V současné době má asociace 250 členů, z toho je 146 registrovaných online.
( kompilát z důvodové zprávy)
Práce na zákonu byly zahájeny v červnu roku 2017. Pro tvorbu předmětného zákona byla založena meziresortní pracovní skupina vedená MPO. Pracovní skupina je složena ze zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu, Energetického regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství, společnosti OTE, a. s. (subjekt, který v současné době vyplácí podporu), Hospodářské komory ČR, Teplárenského sdružení ČR, Státní energetické inspekce,
Komory Obnovitelných zdrojů (sdružuje CZ-BIOM, Českou společnost pro větrnou energii, Cech provozovatelů malých vodních elektráren, CAFT, Českou geotermální asociaci a Asociaci pro využití tepelných čerpadel), asociace Cogen Czech (sdružuje provozovatele kogeneračních jednotek), Českého plynárenského svazu a Svazu moderní energetiky (sdružuje Alianci pro energetickou soběstačnost, asociace pro akumulaci a baterie AKU-BAT CZ, Spolek pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla COGEN Czech, Česká technologická platforma pro Smart Grid a Solární asociaci). Celkem proběhlo 25 jednání pracovní skupiny, jejímž výsledkem je předložený návrh zákona.
Po období roku 2020 se bude muset ČR připravit na další zvyšování cílů pro energii z obnovitelných zdrojů energie (dále také OZE). V současné době, tedy za období platnosti směrnice o Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, je pro EU stanoven celkový cíl k roku 2020 pro energie z OZE ve výši 20 % a také závazné cíle pro jednotlivé členské státy - pro ČR byla stanovena hodnota cíle ve výši 13 %. Tento národní cíl ČR již překonala v roce 2013 a v roce 2017 byl v ČR dosažen podíl energie z OZE na celkové konečné spotřebě energie ve výši 14,76 %.
Revizí směrnice o podpoře OZE (směrnice 2018/2001) budou také stanoveny touto evropskou legislativou nové (vyšší) cíle pro energie z OZE po roce 2020, a to do roku 2030. V revizi směrnice o podpoře OZE byla stanovena hodnota společného cíle pro energie z OZE k roku 2030 pro celou EU ve výši 32 %.
Aby na uvedenou situaci (zvýšení cílů pro OZE do roku 2030 a možné riziko s odstavováním zdrojů a tedy poklesu výrobu energie z OZE oproti současné situaci) byla ČR připravena, navrhuje se v zákoně č. 165/2012 Sb. připravit nástroje a opatření s vhodnými formami podpor pro všechny podporované zdroje energie. Přístup, který je zvolen, je koncipován jako komplexní řešení nového nastavení podpor na období 2021 až 2030 pro rozvoj nových zdrojů OZE i pro zachování energeticky efektivních výroben, které jsou v současné době již v provozu. V jednoduchém vyjádření tento princip lze shrnutou to následujících bodů:
a) Jedná se o "modifikaci" současné formy podpory pro malé zdroje do 1 MW, kde již nebudou používány podpory formou výkupních cen, ale pouze podpora formou hodinového zeleného bonusu. Jedná se o nejvíce „protržní“ a finančně nejefektivnější formu podpory pro malé zdroje.
b) Jedná se o zavedení podpory formou soutěžních nabídkových řízení (aukcí) pro zdroje nad 1 MW. Jedná se o „protržní“ princip, který navíc pro tyto zdroje vyplývá také jako povinnost z legislativy EU (revidované směrnice o podpoře OZE a pokyny státní podpory EU).
c) Jedná se o zavádění nové formy podpory tak, aby mohly být udrženy v provozu některé současně již provozované zdroje a některé další nové zdroje se mohly rozvíjet a o zavedení nových forem podpory, aby mohly být zajištěny sektorové cíle OZE ve vytápění a chlazení požadované revidovanou směrnici o podpoře OZE (například se jedná o podporu elektřiny z OZE pro zachování výroben elektřiny a výroben tepla v provozu po skončení nároku na současnou provozní podporu).
d) Jedná se o zavedení nových forem podpory, aby mohly být zajištěny sektorové cíle OZE v dopravě požadované revidovanou směrnicí o podpoře OZE. Jedná se o podporu biometanu.
