Setkání asociací pro obnovitelné zdroje energie
k návrhu zákona o podporovaných zdrojích energie a návrhu Národního akčního plánu pro OZE 2010
Setkání se uskutečnilo 28. května 2010
(Salonek restaurace Mánes, Masarykovo nábřeží 250, Praha)
Setkání organizuje AK Šikola a partneři ve spolupráci s Ekologickým právním servisem, Calla a za podpory České fotovoltaické průmyslové společnosti, České společnosti pro větrnou energii a CZ BIOM.
Program setkání:
13:30 – 13:40 Uvítání účastníků, účel jednání (Mgr. Pavel Doucha – AK Šikola a partneři, Ing. Edvard Sequens - Calla)
13:40 – 13:50 Prezentace nejproblémovějších míst návrhu zákona o podporovaných zdrojích energie (Mgr. Pavel Doucha, AK Šikola a partneři)
13:50 – 14:00 Prezentace problémových míst návrhu Národního akčního plánu (NAP) pro obnovitelné zdroje energie (Mgr. Petr Holub)
14:00 – 14:10 Potenciál rozvoje OZE (Martin Sedlák)
14:10- 15:00 Řízená diskuse – hledání styčných bodů mezi asociacemi a společných připomínek k návrhu zákona a NAP (moderuje Ing. Edvard Sequens)
15:00 – 15:30 Přestávka na kávu
15:30- 16:30 Řízená diskuse – možnosti spolupráce mezi asociacemi v přípravě NAP a v legislativním procesu k návrhu zákona. Shrnutí závěrů setkání (moderuje Mgr. Pavel Doucha)
Informace ze setkání zmonitoroval předseda AHeČR pan Ing. Zdeněk Nováček:
- koncepční změna přístupu k obnopvitelným zdrojům energie-13% OZE jako maximu
k návrhu nového zákona je patrná změna přístupu státu k podpoře OZE. zatímco stávající zákon 180/2005 Sb.,hovoří o potřebě zajistit trvalé zvyšování podílu OZE, návrh nového zákona hovoří pouze o potřebě zajistit takovou podporu obnovitelných zdrojů, která umožní dosažení stanovených cílů ( §1 odst. 2 písm a) návrhu. Cílem je v tomto případě závazek 13% podílu OZE na výrobě energie. V případě překročení závazku nebude podpora poskytována.
2. Návaznost na Národní akční plán (NAP) pro OZE do roku 2010. Návrh zákona činí z NAP naprosto zásadní dokument. Podle současné právní úpravy ja NAP pouze koncepcí, schvalovanou ve formě usnesení vlády. Usnesení vlády není všeobecně závazným právním dokumentem. Podle navrhované úpravy se má NAP schvalovat formou nařízení vlády ( §3 odst. 3 návrhu). Nařízení vlády, stejně jako vyhláška, je obecně závazným právním předpisem. Tím pádem se i obsah Národního akčního plánu stane závazným dokumentem na úrovni právního předpisu. Provázanost návrhu zákona s NAP je však ještě mnohem užší. Dle §4 odst. 7 návrhu zákona se výše podpory pro obnovitelné zdroje energie bude odvíjet od dosažení cílů NAP, který mimo jiné stanoví maximální hodnoty přírůstků instalovaného výkonu v letech 2010-2020. Je zřejmé, že pro některé druhy OZE jsou stanovené stropy problamatické. Např. pro fotovoltaiku z NAP vyplývá, že počítá s celkovým instalovaným výkonem ve fotovoltaice 1695 MW v roce 2020 a s meziročním nárůstem instalovaného výkonu cca 4,5 MW. Podobně poddimenzované možnosti růstu se týkají bioplynových stanic. S některými OZE se vůbec nepočítá, že by byly zahrnuty do systému podpory (výroba tepla a z biomasy či solárně-termických kolektorů). V případě dosažení těchto hodnot nebude podpora dále poskytována. Nebudou ani připojovány nové zdroje!
