Alena Vitásková, šéfka Energetického regulačního úřadu, neustoupila tlaku politiků. Zablokovala podporu pro obnovitelné zdroje ve výši 42 miliard korun. Odůvodnila to včera tím, že ji považuje za nezákonnou a odmítá na sebe vzít riziko trestního stíhání. Zároveň zopakovala, že podporu, například pro sluneční či větrné elektrárny, vypíše, pokud na sebe vezme riziko vláda.

"Odmítám překračovat zákon kvůli nějakému nátlaku v době, kdy je každý náš krok prověřován policií," řekla na tiskové konferenci.

Rozhodnutí se týká obnovitelných zdrojů postavených v letech 2005 až 2012 a elektráren, jejichž spuštění se plánuje na příští rok. Podle Vitáskové totiž zákonům, podle kterých dostávají tyto zdroje podporu, chybí schválení v Bruselu, tzv. notifikace. Jediné, které ji mají, jsou ty z let 2013 až 2015.

"Již několik let poukazujeme na to, že zdroje bez notifikace z Bruselu nemají nárok na veřejnou podporu," uvedla. Zastavení podpory je přesto překvapivé. Většina zdrojů totiž podporu dostává již roky bez problémů. Týká se to i elektráren z let 2009 a 2010, kdy se díky dotacím rozjel solární boom.

Jednání u prezidenta

V minulých týdnech se proti plánu Vitáskové nevypsat pro většinu zelených elektráren podporu ostře vymezil ministr průmyslu Jan Mládek. Podle něj se chce Vitásková zbavit zodpovědnosti a "neštítí se přitom ani kroků, které nevratně poškodí české hospodářství". Mládek byl minulý týden dokonce jednat u prezidenta Miloše Zemana o odvolání Vitáskové z funkce. Zeman nicméně Vitáskovou na společné schůzce, které se účastnil i Mládek, ve středu podpořil.

Vitásková chce, aby bylo případné vypsání posvěceno vládou. Jak přesně to má kabinet udělat a co má v usnesení být, ale neřekla. A ministr průmyslu nakonec po jednání u prezidenta souhlasil − vláda se tématem bude zabývat buď 2., nebo 7. prosince. Podle Vitáskové je pak úřad schopný vydat nové cenové rozhodnutí do druhého dne.

Případné dopady

Pokud by tak ale ERÚ neučinil, situace by byla vážná. Příští rok má jít na podporu obnovitelných zdrojů, biomasy, tepláren a kombinované výroby tepla a elektřiny až 45 miliard korun. Nevypsání podpory by se dotklo 41 až 42 miliard z této sumy. Pro většinu firem by ztráta dotací znamenala téměř okamžité existenční problémy.

Dotklo by se to ale i bank. Přesná suma není známa, odhaduje se, že úvěry na výstavbu zelených elektráren překročily 100 miliard korun.

Vitásková navíc včera uvedla, že pokud by zákony ani po zárukách vlády notifikaci nezískaly, je možné, že příjemci dotací budou muset peníze za posledních několik let vracet. Tyto kroky by pravděpodobně vedly k řadě soudních sporů a mezinárodních arbitráží.

Celý spor má ale ještě jednu rovinu. Pozice Vitáskové, kterou dnes může odvolat jen prezident a která má jmenovací dekret až do půlky roku 2017, je poměrně nejistá. Od ledna má platit služební zákon a kvůli chybě v novele energetického zákona hrozí, že pod něj bude spadat i Vitásková s vedením úřadu. Zastavení podpory ale prý pomstou není. "Kdybych se mstila, tak to poznáte," řekla HN.

 

Rozhovor s Alenou Vitáskovou čtěte na IHNED.cz