Pro elektřinu nebo teplo vyrobené ve výrobně elektřiny nebo tepla uvedené do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro kterou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vzniklo právo na podporu, toto právo trvá za podmínek a v rozsahu podle zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení týkající se úprav zařízení výrobny elektřiny, modernizace výrobny elektřiny, § 11 odst. 2 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a ustanovení o přiměřenosti podpory elektřiny a tepla obsažená v zákoně č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí i pro elektřinu nebo teplo vyrobené ve výrobně elektřiny nebo tepla uvedené do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Rozsah podpory bude určen pouze pro nepalivové zdroje (kromě FVE) a skládkový nebo kalový plyn. Palivové zdroje z důvodu zajišťování cíle OZE v sektoru vytápění a chlazení byly přesměrovány do podpory tepla. U skládkového plynu se uvažuje o využití zbývajícího potenciálu skládkového plynu u skládek, které jsou dnes již v provozu.
Forma podpory bude pro nové výrobny elektřiny uplatňována pouze hodinovým zeleným bonusem s rozdělením na výrobny elektřiny, které budou výši podpory soutěžit v rámci aukce. Zdroje do 1 MW – podpora bude poskytována formou hodinového zeleného bonusu úředně stanoveného v cenovém rozhodnutí ERÚ. Zdroje nad 1 MW (nebo nad 6 MW nebo jednotek v případě VTE) podpora bude poskytována soutěží z aukce formou tzv. „aukčního bonusu“ Doba podpory bude zachována stejně, a to po dobu životnosti (20 nebo 30 let).
Podpora tepla z obnovitelných zdrojů energie (§ 24 až 27)
Rozsah podpory byl určen k výstavbě nových výroben z bioplynu a ke kompenzaci palivových nákladů na OZE oproti palivovým nákladům na NEOZE v případě biomasy a geotermální energie.
Forma podpory byla stanovena ročním zeleným bonusem.
Doba podpory v případě výstavby nových výroben z bioplynu byla stanovena po dobu životnosti (20 let), v případě výroben z biomasy a geotermální energie (tzv. „kompenzační“ podpora) nebyla doba podpory stanovena.
Budoucnost
Rozsah podpory bude určen k výstavbě nových výroben bioplynu, biomasy a geotermální energie a ke kompenzaci palivových nákladů na OZE oproti palivovým nákladům na NEOZE v případě biomasy a geotermální energie (jako tzv. podpora tepla pro zachování výrobny tepla v provozu).
Forma podpory bude stanovena ročním zeleným bonusem.
Doba podpory v případě výstavby nových výroben z bioplynu biomasa a geotermální energie bude stanovena po dobu životnosti (20 let). Doba podpory v případě tzv. udržovací podpory bude stanovena minimálně 3 roky od vyhlášení podpory v nařízení vlády
Nové druhy a formy podpory
Pro udržení energeticky efektivních výroben elektřina a výroben tepla v provozu, aby nedošlo k razantnímu poklesu výroby energie z OZE po roce 2020, resp. po skončení nároku na současně čerpanou provozní podporu elektřiny z OZE, je vhodné zavést formy podpory k udržení příslušných výroben v provozu. Uvedené formy podpory budou aplikovány v případě, že tak rozhodne vlády ve svém nařízení, kterým stanoví druhy podporovaných zdrojů a formy podpory na 3 roky dopředu.
