Nové solární elektrárny mají smůlu, ČEZ a E.ON je už nepřipojí do sítě<!-- Sklik-kontext-stop -->
<!-- Sklik-kontext-start -->Společnosti ČEZ Distribuce a E.ON Distribuce už nebudou připojovat do sítě další solární a větrné elektrárny a od úterý přestaly udělovat kladná stanoviska k novým žádostem o jejich připojení. V praxi to znamená, že posuzování nových žádostí firem o připojení fotovoltaických a větrných elektráren je nyní pozastaveno, a to až do doby, než budou stanovena nová pravidla pro zajištění stability distribuční sítě. To může trvat i několik měsíců.<!-- Sklik-kontext-stop -->
Dnes 5:11
<!-- Sklik-kontext-start -->
„Nové solární elektrárny nebudeme připojovat, dokud se na základě odborné studie nezjistí, jak může množství plánovaných zdrojů ovlivnit přenosovou soustavu,“ řekl Právu mluvčí E.ON Vladimír Vácha.
Ředitel ČEPS Petr Zeman v pondělí varoval, že kvůli zachování bezpečnosti dodávek elektřiny by mohl příští rok v létě začít solární a větrné elektrárny odpojovat od sítě. [celá zpráva]
Za velký problém označil současnou situaci předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt. „Vliv podpory obnovitelných zdrojů, hlavně fotovolatiky, nabývá obludných rozměrů. V rámci Evropy byly tyto zdroje nadměrně podporovány a řada států, jako třeba Rakousko, Slovensko či Maďarsko, již přistoupila k omezení podpory. V České republice kdo má pozemek a možnost připojit se, staví solární elektrárnu,“ uvedl včera Fiřt.
Podle E.ON zájem investorů o rychlé připojení obnovitelných zdrojů výrazně překračuje přepravní schopnosti distribuční soustavy firmy a ohrožuje bezpečný a spolehlivý provoz soustavy. „Již od května loňského roku jsme postupně museli zastavit udělování souhlasu k připojení těchto zdrojů na většině našeho distribučního území pro případy, kdy investor požadoval připojit zdroj o výkonu větším než 250 kilowattů,“ doplnil Vácha.
„Výše požadovaných výkonů ohrožuje bezpečnost a spolehlivost elektrizační soustavy, proto vedení společnosti rozhodlo s okamžitou platností vyhovět požadavku společnosti ČEPS,“ uvedla mluvčí ČEZ Soňa Holingerová.
Už letos na plánované úrovni roku 2020
Fiřt uvedl, že podle původních předpokladů mělo být v České republice v roce 2020 v provozu asi 1730 megawattů výkonu v solárních elektrárnách. „Už letos to ale přitom bude více, asi dva tisíce megawattů,“ sdělil Fiřt.
Raketově rovněž rostou platby obyvatel a firem na podporu výroby z obnovitelných zdrojů, protože Energetický regulační úřad může dle platného zákona snížit tuto podporu jen o pět procent ročně. Ceny technologií pro solární elektrárny přitom jen za loňský rok klesly o více než 40 procent.
„Zatímco v roce 2009 přispívali občané a firmy na podporu obnovitelných zdrojů asi 52 korunami z každé spotřebované megawatthodiny, v případě dvou tisíc megawattů instalovaného výkonu v letošním roce by se od roku 2011 platilo už 556 korun za megawatt,“ varoval Fiřt.
Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský doufá, že novela zákona, která by regulátorovi umožnila výraznější snížení podpory, bude schválena co nejdříve.
„Vláda bude prosazovat, aby novela zákona o podpoře výroby z obnovitelných zdrojů prošla, potom ať se ve Sněmovně odehrávají ty tance co poslední tři týdny. Doufám, že novelu schválíme do voleb,“ uvedl včera Tošovský.
Zaplatíme stovky miliard
I v případě, že by novela prošla a ERÚ mohl od příštího roku výrazněji snížit podporu výroby z fotovoltaiky, zaplatí spotřebitelé v následujících letech navíc stovky miliard korun.
„Pokud novela vstoupí v platnost, bude občany a firmy stát podpora obnovitelných zdrojů v následujících dvaceti letech 380 miliard korun. Pokud však novela neprojde, bude to až 800 miliard,“ varoval Fiřt
Odpojování slunečních elektráren kvůli zachování bezpečnosti dodávek elektřiny by mohlo začít již v létě příštího roku. Na tiskové konferenci to v pondělí uvedl předseda představenstva a generální ředitel výhradního provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS, Petr Zeman.
Opětovně varoval před technickými limity připojování fotovoltaických a větrných elektráren do elektrické sítě. Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) závěry ČEPS důrazně odmítá.
"V každém okamžiku musí zůstat zachována rovnováha mezi výrobou a spotřebou elektřiny," řekl Zeman. Při současném tempu připojování solárních elektráren však podle něj hrozí situace, že bude výroba vyšší než spotřeba.
