS, které šly proti tomuto návrhu. To znamená, snažily se zmírnit ten možný pokles výkupních cen z fotovoltaických elektráren nebo dokonce zaváděly možnosti výjimek pro velké provozovatele fotovoltaických elektráren. Byli to poslanci ODS, kteří tady tyto návrhy předkládali a snažili se lobbovat za zájmy fotovoltaických elektráren.
Já chci jasně říci za poslanecký klub sociální demokracie, že jsme ani jeden z těchto dvou lobbistických návrhů poslanců ODS nepodpořili, ani jeden sociálně demokratický poslanec pro ně nehlasoval. Jasně jsme je tady na plénu Poslanecké sněmovny odmítli a pro tyto návrhy nakonec hlasovala jenom část poslanců Občanské demokratické strany a ty návrhy tady na plénu Poslanecké sněmovny neprošly. My jsme jako sociální demokraté jednoznačně hlasovali pouze pro vládní návrh, pro to, aby skutečně mohlo dojít ke snížení výkupních cen. A byla to vláda Jana Fischera, která jako první ten návrh předložila. Je přesně pravda to, co zde také již bylo zmíněno - vláda Mirka Topolánka za celou dobu svého působení nepředložila do Poslanecké sněmovny jediný návrh zákona, který by měnil podmínky, které definovaly prostředí pro fungování fotovoltaických elektráren v naší zemi.
Poslední poznámka k pádu vlády Mirka Topolánka. Ta vláda by přece nikdy nepadla, kdyby její pád nepodpořili samotní vládní poslanci. My jako opozice jsme několikrát navrhovali vyjádření nedůvěry vládě Mirka Topolánka, bylo to na místě. Ta vláda dělala celou řadu velmi vážných chyb, ale padla jenom díky tomu, že část jejích vlastních poslanců nepodpořila vlastní vládu. Byli to poslanci z ODS a byli to poslanci ze Strany zelených. Tam by si tedy vládní strany měly zpytovat svědomí a přemýšlet o tom, proč ztratily podporu vlastních poslanců. A díky tomu, že vláda Mirka Topolánka ztratila podporu vlastních poslanců, tak nakonec ten útok opozice byl úspěšný. Děkuji. (Potlesk z levé části sálu.)
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající, paní a pánové, přeji hezký dobrý den. Když už jsme v tom vzpomínání, tak si také zavzpomínám. Ano, mají pravdu ti, kteří říkají, že Fischerova vláda konala. Spolu s panem kolegou Šidlem a s panem kolegou Hojdou z našeho poslaneckého klubu jsme v té době začali připravovat poslanecký návrh zákona, který by právě tento problém řešil, a nakonec po dohodě s vládou jsme od předložení tohoto návrhu ustoupili právě ve prospěch snadnější průchodnosti zákona, který by předložila Fischerova vláda.
O pádu Topolánkovy vlády tady bylo řečeno dost, opakovaně i z mých úst, a měl pravdu pan kolega Sobotka, když osvěžil vaši paměť v tom, jak to s tím pádem vlastně bylo.
Ale chci říci, co je hlavní příčinou dnešních potíží, dnešního ohrožení firem i občanů a jejich domácností neúměrně zvýšenými cenami energií. Je to, paní a pánové, vaše, paní a pánové zejména z ODS, vaše obecná nechuť k jakékoliv regulaci. Vždyť vy slovo regulace považujete téměř za sprosté slovo. A stát považujete za nějakou velmi nečestnou instituci, která je tu téměř výhradně k okrádání občanů.
Ale on stát má přece i ty funkce, jejichž selhání teď pracně, složitě a klikatě řešíme, a rezignace na tyto funkce byla skutečně za doby vlády pana Topolánka, jmenovitě za doby ministrování pana ministra Římana.