Podpory pro výrobny elektřiny a výrobny tepla, které jsou v současné době provozu:
Podpora elektřiny pro zachování výrobny elektřiny v provozu
Podpora je určena k vyrovnání rozdílu mezi:
a) cenou biomasy a cenou tuhých fosilních NEOZE paliv u výroben elektřiny spalujících biomasu
b) provozními náklady a tržní cenou elektřiny a tepla u výrobny elektřiny z vysokoúčinné KVET, výrobny elektřiny z druhotných zdrojů nebo výrobny elektřiny využívající biomasu, bioplyn nebo geotermální energii
Forma podpory bude stanovena hodinovým nebo ročním zeleným bonusem. Doba podpory bude stanovena minimálně 3 roky od vyhlášení podpory v nařízení
vlády a dále pokud platí stejná situace na trhu – tj. provozní náklady a cena biomasy jsou vyšší než tržní cena tuhých fosilních NEOZE paliv nebo tržní cena elektřiny a tepla. ERÚ bude meziročně upravovat výši udržovací podpory elektřiny na základě monitoringu provozních nákladů a tržních cen elektřiny a tepla a jejich změn.
Podpora elektřiny pro modernizaci výrobny elektřiny
Novela zákona nastavuje také jednoznačná pravidla a požadavky na modernizaci výroben elektřiny. Podpora je určena na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny, ve které byla provedena modernizace za podmínek stanovených ve vyhlášce, která bude stanovovat rozsah pro částečnou a úplnou modernizaci.
Uplatněním podpory elektřiny pro modernizované výrobny elektřiny zaniká právo na podporu elektřiny vzniklé před provedením modernizace výrobny elektřiny.
Podpora se vztahuje na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny splňující podmínky, které jsou kladené na nové výrobny (minimální účinnost, podporované druhy biomasy apod.). Forma podpory bude stejná jako pro upravené provozní podpory pro nové výrobny elektřiny, tedy formou hodinového nebo ročního zeleného bonusu nebo aukčního bonusu. Doba podpory bude stejná jako pro nové výrobny elektřiny – po dobu životnosti výrobny elektřiny, zákon však umožňuje, že podpora může být stanovena i na kratší dobu (což může být využito například v případě podpory elektřiny z KVET apod.).
Úprava zařízení výrobny elektřiny bez vlivu na změnu nároku na podporu
Předložená novela zákona také jednoznačně definuje podmínky pro úpravu zařízení výrobny elektřiny, které nemá vliv na dosavadní právo na provozní podporu a podmínky poskytnutí podpory. Jedná se o takovou úpravu, kterou se nemění instalovaný výkon výrobny elektřiny.
V případě, kdy úpravou zařízení výrobny elektřiny dojde ke zvýšení instalovaného výkonu výrobny elektřiny, pak se dosavadní právo na podporu elektřiny u nepalivového zdroje vztahuje na množství elektřiny v poměru instalovaného výkonu výrobny elektřiny před provedením úpravy zařízení a po jejím provedení. V případě palivového zdroje se vztahuje na množství elektřiny odpovídající výrobě elektřiny před provedením úpravy zařízení. Způsob stanovení množství elektřiny s nárokem na zachování dosavadního práva na podporu elektřiny stanoví prováděcí právní předpis.
V případě překročení instalovaného výkonu výrobny elektřiny, který je rozhodný pro stanovení odlišné výše podpory podle cenového rozhodnutí, je pro přiznání výše podpory rozhodující instalovaný výkon po úpravě zařízení. V případě překročení instalovaného výkonu výrobny elektřiny, který byl rozhodný pro
vznik práva na podporu v době uvedení této výrobny elektřiny do provozu, právo na podporu zaniká.
Nové formy podpory – podpora aukčním bonusem
Novela zákona zavádí úpravu v poskytování provozní podpory elektřiny z OZE podle Pokynů státní podpory v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014 až 2020, které budou velmi pravděpodobně nastaveny i na období 2021 až 2030 a zároveň reaguje na
revidovanou směrnice o OZE. V obou předpisech EU je povinnost u zdrojů s větším výkonem (viz výše) soutěžit výši provozní podpory.