3. Úprava podmínek pro připojení nových zdrojů k elektrizační soustavě
Oproti stávající právní úpravě přibyla další podmínka pro připojení nového zdroje k soustavě, a sice soulad s Národním akčním plánem ( § 7 odst. 1 návrhu). V zásadě to znamená, že bude-li dosaženo objemu instalovaného výkonu nebo objemu výroby, předpokládaného akčním plánem, nebudou další nové zdroje připojovány.
4.Doplacení záporné ceny elektřiny
Dle §11 odst. 8 bude v případě dosažení záporné ceny elektřiny na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu výrobce elektřiny povinen tuto cenu uhradit povinně vykupujícímu, a to za dodané množství elektřiny v dané hodině.
5. Maximální výše zeleného bonusu a výkupních cen
Podle §nabytí účinnosti tohoto zákona nesmí přesáhnout 6 Kč/kWh.
6. Snížení výkupních cen a zelených bonusů pro instalace uvedené do provozu před nabytím účinnosti nového zákona
Podle ust. § 25 návrhu se u výroben OZE, uvedených do provozu před nabytím účinnosti nového zákona nově stanoví výkupní ceny. Ruší se tedy platnost garance výkupních cen podle stávající právní úpravy, která byla ustanovena na patnáct, resp. dvacet let.
7. Zákon nestanoví dobu, po kterou je poskytována podpora OZE
Na rozdíl od stávající právní úpravy neobsahuje návrh nového zákona dobu, po kterou bude poskytována podpora ve formě výkupních cen. To má být stanoveno teprve prováděcím předpisem-vyhláškou.
Vzhledem k tomu, že nabytím účinnosti výše uvedeného zákona a Národního akčního plánu by byl pro OZE prakticky likvidační. Na tomto jednání byl dohodnut společný a jednotný postup všech výrobců z OZE ve vztahu ke státním institucím, neboť připomínky jednotlivých Asociací by jednotlivě neměly takový důraz. Z jednání vyplynuly společné připomínky ( které budou v příloze)
Řízením a celou administrativou společných postupů bylo pověřeno sdružení CALLA, sdružení pro záchranu životního prostředí, která bude zastupovat všechny OZE v České republice.
Naše Asociace hydroenergetiků vídí ve spolupráci se všemi asociacemi OZE jediné a konstruktivní řešení. Jen takto můžeme ovlivnit různé tlaky na nás výrobce ze stran institucí, jak už bylo výše uvedeno. Naše Asociace bude součástí těchto dění a jednání, samozřejmě bude sdružení Callu podporovat, abychom uhájili adekvátní podmínky pro výrobu zelené energie, v našem případě z vody, která je ,,nejzelenější,, energie z OZE.
Zdraví Vás
Ing. Zdeněk Nováček, předseda AHeČR
Pozvaní účastníci setkání:
- Česká fotovoltaická průmyslová asociace, http://czepho.cz/cs
- Česká společnost pro větrnou energii, http://www.csve.cz
- CZ BIOM (České sdružení pro biomasu) - http://www.czbiom.cz/
- Česká bioplynová asociace - http://www.czba.cz/
- Biomasa 2010 - http://www.biomasa2010.cz/
- Asociace pro využití tepelných čerpadel, http://www.avtc.cz/
- Svaz podnikatelů pro využití energetických zdrojů, http://www.spvez.cz
- Asociace hydroenergetiků, http://www.ahcr.cz
- Centrum pro výzkum energetického využití litosféry, http://www.cvevl.cz/
- Czech RE Agency, http://www.czrea.cz/
- Česká fotovoltaická asociace, http://www.cefas.cz/
- Československá společnost pro sluneční energii, http://www.csvts.cz
- Asociace pro využití obnovitelných zdrojů energie, motlik@csvts.cz
- Městský úřad Litoměřice, Antonín Tym, gte@litomerice.cz
- Hnutí Duha/Chytrá energie, http://www.hnutiduha.cz
- Calla, http://www.calla.cz
- AK Šikola a partneři s.r.o., http://www.aksikola.cz
- Ekologický právní servis, http://www.eps.cz