Prosím pěkně, kdybychom více diskutovali o tom, že stát je, a můžeme mít miliony výhrad, také ušlechtilou institucí, která má především hájit zájmy svých občanů, tak jsem se mohli této a mnoha jiným podobným situacím vyhnout. Mějme to spíše na paměti i pro budoucnost, než to, že by si v této době snad chtěl někdo zahrávat s nějakým pádem vlády a instalací nějaké vlády úřednické. Skutečně si myslím, že v této chvíli to vůbec nehrozí. Děkuji za pozornost.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, jako vždy, tak i nyní pan poslanec Sobotka trpí chronickou ztrátou politické paměti. Nebyli to poslanci ODS, kteří vyrobili problém. Problém vznikl v roce 2005, kdy se projednával návrh zákona, tehdy vládní návrh zákona, a kdy poslankyně ČSSD svým pozměňovacím návrhem vnesla pásmo 5 %, ve kterém se může pohybovat energetický regulační úřad. To bylo jádro problému. Někdy mi to připadá, jako kdyby zloděj křičel chyťte zloděje. Chce si to více pamatovat, jak problém vznikl.
A co se týče regulace, vůči které my máme vždy odpor, ano, je to pravda. Kdyby nebylo základního regulatorního ustanovení, které zákon vytváří, nikdy by tento problém nevznikl. Zákon totiž nutí spotřebitele, aby stejné zboží, tedy kilowatthodinu, kupoval jednou desetkrát dráž, než jindy, když by ji mohl koupit z klasické, ať už jaderné nebo tepelné elektrárny. My jsme regulací pokřivili trh, a to, co nyní sklízíme, jsou důsledky této špatné, chybné regulace. A já vám říkám, že další regulací chybně postavený základ nelze dobře napravit.
Proto souhlasím s panem ministrem životního prostředí, že ze všech špatných řešení vybíráme jen to méně špatné. Ideální by bylo, aby tady regulace nikdy nebyla. Děkuji vám. (Potlesk)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Mencl. A upozorňuji na to, že faktická je pěkná, ale má pouze dvě minuty. Abychom je dodrželi, jinak se nám to tady úplně - prosím.
Poslanec Václav Mencl: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, velmi dobře si pamatuji na rok 2005, kdy tento zákon byl přijímán. Byl jsem totiž zpravodajem klubu Občanské demokratické strany, takže jsem tento zákon samozřejmě nejen prostudoval, ale snažil jsem se i domýšlet důsledky. A konstatuji, že z této tribuny tehdy od Občanské demokratické strany zazněla vážná varování v podobě, v jaké zde bude přijímán zvláště s doplňky, které zde byly zmíněny od kolegy, jaké to bude mít důsledky. A jedině klub Občanské demokratické strany tento zákon nepodpořil. Velmi prosím, abychom teď neřešili zástupně, co, kdo, kdy, a to je základní fakt. Naopak zleva bylo pro tento zákon velké nadšení, přestože varování bylo naprosto jasné, a dokonce bylo kvantifikováno. Takže se, prosím, teď nevymlouvejte.
Hledejme teď řešení problému, který my jsme nezavinili, a prosím, abyste nám ho nepřišívali, neboť je to váš problém a problém tehdy sociálně demokratické vlády, nikoliv náš. To za prvé.
A za druhé, když jsme se už dostali do této situace, hledejme z ní nějaké poučení. Poučení je v tom, nespouštět experimenty zákony. Nechme experimenty ve vývojových laboratořích, nechme je dotáhnout do podoby, kdy skutečně budeme moci zodpovědně konat, a ne tak, jak jste vy konali v roce 2005. Děkuji. (Potlesk)
Poslanec Jan Husák: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, své vystoupení jsem chtěl mít velmi krátké. Chtěl jsem přednést krátké stanovisko klubu Top 09 k tomuto tisku a k tisku následujícímu. Chtěl jsem zde po úvodních vystoupeních v obecné rozpravě vyjádřit uspokojení nad tím, že je to jeden z tisků, ke kterému se stavíme věcně, že nedochází k politikaření, že nedochází k vracení se zpět, obviňování atd.
