V současné době má asociace 250 členů, z toho je 144 registrovaných online.
Od roku 2016 vstoupí v platnost několik změn v oblasti daně z přidané hodnoty. Největší novinkou pro plátce DPH bude povinnost podávat kontrolní hlášení, která mají finanční správě pomoct odhalit daňové úniky a podvody. Zabránit jim má i režim přenesení daňové povinnosti, který se na začátku příštího roku opět rozšíří. Na schválení čekají také povinná elektronická podání pro všechny plátce DPH bez výjimky. Přinášíme přehled změn a nových povinností, které na podnikatele čekají.
1. Kontrolní hlášení
Od roku 2016 začne pro plátce DPH v České republice platit povinnost podávat kromě daňového přiznání také kontrolní hlášení. Jedná se o nový druh daňového přiznání, který nenahrazuje klasické přiznání k DPH ani souhrnné hlášení.
"Kontrolní hlášení musí podat všichni plátci DPH, kteří v daném období přijali zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku nebo si uplatnili nárok na odpočet DPH," vysvětluje Sofya Khazarová, daňová poradkyně ze společnosti Vilímková Dudák & Partners.
Kontrolní hlášení dává do podrobného přehledu všechna uskutečněná a přijatá zdanitelná plnění za dané zdaňovací období. "Plátce DPH do formuláře vyplní DIČ dodavatele a odběratele, číslo daňového dokladu, datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum povinnosti přiznat daň, základ daně a daň," popisuje Khazarová. Struktura se liší v závislosti na druhu zdanitelného plnění. Zvlášť se budou vykazovat plnění do 10 tisíc korun a nad tuto částku.
V síti chronických neplatičů DPH uvízly už i velké ryby. Na seznamu je téměř dva tisíce firem.
Podat kontrolní hlášení bude možné pouze elektronicky, a to buď prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO), nebo přes datovou schránku. Odevzdávat se bude ve formátu xml a předepsané struktuře.
První kontrolní hlášení se týká zdaňovacího období leden 2016. Lhůta pro podání se liší v závislosti na tom, jestli je plátcem fyzická, nebo právnická osoba. "Právnické osoby musí odeslat kontrolní hlášení měsíčně vždy do 25. dne následujícího měsíce bez ohledu na zdaňovací období. Fyzické osoby je podávají vždy ve lhůtě pro podání daňového přiznání," uvádí Khazarová.
V případě, že plátce kontrolní hlášení nepodá nebo se s ním opozdí, hrozí mu pokuta. Rozsah sankcí při nesplnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením je poměrně široký, a to od 1000 korun za pozdní podání do 500 tisíc korun v případě závažného maření správy daně.
2. Povinná elektronická podání pro všechny plátce DPH
V roce 2015 mohly fyzické osoby získat výjimku a podat přiznání k DPH (a další formuláře) na papíru, pokud jejich obrat za předchozích 12 kalendářních měsíců nepřesáhl šest milionů korun nebo pokud nestanovil zákon on-line podání z jiných důvodů.
Plánovanou změnou je tuto výjimku od přístího roku zrušit. Počítá s tím doprovodný zákon k elektronické evidenci tržeb, o kterém teprve bude jednat parlament.
Původně navíc ministerstvo financí plánovalo, že elektronické podání bude možné uskutečnit jen prostřednictvím Daňového portálu. Nakonec ale ze svého záměru ustoupilo a podání bude možné učinit i skrze datové schránky. Podnikatelé si přitom budou muset dát pozor, aby přiznání podali ve formátu xml a požadované struktuře.
"Pokud legislativa vstoupí v platnost, přinese i další změny. Mimo jiné slevu na dani z příjmů fyzických osob 5000 korun pro poplatníka, který vede elektronickou evidenci tržeb, a snížení sazby daně u stravovacích služeb z 21 procent na 15 procent," upozorňuje Khazarová.
3. Rozšíření režimu přenesené daňové povinnosti
Další novinkou je rozšíření režimu reverse charge, při kterém dochází k přenesení daňové povinnosti z dodavatele na odběratele. Od roku 2016 v tomto režimu přibude další položka, a to dodání nemovité věci plátci, pokud plátce, který nemovitou věc dodává, uplatní daň podle paragrafu 56 odstavce 5 zákona o DPH.
Snížená sazba DPH nepřinesla nižší ceny ani vyšší zisky. Přibyla jen administrativa – čtěte ZDE
Systém takzvaného obráceného zdanění se letos rozšířil už několikrát. "První vlna vstoupila v platnost na počátku roku 2015 a vztahovala se na emisní povolenky. Další vlna začala platit 1. dubna a zahrnula do režimu reverse charge obiloviny a technické plodiny (týkalo se pouze kukuřice), vybrané kovy, mobilní telefony, notebooky a tablety, herní konzole a integrované obvody. Na počátku července se přenesená daňová povinnost rozšířila o další druhy obilovin a technických plodin. Poslední položka, která do režimu s platností od 1. září přibyla, je cukrové řepa," vyjmenovává Khazarová.
Režim se vztahuje pouze na dodávky, jejichž částka na jednom dokladu přesáhne 100 tisíc korun v základu daně. Cílem jeho zavedení je snaha zabránit daňovým unikům při obchodování se všemi uvedenými druhy zboží.