Povinný aukční bonus je tedy zaveden pro podporu elektřiny z OZE pro výrobny s výkonem nad 1 MW (u větrných elektráren s výkonem nad 6 MW nebo 6 jednotek) a v případě zařízení využívající kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a druhotné zdroje energie s výkonem nad 1 MW.
V případě výroben elektřiny z OZE se soutěží tzv. refereční cena, v případě zařízení KVET a DEZ soutěží přímo aukční bonus.
Výrobci elektřiny se v případě výrobny elektřiny z KVET a DEZ tak poskytuje v rámci podpory přímo vysoutěžený aukční roční bonus, v případě výrobny elektřiny z OZE se výrobci poskytuje aukční hodinový bonus, který je stanovený jako rozdíl mezi referenční cenou a hodinovou tržní cenou elektřiny. Podporu formou aukčního bonusu bude výrobci hradit OTE, a. s.
V novele zákona jsou přímo upraveny oblasti, týkající se vyhlášení aukce, hodnocení doručených nabídek, smlouvy o zajištění podpory z aukce, uplatnění a zánik práva z finanční jistoty, zánik práva na podporu z aukce a zveřejnění výsledku aukce.
Ve vyhlášení aukce, které bude provádět MPO, se uvede zejména: lhůta pro podání nabídky, náležitost nabídky, druh PZE, celková hodnota soutěženého výkonu, lhůty pro uvedení výroben do provozu nebo dokončení modernizace, forma a způsob podání nabídky, výše finanční jistoty a její formu a koncept smlouvy o zajištění podpory z aukce. Ve vyhlášení může být také uvedeno maximální referenční cena nebo bonus. Nutná podmínka pro účast v
aukci prokázání první části finanční jistoty.
V novele zákona budou uvedena také pravidla pro hodnocení. K hodnocení doručených nabídek může MPO zřídit komisi. Hodnocení bude provedeno ve dvou krocích – prvním krokem je kontrola splnění požadovaných náležitostí a podmínek vyhlášení, druhým krokem je vyhodnocení nabídek podle výše referenční ceny nebo bonusu. Z hodnocení nabídek bude vytvořena zpráva obsahující náležitosti uvedené v zákoně. Aukce může být zrušena (např. Z důvodu malého počtu předkladatelů nabídek), musí být uvedeno řádné odůvodnění a stanoveno, zda se aukce bude opakovat, nebo zda dojde k úřednímu stanovení podpory.
V zákoně jsou uvedeny také podrobnosti ke smlouva o zajištění podpory z aukce. Postup bude takový, že MPO vyzve úspěšné předkladatele k prokázání druhé části finanční jistoty a následně dojde k uzavření smlouvy. Smlouvu bude uzavírat MPO a úspěšný předkladatel nabídky, kdy MPO se zavazuje zajistit poskytování podpory ve výši a způsobem stanoveným ve smlouvě a výrobce se zavazuje uvést výrobnu do provozu nebo provést modernizaci výrobny elektřiny a zachovat výrobnu v provozu a vyrábět elektřinu za podmínek stanovených smlouvou a zákonem. Změna smlouvy musí mít pouze písemnou dohodu a nelze měnit vysoutěženou výši referenční ceny nebo aukčního bonusu.
Nová forma regulace podporovaných zdrojů energie
Nová forma regulace v zákoně je stanovena v rámci několika kroků. Prvním z kroků je stanovení samotného Integrovaného plánu s predikcí vývoje na období 2021-2030. Pro provádění Integrovaného plánu se stanoví nařízení vlády, které minimálně na 3 roky dopředu stanoví. Nařízení vlády (NV) je stanoveno 12 měsíců před prvním rokem období, které je vymezeno v nařízení vlády a pro následující období vláda nařízením doplní hodnoty pro další období (další rok). Právo na zmíněné formy podpory pro výrobny elektřiny, výrobny tepla nebo výrobny biometanu uvedené do provozu od 1. 1. 2021 nebo pro modernizované výrobny
a výrobny v „udržovací“ podpoře se vztahuje na podporované zdroje uvedené v tomto nařízení – nebude již automatický nárok na podporu ze zákona.