Společné připomínky
k návrhu zákona o podpoře využívání energie z obnovitelných a druhotných zdrojů a z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a o změně některých zákonů, který Ministerstvo průmyslu a obchodu pod čj. 16329/10/05200/01000/A zveřejnilo dne 10.5. 2010
A. Obecně k návrhu zákona a návrhu akčního plánu
Předloženým návrhem zákona je do českého právního řádu transponována Směrnice 2009/28/EC o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Cílem této Směrnice je, jak již vyplývá z jejího názvu, podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů energie a to tak, aby bylo v rámci EU dosaženo alespoň 20% podílu OZE na hrubé spotřebě energie v roce 2020. Za tím účelem stanoví řadu nástrojů, mimo jiné:
- v čl. 3 stanoví závazné národní cíle a opatření pro využívání energie z obnovitelných zdrojů. Každý členský stát je povinen zajistit, aby se v roce 2020 podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie rovnal alespoň jeho celko vému národnímu cíli pro podíl energie z obnovitelných zdrojů v uvedeném roce, který byl pro ČR stanoven na 13%,
v čl. 4 stanoví povinnost pro členské státy přijmout národní akční plan pro energii z obnovitelných zdrojů, který stanoví orientační národní cíle pro podíly jednotlivých druhů OZE pro rok 2020.
Návrh nového zákona je postaven na koncepčně zcela odlišném přístupu. Tam, kde je dle Směrnice závazný národní cíl 13 % pro ČR stanoven jako minimum, návrh zákona z něj dělá maximum, přičemž nad rámec tohoto cíle nebudou zařízení pro výrobu energie z OZE podporována ani připojována. Tato změna přístupu je zjevná i z porovnání stávají právní úpravy, obsažené v zák. č. 180/2005 Sb., s předloženým návrhem zákona. Zatímco stávající zákon 180/2005 Sb., hovoří o potřebě zajistit trvalé zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, návrh nového zákona hovoří už pouze o potřebě zajistit takovou podporu obnovitelných zdrojů, která umožní dosažení stanovených cílů (§1 odst. 2 písm a).
Nový přístup k podpoře obnovitelných zdrojů, obsažený v návrhu zákona, může ve svém důsledku vést i k tomu, že nebude dosaženo cílového podílu 13% OZE v roce 2020 a nebude splněn závazný požadavek Směrnice. Návrh zákona váže podporu obnovitelným zdrojům na splnění cílů, stanovených v souběžně projednávaném návrhu Národního akčního plánu (NAP) České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů energie. NAP stanoví cílové hodnoty v instalovaném výkonu a množství vyrobené energie, a to jak celkově pro rok 2020, tak i včetně ročních hodnot. Ačkoliv Směrnice hovoří v této souvislosti pouze o orientačním stanovení hodnot, návrh zákona z něj činí všeobecně závazný právní předpis. V důsledku toho činí závaznými nejenom stropy pro jednotlivé druhy výroby energie z OZE, ale i meziroční nárůsty. Nenaplní-li se předpokládané cíle u jednoho druhu, nemůže být nahrazen vyšším nárůstem jiného a nemusí tak být dosaženo celkového cíle v roce 2020.
Od zákona byla očekávána systémová podpora výroby tepla z OZE, bez níž požadavky Směrnice 2009/28/ES nedokážeme naplnit. Tato podpora prakticky vůbec stanovena není.
Návrh zákona neřeší požadavek článku 13 odst. 1. Směrnice 2009/28/ES na přiměřenost vnitrostátních předpisů týkajících se postupů schvalování, vydávání osvědčení a povolení zdrojů OZE. Špatně a v rozporu s článkem 4 Směrnice 2009/28/ES jsou v tomto ohledu definovány požadavky na NAP v hlavě 2 návrhu zákona.