Bohužel rozprava, která zde proběhla, moje nadšení ochladila, a já bych byl přesto rád, abychom se vrátili k věcnému projednávání tohoto zákona, a to zejména proto, že zde již byly řečeny snad všechny aspekty, které vedly k obrovskému boomu solárních elektráren, a všechny aspekty, které vedly ke zvyšování cen.
Klub Top 09 samozřejmě vítá, že je zde perspektiva, že tisk 97 bude schválen ve zkráceném řízení. Pokud následující tisk 145 bude vetován, samozřejmě vítáme všechny kroky k urychlenému projednání tak, aby tento zákon mohl být, tak jak řekl pan zpravodaj a předseda hospodářského výboru, projednán v úterý v hospodářském výboru, a ještě příští týden proběhlo druhé a třetí čtení.
Byl bych rád, kdybychom přestali s vracením se zpět, i když tady zazněly jasné argumenty, že i levá strana měla velký podíl na tom, co se zde odehrálo. Je potřeba si to uvědomit, nezapomínat na to. Děkuji vám za pozornost.
Poslanec Radim Vysloužil: Dobrý den, bylo toho řečeno hodně a já to jen shrnu za Věci veřejné. Řešíme zákon z roku 2005, který byl od začátku přinejmenším nešťastný. A jsem rád, že právě dnešní opozice si sype popel na hlavu, protože všechny problémy, které vycházejí z obrovského růstu těchto elektráren, vycházejí právě ze zákona z roku 2005, pro který hlasovala KSČM, ČSSD, Strana zelených a KDU-ČSL. Kdyby v zákoně byl uveden celkový maximálně možný vestavěný výkon nebo možnost snížení výkupní ceny o více než 5 %, nedostala by se ekonomika v této ekonomické recesi do těchto problémů, jak zde bylo už zmiňováno.
Příkladem ještě může být např. hejtman Středočeského kraje pan doktor Rath, který ve městě Milovice chce pronajmout za směšné peníze obrovské plochy právě pro fotovoltaiku. Pro fotovoltaiku, která je právě za zdražováním elektrické energie. Proto prosím, pojďme hlasovat pro navržený návrh a zabraňme tak skokovému navýšení cen elektřiny. Děkuji. (Potlesk)
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, to je prostě poloha, do které se to nemělo dostat. Jen připomínám, že tuto smršť nespustila opozice, tuto smršť svou tak trochu retrospektivou spustil pan ministr životního prostředí, ale i on, věřím tomu, časem pochopí, že když je třeba věcně jednat, tak se bude věcně jednat.
Já se jenom řečnicky zeptám: je tady snad někdo, kdo by ten návrh nechtěl podpořit? Myslím, že není. Pojďme hlasovat.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To nechte na mně. Pan poslanec se mi vyloženě plete do práce. Chtěl jsem říct, že příště si to rozmyslím, než mu dám slovo. (Pobavení v sále.) Teď budeme pokračovat v obecné rozpravě, do které se snad už nikdo nehlásí. Pokud se nikdo nehlásí, tak obecnou rozpravu můžeme ukončit. Já tady opravdu mohu potvrdit, že není návrh na vyslovení veta proti souhlasu v prvém čtení, to znamená, že bychom měli rozhodnout podle § 90 odst. 5 o pokračování tohoto návrhu. Takže Sněmovna by měla - gonguji - hlasovat o tom návrhu, pokračovat v jednání tak, aby mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení. Takže prosím poslance, kteří o tom už chtějí začít hlasovat, aby se dostavili do jednací síně a rozhodneme o tom, jak budeme postupovat dále a jestli se také bude hlasovat o návrhu už v prvém čtení. Můžeme hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo... Pardon, promiňte, já nejdřív přednesu návrh usnesení. Tohle ruším, prohlašuji to hlasování bohužel za zmatečné, musím vám nejdřív přednést návrh usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 97 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento text usnesení, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
My můžeme zahájit podrobnou rozpravu. Ptám se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy k tomuto návrhu zákona. Pokud se nehlásí nikdo, tak mohu podrobnou rozpravu ukončit. Myslím si, že všechno bylo řečeno v závěrečných slovech a my bychom mohli přikročit k hlasování o celém návrhu zákona. Takže vám přečtu celý návrh zákona. Teda ten ne, proboha, jenom návrh usnesení. (Smích v sále.) Tak jenom návrh usnesení:
Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 97, ve znění schválených úprav.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro to tento text odsouhlasit, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
My tedy můžeme ukončit toto projednávání, poděkovat ministrovi a zpravodaji, nicméně oni asi zůstanou na svých místech, protože otevřeme projednávání dalšího bodu a tady bych požádal paní místopředsedkyni Parkanovou, aby to učinila.