V zákoně je stanoven také obsah nařízení vlády, který bude minimálně uvádět druhy podporovaných zdrojů, druhy a formy podpory, typy zařízení a velikost instalovaného výkonu výroben elektřiny, tepla a biometanu, které budou předmětem podpory, maximální výši finanční jistoty a její formu v případě aukce, vymezení druhů PZE pro které bude platit v případě aukcí jako podmínka pro účast povolení stavby nebo určení, zda bude společná aukce pro nové a modernizované výrobny elektřiny a dobu trvání podpory elektřiny a podpory tepla pro zachování výrobny elektřiny a výrobny tepla v provozu Pro účinnou regulaci a kontrolu dosahování predikovaných a cílových hodnot energie z OZE bude probíhat každý měsíc prostřednictvím evidence v systému OTE, a. s. Při
překročení nebude podpora dalším výrobnám již poskytována. V novele zákona je stanoven
postup a proces pro dokončení rozpracovaných výroben. Novela zákona zavádí také speciální regulaci, týkající se společného spalování OZE a NEOZE.
Základní principy financování rozvoje OZE do roku 2030
Z hlediska vhodného nastavení opatření a nástrojů pro další rozvoj OZE je třeba nejprve vyjít z možnosti „povinné“ resp. „vynucené“ instalace výroben energie z OZE (kotle na biomasu, solární kolektory, tepelná čerpadla) vlastníky a stavebníky budov v rámci plnění požadavků na energetickou náročnost budov a postupné zpřísňování těchto požadavků (při výstavbě nových budov i rekonstrukci stávajících budov) až na dosažení hodnoty budov s téměř nulovou spotřebou energie i energeticky aktivních budov. Tato opatření jsou často hrazena vlastníky a stavebníky budov, bez čerpání jakékoliv (investiční i provozní) podpory.
Na výše zmíněná opatření by měla navazovat snaha o maximální využití možné investiční podpory, kdy Česká republika bude mít pro realizaci cíle v OZE k dispozici prostředky z fondů EU a účelově vázaných finančních zdrojů. významná část alokace veškerých finančních prostředků strukturálních fondů má být použito na oblast boje s klimatickou změnou, což představuje poměrně velké možnosti finančních prostředků. Rovněž tzv. modernizační fond tvořený z prodeje emisních povolenek a další instrumenty na úrovni EU nebo bezplatné přidělování povolenek výrobcům elektřiny výměnou za investice do modernizace výroby elektřiny mohou být využity k podpoře investic do OZE.
S výše uvedeným opatřením (vynucenou instalací případně doplněnou investiční podporou) je vhodné počítat také při dalším rozvoji fotovoltaických elektráren, kde rozvoj těchto zdrojů by měl být situován především na střechy budov (nebo případně jejich obvodové stěny). Tyto zdroje by měly být primárně určeny k výrobě elektřiny spotřebované v budově a pokud možno ještě v kombinaci s příslušnou akumulací.
Zároveň je třeba zdůraznit, že stále existují druhy a typy OZE (výroba energie z biomasy mimo domácnosti, větrné elektrárny, malé vodní elektrárny nebo výroba energie z bioplynu), kde pro další rozvoj těchto zdrojů je ještě stále zásadní provozní podpora, jelikož nákladová výrobní cena energie je u těchto zdrojů v současné době vyšší než tržní cena energie a pouze investiční podpora není nebo nemusí být pro tyto druhy OZE zásadní (a motivační) a nezajistí nebo nemusí zajistit jejich další rozvoj. V rámci nastavení maximální efektivity této formy podpory s vazbou na „protržní“ principy a aktuální ceny elektřiny předpokládáme pro větší
zdroje (s výkonem nad 1 MW, ale flexibilně bude možnost stanovit i výkonovou hranici nižší) zavedení aukcí pro určení potřebné výše provozní podpory a pro menší zdroje nastavení provozní podpory na bázi zelených hodinových bonusů navázaných na aktuální cenu elektřiny. U palivových zdrojů (využívajících biomasu a bioplyn) je potřeba podporovat co možná největší energetickou efektivitou využití tohoto primárního paliva, tedy výrobu energie v zařízení vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, která následně bude také přispívat do sektoru výroby elektřiny nebo případě samotné monovýroby tepla. Dále více
využívat provozní podporu určenou na rozdíl palivových nákladů, jelikož výše této podpory je stanovena pouze tak, aby kompenzovala zvýšené náklady na pořízení paliva z OZE (biomasa, bioplyn) oproti fosilnímu palivu (uhlí) nebo jako kompenzace zvýšených nákladů na výrobu energie z OZE oproti tržní ceně energie.