Připomínka č. 1:
Návrh zákona v důsledku stanovení závazných stropů pro jednotlivé druhy OZE nezajišťuje naplnění cílů Směrnice 2009/28/EC, stanovených pro Českou republiku. Požadujeme, aby nebyla podpora vázána na stropy stanovené v NAP. Zásadní připomínka.
B. Připomínky k jednotlivým ustanovením zákona
Připomínka č. 2. k ust. § 1 odst. 2 písm. b) návrhu zákona
Zvyšování podílu OZE je podle zákona omezeno stanovenými cíly, obsaženými ve Směrnici a v Národním akčním plánu. Jedná se o nesprávnou transpozici Směrnice. Tam kde Směrnice stanoví pro Českou republiku požadavek 13% podílu OZE jako minimum, z něj navrhovaný právní předpis činí maximum.
Požadujeme zachovat stávající znění zákona, který hovoří o trvalém zvyšování podílu OZE. Zásadní připomínka.
Připomínka č. 2. k ust. § 3 odst. 2 písm. b)
Návrh zákona stanoví jako zásadní požadavek na obsah Národního akčního plánu naplnění 13% podílu energie z OZE na hrubé konečné spotřebě v roce 2020.
Požadujeme změnit toto ustanovení návrhu zákona tak, aby vyjadřovalo, že požadavek 13% podílu v roce 2020% je minimem, které může být překročeno. Tento požadavek vychází z textu Směrnice. Zásadní připomínka.
Připomínka č. 3. k ust. § 4 odst. 5
Podle tohoto ustanovení nebudou mít nárok na podporu podle zákona fotovoltaické instalace, umísťované na zemědělském půdním fondu (ZPF) a lesním půdním fondu (jde o již nepoužívaný pojem, terminologie lesního zákona hovoří o půdě určené k plnění funkcí lesa – PUPFL). Pokud je účelem tohoto ustanovení ochrana zemědělské a lesní půdy, pak se zcela míjí účinkem. Důsledkem navržené právní úpravy nebude nic jiného, než zvýšení tlaku na trvalé odnětí.
Navrhujeme vypustit předmětné ustanovení.
Připomínka č. 4 k ust. § 3 odst. 3, k 4 odst. 7 a 8, k § 7 odst. 1
Navrhovaná ustanovení předpokládají vydání Národního akčního plánu jako všeobecně závazného právního předpisu (nařízení vlády), ukládají Energetickému regulačnímu úřadu a provozovateli elektrizační soustavy postupovat při stanovení výše podpory a připojování nových zdrojů v souladu s Národním akčním plánem.
Národní akční plán je přitom podle čl. 4 Směrnice koncepční dokument, který má stanovit orientační a nikoliv závazné hodnoty výroby energie z jednotlivých druhů OZE. Provázanost NAP s poskytováním podpory a připojováním nových zdrojů tedy nemá oporu ve Směrnici a zásadním způsobem podvazuje rozvoj OZE. Ve svém důsledku může vést k tomu, že nebudou naplněny cíle Směrnice a zákona. Požadujeme navrhovaná ustanovení bez náhrady vypustit. Zásadní připomínka.
Připomínka č. 5 k ust. 9 odst. 4 písm. c)
Navrhované ustanovení obsahuje omezení podpory pro fotovoltaické elektrárny s výkonem nad 100 kW instalovaného výkonu. Pro tyto instalace nemá být poskytována podpora formou zeleného bonusu.
Toto navrhované ustanovení jde zcela proti zájmu na posílení stability elektrizační soustavy, když znemožňuje v případě velkých střešních instalací spotřebovávat elektrickou energii v místě výroby. Požadujeme navrhované ustanovení bez náhrady vypustit. Zásadní připomínka.