19.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 145/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych uvedl tisk 145, kterým je další novela zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře obnovitelných zdrojů energií. Jsem si vědom toho, že každého může napadnout otázka, proč vláda navrhuje a sněmovna má projednávat dvě novely téhož zákona tak těsně za sebou. Je tomu tak proto, neboť novela, kterou jsme projednávali a schválili v prvním čtení před chvílí, má jiný charakter a smysl než novela, kterou máme před sebou nyní. Zatímco předchozí, nyní již schválená novela má charakter koncepčně regulační a týká se budoucnosti podpor pro obnovitelné zdroje, zejména fotovoltaické elektrárny, potom tato novela se zaměřuje na aktuální problém, problém vývoje a regulace cen elektřiny v souvislosti s podporami obnovitelných zdrojů, a to již cen v roce 2011, a to na základě kroků, které učiníme nyní, v roce 2010. Tedy nyní projednávaná novela má dopad cenový, dopad do současnosti.
Nyní tedy k podstatě problému, na který tato novela reaguje. Ke konci září 2009 registroval Energetický regulační úřad 754 megawatt instalovaného výkonu ve fotovoltaických elektrárnách, což představuje více než 10 550 provozoven. Na základě předběžných výsledků analýz Energetického regulačního úřadu ke konci září 2010 lze odhadovat instalovaný výkon fotovoltaických elektráren na konci roku 2010 v úrovni 1500 megawatt s tolerancí plus mínus 100 megawatt. To by znamenalo, že celková výše příspěvků na podporu obnovitelných zdrojů, resp. fotovoltaických elektráren v roce 2011 bude celkem zhruba 28,1 mld. korun oproti 9,1 mld. v roce 2010, resp. 582 korun na megawatthodinu oproti 167 korunám na megawatthodinu v roce 2010. Tato výše příspěvků by znamenala, že by muselo dojít v roce 2011 k navýšení cen elektřiny pro domácnosti o 11,5 - 12,7 % a pro průmysl o 16,5 - 18,4 %.
Z analýzy dopadů výše příspěvků ve výši nad 500 korun na megawatthodinu je zřejmé, že tato úroveň se stává v podstatě likvidační pro český průmysl. Pokud by byl příspěvek ve výši předpokládaných 582 korun na megawatthodinu v ceně elektřiny skutečně stanoven, potom dojde k fatálnímu propadu v daňových příjmech státu, neboť řada podniků by v důsledku zvýšení nákladů na elektřinu skončila ve ztrátě namísto plánovaného zisku, došlo by k okamžitému propouštění velkých průmyslových podniků v řádu desítek tisíc zaměstnanců s následným nárokem na podporu v nezaměstnanosti a další podpory a došlo by k ukončení podnikatelských aktivit některých velkých podniků na území České republiky a případnému přesunu výroby do jiné země. Nejedná se tudíž o problém jenom příštího roku, ale problém na dvacet let.
Jak jsem již zmínil u předchozí novely, vláda pracuje se dvěma základními scénáři - absorpčním a extenzivním, mezi nimiž je hranice 10 % nárůstu cen elektřiny v roce 2011. Zároveň byl zřízen zmíněný vládní koordinační a monitorovací výbor, který má za úkol monitorovat a odhadovat vývoj cen elektřiny v roce 2011. Zmíněné dopady zvýšených cen elektřiny na průmysl, ale i na domácnosti, znamenají, že zvýšení cen elektřiny v roce 2011 by bylo vyšší než 10 % a že se tedy pohybujeme v extenzivním scénáři. A proto vláda musela zasáhnout tak, abychom se v oblasti cen elektřiny pro rok 2011 navrátili do scénáře absorpčního, tedy pod 10procentní navýšení cen elektřiny.