Do zákona je zaveden požadavek maximálního stáří výrobních technologických celků, které bude uplatňováno pro nové výrobny elektřiny uváděné do provozu a pro
modernizované výrobny elektřiny. Uvedené ustanovení je v současné době uvedeno v cenovém rozhodnutí ERÚ a je vhodné tento věcný požadavek uvést přímo v zákoně.
S ohledem na nové formy podpory, které budou uplatňované na výrobny elektřiny uváděné do provozu po nabytí účinnosti tohoto zákona (a pro výrobny elektřiny, kde bude provedena modernizace po nabytí účinnosti tohoto zákona) v souladu s pravidly poskytování státní podpory EU se vypouští odstavec 2, jelikož na výrobny elektřiny uváděné do provozu po nabytí účinnosti tohoto zákona (a pro výrobny elektřiny, kde bude provedena modernizace po nabytí účinnosti tohoto zákona) bude možné čerpat pouze podporu formou zeleným bonusem (zeleným bonusem na elektřinu nebo aukčním bonusem). Podpora formou výkupních cen pro
uvedené výrobny elektřiny již nebude aplikována.
Oblast podpory obnovitelných zdrojů energie, podpory vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a podpory druhotných zdrojů energie je v České republice stanovena v zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, prováděcích předpisů k tomuto zákonu a cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.
Zákon č. 165/2012 Sb. uvádí pravidla pro provozní podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, druhotných zdrojů energie, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a provozní a investiční podporu tepla z obnovitelných zdrojů. Zmíněný zákon byl předložen do legislativního procesu dne 10. května 2010 a byl v ČR nadstandardně časově i věcně projednáván v celém legislativním procesu a mezi širokou odbornou veřejností. Tomu odpovídala i doba jeho projednání, kdy byl zákon definitivně vyhlášen ve Sbírce zákonů až dne 30. května 2012.
Základní část zákona tvoří provozní podpora elektřiny (z obnovitelných zdrojů energie, z druhotných zdrojů energie, z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z decentrální výrobny elektřiny). Druhou zásadní část zákona tvoří podpora tepla z obnovitelných zdrojů energie. Zákon obsahoval také podporu biometanu, která byla však ze zákona č. 165/2012 Sb. novelou zákona (zákon č. 131/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony) vypuštěna.
Všechny zmíněné oblasti provozní podpory jsou rozděleny do podobné struktury a do následujících částí: specifikace podporované energie, formy podpory a výše podpory, financování podpory a práva a povinnosti subjektů na trhu s energií z podporovaných zdrojů energie. Zákon dále obsahuje ustanovení zákona směřující k efektivnímu využívání podporovaných zdrojů energie. Jedná se např. O dodržování požadavků na minimální účinnosti užití energie (podle požadavku směrnice 2009/28/ES), výrobu energie pouze v zařízení využívajícím kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo výrobu energie pouze z podporovaných druhů biomasy.