Připomínka č. 6 k ust. § 11 odst. 8
Navrhované ustanovení ukládá povinnost výrobci elektřiny uhradit vykupujícímu zápornou cenu elektřiny v případě jejího dosažení na denním trhu s elektřinou. Toto ustanovení vytváří netransparentní podnikatelské prostředí, neboť výrobce není schopen na situaci reagovat s předstihem a rozhodnout, zda má zdroj odstavit, snížit jeho výkon, nebo zda je pro něj akceptovatelné dodávat za záporné ceny. Pokud má ustanovení motivovat výrobce ke snižování výkonu při nadbytku výroby, nebude plnit svůj účel. K regulaci výkonu zařízení pro výrobu energie z OZE je zapotřebí zavést vhodnější nástroje, která umožní regulaci na dálku v reálném čase. Požadujeme navrhované ustanovení bez náhrady vypustit. Zásadní připomínka.
Připomínka č. 7 k ust. § 12 odst. 7
Navrhované ustanovení působí v kontextu § 12 nesystematicky. Na jedné straně je v odst. 1-6 pregnantně popsán způsob stanovení výkupních cen výpočtem při zachování určité výše výnosů, na druhé straně je celý tento komplikovaný proces degradován administrativním stanovením stropu, jehož navrhovaná výše 6 000 Kč/MWh rozhodně v případě fotovoltaických elektráren nezajišťuje pro nejbližší léta proklamovanou patnáctiletou návratnost. V každém případě by tato hranice nežádoucím způsobem bránila především malým instalacím, které mají vyšší měrné náklady, a jsou z hlediska budoucího využití fotovoltaiky preferované
Požadujeme navrhované ustanovení zcela vypustit. Zásadní připomínka.
Připomínka č. 8 k ust. §25 písm. b)
Návrh ustanovení, které ruší garanci podpory pro výrobny elektřiny uvedené do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je naprosto neakceptovatelné, i když se z právního hlediska nejedná o přímou retroaktivitu. Toto ustanovení by vneslo obrovskou právní nejistotu do provozu výroben elektřiny (vliv na běžící bankovní úvěry apod.), snížilo by do budoucna důvěryhodnost celého sektoru a zájem podnikatelů do něj investovat. Požadujeme navrhované ustanovení zcela vypustit. Zásadní připomínka.
C. Návrhy na doplnění
Připomínka č. 9 k ust. §§14 a 15
Problematika podpory tepla z OZE je řešena naprosto nedostatečně odkazem na dotační programy EU, státu a samospráv, viz paragrafy 14 a 15. S těmi však není možné zajistit splnění naplánovaných cílů v NAP a tedy ani celkového závazku České republiky. Hodnoty v NAP také naznačují, že bude mnohem více podpořena výroba elektřiny z biomasy než výroba tepla. To v důsledku znamená maření energie v palivu v kondenzačních elektrárnách a z důvodu omezeného množství dostupné energetické biomasy také ohrožení menších spotřebitelů v komunální sféře.
Připomínka č. 10 - zjednodušení administrativních nároků na provozování malých instalací
Dle čl. 13 odst. 1 písm f) Směrnice členské státy stanoví pro menší projekty a decentralizovaná zařízení zjednodušené postupy, představující menší zátěž. Návrh zákona neobsahuje žádné ustanovení, které by reagovalo na tento požadavek směrnice, ať již se jedná o zjednodušení připojování k elektrizační soustavě, zjednodušené povolování z hlediska stavebního práva, či zjednodušení provozování zařízení (bez nutnosti získat licenci, či vést účetnictví). V tomto směru nenaplňuje návrh zákona požadavky Směrnice. Požadujeme včlenit do návrhu zákona ustanovení, které by reagoval ona požadavky čl. 13 odst. 1. písm. f).
Připomínka č. 11 – v zákoně chybí stanovená doba podpory
Doba trvání podpory pro výrobny energie z OZE nemá být stanovena zákonem, ale prováděcím právním předpisem. Domníváme se, že tak zásadní skutečnost, ovlivňující práva a povinnosti subjektů, jako je doba trvání podpory, musí být stanovena zákonem a nikoliv pouze podzákonným právním přepdisem