Jako řešení k eliminaci dopadu růstu cen z podpor obnovitelných zdrojů do cen elektřiny a navrácení se zpět do absorpčního scénáře vláda navrhuje zavést nový koncept vícezdrojového financování podpor pro obnovitelné zdroje od roku 2011, které budou představovat potřebu zmíněných 28,1 mld. korun, resp. 582 korun na megawatthodinu
Přičemž tento nový koncept říká, že kromě financování podpor pro obnovitelné zdroje v roce 2011 prostřednictvím zvýšených cen elektrické energie pro domácnosti a průmysl, tedy stávající systém, bude nově do financování podpor obnovitelných zdrojů v roce 2011 zapojen též státní rozpočet resp. kapitoly státního rozpočtu jako další zdroje financování. A pro realizaci tohoto konceptu musí být též nalezen nový zdroj příjmů pro státní rozpočet. Navrhuje se, aby to byly odvody z tržeb za dodanou fotovoltaickou elektřinu, navrhuje se, aby to byly darovací daně pro firmy vyrábějící elektřinu na jim přidělené emisní povolenky z alokace na rok 2011 a 2012, a zároveň by měl být též navýšen poplatek za vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu.
Navržený nový koncept, který je podstatou této novely, říká, že příspěvek do cen elektřiny by byl nově prostřednictvím nařízení vlády stanoven např. na 370 Kč na MWh, nikoliv tedy 582 Kč na MWh, což znamená, že objem podpor pro obnovitelné zdroje na rok 2011 bude potřeba ve výši 16,4 mld. korun oproti původním 28,1 mld. korun. Zbývající část podpor ve výši 11,7 mld. korun, neboli z rozdílu mezi 28,1 mld. a 16,4 mld. korun, bude odfinancována přes státní rozpočet a aby toto financování přes státní rozpočet nenavyšovalo deficit, navrhuje vláda zapojit tyto dodatečné zdroje: Navýšení poplatků za zábor zemědělské půdy zhruba 1,7 mld. korun ročně. Zavedení srážkové daně neboli odvodu z příjmu za tržby za dodanou elektřinu z fotovoltaických elektráren ve výši 26 % a to u elektráren nad 30 kW instalovaného výkonu. To by mělo vynést zhruba 4,2 mld. korun ročně. Uvalení darovací daně pro firmy vyrábějící elektřinu na jim přidělené emisní povolenky z alokace na roky 2011 a 2012 by mělo vynést 4,8 mld. korun ročně. A od roku 2013 by do financování podpor obnovitelných zdrojů měly být zapojeny výnosy z prodeje emisních povolenek z alokace na roky 2013 až 2020.
Efektem takto pojatého řešení by pak bylo, že zvýšení cen elektřiny pro domácnosti by bylo maximálně ve výši 5,5 % oproti původním 12,7, zvýšení cen elektřiny pro průmysl by též bylo maximálně ve výši 5,5 % oproti původním 18,4 % a pro domácnosti a průmysl by to tak znamenalo úsporu na cenách elektrické energie ve výši 11,7 mld. korun. Na navrženém řešení tak budou participovat jak spotřebitelé elektřiny, tak vlastníci a provozovatelé fotovoltaických elektráren, stejně tak jako držitelé emisních povolenek a též státní rozpočet.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych při této příležitosti též upozornit na to, že pokud tento koncept bude Sněmovnou uznán za přínosný, bude nutný tuto novelu ve spolupráci se Sněmovnou, zejména s hospodářským výborem v rámci druhého čtení, ještě příslušně dopracovat. Pro druhé čtení resp. pro jednání výborů bych chtěl avizovat, že předložím komplexní pozměňovací návrh, na kterém participovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí a Ministerstvo životního prostředí a který bude obsahovat tyto základní změny proti předložené novele, kterou máte nyní před sebou:
1) Vypustí ty pasáže novely, které jsou obsaženy v předchozí novele, neboť ta již byla Sněmovnou schválena. 2) Financování kompenzací distributorům a správcům sítí za vykoupenou elektřinu by bylo prováděno přes kapitolu Ministerstva průmyslu a obchodu, nikoliv přes kapitolu Všeobecná pokladní správa. 3) Nově bude do novely zapracována odvodová daň na tržby za dodanou elektřinu z fotovoltaických elektráren, a to ve výši 26 % u elektráren nad 30 kW uvedených do provozu v roce 2009 a 2010. 4) Nově bude do této novely též zapracována novela zákona o dani darovací, která bude zdaňovat držitele emisních povolenek z alokací na roky 2011 a 2012, kteří vyrábějí elektřinu pro třetí osoby, a to sazbou ve výši 32 %. 5) Nově bude též do novely zakomponována novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která navyšuje odvody za zábory zemědělského půdního fondu.