Podpora je pro oblast elektřiny možná formou výkupní ceny nebo zeleného bonusu. Výkupní cena je cena, na kterou má nárok výrobce bez ohledu na aktuální výši tržní ceny. Podpora formou výkupních cen zajišťuje výrobci patnáctiletou dobu návratnosti vložených finančních prostředků při dodržení stanovených tzv. technicko-ekonomických parametrů. Zelený bonus je vyplácen za vlastní spotřebu výrobce nebo jako „příspěvek“ k tržní ceně, za kterou výrobce prodal vyrobenou energii. Součet tržní ceny a zeleného bonusu by měl být vyšší než výkupní cena. V případě elektřiny je forma zeleného bonusu rozdělena dále do režimu ročního zeleného bonusu (menší výrobci) a hodinového zeleného bonusu (větší výrobci), který je více tržně orientován. V případě tepla z obnovitelných zdrojů energie a
biometanu je podpora pouze formou ročního zeleného bonusu.
Hrazení podpory u elektřiny v případě formy podpory výkupní cenou je zajištěno tak, že povinně vykupující (státem stanovený obchodník s elektřinou, či do doby jeho výběru dodavatel poslední instance pro příslušné území) hradí výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie pevnou výkupní cenu a operátor trhu – společnost OTE, a. s. (státem zřízená společnost, prostřednictvím které se uskutečňují všechny finanční toky související s podporou) hradí povinně vykupujícímu rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou (tržní) cenou elektřiny. V případě podpory zeleným bonusem hradí výrobci elektřiny tržní cenu elektřiny vykupující obchodník s elektřinou a zelený bonus hradí výrobci elektřiny operátor trhu. Hrazení podpory u oblasti tepla probíhá tak, že regulovanou cenu tepla hradí výrobci tepla
jeho odběratel tepla a zelený bonus hradí operátor trhu.
Financování nákladů na provozní podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je vícezdrojové, a to od spotřebitelů elektřiny v rámci regulované složky ceny elektřiny a z dotace ze státního rozpočtu. Financování nákladů na podporu tepla z obnovitelných zdrojů energie je uskutečňováno pouze z dotace ze státního rozpočtu. Další částí zákona jsou ustanovení týkající se Národního akčního plánu ČR pro obnovitelné zdroje energie, které popisují podmínky pro jeho tvorbu a obsah, jeho schvalování, aktualizace a využití Národního akčního plánu ČR pro obnovitelné zdroje energie jako nástroje pro plánovaný rozvoj obnovitelných zdrojů energie a regulaci obnovitelných zdrojů energie. Národní akční plán ČR pro obnovitelné zdroje energie vypracovává a jeho aktualizaci provádí MPO. Národní akční plán ČR pro obnovitelné zdroje energie schvaluje vláda ČR. Národní akční plán ČR pro obnovitelné zdroje energie byl v ČR schválen dne 25. srpna 2010,
v roce 2012 a v roce 2016 byla schválena jeho aktualizace. Průběžně probíhá sledování naplňování Národního akčního plánu ČR pro obnovitelné zdroje energie a každé 2 roky jeho vyhodnocování.
Poslední část zákona se zabývá zárukami původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, které slouží k prokázání toho, že daný podíl elektřiny (množství), který byl dodán zákazníkovi odebírajícímu elektřinu, byl vyroben z obnovitelných zdrojů energie a osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Na základě revidované směrnice o podpoře OZE (směrnice 2018/2001, ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů), která stanoví cíle pro OZE na období 2021 až 2030, je třeba připravit nástroje a opatření, která mohou být využita při plnění a zajišťování nové cíle ČR pro energii z OZE do roku 2030 a při plnění cílů pro OZE v sektoru dopravy a sektoru vytápění a chlazení. V zákoně je třeba zavést taková opatření a nástroje v oblasti OZE, která by mohla být aplikována ihned od počátku období 2021.
V současné době, respektive za období platnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, je pro EU stanoven celkový cíl k roku 2020 pro podíl energie z OZE na celkové konečné
spotřebě energie (složené ze sektoru elektřiny, tepla a dopravy) ve výši 20 % a také závazné cíle pro jednotlivé členské státy, kdy pro ČR byla stanovena hodnota cíle ve výši 13 %. Tento národní cíl ČR již překonala v roce 2013 a v roce 2017 ČR dosáhla podílu energie z OZE na celkové konečné spotřebě energie ve výši 14,76 %.