Již minulý týden ČEPS varovala, že větrné a sluneční elektrárny již ohrožují bezpečnost a spolehlivost přenosové soustavy elektřiny. Česká elektrizační soustava se prý nachází nyní již za hranicí bezpečné hodnoty instalovaného a chystaného výkonu ve větrných a fotovoltaických elektrárnách.
V případě odpojení by však mohlo dojít i na soudní spory se státem. "Pokud by k takové situaci došlo a zdroj by byl skutečně odstaven z provozu, nastala by velmi složitá právní situace. Neznamenalo by to rizika pouze pro investora, ale také pro stát, vyplývající z jeho případné odpovědnosti," uvedl již dříve Michal Hrnčíř z advokátní kanceláře Ambruz & Dark.
V létě 2011 nemusí mít solární elektrárny odbyt
Průměrné zimní zatížení elektrické soustavy ČR je asi 12.000 megawattů. V letních měsících, kdy mají sluneční elektrárny největší výkon, je to však méně než polovina. ČEPS může podle svého vedení sáhnout z důvodu bezpečnosti provozu k odpojování zdrojů od sítě. Taková situace by podle Zemana mohla v souvislosti se slunečními elektrárnami poprvé nastat v letních měsících příštího roku.
Na začátku února proto ČEPS vyzval distribuční společnosti ČEZ, E.ON a PRE, aby pozastavily vydávání kladných stanovisek k žádostem o připojení nových větrných a fotovoltaických elektráren.
Připojování větrných a slunečních zdrojů je podle Zemana závislé například na velikosti podpůrných služeb, jako jsou plynové elektrárny, které dokážou vyrovnávat nerovnoměrný výkon zdrojů. Dalším omezením je kapacita sítí, které technicky připojování fotovoltaických a větrných elektráren nezvládají.
Větrné zdroje postup ČEPSu odmítají, vítr fouká hlavně v noci
Předseda ČSVE Michal Janeček však závěry ČEPS odmítá. V roce 2005 byla podle něj vydána povolení na více větrných elektráren, než je kolik jich je vydáno dnes pro elektrárny sluneční. Postavena jich však nebyla ani desetina. Slunce a vítr podle ČSVE působí v jinou dobu. Větrné elektrárny pracují nejlépe v noci, zatímco sluneční přes den. Nedochází tedy ke sčítání jejich maximálních výkonů.
Česká republika podle Zemana v současnosti představuje "fotovoltaický ráj". Výkupní ceny elektřiny ze slunečních elektráren jsou v tuzemsku nejvyšší z celé Evropy, začala zde proto působit řada zahraničních investorů.
"ČEPS se evidentně snaží předcházet případným škodám na straně investorů v budoucnu. Pokud totiž skutečně nastane odpojování již připojených zdrojů, budou právníci investorů nepochybně hledat odpovědnost konkrétních subjektů za přetížení přenosové soustavy," uvedl v pondělí v reakci Hrnčíř.
Energetický regulační úřad (ERÚ) registroval 19. ledna 470 megawattů výkonu instalovaného v solárních elektrárnách. V současné době je podle Zemana povolena realizace více než 5000 megawattů solárních a větrných elektráren.
Česko dlouhodobě vyrábí více elektrické energie, než spotřebuje. Jen za poslední čtyři roky vyvezly české energetické společnosti proud za více než sto miliard korun.
Odpojování slunečních elektráren kvůli zachování bezpečnosti dodávek elektřiny by mohlo začít již v létě příštího roku. Na tiskové konferenci to v pondělí uvedl předseda představenstva a generální ředitel výhradního provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS, Petr Zeman.
Opětovně varoval před technickými limity připojování fotovoltaických a větrných elektráren do elektrické sítě. Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) závěry ČEPS důrazně odmítá.
"V každém okamžiku musí zůstat zachována rovnováha mezi výrobou a spotřebou elektřiny," řekl Zeman. Při současném tempu připojování solárních elektráren však podle něj hrozí situace, že bude výroba vyšší než spotřeba.
Již minulý týden ČEPS varovala, že větrné a sluneční elektrárny již ohrožují bezpečnost a spolehlivost přenosové soustavy elektřiny. Česká elektrizační soustava se prý nachází nyní již za hranicí bezpečné hodnoty instalovaného a chystaného výkonu ve větrných a fotovoltaických elektrárnách.
V případě odpojení by však mohlo dojít i na soudní spory se státem. "Pokud by k takové situaci došlo a zdroj by byl skutečně odstaven z provozu, nastala by velmi složitá právní situace. Neznamenalo by to rizika pouze pro investora, ale také pro stát, vyplývající z jeho případné odpovědnosti," uvedl již dříve Michal Hrnčíř z advokátní kanceláře Ambruz & Dark.