Z těchto důvodů též vláda nenavrhuje projednat tuto novelu ve zrychleném režimu jednoho čtení. Nicméně vzhledem ke lhůtám, ve kterých musí energetický regulační úřad vyhlásit cenový výměr na rok 2011, tj. konec listopadu letošního roku, je nezbytné, aby též nejpozději do konce listopadu roku 2010 byl tento nový koncept financování podpor obnovitelných zdrojů resp. tato novela v účinnosti. To mj. znamená, že bych chtěl Sněmovnu resp. pana zpravodaje požádat o zkrácení lhůty pro projednávání ve výborech na maximálně pět dnů tak, aby případně příští týden mohla Sněmovna projednat tuto novelu ve druhém a třetím čtení. Děkuji za pozornost.
Poslanec Milan Urban: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já určitě nepodlehnu pokušení polemizovat tady o vinících a dívat se do zpětného zrcátka nějaké minulosti, spíš bych se radši podíval tím předním oknem dopředu, protože ta polemika by mohla být dlouhá a ještě mnohem rozměrnější z hlediska těch institucí, které možná způsobily ten současný stav.
Určitě je potřeba ještě zopakovat jednu věc, protože pan ministr tady tak trochu tiše řekl, o co jde z hlediska výkupní ceny nebo toho odvodu nebo odvodové daně, jak tady říkal. Návrhy vládní a sociálně demokratický se liší v tom - to ještě jednou dovolte, abych zopakoval, že podle sociálně demokratického návrhu zjednodušeně řečeno, a to mi promiňte, dostanou výrobci elektrické energie na solárních elektrárnách polovinu dnešní ceny, podle vládního návrhu dostanou o 26 % méně, než je dnes. Samozřejmě s licencí toho, že regulační úřad vydá na základě novely zákona jiné částky pro rok 2011, protože může samozřejmě dnes již snižovat na základě návratnosti, není tam žádná brzda těch minus pěti nebo minus deseti procent.
Jestli mám nějakou pochybnost, tak je to pochybnost o dalších zdrojích, které jsou ve vládním návrhu navrženy, resp. v tom pozměňovacím návrhu, a to 1,7 mld. korun ze zvýšených poplatků z vyjmutí ze zemědělské půdy. Ono to samozřejmě může tak být, ale na druhou stranu si nedovedu představit - to je totiž jednorázový poplatek - že by v roce 2011 tady bylo tolik zájmu investorského v různých oblastech, to se netýká jen solární energie, na vyjmutí zemědělské půdy. Já si myslím, že tenhle zdroj nemusí platit a je to určité riziko ve vztahu k deficitu státního rozpočtu nebo ve vztahu možná ke kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu. Proto je tady ta změna z mého pohledu docela mazaná od ministra financí, že převádí fond všeobecné pokladní správy Ministerstva financí na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude mít tu povinnost těch 12 miliard poslat distributorům jako dotaci za příslušnou výkupní cenu, ale zdroje samozřejmě mohou být s otazníkem, protože ten další zdroj - emisní povolenky - ten považuji za ještě větší chiméru. Ale to nic
Důležité je, že tady je návrh na nějakých max. 12 mld. korun, které by šly zpátky do systému tak, aby spotřebitelé a firmy, tedy domácnosti a firmy, neutržily nějakou velkou ránu z hlediska nárůstu cen elektrické energie. Já bych si představil, že ten nárůst bude někde kopírovat inflaci příštího roku, nicméně, tento návrh výrazným způsobem snižuje ten schod, který byl avizován Energetickým regulačním úřadem.