V období 2021 až 2030 bude muset být v rámci příspěvku ČR k plnění celkového cíle pro energii z OZE v roce 2030 dosaženo zvýšení podílu energie z OZE na konečné spotřebě energie. Zároveň bude potřeba se při tomto zvyšování „vypořádat“ také s eventuálním poklesem energie z OZE přibližně po roce 2028 u výroben elektřiny, které dnes nárokují a čerpají provozní podporu vyplývající ze zákona č. 165/2012 Sb. resp. ze zákona č. 180/2005 Sb., kdy může postupně docházet k ukončování výroby energie z OZE po skončení nároku na současnou provozní podporu u těchto výroben, jelikož bez nároku na jakoukoliv provozní
podporu bude zřejmě docházet k riziku odstavování těchto výroben.
Riziko odstavování výroben a ukončování jejich provozu může do roku 2033 znamenat, že bez dalších opatření, která by udržela a motivovala k tomu, aby byly tyto výrobny udrženy v provozu (např. investiční podporou na modernizaci výrobny elektřiny, aby mohla dále pokračovat v provozu nebo provozních podpor pro udržení výrobny elektřiny v provozu jako kompenzace palivových nákladů na OZE, které převyšují palivové náklady na NEOZE nebo jako kompenzace rozdílu provozních nákladů a tržní ceny elektřiny a tepla nebo pro modernizované výrobny elektřiny), může být ze současné hodnoty podílu energie z OZE ztraceno až 8,09 % (poznámka: jedná se o teoretickou hodnotu zahrnující všechny současné zdroje čerpající provozní podpory, tedy včetně MVE, kde je podpora stanovena na 30 let).
Nejrizikovější z pohledu „výpadku“ výroby energie z OZE (vyplývající ze ztráty nároku na současnou provozní podporu) jsou především palivové zdroje využívající biomasu a bioplyn. Tyto zdroje (výrobny elektřiny a výrobny tepla) zajištují v současné době hodnotu podílu energie z OZE na celkové konečné spotřebě energie ve výši 6,3% ze současného podílu energie z OZE ve výši 14,89 %. Do uvedené hodnoty 6,3 % není započtena výroba tepla v domácnostech, která tvoří dalších 5,04 % podílu energie z OZE z hodnoty 14,89 % současného podílu energie z OZE ani využití biomasy (biopaliv) v dopravě.
Předložený zákon není transpozičním předpisem revidované směrnice o podpoře OZE, avšak na revidovanou směrnici již reaguje tak, že nastavuje opatření a nástroje, které by mohly být aplikovány již od počátku roku 2021 tak, aby se mohly zajištovat nové cíle v oblasti OZE, které jsou v řadě případů nastaveny již pro rok 2022 (sektor dopravy). Z důvodu časového trvání legislativního procesu projednávání a následného schválení předloženého zákona je nutné uvedená opatření a nástroje pro zajištění cílů v oblasti OZE na období 2021 až 2030 zavést již v rámci této novely zákona.
Bez předloženého zákona nebude možné zajistit plnění cílů v oblasti OZE v období 2021 až 2030.
Předložený zákon dále zavadí ustanovení, týkající se zajištění přiměřenosti poskytované podpory podle požadavků uvedených ve vydaných rozhodnutích Evropské komise, jimiž se podpora podle tohoto zákona považuje za slučitelnou s vnitřním trhem EU (tzv. notifikační rozhodnutí) a podle Pokynů EU pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020.
Bez předloženého zákona nebudou zajištěny a provedeny závazky České republiky v oblasti poskytování přiměřené míry provozní podpory a podle podmínek poskytování státní podpory EU. Česká republika se tak může vystavovat riziku sankcí, zrušení nebo přehodnocení uvedených rozhodnutí Evropské komise.