Dovolte ještě jednu poznámku na závěr. Chci vám tady avizovat novelu, kterou připravuje sociální demokracie, která může být pro mnohé velmi zajímavá. A já doufám, že bude i populární, protože to je novela, která říká, že kdo bude dostávat dotaci ze státního rozpočtu, musí být transparentním vlastníkem. Tedy - my chceme vidět na všechny konečné vlastníky solárních elektráren. Myslím, že s touto normou přijdeme velice brzy.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. To byla tedy zpravodajská zpráva. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se do ní hlásí. Bylo by dobré, kdyby se přihlásil pan zpravodaj a dal návrh, který zde avizoval pan předkladatel.
Poslanec Milan Urban: Dobře. To mohu udělat. Samozřejmě. Já bych chtěl na základě požadavku pana ministra navrhnout hlasování o zkrácení lhůty na projednávání na 4 dny.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Čili, zkrácení lhůty na projednávání na 4 dny. Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy z místa. Nehlásí se nikdo. V tuto chvíli tedy ukončím obecnou rozpravu. Ptám se pana navrhovatele a zpravodaje, zda si ještě přejí vystoupit. Vidím, že tomu tak není.
Budeme se tedy zabývat návrhy, které byly vzneseny. Budeme o nich samozřejmě hlasovat. Já přivolám naše kolegy. (Gongování.)
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Ptám se, zdali si někdo přeje, aby se tomuto tisku věnoval ještě jiný výbor. Žádný další návrh? Ano, prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že se jedná o změnu zákona vázanou zejména k otázkám finančním a k ekonomice. A myslím si, že rozpočtový výbor by měl k tomu zaujmout také stanovisko, že to nemůže projít jenom hospodářským výborem. Takže můj návrh zní - rozpočtový výbor.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano. V tuto chvíli tedy máme navrženy dva výbory: hospodářský a rozpočtový. Ujistím se, že žádný další návrh už není zamýšlen. Budeme tedy hlasovat.
Zahajuji hlasování a ptám se: Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko Ano. (Námitky ze sálu, není jasné, o kterém výboru se hlasuje v hlasování číslo 17.)
Ano, tento návrh se týká hospodářského výboru. Samozřejmě - v pořadí, v jakém byly podány a o výborech jednotlivě. (Šum ze sálu k průběhu hlasování.) Já si skutečně nedokážu vysvětlit, jak v tuto chvíli mohlo zareagovat hlasovací zařízení, než dokončit hlasování, když jsem standardně stiskla tlačítka. Toto hlasování tedy musím prohlásit za zmatečné, jakkoliv neznám důvod toho, proč se tomu tak stalo. A prosím vás, abyste hlasovali o tomto návrhu znovu.
Hlasujeme tedy o návrhu, že tímto tiskem se bude zabývat výbor hospodářský.
Já v tuto chvíli hlasování zahajuji a doufám, že žádný zákeřný útok na mě nepřijde. Kdo je pro? Kdo je proti?
Dalším hlasováním bude hlasování o tom, že tento tisk projedná výbor rozpočtový.
Já zahajuji toto hlasování. Ptám se: Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 19 z přihlášených 173 pro bylo 47 poslanců, proti 70. Tento návrh byl zamítnut.
Čeká nás ještě jedno hlasování. Tím je hlasování o návrhu na zkrácení lhůty na 4 dny.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo podporuje tento návrh. Kdo je proti?
Mohu tedy konstatovat, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru hospodářskému a lhůta byla zkrácena na 4 dny. Končím projednávání tohoto tisku.